|
|
Biocompatibility of implants used in mikrosurgery of the eye
Čižmárová Izáková, Andrea ; Rozsíval, Pavel (vedoucí práce) ; Pašta, Jiří (oponent) ; Těšínský, Pavel (oponent)
Súhrn V rokoch 2000 až 2003 som pracovala v USA na dvoch pracoviskách. Počas môjho fellovship v Center for Research on Ocular Therapeutics and Biodevices, Storm Eye Institute, Medical University of South Carolina, Charleston, South Carolina a v John A. Moran Eye Center, University of Utah, Salt Lake City, Utah som ako člen Apple Korps tímu pracovala na analýze štyroch typov hydrofilných akrylátových umelých vnútroočných šošoviek (Hydroview H60M, SC60B-OUV, Aqua Sense a MemoryLens), ktoré boli do našich centier zaslané z oftalmologických pracovísk celého sveta po explantácii pre ich opacifikáciu. Po návrate z USA som od roku 2005 ako sekundárny lekár Očnej kliniky Slovenskej zdravotníckej univerzity FNsP F.D. Roosevelta v Banskej Bystrici pokračovala v analýze explantovaných umelých vnútroočných šošoviek v spolupráci s horeuvedenými americkými pracoviskami ako aj s novovzniknutým európskym pracoviskom BERI v Berlíne. V Banskej Bystrici bola vykonaná analýza 7 opacifikovaných umelých vnútroočných šošoviek (3 MemoryLens, 1 Aqua Sense, 1 Sofcryl, 1 Oculentis a 1 Acrysof). Pomocou komplexu vyšetrovacích metód (Gross makroskopická a mikroskopická analýza, histochemické farbenia alizarínovou červeňou a metódou von Kossa, elektrónova rastrovacia mikroskopia - SEM a RTG spektroskopická analýza - EDS) sme dokázali,...
|
|
|
Vitreoretinální rozhraní ve vztahu k chirurgické léčbě makulárních onemocnění
Kalvoda, Jan ; Dušková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Dotřelová, Dagmar (oponent) ; Rozsíval, Pavel (oponent)
Úvod Vitreoretinální (VR) rozhraní oka je dynamicky se vyvíjející prostředí, které významně ovlivňuje a indikuje průběh makulárních onemocnění. Hlavním tématem této práce je výzkum VR rozhraní ve vztahu k chirurgické léčbě diabetického makulárního edému (ME), neúplných makulárních defektů (NMD) a idiopatické makulární díry (IMD). Cíle práce Cílem výzkumu bylo získání nových poznatků o specifických vlastnostech a změnách VR rozhraní u očí s diabetickým ME, NMD a IMD, a to s hlavním zaměřením na vnitřní limitující membránu (ILM) sítnice a epimakulární membránu (EMM). Metody U vybraných souborů pacientů byly provedeny histopatologické a morfometrické analýzy ILM sítnice a EMM odebraných během pars plana vitrektomie (PPV) u očí s diabetickým ME, NMD a IMD. Výsledky analýz byly statisticky vyhodnoceny a interpretovány ve vztahu ke klinickým faktorům a výsledkům PPV. Výsledky Při léčbě diabetického ME s odstraněním ILM byla zjištěna zlepšená pooperační zraková ostrost (ZO) o nejméně 2 řádky na ETDRS optotypech u 51,8% operovaných očí a zůstala stejná u 33,9% očí. Srovnávací studie prokázala, že PPV s ponecháním ILM dlouhodobě zlepšuje ZO u 39,1% očí a stabilizuje u 28,3% očí. Ultrastrukturální histopatologické vyšetření všech chirurgicky odebraných vzorků u očí s diabetickým ME prokázalo ILM. Na...
|
|
| |
|
| |
|
|
Využití optické koherentní tomografie u makulárních chorob
Součková, Ilona ; Rozsíval, Pavel (vedoucí práce) ; Těšínský, Pavel (oponent) ; Synek, Svatopluk (oponent)
Souhrn Optická koherentní tomografie ("Optical coherence tomography", OCT) je metoda, která umožňuje neinvazivní vyšetření nitroočních struktur přes transparentní prostředí bez jakékoliv separace tkání in vivo s vysokým hloubkovým a příčným rozlišením (v řádu mikrometrů). V oftalmologii slouží především k vyšetření makuly, papily zrakového nervu a vrstvy nervových vláken s tím, že umožňuje zobrazení tkání do hloubky 2 mm vzhledem k pohlcení světla. Význam makulární problematiky v současné době stoupá na základě zvyšujícího se počtu nemocných, zlepšující se diagnostiky a rozšiřujícího se spektra terapeutických metod. Cílem práce je určit roli OCT ve spektru současných vyšetřovacích metod na souborech pacientů u čtyř vybraných chorob postihujících makulu: idiopatická makulární díra, věkem podmíněná makulární degenerace, melanocytární tumory cévnatky a ohraničený choroidální hemangiom. Soubor obsahuje celkem 76 pacientů zařazených do skupiny podle příslušné choroby makuly. Tyto pacienty jsem sledovala na Oftalmologické klinice FNKV, Praha od 1/2002 do 9/2008. Kromě dalších potřebných vyšetření jsem makuly obou očí (n = 152) při každé kontrole vyšetřila na OCT (Stratus OCT 3, Zeiss) pomocí techniky "radial lines" v délce 6 mm, na základě které byla získána retinální mapa včetně hodnoty tloušťky sítnice ve fovee...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Buněčné a molekulární mechanismy a možnosti modulace rejekce rohovkového transplantátu
Vítová, Andrea ; Filipec, Martin (vedoucí práce) ; Rozsíval, Pavel (oponent) ; Stříž, Ilja (oponent)
ZÁVĚR 1) Naše výsledky rozšířily pohled na obranné mechanismy zajišťované buňkami rohovkové tkáně o schopnost stromálních buněk rohovky selektivně potlačovat produkci některých (IL-4 a IL-10) protizánětlivých cytokinů. 2) Porovnáním účinnosti léčby imunosupresivními léky nebo mAb u dvou rizikových modelů myších příjemců jsme zjistili, že pro prevenci rejekce rohovkového alotransplantátů je efektivnější léčba mAb proti CD4+ buňkám než mAb proti CD8+ buňkám či imunosupresivními léky MMF, CsA nebo jejich kombinací. Léčba pomocí mAb byla efektivní pouze u příjemců s prevaskularizací rohovky. 3) Podávání séra s obsahem cytotoxických protilátek specifických proti antigenům dárce urychlilo nástup rejekce a významně zkrátilo přežívání alotransplantátů i xenotransplantátů rohovky. Z výsledků vyplývá, že na procesu rejekce aloi xenotransplantátů rohovky se může přímo podílet protilátkami zprostředkovaná imunitní odpověď. 4) Analýzou syngenních a xenogenních transplantátů rohovky ve zvolených obdobích po transplantaci jsme zjistili, že IFN-y a NO hraje podstatnou roli při rejekci rohovkových xenotransplantátů, zatímco exprese genů pro IL-2, IL-4 a IL-10 není pro rejekci vyžadována. Tato dizertační práce se zabývala molekulárními a buněčnými mechanismy probíhajícími ve zdravé a rejekované rohovkové tkáni. Pochopení...
|
|
| |
host ::
RSS.