|
|
Používání omezovacích prostředků na odděleních interních oborů v nemocnicích Jihočeského kraje
RŮŽIČKOVÁ, Monika
Tato bakalářská práce je prací teoretickou i praktickou. V první části teorie se zaměřuje na agresivního pacienta, příčiny agresivity, projevy, prevenci, léčbu a přístup k agresivnímu pacientovi. Zmiňuje se také o agresivitě v nemocnicích. Ve druhé části jsou tématem omezovací prostředky, které se často používají právě u agresivních pacientů. Blíže pojednává o druzích omezovacích prostředků, o zásadách při jejich používání, o zákonech, kterými se řídí, o dokumentaci a o ošetřovatelské péči o pacienta v omezení. Výzkumné cíle: V této bakalářské práci byly stanoveny 3 cíle. Prvním bylo zmapovat zkušenosti sester s omezovacími prostředky v praxi. Druhým cílem bylo zjistit, jaký postoj mají sestry k těmto prostředkům. Třetím cílem bylo zjistit, jaké nedostatky vidí sestry v problematice používání omezovacích prostředků. Výzkumné otázky: K cílům práce byly stanoveny 3 výzkumné otázky. 1. Jaké zkušenosti mají všeobecné sestry s používáním omezovacích prostředků? 2. Jaký postoj zaujímají všeobecné sestry k omezovacím prostředkům? 3. Vnímají všeobecné sestry nějaké nedostatky v používání omezovacích prostředků? Metodika: V praktické části byla použita kvalitativní výzkumná strategie. Sběr dat probíhal polostrukturovanými rozhovory, které byly prováděny s všeobecnými sestrami na odděleních interních oborů v nemocnicích Jihočeského kraje. Výběr informantů byl záměrný, jejich celkový počet byl 12. Výsledky: Pomocí analýzy dat metodou tužka papír jsme vytvořili 3 kategorie otázek a 21 podkategorií. Všechny sestry mají z praxe zkušenost s používáním kurtů a medikací. Četnost jejich používání se liší dle oddělení, na kterém pracují. Téměř polovina sester má špatnou zkušenost s nesprávným použitím restriktivních prostředků. Postoje sester mírně převažují kladné převážně z důvodu ochrany pacienta a personálu. Z pohledu sester převažují v restriktivních prostředcích jejich pozitiva nad negativy. Polovina sester se vyjádřila, že si uvědomuje nedostatky v této problematice. Nejčastěji zmiňovaným byla nedostatečná dostupnost sanitářů či ochranky na oddělní.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s onemocněním vředové choroby gastroduodena
RŮŽIČKOVÁ, Monika
Úvod: Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřování pacientů s vředovým onemocněním. Populace by měla znát dopad onemocnění, který způsobuje nesprávná životospráva a nadměrné užívání léčiv. Cíle práce: Cílem práce je popsat znalosti pacientů o režimových opatřeních vředové choroby gastroduodena. A popsání dopadu onemocnění na jednotlivé oblasti života. Metodika: Empirická část byla zrealizována kvalitativním výzkumem pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Ten se skládal z 23 hlavních otázek a 50 podotázek. Informanti nad 18 let byli vybíráni z Vysočiny. Jednalo se o 5 mužů a 3 ženy. Pouze 2 informanti měli zdravotnické vzdělání, ostatní byli z laické veřejnosti. Výsledky: Získané informace byly rozčleněny do 4 kategorií a 8 subkategorií. Bylo zjištěno, že nemocní by mohli být lépe edukováni o komplikacích vředového onemocnění. Největší znalosti projevili z oblasti výživy a odpočinku. Onemocnění mělo největší dopad na všechny životní oblasti v akutní fázi. V chronické fázi onemocnění informanti nezpozorovali negativní dopad na jednotlivé oblasti života. Jedinou oblastí, kde je pro ně zapotřebí dodržovat jistá pravidla, je výživa. Závěr: Zdravý životní styl je velmi důležitý v prevenci vředového onemocnění. Dostatek spánku, eliminace stresu a pravidelný režim člověka může předejít zdravotním problémům. Výsledky bakalářské práce mohou být zdrojem informací pro studenty ošetřovatelství připravující se na výkon povolání, ale i pro sestry v praxi. Poukazují na možné dopady onemocnění na jednotlivé oblasti života pacientů, které by měly být v rámci léčby zohledněny.
|
|
|
Židovská identita v zrcadle rumunské meziválečné literatury
Růžičková, Monika ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Plně pochopit a vyhodnotit přínos židovských spisovatelů meziválečného období a období holocaustu pro rumunskou literaturu je úkol nelehký. Tito tvůrci se však jednoznačně zapsali nejen do dějin rumunského písemnictví, ale i písemnictví evropského. Po staletí měli v sobě Židé hluboce zakořeněnou schopnost vyrovnávat se s diskriminací a nenávistí, která je všude obklopovala. U židovského etnika znovu můžeme jen obdivovat nepopiratelnou schopnost snášet křivdy bez aktivního odporu a o to více se orientovat samo na sebe a mít schopnost přežít v nepřátelském prostředí a nepodvolit se, nenechat se duchovně zlomit. Židé žili v složitém společenském a kulturním prostředí, vystaveni neustálým výkyvům a náladám společnosti. Působení vlivů, jako nejistoty v každodenním životě, tak i v životě tvůrčím, omezování či přímo zakazování jakékoli publikační činnosti, otevřená perzekuce nebo jen skryté nepřátelské klima, všechny tyto faktory se odrazily v samotné tvorbě jednotlivých autorů. Na druhou stranu židovské umělce silně zasahovala lákavá perspektiva rovnoprávnosti v dominantním křesťanském světě a vidina konce ponižování vedly k neustálým konfrontacím, možnost volby mezi židovstvím a diskriminací nebo naopak asimilací k většinové společnosti s jistými výhodami.
|
host ::
RSS.