|
|
Temperátní flóra Patagonie a specifické aspekty její evoluce
Koubek, Matěj ; Ptáček, Jan (vedoucí práce) ; Šrámková, Gabriela (oponent)
Patagonie je jednou z mála oblastí jižní polokoule s temperátním klimatem, a proto představuje unikátní prostředí pro studium evoluce místní flóry. Patagonské rostliny vykazují podobně jako jejich protějšky z mírného pásma severní polokoule vyšší míru výskytu polyploidie. Polyploidie je mezi rostlinami široce rozšířený stav, jenž hraje klíčovou roli v adaptaci druhu na různé extrémní stresové podmínky. Klimatické charakteristiky, zalednění či například vulkanická činnost jsou faktory ovlivňující distribuci organismů. Tato práce se zaměřuje na studium patagonské flóry, zejména pak na alpínské a stepní druhy a na jejich biogeografii v závislosti na klimatu a geologii této oblasti. Dále se věnuje vztahu mezi polyploidií a tímto rozšířením. Konkrétně se tato práce věnuje široce rozšířenému modelovému druhu Azorella prolifera, který vykazuje tři ploidní úrovně. Nicméně o výskytu jednotlivých cytotypů máme nulové znalosti. Rozšíření a vlastnosti polyploidů nejsou na jižní polokouli studovány na dostatečné úrovni. Pouze zlomek prací zabývající se touto problematikou se zaměřuje konkrétně na patagonské rostliny. Komplexnější porozumění tomuto tématu může vést k lepšímu pochopení evolučních aspektů patagonské flóry a podobných oblastí.
|
|
|
Květní biologie tropických alpínských rostlin
Holzbachová, Lucie ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Ptáček, Jan (oponent)
Tropické alpínské prostředí je charakteristické svými specifickými podmínkami, na které se tamní rostliny musely v průběhu evoluce přizpůsobit. Specifikem je zejména diurnální klima s pravidelnými nočními poklesy teplot pod bod mrazu. Zároveň však toto prostředí postrádá teplotní sezonalitu a umožňuje tak růst a kvetení v průběhu celého roku. Zatímco v temperátních oblastech je květní biologie poměrně dobře popsána, v tropické oblasti byla studována pouze ojediněle. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o květní biologii rostlin tropického alpínského pásma se zaměřením na zoogamě opylované druhy. Hlavní část práce je věnována květním znakům, a to zejména fenologii kvetení, která se v rámci jednotlivých druhů rozrůznila do období celého roku. Rostliny takto čelí kompetici zejména o opylovače, kterých s nadmořskou výškou ubývá. Přestože nebyly zmapovány všechny fenologické strategie, ukazuje se, že můžeme nalézt několik hlavních opakujících se vzorců kvetení. Tato literární rešerše upozorňuje na slepá místa ve výzkumu květní biologie tropických hor, která by mohla být základem pro budoucí studium.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Koexistence cytotypů v rostlinných populacích, její mechanismy a vývoj v čase
Pilneyová, Markéta ; Čertner, Martin (vedoucí práce) ; Ptáček, Jan (oponent)
Smíšené populace r zných cytotyp jsou ideálním modelovým systémem pro studium vlivu duplikace genomu na rostliny. Srovnáním polyploid s jejich diploidními p edky lze odhalit, jaké zm ny polyploidizace zp sobuje na úrovni jedinc i populací, a jaká je její role v evoluci. V této rešerši se zabývám mechanismy, které ovliv ují koexistenci r zných cytotyp ve smíšených populacích. Popisuji nevýhodu malých ísel a r zné reproduk ní bariéry mezi cytotypy (prostorová segregace cytotyp , kv tní fenologie, chování opylova , autogamie, kompetice gametofyt , triploidní blok) i vlivy okolí na smíšené populace (disturbance, migrace). Zvlášt se zabývám vytrvalostí smíšených populací v ase, protože ta je zásadní pro porozum ní polyploidizaci jakožto evolu nímu procesu.
|
|
|
Mikroevoluční procesy u Cystopteris fragilis agg.
Ptáček, Jan ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Polyploidizace a hybridizace jsou pro kapradiny určujícími mikroevolučními procesy a podílejí se na jejich variabilitě a případné speciaci. S oběma fenomény také souvisí specifické reprodukční strategie, a to zejména různorodé formy apomiktického rozmnožování, které je u kapradin zastoupeno oproti krytosemenným rostlinám ve zvýšené míře. Cystopteris fragilis (L.) Bernh. (puchýřník křehký) je příkladem kapradiny, u které se výše uvedené evoluční jevy podílely a stále podílejí na vzniku a izolaci nových cytotypů. Hlavní zaměření předkládané diplomové práce je na cytotypovou strukturu jednotlivých fází životního cyklu puchýřníku křehkého se zvláštním zřetelem na zhodnocením sporogeneze (životaschopnosti, velikosti a počtu výtrusů) spolu s testováním reprodukčních způsobů jednotlivých cytotypů pomocí průtokové cytometrie. Navazující částí práce je i experimentální heteroploidní hybridizace. Hlavní zdroje variability byly odhaleny u tetraploidního a pentaploidního cytotypu. Hexaploidní cytotyp naproti tomu vytváří pouze uniformní potomstvo. Tetraploidy produkují jak diploidní výtrusy, tak neredukované tetraploidní výtrusy v minoritním zastoupení (1,97 % výtrusů z celkového počtu). Pentaploidy mají variabilní sporogenezi s vysokým zastoupením neživotaschopných výtrusů. Jsou však schopné vytvářet výtrusy všech...
|
|
|
Reprodukční systémy a hybridizace u Cystopteris fragilis agg.
Ptáček, Jan ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Šrámková, Gabriela (oponent)
Cystopteris fragilis agg. je taxonomicky velmi komplikovaná skupina izosporických kapradin. Z celého komplexu se na území Evropy udává výskyt 4 druhů (C. fragilis, C. dickieana, C. alpina a C. diaphana), které jsou si morfologicky velmi podobné a jejich rozlišení na jednotlivé druhy je stále do jisté míry nedořešené. Tato variabilita je dána zejména procesy polyploidizace a hybridizace, které se společně podílí na výsledné retikulátní evoluci celého komplexu. Celou situaci komplikuje apomiktické rozmnožování pomocí apogamie, které je velmi běžným jevem u kapradin a v minulosti bylo zaznamenáno i u C. fragilis. Pro studium reprodukčních systémů se využívá kultivací gametofytů a sporofytů, které nám umožní sledovat celý životní cyklus. Představeny jsou i pilotní výsledky a metody, které budou použity v navazující diplomové práci.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.