|
|
MEZIPROSTOR (MORFOLOGIE NEVIDĚNÉHO)
Stehlíková, Iveta ; Ptáček, Jiří (oponent) ; Vítková,, Lenka (vedoucí práce)
Nosnou myšlenkou mé diplomové práce je pohled do neviditelného světa mikroskopických objektů. Jejich formy a struktury nejsou využívány jako takové, ale jsou jim odebírány a z nich vytvářeny formy nové. S velkou mírou nadsázky, absurdnosti a ilustrativnosti vytvářím nové dimenze světa, který nelze okem ani přístrojem zahlédnout. S využitím kombinace prostorové a současně plošné malby poukazuji na paradox existence prostoru, jak ho lidská bytost vnímá.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Audiovizuální instalace
Kachtík, Petr ; Hrůza, Tomáš (oponent) ; Ptáček, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaobírá vztahem mezi zvukem a obrazem, jejich manipulací v reálném čase. Nosným tématem práce je prostupování se těchto dvou elementů do jednotné kompozice. Pracuji se záběry dokumentárního tipu, které komponuji podle principů VJingu.
|
|
|
Geneze eruptivního centra ryolitových ignimbritů křivoklátsko-rokycanského vulkanického komplexu
Ptáček, Jakub ; Tomek, Filip (vedoucí práce) ; Verner, Kryštof (oponent)
Český abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá tektonickou a vulkanologickou charakteristikou křivoklátsko-rokycanského vulkanického komplexu v tepelsko-barrandienské jednotce. Rešeršní část klade důraz na širší geologický kontext, kde popisuji neoproterozoický, kambrický a spodně ordovický geotektonický vývoj tepelsko-barrandienské jednotky v rámci kadomsko-avalonského orogenní pásu. V křivoklátsko-rokycanském vulkanickém komplexu se v detailu zaměřuji na relativně nejmladší část, která se skládá z celého spektra facií ryolitového složení a zahrnuje koherentní lávy, tufy, ignimbrity a žilné ekvivalenty. Terénní výzkum praktické části bakalářské práce probíhal v satelitním tělese porfyrických ryolitu v lomu Těškov asi 10 km severovýchodně od Rokycan. Cílem podrobného geologického mapování zkoumaného lomu byl petrografický popis čtyř rozlišených ryolitových facií, mapování jejich prostorové distribuce a případné určení eruptivního zdroje. Další metody výzkumu zahrnovaly analýzy in-situ magnetické susceptibility a velikostní distribuce klastů ryolitové brekcie. Výsledkem práce je trojrozměrný model lomu s detailně vynesenými ryolitovými faciemi. Ze získaných dat předpokládám, že přímo v lomu nebo jeho blízkém okolí došlo ke vzniku, růstu, kolapsu a erupci vysoce viskózního endogenního lávového dómu, což by...
|
|
|
Temperátní flóra Patagonie a specifické aspekty její evoluce
Koubek, Matěj ; Ptáček, Jan (vedoucí práce) ; Šrámková, Gabriela (oponent)
Patagonie je jednou z mála oblastí jižní polokoule s temperátním klimatem, a proto představuje unikátní prostředí pro studium evoluce místní flóry. Patagonské rostliny vykazují podobně jako jejich protějšky z mírného pásma severní polokoule vyšší míru výskytu polyploidie. Polyploidie je mezi rostlinami široce rozšířený stav, jenž hraje klíčovou roli v adaptaci druhu na různé extrémní stresové podmínky. Klimatické charakteristiky, zalednění či například vulkanická činnost jsou faktory ovlivňující distribuci organismů. Tato práce se zaměřuje na studium patagonské flóry, zejména pak na alpínské a stepní druhy a na jejich biogeografii v závislosti na klimatu a geologii této oblasti. Dále se věnuje vztahu mezi polyploidií a tímto rozšířením. Konkrétně se tato práce věnuje široce rozšířenému modelovému druhu Azorella prolifera, který vykazuje tři ploidní úrovně. Nicméně o výskytu jednotlivých cytotypů máme nulové znalosti. Rozšíření a vlastnosti polyploidů nejsou na jižní polokouli studovány na dostatečné úrovni. Pouze zlomek prací zabývající se touto problematikou se zaměřuje konkrétně na patagonské rostliny. Komplexnější porozumění tomuto tématu může vést k lepšímu pochopení evolučních aspektů patagonské flóry a podobných oblastí.
|
|
|
Květní biologie tropických alpínských rostlin
Holzbachová, Lucie ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Ptáček, Jan (oponent)
Tropické alpínské prostředí je charakteristické svými specifickými podmínkami, na které se tamní rostliny musely v průběhu evoluce přizpůsobit. Specifikem je zejména diurnální klima s pravidelnými nočními poklesy teplot pod bod mrazu. Zároveň však toto prostředí postrádá teplotní sezonalitu a umožňuje tak růst a kvetení v průběhu celého roku. Zatímco v temperátních oblastech je květní biologie poměrně dobře popsána, v tropické oblasti byla studována pouze ojediněle. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o květní biologii rostlin tropického alpínského pásma se zaměřením na zoogamě opylované druhy. Hlavní část práce je věnována květním znakům, a to zejména fenologii kvetení, která se v rámci jednotlivých druhů rozrůznila do období celého roku. Rostliny takto čelí kompetici zejména o opylovače, kterých s nadmořskou výškou ubývá. Přestože nebyly zmapovány všechny fenologické strategie, ukazuje se, že můžeme nalézt několik hlavních opakujících se vzorců kvetení. Tato literární rešerše upozorňuje na slepá místa ve výzkumu květní biologie tropických hor, která by mohla být základem pro budoucí studium.
|
host ::
RSS.