|
|
Konformace a molekulární organizace huminových kyselin ve vodných roztocích
Věžníková, Kateřina ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem konformace a molekulární organizace huminových kyselin ve vodných roztocích. Huminové látky mají heterogenní a polydisperzní povahu, proto nebyla doposud zcela objasněna jejich sekundární struktura stejně jako jejich konformační uspořádání. Konformace huminových látek v roztocích jsou převážně stabilizovány slabými disperzními silami, jako jsou Van der Waalsovy, -, CH- interakce a vodíkové vazby. Huminové látky v roztocích mají tendenci tvořit agregáty, které jsou drženy pohromadě především intermolekulárními hydrofobními interakcemi. Byly připraveny koncentrační řady huminových kyselin ve třech různých prostředích se stejnou iontovou silou: NaOH a NaCl (připravený buď neutralizací NaOH pomocí HCl, nebo přímým ředěním roztokem NaCl). Pro stanovení konformace a molekulární organizace huminových kyselin ve vodných roztocích byly použity následující analytické metody: potenciometrické stanovení pH, přímá konduktometrie, ultrafialová a viditelná spektrometrie, měření hustoty, dynamický rozptyl světla, laserová Dopplerova velocimetrie a vysoce rozlišovací ultrazvuková spektrometrie. Bylo potvrzeno, že konformace a molekulární organizace huminových kyselin ve vodných roztocích závisí nejen na pH prostředí, ale i na jeho chemické povaze a koncentraci při stejném pH. Výsledky ukázaly, že hydrodynamický průměr částic se výrazně zvyšuje v prostředí NaCl připraveném neutralizací NaOH pomocí HCl zvláště při nízkých koncentracích huminových kyselin, čemuž odpovídají i vyšší hodnoty zjištěného zeta potenciálu. Koncentrační závislosti ultrazvukové rychlosti a stlačitelnosti roztoků huminových kyselin v daných prostředích rovněž ukazují na změny konformace a molekulární organizace korespondující s výsledky ostatních použitých metod.
|
|
|
Vliv půdního hospodaření na vlastnosti huminových látek
Rubínková, Eva ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je posoudit vliv hospodaření (osevní postup na orné půdě a půdy s travním porostem) na kvantitu a kvalitu huminových látek. Tyto vlastnosti jsou závislé nejen na způsobu obdělávání půdy, ale také na klimatických podmínkách, ke kterým patří např. srážky, teplota, nadmořská výška, hladina podzemní vody a obsah jílu. Významně ovlivněnými faktory jsou obsah a forma organického uhlíku, které jsou velmi úzce spjaty právě s huminovými látkami. V této práci byl pak sledován vývoj obsahu a vlastností půdních huminových kyselin v daném časovém období a byl posouzen vliv osevného postupu na změny fyzikálních a chemických vlastností huminových látek v půdním prostředí. Diplomová práce je realizována ve spolupráci s Mendlovou univerzitou v Brně, která dodala vzorky ke zpracování. Studované půdní vzorky byly odebrány z humusového horizontu kambizemě modální Vatín v letech 1999–2006, vždy na podzim. Jednotlivé vzorky byly charakterizovány dostupnými analytickými metodami, které jsou běžně používány v oblasti výzkumu huminových látek. Jde především o fluorescenční spektrometrii, UV-VIS a IR spektrometrii a acidobazické a konduktometrické titrace.
|
|
|
Vliv aplikace kompostu na vlastnosti půdních huminových látek
Enev, Vojtěch ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium vlivu přídavku kompostu na půdní huminové látky extrahované z černozemě luvické. Huminové látky extrahované z půdy a kompostu byly charakterizovány pomocí titrace s potenciometrickou a konduktometrickou indikací, UV-VIS, FT-IR a 3D EEM fluorescenční spektroskopií. Černozem luvická byla obohacena o 124, 239 a 478 t/ha kompostu a tyto dávky byly zapraveny do hloubky 150 mm. Hlavním cílem práce bylo posouzení vlivu přídavku kompostu na fluorescenční chování půdních HL a lokalizace daných fluorescenčních maxim v emisně excitačních spektrech. Další část diplomové práce byla zaměřena na studium spektroskopických vlastností půdních HL a kompostu pomocí UV-VIS a infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací. Huminové látky byly charakterizovány humifikačním indexem E4/E6 a transmisními vibračními spektry. Posledním cílem této práce byla charakterizace výluhů půdních HL a kompostu pomocí acidometrické titrace. Z naměřených titračních křivek byly vypočítány hodnoty látkového množství H+ iontů pro každý vzorek.
|
|
|
Fluorescence půdních a lignitických huminových látek
Konečná, Soňa ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Fasurová, Naděžda (vedoucí práce)
Záměrem této práce bylo nalezení hlavních fluoroforů půdních a lignitických huminových látek pomocí metody 2D synchronní fluorescenční spektroskopie (SFS) a 3D SFS. Tyto metody jsou často využívány k charakterizaci multifluoroforních systému. Měřená synchronní spektra byla srovnána se standardy IHSS. Dále bylo úkolem najít případné rozdíly mezi vybranými vzorky huminových a fulvokyselin.
|
|
|
Sledování komplexace mědi s huminovými kyselinami fluorescenční metodou
Hladík, Tomáš ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Fasurová, Naděžda (vedoucí práce)
Huminové kyseliny jsou schopné vytvářet silné komplexy s měďnatými ionty a tím mohou ovlivňovat jejich toxicitu v životním prostředí. Fluorescenční vlastnosti sodné soli huminové kyseliny, humátu, izolovaného z jihomoravského lignitu a jeho komplexační chování s měďnatými ionty byly pozorovány pomocí emisní, excitační a synchronní fluorescenční spektroskopie. Po přídavku měďnatých iontů dochází ke zhášení intenzity jak emisního tak synchronního spektra humátu, což pravděpodobně nasvědčuje o tvorbě komplexu s mědí. Záměrem práce bylo nalezení optimální koncentrace iontů v přítomnosti humátu pro sledování zhášení fluorescence a nalezení hlavního fluoroforu ve struktuře humátu, který je nejvíce ovlivněn komplexací, pomocí metody synchronní fluorescenční spektroskopie.
|
|
|
Fluorescence huminových kyselin 3D excitačně emisní metodou.
Mlčoch, Tomáš ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Fasurová, Naděžda (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo změřit a popsat EEM spektra IHSS standardů huminových kyselin, půdních či lignitických huminových nebo fulvinových kyselin a humátů různého původu. Popsat odlišnosti v jejich fluorescenčních spektrech a určit přesnou polohu hlavních fluorescenčních píků. Dále nalézt optimální postup zpracování naměřených dat do formy 3D EEM spektrofluorogramů a u vzorků lignitických humátů prozkoumat závislost jejich relativní intenzity fluorescence na hodnotě pH.
|
|
|
Transportní vlastnosti huminových gelů
Sárová, Michaela ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium transportních vlastností huminových gelů. Při zkoumání těchto vlastností byla použita metoda difúze organických barviv v difúzních celách, která je založena na spektrofotometrickém sledování koncentračních změn v závislosti na čase. Barvivy použity v experimentu byly konkrétně methylenová modř a rhodamin 6G a difúzní experimenty byly prováděny na agarosovém hydrogelu bez přídavku huminových kyselin, s přídavkem nemethylované huminové kyseliny a poté s přídavkem methylované huminové kyseliny. Cílem práce bylo prozkoumat vlivy interakcí mezi difundujícím barvivem a příslušným typem gelu na výsledný efektivní difúzní koeficient barviva. Bylo zjištěno, že přítomnost huminové kyseliny v agarosovém hydrogelu značně ovlivňuje transport barviv.
|
|
|
Difúze v huminových gelech
Královič, Michal ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem difúze iontů těžkých kovů v huminových gelech. Úkolem bylo ověřit, do jaké míry má methylace huminových kyselin vliv na adsorpci kovových iontů. Jako kovové ionty byly použity nikelnaté a měďnaté kationty. Data byla získána spektrofotometrickým měřením absorbance roztoků ve zdrojové a příjmové komoře difúzní cely.
|
|
|
Příprava směsných koloidů huminových kyselin s biopolymery
Ondruch, Pavel ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na možnost využití nových aplikačně výhodných forem směsných koloidů chitosanu a huminových kyselin. V experimentální části byly na základě literární rešerše navrženy a optimalizovány vhodné postupy přípravy hydrogelových a xerogelových směsných forem těchto polymerních materiálů. Při jejich charakterizaci byla hlavní pozornost věnována stanovení obsahu vody a botnacích charakteristik a také jejich mechanickým vlastnostem. Vývoj materiálu byl směřován k průmyslovému nebo zemědělskému využití jeho sorpčních schopností, případně schopnosti imobilizace polutantů v zemědělství a ochraně životního prostředí. Další výhodu představuje možnost řízeného uvolňování HK, využitelná převážně v agrochemii.
|
|
|
Huminové látky jako koloidní transportní systém rostlinných živin
Hudlíková, Iva ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Bakalářská práce shrnuje poznatky o huminových látkách jako majoritní části organického uhlíku v půdě při transportu živin ke kořenovému systému rostlin. Literární rešerže je zaměřena na huminové látky, sorpční schopnost půdy a transport látek z půdy k rostlinám. Experimentální část práce je zaměřena na interakce huminových kyselin s dusičnany. Součástí práce je charakterizace huminových kyselin, byla stanovena hodnota celkové kyselosti a kyselosti COOH.
|
host ::
RSS.