|
|
Jan Nepomuk Harrach a čeští umělci
Štěpánová, Šárka ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Jan Nepomuk hrabě Harrach (1828-1909) byl český šlechtic, který se zasloužil o rozvoj kultury, průmyslu a zapojoval se do politiky. Cílem práce je přiblížit vztah Jana hraběte Harracha k českým umělcům. Hrabě byl velkým mecenášem a umělce velmi podporoval. Práce sleduje jeho písemnou komunikaci s vybranými českými umělci, a to na základě dochované korespondence a dalších dokumentů. Práce se zabývá korespondencí Jana Nepomuka hraběte Harracha s českým architektem a mecenášem Josefem Hlávkou, a dále s básníkem a vychovatelem hraběcího syna Juliem Zeyerem. K bližšímu porozumění vzájemných vztahů a porovnání způsobu komunikace hraběte Harracha je v práci uvedena i korespondence Otty hraběte Harracha, syna Jana Nepomuka hraběte Harracha s Juliem Zeyerem. Základem práce je korespondence uložená v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze. Předmětem výzkumu jsou i komunikační strategie hraběte Harracha, z níž je znát rozdíl mezi komunikací s mecenášem a s básníkem. KLÍČOVÁ SLOVA Jan Nepomuk Harrach (1828-1909), Harrachové, korespondence, čeští umělci, Josef Hlávka (1831-1908), Julius Zeyer (1841-1901), Otto Harrach (1863-1935)
|
|
|
Tak trochu jiná třicátá léta - Perspektiva krizí třicátých let očima českých krajanů v Americe mezi lety 1929-1939.
Durčák, Michael ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Čeští krajané v Americe hráli důležitou roli nejen při ustavení samostatného Československa po první světové válce. I dnes se k českému původu hlásí více než milion Američanů. Čechoameričané tak pochopitelně bedlivě v meziválečném období sledovali, jak se daří mladé demokracii ve středu Evropy. Jejich reflexe je zaznamenána především v rámci krajanských periodik, které i přes svou částečnou dostupnost nejsou dodnes dostatečně reflektovány v rámci odborné literatury. Obecně platí, že nejvíce probádané je "vrcholné" období krajanské Ameriky v období kolem první světové války, jinde však máme velké mezery, především v meziválečném období. Ve své práci se pokusím o komparativní pohled Čechů v Americe na události let 1929 až 1939, přičemž krajními body mého zkoumání budou krach na newyorské burze na podzim 1929 až po obsazení zbytků Československa nacistickým Německem a vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939. Zaměřím se konkrétně na česká periodika vydávaná ve třech lokalitách - Chicagu, Nebrasce a Texasu. Komparace těchto tří pohledů přinese unikátní srovnání perspektivy Čechoameričanů napříč urbánních i rurálních oblastech ve třech různých státech napříč Spojenými státy. Výhodou zároveň bude vyzdvižení periodik z období, o nějž badatelů doposud nejevili přílišný zájem. Jádro práce budou...
|
|
| |
|
| |
|
|
Spor o sázavské hutě po smrti Josefa Kavaliera
Havlová, Kateřina ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Roku 1835 zakládá v Sázavě František Kavalír huť. Ta dokázala, navzdory všem překážkám, včetně těch přírodních, natolik prosperovat, že se zúčastnila několik mezinárodních výstav skla (například v Paříži a Londýně). Sázavské hutě fungovaly bez větších problémů do roku 1903, kdy zemřel syn Františka Kavalíra Josef. V jeho závěti bylo totiž napsáno, že podnik nedědí jeho syn Vladimír, který 20 let s otcem spolupracoval na chodu, nýbrž se stává pouhým správcem. Majitelem se má stát až vnuk Josefa, Vladimír Josef, který ale musí být v době otcovy smrti plnoletý. Jinak přechází podnik do majetku Josefovy dcery Marie Srbové. Vladimír Kavalier ale zemřel již roku 1919 a jeho syn nebyl ještě plnoletý. Bratři Srbové využili závěti otce své matky a začali si sázavské sklárny nárokovat. Ve 20. letech 20. století vedly obě rodiny velmi nákladné soudní jednání, které vyvrcholilo zadlužením obou rodin, až roku 1941 došlo ke ztrátě všech čtyř dosavadních hutí. Díky pramenům, které poskytuje Archiv České národní banky a Státní okresní archiv Kutná Hora budu moct využít metody přímé (studium závěti a soudních materiálů). Pomocí statistické metody analyzuji úvěry a dluhy sázavských skláren z let 1927-1941. Základním cílem je popsat příčiny sporu, prozkoumat míru zadlužení, zjistit, jakou roli v zadlužení hrála...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Topografie židovstva na Vysočině na příkladu Velkého Beranova a Malého Beranova
Kuncová Zadražilová, Jaroslava ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá topografií židovského obyvatelstva na Vysočině v regionu Jihlavska, na příkladu dějin obcí Velký Beranov a Malý Beranov. Židovské obyvatelstvo v těchto dvou vesnicích nebylo tak početné jako ve městech, nicméně i přesto tvořilo významnou demografickou složku těchto dvou vesnic. Také tvořilo významnou podnikatelskou vrstvu společnosti. Impulsem pro vznik této diplomové práce bylo zapojení žáků základní školy ve Velkém Beranově do projektu Židovského muzea v Praze - Zmizelí sousedé. Účastníci tohoto projektu pátrají po osudech "zmizelých sousedů" z oblasti jim nejbližší. Pro žáky základní školy ve Velkém Beranově to byl samozřejmě Velký a Malý Beranov. Zároveň je obsahem této práce i krátké pojednání o Židovské náboženské obci v Jihlavě a tamních obyvatelích, stejně jako o židovském obyvatelstvu v celých Čechách a na Moravě.
|
host ::
RSS.