|
|
Rychlost sekvestrace uhlíku v půdách kamenolomů
Plasová, Marie ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Při lomové těžbě nerostných surovin vznikají antropogenně disturbované plochy, na kterých je možné sledovat vývoj půd a studovat například rychlost pedogenetických procesů či rychlost akumulace živin. Cílem předložené práce bylo zjistit rychlost sekvestrace a zásobu uhlíku v půdách kamenolomů v oblasti granodioritových lomů na Skutečsku, kde se jednotlivé lomy liší sukcesním stářím. Vzorky byly získány kvantitativně. Celkem bylo odebráno 69 vzorků z 24 stanovišť v definovaných hloubkách 0-10 cm, 10-20 cm a nadložní horizont opadanky (LFH). Sukcesní stáří se pohybovalo od 1 (nová etáž bez dřevin) do 84 let (Derková, 2020). Vzorky byly zpracovány až po finální jemnozem a následně bylo analyzováno množství celkového uhlíku (Ctoc) hmotnostním spektrometrem v Centru výzkumu stabilních a radiogenních izotopů Přf UK na přístroji Flash EA 2000 a TC/EA High Temperature Conversion Elemental Analyzer. Pro výpočet závislosti zásob uhlíku a rychlost sekvestrace uhlíku v půdách kamenolomů na sukcesním stáří stanoviště byla použita metoda lineární regrese. Výsledky ukázaly, že se zásoba uhlíku se sukcesním stářím zvyšuje a rychlost sekvestrace se sukcesním stářím klesá. Největší vliv na rychlost sekvestrace má rychlost ukládání v hloubce 0-10 cm, kde se nachází až 70 % sekvestrovaného uhlíku. Celková zásoba...
|
|
|
Využití penetrometru k vyhodnocení míry utužení zemědělských půd v modelovém území
Plasová, Marie ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Vlček, Lukáš (oponent)
Půdu někteří autoři přirovnávají k neobnovitelnému zdroji, protože z časového hlediska člověka trvá její vývoj a obnovení dlouhou dobu, i tisíce let. Přirozené schopnosti půdy jsou však často degradovány; popis různých mechanismů této degradace se nachází v této práci. Pozornost je pak zejména věnována pedokompakci jakožto problému intenzivního zemědělství. Prevence v podobě zodpovědného přístupu k hospodaření se vyplácí mnohem více než nápravná opatření, která jsou ekonomicky náročná a půda po nich nedosahuje stejných kvalit jako před utužením. V modelovém území Kleneč se zkoumalo, zdali má barva mozaiky viditelná na leteckém snímku souvislost s hloubkou utužení. V terénu naměřené hloubky (měřilo se penetrometrem) a spektrální informace z leteckého snímku byly statisticky analyzovány metodou Spearmanova korelačního koeficientu a regresní analýzou. Korelace vyšla 37,6 % s p-hodnotou 0,44, regrese vychází pouhých 6,55 % s p-hodnotou 0,18. Tyto z určitého hlediska protichůdné výsledky mohou nést informaci, že zkoumaná závislost je nelineární. Proto se dospělo k závěru, že pro jasnější výsledky je třeba provést i půdní odběry a z nich laboratorní analýzy. Klíčová slova: degradace půdy, utužení půdy, pedokompakce, penetrometr
|
host ::
RSS.