|
|
Presidential systems
Niklová, Dominika ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Ako tému svojej diplomovej práce som si zvolila prezidentský systém vlády. Zaujímam sa o situáciu v krajinách Latinskej Ameriky, kde stále panuje politická nestabilita. Za jej pôvodcu sa označuje práve prezidentský systém. V tejto štúdii sa snažím objasniť, či pre štáty je vhodným riešením, aby preberali model fungovanie podľa USA, ktoré sa považuje za tvorcu prezidentského systému vládnutia. Moja práca sa delí do desiatich kapitol a tie sa ďalej rozdeľujú na jednotlivé podkapitoly a ich časti. V úvode som bližšie predstavila pojem a účel prezidentských systémov, ale ďalej už budem analyzovať len samotný prezidentský systém. V druhej kapitole sa venujem ceste k vzniku Ústavy USA. Tá sa stala základom pre všetky krajiny, ktoré sa rozhodli zvoliť si prezidentský systém vlády. Ďalej bližšie rozoberám definíciu prezidentského systému a jeho jednotlivé znaky. Táto časť je veľmi podstatná, pretože bez nej by som sa neprepracovala k hlbšej analýze a nemohla by som ho porovnať s parlamentarizmom. Tretia kapitola približuje, že prezidencionalizmus delíme na severoamerický a latinskoamerický. Lenže nesmieme zabudnúť na krajiny, ktoré vznikali po rozpade bývalého Sovietskeho zväzu. Mnohé z nich sa vydali cestou silného prezidenta. Lenže keďže tu ešte stále zostali pozostatky komunizmu a nie je tu dostatočne...
|
|
|
Suverenita parlamentu : podstata, vývoj a důsledky pro soudní přezkum normotvorby
Píša, Radek ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Diplomová práce se týká právního pojmu suverenita Parlamentu, podle A.. V. Diceyho základního kamene britské ústavy. Tento model byl ovšem napadán z normativního i deskriptivního hlediska. Pokud jde o normativní pohled, pojem neomezené suverenity je logicky rozporný. Co se týče deskriptivního pohledu, soudy jednoduše nepřijímají parlamentní suverenitu bez dalšího, i když tak někdy tvrdí. Vztah mezi Parlamentem a soudy je rozhodně složitější, než tvrdil Dicey. Cíle této práce jsou skromné. Vzhledem k popularitě tématu mezi britskými ústavními právníky je úplná analýza na vymezeném prostoru nemožná. Tato práce si tak klade za cíl představit ty nejzákladnější spory, které suverenita Parlamentu vyvolala s ohledem na postavení soudů vůči Parlamentu a na jejich možnost přezkoumávat jeho akty. Ve své podstatě je tak cílem definovat poměr mezi soudy a Parlamentem v současné britské ústavě. První kapitola se týká ústavních konvencí, které tvoří základ pro některé základní kameny ostrovní ústavy. Zastává názor, že mezi konvencemi a právem neexistuje jasná hranice. Druhá kapitola se zaměřuje na obecný pojem suverenity a na diceyánskou klasickou teorii parlamentní suverenity. Také stručně vysvětluje její vztah ke skotskému právu. Třetí kapitola analyzuje základní spor o povaze parlamentní suverenity mezi...
|
|
|
Analýza španělského modelu asymetrického regionalismu
Bernas, Vlastimil ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Diplomová práce Analýza španělského modelu asymetrického regionalismu ~ 1 ~ Resumé Diplomová práce "Analýza španělského modelu asymetrického regionalismu" se zabývá konceptem politicko-administrativního členění státu, jenž je v současné době charakteristický pro Španělské království. Práce si klade za cíl zevrubně prozkoumat všechny podstatné aspekty tohoto ojedinělého typu vnitřního uspořádání státního celku, a to v širších (zejména právních, historických a politických) souvislostech. Při zpracovávání tématu bylo čerpáno z česky a anglicky psané monografické literatury (teoretická a historická část práce) a aktuálních znění španělských právních předpisů; byly rovněž využity další různorodé prameny, jako například odborné články internetových periodik, relevantní judikatura či poznámky z přednášek pojednávajících o španělském ústavním právu. Text práce sestává ze tří kapitol, které se dále dělí na podkapitoly. V úvodní teoretické kapitole je věnována pozornost typologii států dle jejich vnitřního uspořádání, jsou zde vysvětleny pojmy jako konfederace, federace, unitární stát či regionální stát. Druhá historická kapitola podává přehled vývoje Španělska (respektive Pyrenejského poloostrova) od prvních osídlení až po přijetí ústavy v roce 1978; důraz je kladen především na postavení regionů v každé popisované...
|
|
|
Demokratický deficit Evropské unie : Evropský parlament v legislativním procesu EU - srovnání s postavením Spolkového sněmu
Šmůla, Petr ; Ondřejková, Jana (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Demokratický deficit Evropské unie Evropský parlament v legislativním procesu EU - srovnání s postavením Spolkového sněmu Tato diplomová práce zkoumá demokratický deficit Evropské unie na srovnání postavení Evropského parlamentu v rámci legislativního procesu Evropské unie a Spolkového sněmu v rámci legislativního procesu Německa. Srovnání s německým Spolkovým sněmem jsem si vybral proto, že německý politický systém a legislativní proces se nejvíce ze všech politických systému členských států podobá tomu v Evropské Unii. Účelem práce je pak zjistit, do jaké míry můžeme po posilování Evropského parlamentu v posledních letech stále hovořit o demokratickém deficitu Evropské unie v tom smyslu, že by občané Evropské unie a jimi zvolení zástupci byli vyřazeni z efektivní účasti na přijímání legislativních aktů. Práce je rozdělena na tři části. První část se věnuje souvislosti demokratického deficitu Evropské unie s postavením Evropského parlamentu podle několika nejznámějších autorů zabývajících se tématem evropské integrace Druhá část je věnována legislativnímu procesu v Německu se zaměřením na postavení a roli Spolkového sněmu při jednotlivých typech legislativního procesu, jakožto zákonodárného tělesa, se kterým práce posléze komparuje postavení Evropského parlamentu. Tato část neopomíjí ani vazbu Spolkového...
|
|
|
Parlamentní systémy
Brablecová, Martina ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Tématem mé diplomové práce jsou parlamentní systémy. Proto toto téma jsem se rozhodla zejména z toho důvodu, že Česká republika se řadí mezi státy s parlamentní formou vlády, podobně jako většina států Evropy. Práce se člení do sedmi kapitol, které jsou následně rozděleny na jednotlivé podkapitoly, případně i další části. V úvodu své práce jsem se zaměřila na obecný pojem politických systémů. Účelem této kapitoly je zejména uvést čtenáře do tématu a seznámit ho se základními typy demokratických politických systémů, mezi něž se řadí zejména parlamentní, prezidentské a poloprezidentské systémy. Druhá kapitola se již zaměřuje na parlamentní systémy a na jejich základní vymezení. Tato kapitola obsahuje teoretické základy pro celou práci a seznamuje čtenáře především se základními principy, na základě nichž tyto systémy fungují. Mezi tyto principy lze zařadit především princip dělby moci, který však není chápán příliš přísně, svrchovanost parlamentu a specifické vztahy mezi exekutivou a legislativou. V kapitole třetí jsem se zabývala vzájemnými vztahy mezi nejvyššími ústavními orgány, stejně jako jejich postavením v ústavním systému. Tato problematika je velice důležitá, jelikož právě vztahy mezi těmito orgány jsou zásadní pro určení formy vlády. Tuto kapitolu dále dělím do podkapitol zabývajících se...
|
|
|
Přechody k demokracii
Šperková, Kateřina ; Pithart, Petr (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
diplomové práce Přechody k demokracii Přechod konkrétní země od jednoho, zejména nedemokratického politického režimu k druhému, převážně k demokratickému je tématem, které upoutává pozornost mnoha odborníků i široké veřejnosti. Mohlo by se zdát, že demokratický režim je v dnešním světě samozřejmostí a že tento režim převládá. Skutečnost je však jiná. Demokratický systém vládnutí dnes převládá ani ne u poloviny zemí světa. Poslední dobou, zejména s poukazem na dění v severní Africe a v arabském světě, se stále více ukazuje, že změna politických režimů, tedy přechodů od nedemokratických k demokratickým režimům, je tématikou velmi aktuální a to pro dnešek, ale i pro dny, týdny, měsíce a roky následující a to je důvod, proč se tématu Přechod k demokracii věnuji ve své diplomové práci. Diplomová práce se skládá ze 4 kapitol. První kapitola, nazvaná Demokracie, se věnuje pojmu demokracie. Demokracii nelze vymezit pouze jednou charakteristikou, jako stěžejní je použito kritéria voleb a dále vymezení demokracie dle Fareeda Zakaria na ústavní liberalismus a neliberální demokracii. Kapitola druhá pojednává o nedemokratických režimech. Vymezení těchto režimů je důležité pro pochopení, proč k přechodu došlo nebo se k němu schyluje a pro určení, jakým způsobem proběhl nebo v jak by v budoucnu mohl proběhnout....
|
|
|
Vliv hospodářské politiky na právní řád České republiky v období transformace
Říčka, Tomáš ; Pithart, Petr (vedoucí práce) ; Bažantová, Ilona (oponent) ; Ježek, Tomáš (oponent)
Tomáš Říčka Stránka 1 Název práce: Vliv hospodářské politiky na právní řád České republiky v období transformace Abstrakt: Práce pojednává o problematice hospodářské politiky, jejích nejdůležitějších komponentách a vlivu na institucionální prostředí. Hlavním cíle práce bylo prozkoumat, jaký vliv na tvorbu pravidel v ČR měla hospodářská politika v období transformace. Kdo ji tvořil. Jak byla reálně prováděna a jak k tomu pomáhala nastavená pravidla. Jaký byl mezinárodní kontext v této době a jaký vliv měly tyto externí faktory na vývoj v ČR. Dílčí cíle práce se týkaly: existence adekvátních nástrojů na analýzu transformačních jevů; klíčových předpokladů hospodářské politiky; tvorby pravidel, resp. jejich fungování ve společnosti; tvůrců pravidel. Práce si nekladla za cíl vyčerpávajícím způsobem popsat všechny relevantní přístupy současné ekonomické teorie, které by bylo možné použít na analýzu transformačních procesů. Jedná se o selektivní výběr nástrojů, které mají za cíl umožnit uchopit problematiku institucí a působení pravidel ve společnosti z jiného pohledu, než tak činí standardní teorie práva, resp. politologie. Použití ekonomických nástrojů (zejména z oblasti mikroekonomie a nových ekonomických proudů) lze považovat za komplementární pro analýzu institucí. Provádění transformačních kroků a...
|
|
|
Československo za druhé světové války : vliv válečných událostí na poválečný vývoj republiky
Krejčí, Pavel ; Pithart, Petr (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
Léta 1938-1945 předurčila vývoj, který vyvrcholil komunistickým převzetím moci. Česká společnost procházela v tomto období hlubokou krizí, jež způsobila rozčarování z hořkého konce První republiky a její vnitropolitické problémy. Velká hospodářská krize, masová nezaměstnanost a neschopnost vládních činitelů tento stav uspokojivě řešit vedla k nespokojenosti s prvorepublikovým hospodářským uspořádáním a úvahám o radikální změně. Rovněž stranicko-politický prvorepublikový systém podle mnohých selhal. Příliš velké množství politických stran, nutnost koaličních vlád, egoistické lpění na stranických zájmech místo zájmů národních, pletichy, politikaření, a v neposlední řadě neúměrné zabrání prostoru v životě státu bylo dáváno za příčinu toho, proč demokracie nebyla schopna potvrdit svoje přednosti právě v okamžicích, kdy toho bylo nejvíce potřeba. Zrada západních spojenců, především Francie (pod silným vlivem Velké Británie) a relativně vstřícné chování Sovětského svazu během Mnichovské krize otřásly rovněž zahraničně-politickými koncepcemi, zastávanými v meziválečném období. Všechny tyto události způsobily, že prakticky nikdo si nepřál návrat k předválečným poměrům. Navíc to neměly být jen kosmetické úpravy, nýbrž o zásadní a radikální přestavbu vnitropolitické struktury budoucího státu, stejně jako o...
|
|
|
Postavení Nejvyššího soudu v americkém politickém systému a význam jeho rozhodování pro politický proces ve Spojených státech amerických.
Zástěra, Martin ; Pithart, Petr (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
Cílem této práce je podat analýzu postavení Nejvyššího soudu v politickém systému Spojených států amerických a dále pojednat o vlivu rozhodování této instituce pro politický proces v zemi. Otázkou, na kterou by tato práce měla nalézt odpověď, je to, zda je Nejvyšší soud ve Spojených státech amerických institucí více politického charakteru než je tomu u obdobných institucí ve Velké Británii a na evropském kontinentu a do jaké míry jeho rozhodování ovlivňuje politický proces v zemi. V souvislosti s tím jsou také zdůrazněny klíčové faktory, které determinovaly jeho postavení a předurčily odlišný vývoj oproti Evropě. V úvodní kapitole jsou načrtnuty základní charakteristiky anglosaské tradice ústavního soudnictví, která se nejvýznamnější měrou podílela na koncipování postavení Nejvyššího soudu ve Spojených státech amerických. Tato je porovnána s tradicí kontinentální Evropy, přičemž mým záměrem je především odlišit oba koncepty a upozornit na podstatné rozdíly mezi nimi. V této kapitole jsou zdůrazněny také faktory, které se rozhodující měrou podílely na odlišném vývoji ústavního soudnictví na americkém a evropském kontinentě. Následující kapitola je věnována postavení Nejvyššího soudu v americkém systému, který byl koncipován jako systém brzd a protivah, ve kterém se jednotlivé složky moci mezi sebou...
|
|
|
Přímá volba prezidenta ČR : důvody, podmínky, důsledky
Rabiňáková, Kateřina ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce je přiblížit proces přijetí změny způsobu volby hlavy státu z nepřímé parlamentní volby na přímou volbu občany České republiky, dále zákonné podmínky, které jsou pro konání přímé volby prezidenta nastaveny a konečně důsledky, která tato změna Ústavy přinesla do politického systému ČR. Jedná se nejzásadnější změnu Ústavy od doby jejího vzniku. První kapitola této práce je zaměřena na charakteristiku úřadu prezidenta v České republice, který má v českém politickém prostředí specifické a tradičně silné postavení, ačkoliv ČR je parlamentním režimem, což je klíčové pro pochopení této práce. Druhá kapitola se věnuje historii návrhů této ústavní změny od roku 1989 do roku 2012, kdy byl poslední návrh Parlamentem přijat. Tato kapitola také přibližuje odbornou diskusi, která schválení přímé volby předcházela. Argumenty hovořící pro zavedení přímé volby jsou v odborných kruzích vzácné, což je v ostrém kontrastu s argumentací politické reprezentace, která změnu navrhovala. Nejsilnějším argumentem pro zavedení přímé volby bylo přání veřejnosti. Naproti tomu nejsilnějším argumentem proti byl názor, že přímá volby nemá v systému parlamentní demokracie své místo a má potenciál ho deformovat. Třetí kapitola se zaměřuje na podmínky přímé volby, které jsou definovány Ústavou ČR a zákonem o...
|
host ::
RSS.