|
|
Černá smrt a umění v Čechách na konci 14. století
Vyšohlídová, Marie ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent)
Anglická anotace The Black Death and the art in Bohemien at the end of the 14th century The study discusses the relation between the art and the Black Death in Bohemian lands at the end of the 14th century. The aim of the study is not just to present concrete productions or artists, but also to demonstrate the impact of critical events that time on human beings and subsequently their impact on the art. The study is focused on the art against background of historical, political and socio- cultural events.The main aim of this study was trying to find the sources of inspiration of iconographic subject matters of Bohemian pieces and set them in the comparison with subject matters of foreign fellows. Art Bohemia Black Death Death Iconography
|
|
|
Historie farnosti Liběchov v letech 1890 - 1935
Šantin, Miroslav ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
RESUMÉ bakalářská práce: HISTORIE FARNOSTI LIBĚCHOV V LETECH 1890 - 1935 autor: ŠANTIN Miroslav Jan, 2007 V přelomu 19. a 20. století se i v Rakousko-Uherské monarchii vzbuzují proticírkevní akce navazující na odezvy I.Vatikánského koncilu a následné Starokatolické hnutí. Vypuká světová válka jejíž útrapy se končí rozpadem staleté monarchie. Vznik Československé republiky přináší požadavek potírat vše prohabsburské a tedy, dle mínění mnohých, i Katolickou církev. Církev si v této nově se tvořící společnosti musí nalézt a obhájit své místo, avšak na náboženský boj není připravena. Společenský a vnitrocírkevní neklid vede k založení Československé církve. To s sebou přináší novou vlnu výstupů, která strhuje laiky i kněze. Ve společnosti znovu sílí národnostní rozmíšky mezi německým a českým obyvatelstvem, v sousedním Německu uchvacuje moc Adolf Hitler a nakonec se schyluje k další válečné hrůze. Mnohé z těchto událostí si vynutily trvalé změny chování a smýšlení jednotlivce i celé společnosti. Život liběchovské farnosti nutně odráží všeobecné náboženské i politické dění té doby. Bakalářská práce rekonstruuje průběh liturgického roku ve zdejší farnosti, je zachycen bohoslužebný a stavební život kolem místních kostelů a fary, život farnosti během první války a také měnící se zvyklosti po vzniku republiky....
|
|
|
Činnost církevních tajemníků na Šumpersku do roku 1968
Snášelová, Jitka ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá činností okresních církevních tajemníků v okrese Šumperk. Časové rozmezí práce se pohybuje od roku 1948 do roku 1968. Po stručném vylíčení situace v olomoucké diecézi po únoru 1948 se text věnuje teritoriálnímu vymezení okresu Šumperk, v průběhu 50. a 60. let. Poté práce sleduje působení tajemníků během jednotlivých let, přičemž se snaží z jejich zpráv nadřízenému orgánu stanovit nejdůležitější události a problémy římskokatolické církve toho kterého údobí. Speciální pojednání náleží výuce náboženství (spojené s těžkostmi při přihlašování do tohoto předmětu) a protináboženské propagandě, tedy tzv. ateistické výchově. Dále se text zabývá kauzami duchovních, kteří byli nespravedlivě odsouzeni a vězněni ve vykonstruovaných procesech komunistického režimu. Ačkoliv se jednalo o místní procesy, o kterých za hranicemi okresu nebylo nic známo, přesto stojí za zmínku, protože těmto kněžím zásadně ovlivnily životy. V neposlední řadě je pozornost věnována osobám církevních tajemníků a kněžím, kteří se museli snažit pod státním nátlakem spolu vycházet, přestože stáli každý na jiné straně barikády.
|
|
|
Správa pražské arcidiecéze v letech 1913-2006 ve světle katalogů kléru
Koronthály, Vladimír ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Mgr. Vladimír Koronthály: Správa Pražské arcidiecéze v letech 1913 - 2006 ve sv tle katalog kléru. Resumé Historie správy Pražské arcidiecéze ve 20. století, zvlášt pak v období po r. 1945, zatím není souhrnn popsána. Vzhledem k tomu, že 20. století je obdobím velkých zm n mimo jiné i v oblasti vztahu mezi státem a církví (p esn ji ešeno mezi spole ností a církví), nabízí se zajímavá (a dosud nezodpov zená) otázka, zda a jak reagovala církevní správa na zm ny politické, ekonomické a demografické situace v tomto období. P edložená studie zkoumá dosud v tšinou opomíjený soubor pramen k poznání struktury církevní správy, kterým je soubor katalog kléru, uchovaný na kanclé ství Pražského arcibiskupství. Katalogy kléru jsou nepominutelným pramenem pro poznání historie Arcidiecéze pražské. Poskytují velmi plastický obraz o struktu e její správy (a adu dalších informací, které jsou v této práci pominuté s ohledem na její rozsah) i pozoruhodná statistická data; pozoruhodná proto, že hranice farností i vikariát zvlášt po rozpadu Rakousko-Uherska zjevn p estaly kopírovat správní hranice uvnit eskoslovenska (takže statistická data p evedená na farnosti má pravd podobn smysl hledat pouze zde, nikoli v archivních materiálech státní správy). Sou asn se však ukazuje, že informace z katalog je pot eba doplnit a korigovat...
|
|
|
Legalizace umělých potratů v Československu v roce 1957
Cigánek, Radim ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
Resumé Diplomová práce Legalizace umělých potratů v Československu v roce 1957 pojednává o vzniku zákona o "umělém přerušení těhotenství" v Československu. Vznik tohoto zákona jsem zasadil do širších souvislostí. Po úvodní části, která obsahuje i dva exkurzy, do morální teologie a do kanonického práva, jsem v právní části popsal zákonnou úpravu umělého potratu v jejím vývoji, jak se měnila na území českých zemí ve 20. století. V historické části jsem nejprve popsal pokusy o legalizaci interrupcí v Československu ve 20. letech 20. století. První dva návrhy předložili čeští anarchokomunističtí a antiklerikální poslanci. Třetí návrh v roce 1925 předložili poslanci Německé sociální demokracie. Ani jeden z návrhů nebyl přijat. Dále jsem popsal vývoj v sovětském Rusku, kde byly interrupce znovu povoleny v roce 1955, a v dalších zemích východního bloku. Více pozornosti jsem díky lepší pramenné základně zaměřil na bývalou DDR. Následuje popis diskusí ve Státní populační komisi, která byla zřízena v létě 1956 a měla navrhovat řešení nedobrého populačního vývoje v Československu. V rámci této komise i na úrovni vedení komunistické strany a vlády probíhaly diskuse, nakolik předpisy pro interrupce uvolnit. Zákon (68/1957 Sb.) nakonec zavedl komise, které měly posoudit oprávněnost žádosti. Prakticky však komise vyhověly...
|
|
|
Historie farnosti Nusle v letech 1903-1938
Kasková, Kateřina ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Resumé bakalářské práce Kateřina Kasková HISTORIE FARNOSTI NUSLE V LETECH 1903 - 1938 Cílem práce je zmapování života ve farnosti Nusle od jejího založení v roce 1903 až do začátku II. světové války. Vzhledem k tomu, že o obci, od roku 1898 městu a od roku 1922 nové pražské čtvrti Nusle, není dostupné mnoho seriosní literatury, bylo v této práci čerpáno hlavně z pramenů. Stěžejními prameny byla Pamětní kniha farnosti Nusle uložená na faře, Kronika náboženské obce církve Československé v Nuslích, uložená ve farním archivu církve Československé Husitské v Nuslích a Kronika II. chlapecké školy obecné v Nuslích, uložená na základní škole v Táborské ulici v Nuslích. Dále byly použity materiály z archivu hl. m. Prahy - Knihy změn náboženství, Knihy biřmovaných, Knihy pořádků služeb Božích a také zde uložený nezpracovaný fragment archivu farnosti Nusle. V Národním archivu byla objevena část korespondence Ordinariátu s prvním Nuselským farářem Karlem Jandou a na Pražském arcibiskupství bylo možno čerpat z Katalogů kléru. Záznamy o životě ve farnosti Nusle mají svá bílá místa, protože se v průběhu doby ztratil jak archiv obce Nusle, tak i archiv hejtmanství Vinohradského, kam Nusle správně patřily. Pamětní kniha farnosti také končí v roce 1919, po roce 1920 katolickou farnost zabrala pro své účely církev...
|
|
| |
|
|
Cisterciáci a osecký klášter ve 20. století
Konopík, Petr ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent)
Bibliografická citace: Cisterciáci a osecký klášter ve 20. století: Diplomová práce / Petr Konopík; vedoucí práce: doc. PhDr. Tomáš Petrá ek, Ph.D., Th.D. - Praha, 2014 - 66 s. Anotace: Tato diplomová práce je snahou popsat a reflektovat mnišský ád cisterciák , jeho vznik, poslání a jeho p ínos pro spole nost, dále pak popsat události, které se odehrály v jednom z eských cisterciáckých klášter . Tento ád vznikl ve Francii, proto také popisuji p íchod tohoto ádu do ech. Hlavním t žišt m práce je eský cisterciácký klášter v Oseku na teplicku, který se nachází na severu ech poblíž státních hranic s N meckem. Svoji práci soust uji na události, které se odehrály ve 20. století. St žejním obdobím jsou události spojené s koncem 2. sv tové války a odsunem n meckých eholník , kte í byli p edtím zn ni. Druhým obdobím jsou padesátá léta, kdy v klášte e zbudoval totalitní režim eskoslovenska interna ní tábor pro eholníky. Práce stojí p evážn na osobních sv dectvích a historických kontextech d jin eského národa spojených se vztahem mezi státem a církví. V záv ru se snažím popsat vizi do budoucnosti kláštera, jakožto areálu a duchovního života. Cílem práce je p edstavit a popsat cisterciácký ád jako takový a popsat situaci tohoto ádu v jednom eském klášte e. Klí ová slova Osek, cisterciáci, salesiáni, klášter, výslechy
|
|
|
Vznik a působení Církve československé v katolické farnosti Přerov nad Labem v letech 1919-1924
Kubička, Adolf ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
RESUMÉ VZNIK A PŮSOBENÍ CÍRKVE ČESKOSLOVENSKÉ V KATOLICKÉ FARNOSTI PŘEROV NAD LABEM V LETECH 1919 - 1924 Tato bakalářská práce se zabývá vznikem a působením Církve československé v katolické farnosti Přerov nad Labem v letech 1919 - 1924. Popisuje problémy spojené s úsilím o obnovení katolické farnosti v obcích Přerov nad Labem a Semice. Hromadný přestup katolických věřících a faráře k Církvi československé ve farnosti Přerov nad Labem, ke kterému došlo v roce 1920 měl na tuto farnost takový vliv, že prakticky přestala plnit svou funkci. Zároveň došlo i k nezákonnému zabrání jejího majetku. Za necelý rok od doby, kdy Václav Kára po předcházející agitaci inicioval odhlašování farníků od církve katolické, tedy od března 1920 do sčítání obyvatelstva v roce 1921 zůstalo z původního počtu 2028 farníků katolické církvi věrných 317 obyvatel, tj. necelých 16%! K Církvi československé se při sčítání lidu přihlásilo 1685 občanů. Jaký byl poměr věřících na konci doby, kterou se tato práce zabývá tj. v roce 1924 nelze zjistit. Lze však předpokládat, že se příliš nezměnil. Tento úspěch čsl. církve lze přičítat zejména náladě v tehdejší společnosti. Podstatný podíl na něm měl i hlavní protagonista vzniku náboženské obce čsl., bývalý katolický farář Kára. Část (nejspíše pouze formálních) apostatů se katolické církvi...
|
|
| |
host ::
RSS.