|
|
Aktuální otázky legalizace výnosů z trestné činnosti
Krulcová, Aneta ; Krupička, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá aktuálními otázkami fenoménu legalizace výnosů z trestné činnosti, populárně nazývaného také jako praní (špinavých) peněz. Praní peněz spočívá v nezákonném jednání, kterým má být zastřen kriminální původ majetkového prospěchu a vytvořeno zdání, že se jedná o legálně nabytý příjem. V posledních desetiletích se kvalifikovalo na jeden z nejpalčivějších a nejzávažnějších globálních kriminálních jevů. Ambicí diplomové práce je přispět k lepšímu porozumění tohoto komplexního fenoménu. Práce si dále klade za cíl podrobněji rozebrat nedávné legislativní změny v rovině trestního práva hmotného a zhodnotit, zda jsou vhodným krokem k zajištění efektivnějšího potírání legalizační kriminality. Diplomová práce je členěna do čtyř částí. V počátku se práce zabývá samotnými pojmy legalizace výnosů z trestné činnosti a praní peněz. Následně představuje, jak je praní peněz realizováno v praxi a poukazuje na vývoj legalizačních metod od tradičních jednodušších tuzemských až po moderní vysoce sofistikovaná offshore propírácí schémata. Druhá část diplomové práce poskytuje přehled právní úpravy praní peněz s důrazem na tuzemskou trestněprávní úpravu, jakož i instrumenty mezinárodního práva a práva Evropské unie, které bezprostředně určily její podobu. Práce poskytuje hlubší rozbor jednotlivých...
|
|
|
Trestný čin vraždy a zabití podle § 140, § 141 tr. zák.
Masná, Kateřina ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Název práce: Trestný čin vraždy a zabití podle § 140, § 141 tr. zák. Abstrakt: Tato práce se zaměřuje na nejzávažnější trestné činy proti lidskému životu, a sice na zločiny vraždu a zabití podle § 140 a 141 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Cílem této práce je podrobně popsat oba tyto zločiny, vysvětlit důležitost postihování jednání naplňující skutkovou podstatu jednoho z těchto zločinů, dále vysvětlit důvod zavedení trestného činu zabití v našem právním řádu, jeho význam, a dále to, v čem se odlišuje od vraždy a co jej činí privilegovaným trestným činem k trestnému činu vraždy. Cílem této práce je mimo jiné také popsat postup kriminalistů při vyšetřování těchto zločinů a metodiku vyšetřování úmyslných trestných činů proti životu. V první části této práce se zabývám historickým vývojem právní úpravy úmyslných usmrcení na našem území, počínaje starověkým Římem až po rok 2009, kdy byl vydán právě současný trestní zákoník. Zaměřuji se na nejdůležitější právní předpisy, které byly v průběhu historie vydány, a jak upravovaly úmyslná usmrcení. Druhá část práce pojednává o zločinu vraždy, kdy je nejdřív nastíněn obecný úvod o tomto zvlášť závažného zločinu, dále pak jednotlivé znaky skutkové podstaty tohoto trestného činu, členění vražd na vraždu prostou a vraždu premeditativní, a dále okolnosti...
|
|
|
Výslech v trestním řízení
Jurová, Zuzana ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Výslech v trestním řízení Abstrakt Tato práce se zabývá výslechem v trestním řízení jako jedním z nejpoužívanějších kriminalistických postupů při objasňování trestné činnosti. První kapitola pojednává o výslechu v kontextu platné právní úpravy, tedy o tom, jak je tento procesní úkon na zákonné úrovni upraven. Ve vztahu k osobě, proti níž se řízení vede, se zabývá právem na formální obhajobu, a následně na obhajobu materiální a jejími jednotlivými aspekty. Ve vztahu k osobě svědka se práce zabývá právem svědka být zastoupen, právem odepřít výpověď a specifiky výslechu určitých svědků, včetně utajeného svědka. Druhá kapitola pojednává o výslechu jako o kriminalistické disciplíně, když popisuje faktické provádění výslechu ve všech jeho fázích, tedy fázi přípravy, průběhu i následné dokumentace výslechu. Autorka se neopomněla zabývat ani specifiky provádění výslechu prostřednictvím videokonferenčního zařízení, a to včetně kvantitativního výzkumu četnosti jeho využívání vybranými soudy v České republice, a dále kvalitativního výzkumu v podobě jednotlivých rozhovorů s advokáty, zabývajícími se ve své praxi trestním právem, na téma využívání videokonferenčních výslechů pohledem obhajoby. Na závěr druhé kapitoly autorka představuje dvě vybrané alternativní výslechové metody, polygraf a metodu brain fingerprinting,...
|
|
|
Problémy trestního soudnictví nad mládeží
Raška, Vojtěch ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Problémy trestního soudnictví nad mládeží Tématem této práce jsou problémy trestního soudnictví nad mládeží. Trestním soudnictvím nad mládeží rozumíme zvláštní právní úpravu smíšeného (hmotněprávního i procesněprávního) charakteru, vztahující se k trestní odpovědnosti, sankcionování a trestnímu řízení ve věcech pachatelů mladších 18 let (zpravidla od patnáctého roku věku, výjimečně dříve v případech tzv. činů jinak trestných spáchaných dětmi mladšími 15 let). V této práci jsem si dal za cíl analyzovat současnou právní úpravu této problematiky, poukázat na teoreticky a aplikačně sporná ustanovení právních předpisů, jakož i přinést návrhy možných změn z hlediska de lege ferenda, a to zaprvé důkladnou analýzou dostupné odborné literatury a zadruhé rozborem dosud nepublikované judikatury Městského soudu v Praze, statistik Policie ČR a dalších zdrojů reflektujících současné trendy a odbornou praxi. Předkládaná diplomová práce je členěna do čtyř hlavních částí, které na sebe logicky navazují a dávají čtenáři možnost postupě proniknout do zkoumané problematiky. Postupuji od obecných teoretických výkladů přes rozbor současné právní úpravy a jejích nedostatků až po analýzu recentní judikatury. V úvodní části jsou definovány základní teoretické pojmy, zejména pojem mladistvého, dítěte, věku blízkého věku...
|
|
|
Trestný čin znásilnění v komparativním pohledu se zaměřením na koncept affirmative consent
Mrázková, Barbora ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Trestný čin znásilnění v komparativním pohledu se zaměřením na koncept affirmative consent Abstrakt Znásilnění je považováno za jeden z nejhorších činů, kterých se lze na jiné osobě dopustit, a to především z důvodu extrémního zásahu do její intimní sféry. Proměny v nahlížení na tento trestný čin lze v posledních letech spatřovat jak v rámci České republiky, tak i celé Evropy. Velká část států postupně opouští definice znásilnění založené na násilí a nově spáchání tohoto činu podmiňuje absencí souhlasu oběti. V České republice stále přetrvává model založený na donucení jiného, byť se judikatura Nejvyššího soudu pomalu přibližuje těm státům, které již k redefinici přistoupily. Vládní i sněmovní orgány v současnosti pořádají semináře, kde diskutují nad potřebou přijetí nové právní úpravy. Práce se primárně zaměřuje na uvedený čin z trestněprávního hlediska, zabývá se jeho definicí a vymezením znaku souhlasu v právních řádech států, které za znásilnění považují pohlavní styk bez souhlasu oběti. Na základě zjištěných poznatků pak nabízí úvahy de lege ferenda vztahující se k možné redefinici znásilnění v českém právním řádu, a to s přihlédnutím k současné judikatuře Nejvyššího soudu. Celistvý pohled na koncept affirmative consent a možný návrh nové právní úpravy je tedy jejím primárním cílem. S ohledem na...
|
|
|
Zavinění v trestním právu
Brtnová, Klára ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Zavinění v trestním právu Abstrakt Tématem diplomové práce je zavinění v trestním právu, které je charakterizováno jako vnitřní psychický vztah pachatele k porušení či ohrožení zájmů chráněných trestním zákonem. Zavinění je jediným obligatorním znakem subjektivní stránky trestného činu, a proto je stěžejním institutem trestního práva, neboť bez zavinění není trestného činu. Diplomová práce je členěna do osmi částí včetně úvodu a závěru. V první kapitole je definován pojem trestného činujeho obecné a typové znaky neboli znaky skutkové podstaty trestného činu. Skutkovou podstatou rozumíme soubor znaků, z nichž je patrné, o který trestný čin se jedná. Druhá kapitola je věnována historickému vývoji zavinění a je dále členěna na podkapitoly, jež každá z nich koresponduje s historickými obdobími, respektive s jednotlivými trestními zákony, které na našem území vešly v platnost a účinnost. Předmětem výkladu ve třetí kapitole je zásada odpovědnosti za zavinění, jeho obsah a míra. Závěrem je v této kapitole popsána konstrukce skutkových podstat z hlediska zavinění. Čtvrtá kapitola pojednává o jednotlivých formách zavinění vč. úmyslu přímého a nepřímého a nedbalosti vědomé a nevědomé. Zvláštní pozornost je věnována rozlišení těchto forem zavinění. V páté kapitole je představeno zavinění u nepřímého pachatelství, u...
|
|
|
Vazba jako prostředek ultima ratio
Urban, Matěj ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Vazba jako prostředek ultima ratio Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou institutu vazby ve smyslu zásady, že jde o prostředek ultima ratio. Uvedené téma vychází ze skutečnosti, že vazba je nejpřísnější zajišťovací opatření, které nejvíce zasahuje do základních práv a svobod jedince. Nejprve se práce věnuje obecné charakteristice vazby jako takové a historickému vývoji její právní úpravy na českém území. Následuje rozbor platného vazebního práva v České republice, které je záměrně rozděleno na dva větší celky, a to na vazební právo materiální a vazební právo formální. V rámci materiálního vazebního práva jsou postupně popsány a analyzovány obecné podmínky pro vzetí obviněného do vazby, zákonné důvody vazby, instituty nahrazující institut vazby a zvláštní případy vazby. Z hlediska formálního vazebního práva je popsána a analyzována problematika trvání vazby a její přípustné délky, rozhodování o vazbě, vazebního zasedání, stížnosti proti rozhodnutí o vazbě a výkonu vazby. Tato část práce je ještě doplněna o kratší kapitolu věnující se započítání vazby do uloženého trestu a náhradě škody způsobené rozhodnutím o vazbě, neboť vhodně zdůrazňuje významnost vazby jako prostředku ultima ratio. Následuje neméně významná část práce, která přibližuje právní úpravy zajišťovacího prostředku vazby ve Spolkové...
|
|
|
Státní zástupce v přípravném řízení trestním
Chejstovská, Nicole ; Pelc, Vladimír (oponent)
1 Abstrakt Cílem diplomové práce na téma Státní zástupce v přípravném řízení trestním je co možná nejuceleněji poskytnout rozbor postavení, oprávnění a činnosti státního zástupce v předsoudním stadiu trestního řízení a rozporuplné otázky s tím související. Z působnosti státního zástupce v rámci celého trestního řízení jsou stěžejní oblasti zjišťování všech trestných činů a stíhání osob, které je spáchaly, a vykonávání dozoru nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení. Státní zástupce označovaný jako dominus litis neboli "pán přípravného řízení" nese odpovědnost za výsledky přípravného řízení a je to právě on, kdo podává obžalobu k soudu nebo rozhoduje o ukončení trestního stíhání již v přípravném řízení. Práce je rozdělena do pěti hlavních částí, které na sebe logicky navazují a jsou provázané. První část je věnována historii veřejné žaloby, jejíž dlouhý vývoj měl dozajista vliv na současnou podobu tohoto institutu. V druhé části se čtenář relativně obšírně dozví o státním zastupitelství, a to od jeho sporného ústavního vymezení, transformace prokuratury na státní zastupitelství, aktuální soustavy, její správy a vnitřních vztahů včetně postavení vedoucích státních zástupců či Nejvyššího státního zastupitelství, až po diskutovanou otázku nezávislosti státního zastupitelství při komparaci s nezávislostí...
|
|
|
Trestněprávní postih podvodných jednání s peněžními prostředky Evropské unie
Sotolářová, Daniella Sarah ; Pelc, Vladimír (oponent)
Trestněprávní postih podvodných jednání s peněžními prostředky Evropské unie Daniella Sarah Sotolářová Abstrakt Postupující integrace Evropské unie - a s ní spojené rozšiřování pravomocí jejích orgánů a užší spolupráce členských států v řadě oblastí - s sebou nese různé nové výzvy a staví řadu subjektů před řešení dosud nezodpovězených otázek. To platí i o trestněprávní oblasti a o subjektech činných v trestních věcech. V posledním období bylo na úrovni Evropské unie dosaženo zásadního pokroku na cestě k harmonizaci určitých trestněprávních norem a byly podniknuty zásadní kroky vedoucí k reformě soustavy institucí a orgánů aktivních v trestních věcech, v nichž jde o trestněprávně postižitelná porušení těchto norem. Nejdále se tyto harmonizační a reformní kroky dostaly v oblasti trestněprávní ochrany finančních zájmů Evropské unie před jednáními podvodné povahy. Ne všechno však bylo v daném překotném vývoji dotaženo. Otevřené - a nedefinované - zůstalo už to co vůbec patří do oněch chráněných finančních zájmů Evropské unie. Její normotvorba přišla s pojetím trestněprávně postižitelných jednání podvodné povahy zásadně překračujícím rámec toho co je běžně v právní teorii i praxi považováno za charakteristické pro činy dané povahy a vyšetřování těchto činů svěřila prvnímu nadnárodnímu justičnímu orgánu činnému...
|
|
|
Obhajoba právnické osoby v trestním řízení
Juránková, Sandra ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
V porovnání s osobami fyzickými je obhajoba právnické osoby v trestním řízení podstatně ztížena. Primární důvod těchto obtíží je dán samotnou povahou právnické osoby jakožto právní fikce. Cílem této práce je podat na tuto problematiku ucelený náhled. Rigorózní práce je systematicky rozdělena do šesti kapitol. První kapitola a druhá kapitola slouží jako teoretický základ. První kapitola je věnována vymezení pojmu právnická osoba a současné úpravě právnické osoby v právních předpisech soukromého práva. Tato rigorózní práce je zaměřena především na procesní normy zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen "ZTOPO"), který vstoupil v České republice v účinnost dne 1. ledna 2012. V rámci této problematiky současně není možné se nedotknout hmotněprávních aspektů trestní odpovědnosti právnických osob. Druhá kapitola se proto zabývá zákonnou úpravou trestní odpovědnosti podle ZTOPO. Zaobírá se zejména tím, kdo je subjektem trestní odpovědnosti právnických osob, jak je možné trestní odpovědnost podle ZTOPO charakterizovat, jaká je její konstrukce a rozsah. V kapitole třetí jsou představeny osoby, které jsou oprávněny za právnickou osobu v trestním řízení jednat. Kapitola čtvrtá pojednává o právu právnické osoby na obhajobu. Kapitola pátá a poslední kapitola...
|
host ::
RSS.