|
|
Poruchy attachementu predikované dotazníkovým šetřením ECR u nezletilých klientek s nařízenou ústavní výchovou z důvodu užívání návykových látek - série kazuistik
Horváthová, Klára ; Libra, Jiří (vedoucí práce) ; Pešek, David (oponent)
VÝCHODISKA: Poruchy attachmentu mají dopad na budoucí kvalitu mezilidských vztahů a souvisí s poruchami v dospívání, například se sklony k rizikovému chování. Klientky umístěné v diagnostickém ústavu a na přidružených pracovištích mají narušené vztahy a současně se u nich rizikové chování prokazatelně vyskytuje. Rodinné zázemí, ze kterého klientky přicházejí, je často nefunkční či narušené, v čemž mohou hrát roli mimo jiné i poruchy attachmentu. CÍLE: Zjištění procentuálního zastoupení poruch attachmentu u dívek s nařízenou ústavní výchovou z důvodu užívání návykových látek a následné zpracování případových studií u vybraných poruch predikovaných dotazníkovým šetřením ECR (Experiences in close relationships). Cílem je tedy hlubší vhled do problematiky poruch attachmentu a mladistvých závislých dívek s nařízenou ústavní výchovou. METODY: Kvantitativní výzkum - předložení dotazníkového šetření ECR a následné statistické vyhodnocení. Kvalitativní výzkum - případové studie klientek s prokázanou poruchou attachementu formou polostrukturovaných rozhovorů. Diskuze dat získaných v obou částech výzkumu. VÝSLEDKY: Výzkumem bylo zjištěno, že poruchy attachmentu jsou u této cílové skupiny hojně rozšířeny. Jistá citová vazba byla dotazníkem vyhodnocena pouze u jedné klientky z 32 dotázaných. Úzkostnou vazbu si...
|
|
|
Umělá neuronová síť pro rekonstruování vymřelých druhů
Pešek, David ; Bilík, Šimon (oponent) ; Jirsík, Václav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývala navrhnutím, naučením a zhodnocením umělé neuronové sítě pro rekonstrukci vymřelých živočišných druhů. Nejprve byl vybrán hlavní prvek navrhované UNS, tedy generativní model. Vzhledem k jejich výborným výsledkům v poli generování obrázků se odůvodněně jevila třída difúzních modelů jako správná volba. Konkrétně byl vybrán difúzí model Stable diffusion. Jeden z počátečních kroků práce bylo také vytvořit trénovací množinu pro navrhovaný model. K obrázkům živočichů bylo potřeba napárovat nějaké popisky, podle kterých by se dal živočich identifikovat. K tomuto účelu byly využity geny cyklooxygenázy-1 daných živočichů. Dále byl použit sekvenční transformátorový model GPT-2, který je naučen na trénovací množině lidského přirozeného jazyka. Tento model byl použitý pro zakódování DNA sekvencí do vektorové podoby, ve které byla zachycena sémantika a kontext mezi jednotlivými částmi DNA sekvence. Modely by bylo velmi složité učit od začátku kvůli velké potřebné velikosti trénovací množiny a výpočetní a časové náročnosti. GPT-2 model byl tedy pouze doučen na trénovací množině DNA sekvencí řádu pěvců a samotný difúzní model byl naučen na párech obrázků těchto živočichů a DNA sekvencí zakódovaných pomocí GPT-2 modelu. Pro generování obrázků byly pomocí GPT-2 generovány originální DNA sekvence, které se podobaly sekvencím z trénovací množiny. Následně bylo zakódování těchto sekvencí předáno difúznímu modelu, který vytvořil samotné obrázky. Metoda generování nových DNA sekvencí pomocí GPT-2 modelu stojí na myšlence, že vygenerovaná DNA sekvence se částečně podobá DNA sekvencím z trénovací množiny. Takto experimentálně vygenerované DNA sekvence se mohou podobat DNA sekvencím vymřelých předků nebo příbuzných řádu pěvců. Model byl schopný v části případů vygenerovat takové obrázky, které lze na pohled považovat za živočišný druh, ale je nutno konstatovat, že vygenerované obrázky často nešlo považovat za rekonstrukce živočichů. Úspěšnost vygenerování obstojného obrázku živočicha byla přibližně 10%. Funkčnost modelu byla testována i na testovací množině DNA sekvencí živočichů několika řádů, které spadají pod třídu ptáků stejně jako řád pěvců. Úspěšnost vygenerování rekonstrukce, kterou bylo možné porovnávat s fotografií se pohybovala okolo 15%.
|
|
|
František Bílek. Život, dílo a působení v CČSH
Pešek, David ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Pozornost této diplomové práce je věnována Františku Bílkovi; slavnému českému sochaři, který byl nazýván mystický symbolik, Březina v umění výtvarném. Práce je rozdělena do několika kapitol. První kapitola Životopis a dílo se pokouší o úvodní seznámení s Františkem Bílkem. Pohledy na Františka Bílka tehdejší generací je pokus o to, vystihnout, jak se Bílek jevil v očích svých současníků a přátel. Je zachycen pohled J. Zeyera, O. Březiny a jiných. Spolupráce s Novým životem mapuje jedenáctiletou práci Bílkovu pro Nový život a vztahy s představiteli Katolické moderny: S. Bouškou, K. Dostálem-Lutinovem a dalšími. Působení v CČSH vykresluje vykonanou práci Bílka a jeho rodiny pro církev. Myšlenkový svět se snaží zachytit svéráznou teologii, filosofii a mystikou prodchnutou tvorbu tohoto umělce. V závěru práce je Obrazová část s možností zahlédnout opravdu jen zlomek Bílkova rozsáhlého díla.
|
|
|
Nekódující kontrolní oblast genomu lidských polyomavirů
Pešek, David ; Saláková, Martina (vedoucí práce) ; Váňová, Jana (oponent)
Genom lidských polyomavirů sestává přibližně z 5000pb kruhové dvouřetězcové DNA a je rozdělován na tři funkční oblasti - časnou oblast (early viral gene region, EVGR) kódující regulační T antigeny a virové miRNA, nekódující kontrolní oblast (noncoding control region, NCCR) obsahující minimální cis-působící regulační sekvence, které jsou potřebné pro správný průběh virové replikace a pozdní oblast (late viral gene region, LVGR), který je zodpovědný za produkci strukturních kapsidových proteinů. Nekódující kontrolní oblast obsahuje minimální počátek replikace, který se vzájemně překrývá s promotory pro časnou i pozdní transkripci. Sekvence nekódující kontrolní oblasti zahrnují velké množství vazebných míst pro buněčné transkripční faktory, které mají schopnost regulovat expresi z LVGR a EVGR. V této práci byla popsána organizace nejvariabilnější oblasti polyomavirového genomu, NCCR, u polyomavirů SV40, BKPyV a JCPyV. V nekódující kontrolní oblasti často dochází k přestavbám, delecím, a dokonce i k bodovým mutacím, které mají dopad na expresi polyomaviru. Klíčová slova: polyomaviry, nekódující kontrolní oblast, BKPyV , JCPyV , SV40, velký T antigen, buněčné transkripční faktory
|
|
|
František Bílek. Život, dílo a působení v CČSH
Pešek, David ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Pozornost této diplomové práce je věnována Františku Bílkovi; slavnému českému sochaři, který byl nazýván mystický symbolik, Březina v umění výtvarném. Práce je rozdělena do několika kapitol. První kapitola Životopis a dílo se pokouší o úvodní seznámení s Františkem Bílkem. Pohledy na Františka Bílka tehdejší generací je pokus o to, vystihnout, jak se Bílek jevil v očích svých současníků a přátel. Je zachycen pohled J. Zeyera, O. Březiny a jiných. Spolupráce s Novým životem mapuje jedenáctiletou práci Bílkovu pro Nový život a vztahy s představiteli Katolické moderny: S. Bouškou, K. Dostálem-Lutinovem a dalšími. Působení v CČSH vykresluje vykonanou práci Bílka a jeho rodiny pro církev. Myšlenkový svět se snaží zachytit svéráznou teologii, filosofii a mystikou prodchnutou tvorbu tohoto umělce. V závěru práce je Obrazová část s možností zahlédnout opravdu jen zlomek Bílkova rozsáhlého díla.
|
host ::
RSS.