|
| |
|
|
Syžet "Petr a Fevronie" v průběhu století
Braná, Karolína ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
V uvodni kapitole teto diplomove pnice J sme se pokusili pfehledne shrnout historii vzniku autorskeho textu a sporu 0 autorstvi povidky 0 Petrovi a Fevronii. Zjistili jsme, ze mezi vedci existovaly puvodne dye protichudne nazorove skupiny. Prvni z nich tvrdila, ze povidka byla napsana neznamym autorem v 15. stoleti, naproti tomu druha sku pina zastavala nazor, ze povidka byla napsana behem 16. stoleti spisovatelem a publicistou Jermolajem-Erazmem. Postupne jsme uvedli jednotlive argumenty a analyzy variant textu Prvni redakce, coz nas dovedlo k zaveru, ze za autorsky text muzeme povazovat variantu, jenz byla soucasti rukopisu c06. COJIOBe~KOe NQ28 7, a j ej im autorem byl nepochybne J ermolajErazmus. V daISi casti prvni kapitoly Jsme se venovali druhotnym redakcim povidky a jednotlivym analyzam jimi zpracovaneho autorskeho textu. Zj istili j sme, ze v casovem rozmezi od 16.st. do pocatku 18.st. vznikly ctyfi redakce povidky. Ve vsech verzich muzeme najit vedle osobitych zmen nekolik spolecnych tendenci. V prve fade se autofi snazili nahradit dialogicnost vypravenim a tim velmi casto dochazelo k naruseni syzetu. DaISi dva rysy - nekononicnost stylu a blizkost k folkl6ru - se rozvijely ve dvou protichudnych smerech podle nazoroveho zamereni dotycne osoby pfepisujici text. Bud' byla povidka pfepracovana v...
|
|
|
Přijímání jinakosti - zobrazování sexuálních menšin v současném srbském, chorvatském a bosenském dokumentárním a hraném filmu
Bartošová, Iva ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Prokopík, Petr (oponent)
Při studiu serbistiky a kroatistiky, při seznamování se s kulturou národů bývalé Jugoslávie a při cestách do těchto oblastí nás občas může zarazit skutečnost, jak jsou místní lidé neochotni tolerovat sexuální menšiny. Když se o toto téma začneme více zajímat, zjistíme, že za netolerancí se často skrývá dokonce nenávist a že toto téma ve většině místních obyvatel vyvolává velmi negativní emoce a reakce. Je zajímavé pokusit se zjistit, proč tomu tak je, jestli jsou místní lidé o tolik méně tolerantní než Češi či většina ostatních evropských národů a pokud ano, co je vede k takovému postoji. Co je příčinou této netolerance? Vychází z mentality lidí žijících v tomto kulturním prostředí, je důsledkem několika desítek let života v komunistickém režimu či její kořeny sahají ještě dále do minulosti? Je snad tradiční společenství na území bývalé Jugoslávie všeobecně méně tolerantní a sexuální menšiny jsou jen jednou z mnoha netolerovaných, ba až nenáviděných jevů či sociálních skupin? Odpovědi na své otázky jsem se snažila hledat již ve své postupové práci, která se však zabývala jen netolerancí srbské společnosti. Ze sexuálních menšin jsem se v práci zaměřila pouze na osoby s homosexuálním chováním. Snažila jsem se prokázat netoleranci k této menšině tak, jak se vyskytuje v srbské společnosti a její kultuře, ve...
|
|
|
Poetika prózy Mirka Kovače v 60. a 70. letech 20. století. Cestou interpretace románu Má sestra Elida
Machková, Zuzana ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Tématem práce je rozbor poetiky prózy Mirka Kovače z období 60. a 70. let 20. století. Cílem této práce je především na základě interpretace románu Má sestra Elida přiblížit poetiku Kovačových děl. Stěžejní část je věnována interpretaci tohoto textu, nejprve se zabývá rovinou tématu, konstrukcí časoprostoru a postav a poté se zaměřuje na narativní složku a postmoderní znaky díla. Samotné interpretaci předchází kapitola, v níž je Kovačovo dílo zasazeno do kontextu srbské literatury 60. a 70. let 20. století. Dále je věnována pozornost několika aspektům autorovy prvotiny, novely Gubilište. Závěrečná část práce sumarizuje dosavadní zjištění a předkládá charakteristické rysy autorovy tvorby vymezeného období, přičemž se více soustředí na 70. léta 20. století.
|
|
|
Folklorní soubor Skejušan: minulost, současnost, perspektivy. Případová studie kulturní strategie
Malinová, Irina ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Hlavním cílem této práce je analyzovat podoby a způsoby prezentace kulturního dědictví vybrané etnické skupiny Rusínů prostřednictvím folklorního souboru Skejušan. Práce má formu případové studie a zabývá se souborem včetně charakteristiky jeho repertoáru - písní, národních zvyků a tradic. Tento soubor je významný především tím, že na rozdíl od dalších rusínských souborů v ČR se snaží uchovávat pouze rusínský folklor, a to značně konzervativním způsobem. Interpretace folkloru se tak netýká jen např. izolovaných písňových útvarů, ale bere ve značné míře v potaz i původní kontext, v němž dané písňové útvary v kultuře dříve fungovaly. Práce svým výzkumem a následnými závěry přispívá k debatě o problematice rusínské národní menšiny, pokouší se v tomto kontextu charakterizovat komplikovanou národnostní identitu Rusínů v rámci multikulturního prostředí, v němž Rusíni v ČR žijí, a definuje také vlivy tohoto prostředí na rusínskou kulturu. Vyjadřuje se též k historii migrace relativně malé skupiny tzv. "skejušských" Rusínů, analyzuje a objasňuje transmisi tradic a zvyků během jejich přesunu ze Slovenska do Rumunska a především pak následného stěhování z Rumunska do Čech. Součástí práce je i porovnání odlišných a analogických prvků mezi skejušským folklorem a folklorem jiných národů. Důležitým výstupem...
|
|
|
V labyrintu povídky - srbští autoři střední generace na sklonku 20. století
Stojčetović, Jaroslava ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Nahlédnout do literární situace doby nedávno minulé ve státě, který si právě zažil největší zvraty v oblasti ekonomické, politické, kulturní i společenské od doby 2. světové války bude hlavním úkolem této práce. Odpovědět na otázku, proč jsme pro literární bádání zvolili právě žánr povídky, se pokusíme hned na počátku. Srbská povídka je velmi bohatý literární žánr s dlouhou tradicí, a proto jsme si jednu jeho část vybrali pro tuto práci. Jde o žánr, který je možná v současné době do jisté míry vytlačován jinými a zda je toto tvrzení pravdivé či ne, se pokusíme zjistit. Cílem této práce je představit srbskou povídku posledních dvaceti let 20. století, a to na základě vlastních analýz povídkové tvorby sedmi současných autorů. Otázkou, na kterou bychom chtěli najít odpověď je, zda není povídka, coby literární forma v současné době v Srbsku vlivem románu příliš upozaděna. Dalším úkolem je srovnat vývoj povídky ve vztahu k románu a novele v srbské literatuře a zjistit převahu jednoho či druhého žánru v jednotlivých etapách vývoje srbské literatury respektive vývoj srbské literatury v průběhu 2. poloviny 20. století a vliv jednotlivých směrů na žánr povídky v posledních dvaceti letech minulého století.
|
|
|
Development and Perception of the Sinjska Alka
Oľhová, Ivona ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Práce předkládá téma rytířského jezdeckého turnaje Sinjska alka, který se už po tři staletí odehrává v chorvatském městě Sinj. Práce se snaží i nezainteresovaného čitatele obeznámit ne jenom s tímto turnajem, ale také s oblastí odkud pochází teda Cetinskou krajonou. Samotný vývoj Sinjskej alky je zasazený do dějinného vývoje. Práce věnuje významní pozornost ne jenom samotnému popisu průběhu turnaje ale se zaměřuje na zaznamenáni veškerých průvodních elementů které ji doprovázejí ( slavnostní průvod, kroje, výzbroj, výstroj, organizaci rytířského společenstva). Práce je doplněná o dobové a současné fotografie, které mají přiblížit vizuální stránku tohoto slavného chorvatského turnaje. !
|
|
|
Specifika srbského a rumunského slovesného folkoru - kouzelné pohádky
Krucká, Barbora ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent)
Práce se zaměřuje na zmapování historických okolností sběru ústní lidové slovesnosti na území Srbska a Rumunska a na kulturní, náboženské, geografické a politické vlivy, které formovaly folklorní tradici těchto etnik. Popisuje roli, kterou ústní lidová slovesnost v daných prostředích hrála. Historické okolnosti a zmíněné vlivy jsou následně porovnány. Práce obsahuje přehled překladů pohádkových sbírek z daných jazyků do češtiny. Následně se zaměřuje na komparaci konkrétních pohádkových textů z vybraných sbírek, srovnání jednotlivých pohádkových motivů a elementů srbských a rumunských kouzelných pohádek.
|
|
|
The serbian story in the second half of 19th century
Ráczová, Zuzana ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Práca sa zaoberá srbskou literatúrou druhej polovice 19. storočia. Popisuje hlavné znaky realistického smeru v rámci srbskej literatúry. Podrobnejšie je v nej opísaná srbská realistická poviedka a jej hlavní predstavitelia. V rámci tohto dominantného žánru je pozornosť venovaná najmä poviedke z dedinského prostredia. Dôraz sa kladie na jej pôvod, atribúty a odlišné zobrazenie prostredníctvom jej troch hlavných autorov, ktorými sú Milovan Glišić, Laza Lazarević a Janko Veselinović. Kľúčové slová: srbská literatúra, 19. storočie, realizmus, poviedka
|
|
|
Specifika překladu dětské literatury na příkladu vybraných překladů chorvatských a českých literárních děl
Danielová, Vendula ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl formulovat na základě odborných prací světových translatologů zabývajících se otázkou překladu dětské literatury specifické problémy překladu pro děti. Konkrétně se jedná o problém dvojího adresáta, visuální a zvukovou stránku děl, dále o otázku cenzury, didaktické funkce dětské literatury a další dílčí problémy. Zkoumaná problematika je aplikovaná při analýze překladů vybraných chorvatských děl pro děti přeložených do češtiny a naopak českých děl dětské literatury přeložených do chorvatštiny. Analytická část práce zkoumá, do jaké míry překladatelé specifické problémy překladu dětské literatury při své práci zohledňují. Dále práce mapuje situaci v oblasti překladů dětské literatury mezi češtinou a chorvatštinou a na základě srovnání vývoje obou literárních systémů hodnotí kvalitu výběru děl pro překlad. Toto srovnání ukázalo, že z češtiny do chorvatštiny se překládá více a výběr děl je kvalitní. Díla přeložená z chorvatštiny do češtiny jsou vybírána bez jakékoli koncepce či výrazné snahy českou literaturu obohatit. Nejkvalitnější díla chorvatské dětské literatury do češtiny, až na několik málo výjimek, přeložena nebyla.
|
host ::
RSS.