|
|
Formování národní identity v multinacionálním prostředí: paříští imigranti v letech 1848-1900
Olšáková, Doubravka ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent) ; Galmiche, Xavier (oponent)
Disertační práce se zabývá problémem formování národní identity jedince v multikulturním prostředí pařížských imigrantů v letech 1848-1900. Základem práce je analýza dochovaného fondu Archives de Paris, Registres des Naturalisations et admissions en domicile z tohoto období. Na základě kvantitativní analýzy údajů uvedených v jednotlivých žádostech jsou konfrontovány teorie nacionalismu s faktickým průběhem identifikace jedince se státem. Analyzovány jsou postoje emigrantů z Německa, Lucemburska, Čech a Uherska. Většinový trend směřuje k identifikaci jedince s "národním státem", výjimkou jsou Češi, kteří se hlásí k Rakousku. Faktický průběh identifikace poukazuje na mnohem větší opoždění aktivizace mas, než jaké předpokládají teoretické studie. To je dáno mnohem slabší sociální mobilizací, za níž stojí omezené schopnosti a možnosti vůdčích elit. Specifické postavení českého vývoje je vysvětleno za pomoci sémiotické analýzy proměny kolektivní paměti na příkladu pojmů hranice a cizina. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vysoká škola politických a hospodářských věd (1949-1953)
Olšáková, Doubravka
Vysoká škola politických a hospodářských věd existovala v letech 1949-1953 jako škola určená k výchově kádrů a technokracie nového režimu, jež byli rekrutováni i z dělnických kurzů. Dělila se na fakulty hospodářskou, politicko-diplomatickou a společenských nauk, které byly dimenzovány na 1000 studentů v ročníku, celkově tedy na 3500-3800 studentů ve 4 ročnících. Zavedla nový typ studia („angažované studium“) a společně s ním i nové předměty jako např. marxismus-leninismus. Na počátku 50.let hrála důležitou roli při formování základů universitního vzdělávání v komunistickém Československu.
|
|
|
Národní stát, kolektivní paměť a nacionalismus (Stav bádání a možnosti dalšího výzkumu)
Olšáková, Doubravka
Studie se zabývá problémy vztahů mezi národním státem a kolektivní pamětí. V první části jsou přehledně podány teorie nacionalismu a národního státu (E. Gellner, K. W. Deutsch,P. Brass, B. Anderson, atd.), druhá část podává stručnou charakteristiku kolektivní paměti v závislosti na pracích M. Halbwachse a dalších. Poslední část analyzuje vztah kolektivní paměti k národnímu státu za pomoci studia školních učebnic, komemorací, atd. Zvláštní pozornost je věnována Francii a Německu.
|
|
| |
|
|
Jindřich Vančura a Jaroslav Goll. Dějiny jednoho (ne)přátelství
Olšáková, Doubravka
D. Olšáková se ve svém textu zaměřila na překladatele děl Ernesta Denise do češtiny Jindřicha Vančuru a jeho roli v české historiografii. Ernest Denis stál v opozici vůči Gollově kritické historické škole, která tkví svými kořeny v Rankeově historicismu, a naopak zdůraznil filosofické prameny historiografie. Jindřich Vančura, horlivý zastánce TGM, stál proti Jaroslavu Gollovi jak vědecky, tak i lidsky - a to přestože i on patřil mezi jeho žáky.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.