|
| |
|
|
Nabídka a využití duchovní služby v nemocnici
Válková, Vendula ; Obrusníková, Lýdie (vedoucí práce) ; Žatečková, Ludmila (oponent)
ÚVOD Duchovní péče o pacienty je součástí péče už od dob začátků pečování o nemocné. Můžeme duchovní péči vidět už v době šamanů nebo doby středověku, kdy při pečování o nemocné byla v různých formách uspokojena spirituální potřeba. V době středověku byly významné v středoevropském léčitelství tři mimořádné ženy, Anežka Česká, Alžběta Durynská a Hedvika Slezská. Tyto ženy spojovala nesmírně obětavá péče o nemocné a chudé. V době 16. až 18. století pečovala o nemocné převážně rodina v domácím prostředí. Významnou osobností v tomto období byla Apolónie Radermecherová, s několika dalšími ženami pečovala o nemocné v městském špitále. Je zakladatelkou Řádu svaté Alžběty, jehož hlavním posláním byla péče o nemocné ve špitálech, které sestry zakládaly. Řád se i v současné době věnuje péčí o nemocné a umírající. Duchovno a spirituální potřeby provází lidstvo od nepaměti. Různé způsoby duchovního vyrovnání se s realitou lidské konečnosti najdeme v mnoha výrocích a spisech všech velkých náboženských a filosofických tradic (Kutnohorská, 2010). Spiritualita se odráží od doby, ve které žijeme, od kultury a společnosti i od vyznávaného náboženství v dané zemi. Vnitřní život člověka je důležitý pro každého a provází nás po celý život. V nedávné minulosti v naší zemi byla potřeba duchovní péče popírána. Nebyla zahrnuta...
|
|
|
Vnímání kvality života mužů a žen s celiakií
Černá, Lucie ; Heřmanová, Jana (vedoucí práce) ; Obrusníková, Lýdie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vnímáním kvality života dospělých mužů a žen s onemocněním celiakie a rozdíly mezi nimi. Cílem bylo jejich kvalitu života zhodnotit a zjistit, zda se mezi muži a ženami vyskytují ve vnímání kvality života rozdíly a zda se rozdíly vyskytují i mezi muži mladšími a staršími 35 let a mezi ženami mladšími a staršími 35 let. Dalším dílčím cílem bylo zjistit, v jakých oblastech vnímají celiaci kvalitu života jako zhoršenou oproti běžné zdravé populaci, pokud ji vnímají jako zhoršenou. Pro výzkum byl použit dotazník SF-36 a polostrukturovaný rozhovor. Zapojilo se celkem 8 respondentů. 2 ženy do 35 let, 2 ženy nad 35 let, 2 muži do 35 let a 2 muži nad 35 let. Výsledky výzkumu byly odlišné od výsledků obdobného výzkumu ve Švédsku z roku 2003 [1], který byl inspirací pro tuto práci, což přineslo nový pohled na problematiku vnímání kvality života celiaky. Podle dotazníku SF-36 nebyly zaznamenané významné rozdíly. Rozdílné výsledky přinesl polostrukturovaný rozhovor. Muži měli oproti ženám horší kvalitu života v oblasti sociálních důsledků a strategie zvládání nemoci. Mezi ženami mladšími a staršími 35 let rozdíly nebyly. Muži starší 35 let měli oproti mužům mladším 35 let horší kvalitu života ve smyslu sociálního vyloučení a bezlepková dieta pro ně znamenala větší finanční zátěž....
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.