Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 22 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Multifunkční hala Jaroměřice nad Rokytnou
Kundrát, David ; Obrtlík, Jan (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo vypracovat projektovou dokumentaci ke studii návrhu víceúčelové sportovní haly v Jaroměřicích nad Rokytnou. Zadání studie bylo převzato ze zadání ateliérové práce z druhého ročníku bakalářského studia AG032. Na pozemku nyní stojí nově vybudovaný sportovní ovál s fotbalovým hřištěm s umělým povrchem. Zadáním práce bylo na tento pozemek navrhnout multifunkční halu, která bude obyvatelům města nabízet nové rozmanité sportovně kulturní funkce. Konceptem řešení bylo dotvoření nároží dvou ulic, které tvoří multifunkční hala s šatnami, posilovnou, restaurací a budovou ubytování, ve které můžeme najít pokoje pro 50 návštěvníků a kavárnu s kuchyní v přízemí. Mezi těmito objekty je poté veřejný prostor s pobytovými schody a zelení.
Multifunkční hala Jaroměřice nad Rokytnou
Jantačová, Karolína ; Obrtlík, Jan (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je zhotovení projektové dokumentace pro stavební povolení a části dokumentace pro provádění stavby na základě zadání, které bylo poskytnuto v předmětu AG032 – Ateliér architektonické tvorby II. v zimním semestru 2. ročníku na téma veřejné stavby. Tématem studie je návrh novostavby multifunkční haly v areálu sportoviště. Hala bude sloužit pro sportovní a společenské využití. Řešený pozemek se nachází na území města Jaroměřice nad Rokytnou v kraji Vysočina. Konceptem architektonického řešení bylo vytvořit prostory propojující exteriér s interiérem, zároveň navázat na okolní přírodu svými fasádami s dřevěným obkladem a strukturovanou omítkou. Jedná se o čtyři k sobě připojené kvádry, tři jsou dvoupodlažní a jeden jednopodlažní. Těmito pavilony se objekt rozpojil na několik funkčních celků. Dvoupodlažní objekt ubytování je zarovnaný s jedním z pavilonů. V jednotlivých funkčních celcích nalezneme kavárnu, vstupní halu, sportovní halu, posilovnu a ubytování. Všechny tyto funkce mají svá potřebná zázemí.
Multifunkční hala Jaroměřice nad Rokytnou
Teperová, Kateřina ; Obrtlík, Jan (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Studie, multifunkční hala, Jaroměřice nad Rokytnou
Multifunkční hala Jaroměřice nad Rokytnou
Machačová, Kristýna ; Obrtlík, Jan (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Zadáním bakalářské práce je multifunkční hala v Jaroměřicích nad Rokytnou. Objekt je navržen na pozemku bývalé sokolovny a měl by splňovat jak účel sportovní haly, tak prostoru pro společenské akce města. Kromě toho se v tomto objektu nachází prostory pro volnočasové aktivity jako posilovna, přednáškový sál a malá tělocvična, dále jednu část také zabírá kavárna, která je provozně oddělena od zbytku haly. Objekt je složen ze tří budov, dvě z toho jsou spojené krčkem a všechny jsou řešené bezbariérově. V hlavní budově je sportovní hala, v další s ní spojené provozy a kavárna a v zcela oddělené budově se nachází ubytování sportovců. Společně s budovami bylo řešeno i okolí včetně parkování, vybudování nového dětského hřiště a propojení provozně se sportovním areálem.
Česká sakrální architektura v letech 1900 - 1950 v mezinárodním kontextu
Obrtlík, Jan ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Halík,, Pavel (oponent) ; Šlapeta, Vladimír (vedoucí práce)
Práce se zabývá historií a výkladem vývoje sakrální architektury v českých zemích v období první poloviny 20. století. Látku interpretuje v široce pojatém rámci, který uvádí historické předpoklady tohoto vývoje a také ve významných případech i jeho mezinárodní souvislosti. V úvodní části předkládá přehled všech dosavadních publikací k tématu a navrhuje určitý způsob interpretace sakrální architektury, který zohledňuje přirozené rozdvojení oboru mezi architektonické a religionistické disciplíny. Samotný výklad začíná popisem společenské a náboženské situace v Rakousku-Uhersku a jejích důsledků pro vývoj sakrální architektury. Uvádí hlavní příklady sakrálních staveb a míru jejich vazby na dobový vývoj architektury obecně. Následně zmiňuje transformační vliv první světové války a vzniku samostatného Československa, který vedl ke vzniku nových církví s vlastními architektonickými ambicemi a také k přesunu těžiště oborového zájmu k novým tématům. Sleduje paralelu s dobovými trendy v architektuře 20. let a míru jejich uplatnění ve specifickém oboru sakrálních staveb i ve vztahu k jednotlivým církvím, jejichž architektury se vyvíjely odlišně. Dále uvádí vývoj sakrálních staveb ve 30. letech obzvláště ve vztahu k dobové společenské atmosféře a proměně akcentů mezi konzervativním a progresivním pojetím náboženství. Navazuje přehledem proměny náboženské kultury v průběhu druhé světové války v Protektorátu Čechy Morava a ukazuje specifičnost nepočetných příkladů chrámových staveb a projektů z tohoto období. V závěrečné části pak práce zachycuje vývoj společenské role náboženství v poválečném období a vliv komunistického převratu v roce 1948 na možnosti náboženské architektury. Konstatuje negativní vliv obou totalitních režimů na kvalitu sakrálních staveb následujícího období a malou míru oborových teoretických znalostí, které se mimo jiné projevují i nedostatkem primárních zdrojů, z nichž by tato práce chtěla vycházet. Ačkoliv práce nemá a nemůže mít ambici úplného prozkoumání látky, předkládá faktografii a soubor interpretací, kterými je možné alespoň částečně zacelit citelné mezery v historiografii české sakrální architektury 20. století.
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Halinár, Matej ; Obrtlík, Jan (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Riešené územie sa nachádza v mestskej časti Brno-Komín na mieste súčasných záhrad. Návrh pozostáva z malých bytových domov, ktorých je spolu 19. Konceptom je citlivé zasadenie domov do okolitej štruktúry zástavby a terénu. Domy sú umiestené v spodnej rovinatej časti parcely. Je to nenápadná a jednoduchá architektúra. bytové domy majú 3 podlažia. Každý byt má vstup z obytnej miestnosti priamo do vlastnej súkromnej záhradky. Dva spodné byty majú záhradku na teréne a vrchný byt ju má na terase.
NOVÉ NA STARÉ – Brno, nároží Bratislavská - Stará
Baťková, Kateřina ; Obrtlík, Jan (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
POLYFUNKČNÍ DŮM NA NÁROŽÍ ULIC BRATISLAVSKÁ A STARÁ V BRNĚ, ZÁBRDOVICÍCH. LOKALITA, JENŽ JE SITUOVÁNA V BLÍZKOSTI CENTRA MĚSTA A MALÉHO OKRUHU MÁ OBROVSKÉHO GENIA LOCI. IDEOU BYLO DOPLNIT BLOK, VYTVOŘIT NÁROŽÍ A ZACHOVAT ATMOSFÉRU, S NÍŽ MÍSTO DISPONUJE. LOKALITA ZÁROVEŇ TRPÍ NEDOSTATKEM VEŘEJNÝCH PROSTOR. CHARAKTERISTICKÝM PRVKEM JE ZDE VNITŘNÍ DVŮR, ZPRAVIDLA UZAVŘENÝ. NÁVRH POČÍTÁ S VYTVOŘENÍM VNITŘNÍHO DVORA, AVŠAK ZCELA VEŘEJNÉHO. NOVĚ VZNIKLÝ VEŘEJNÝ PROSTOR TAK NEBUDE OTEVŘEN PŘÍMO DO ULICE, ČÍMŽ ZÍSKÁVÁ NA SVÉ KVALITĚ, A NAVÍC TOTO ŘEŠENÍ ZVĚTŠUJE PLOCHU PARTERU, COŽ JE BEZPOCHYBY EKONOMICKY VÝHODNÉ.
Významné myšlenkové pozice a jejich zastánci v dějinách brněnské školy architektury
Obrtlík, Jan
During almost 100 years of architectural studies at the Brno University of Technology attended this scope number of extraordinary personalities. Many of these architects were advocates of original and pioneer theoretical approaches by which they influenced professional activities far behind the faculty borders. The paper presents a list of such oriented teachers and discusses more detailed few chosen opinions in their historical context.
Česká sakrální architektura v období vzniku samostatného Československa
Obrtlík, Jan
Příspěvek se zabývá českou sakrální architekturou v konkrétním dějinném okamžiku. Protože děje v oblasti architektury probíhají ve srovnání s politikou pomaleji, je zvolena určitá zóna bezprostředního dějinného okolí v rozsahu odpovídajícím rychlosti architektonického vývoje. Středem této pomyslné zóny na dějinné ose je rok 1918, rok politického ustanovení samostatného Československa. Je zkoumána architektura kostelů a souvisejících staveb a to především z hlediska reakce na probíhající celospolečenské události. Projevy historické situace jsou zkoumány v oblasti volby architektonického stylu konkrétních staveb, dále v kontextu změn v konfesních preferencích a konečně i v oblasti zájmu o hmotná vyjádření víry obecně. Je zde hledána odpověď na otázku, zda architektura v uvedeném období měla úzký kontakt s duchem doby, tedy zda na něj pouze reagovala, či zda jej i spoluvytvářela.
Ideje a ideologie československé architektonické avantgardy 20. let 20. století
Obrtlík, Jan
Příspěvek se zabývá základními myšlenkovými proudy, s nimiž byla konfrontována československá umělecká avantgarda v období 20. let 20. století. Tato je zde prezentována především programovými tezemi uměleckého svazu Devětsil. Jedná se o ideologie socialis

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 22 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Obrtlík, Josef
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.