|
|
Informace o osobních zájmenech v popisech čtyř znakových jazyků
Jiráková, Kateřina ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Radka (oponent)
rakt (česky) Bakalářskou práci tvoří reprodukované inf o osobních zájmenech nalezené jazykových příručkách pro čtyři znakové jaz americký, australský, britský a izraelský) a v obecných jazykových příručkách zabývajících se znakovými jazyky. První kapitola poskytuje popis obsahu jednotlivých publikací, výčet témat vazbou na osobní zájmena a vlastní reprodukovaný výklad. Dále s hází shrnutí publikací, které přináší pojednání o společných a odlišných rysech v jednotlivých výkladech a porovnání pojetí osobních zájmen jednotlivými autory. Ze základních textů k tématu lze vyčíst, že jednotlivé výklady osobní zájmena nejčastěji probírají s jejich formou a funkcí, nemanuálními jazykovými prostředky, v kategorií slovesné osoby, s deixí a s vynecháváním a opakováním osobních zájmen. Dále bakalářská práce poskytne pohled na rozdílnost pojetí osobních zájmen ve starších a novějších publikacích a to nejen z hlediska uchopení, ale také z hlediska rozsahu. Prác za svůj cíl předložit základ pro vznik dalších odborných prací a výzkumů n toto téma, ale také na další téma zmiňovaná práci, např. na personální deixi či opakování/vynechávání osobních zájmen v českém znakovém jazyce. Klíčová slova (česky) znakový jazyk - osobní zájmeno - vesné osoby - personální - znakových jazyků - ritský znakový jazyk - merický znakový jazyk-...
|
|
|
Genderlekt v ČZJ: sociolingvistická analýza lexikální zásoby
Šiková, Karolína ; Jehlička, Jakub (vedoucí práce) ; Nováková, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem genderlektu v rámci sociolingvistiky českého znakového jazyka. Nejprve jsou představeny přístupy a výzkumy na toto téma, které byly aplikovány v lingvistice různých mluvených či znakových jazyků. Následně na základě analýzy elicitovaných projevů rodilých mluvčích práce zjišťuje, zda se i v českém znakovém jazyce objevují jazykové rozdíly, vzniklé v závislosti na pohlaví mluvčích. Výsledky výzkumu potvrzují existenci genderových lexikálních i fonologických variant znaků, jsou objeveny i rozdíly v četnosti užití některých jazykových prostředků či v kompozičním stylu.
|
|
| |
|
|
Současná situace tlumočení znakového jazyka na středních školách pro sluchově postižené v České republice
Nehasilová, Eliška ; Hynková Dingová, Naďa (vedoucí práce) ; Nováková, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá současnou situaci tlumočení mezi češtinou a českým znakovým jazykem v prostředí středních škol pro sluchově postižené v České republice z pohledu tlumočníků, kteří v těchto školách v současné době působí. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části se nejprve věnuje rozboru dostupné české i zahraniční odborné literatury, která se týká tlumočení mezi mluvenými a znakovými jazyky ve školství. Dále analyzuje související národní i nadnárodní legislativu. Na základě toho vznikl výzkum, který byl realizován ve dvou krocích. Prvním bylo dotazníkové šetření, ve kterém tlumočníci reflektovali situaci na svém pracovišti (podmínky přijetí, podporu ve vzdělávání, náplň práce apod.) a popsali, jak by si své pracovní podmínky představovali v ideálním případě. Druhým krokem byly polostrukturované rozhovory zaměřené zejména na průběžné vzdělávání tlumočníků a jejich náplň práce. Tyto rozhovory rozvíjí, konkretizují a usouvztažňují některé výsledky dotazníkového šetření. Cílem výzkumu je zmapovat současnou situaci na co největším počtu středních škol pro sluchově postižené a porovnat: a) zkušenosti dotazovaných tlumočníků, b) zkušenosti dotazovaných tlumočníků s jejich ideálními představami. Klíčová slova český znakový jazyk, střední škola pro sluchově postižené, tlumočení ve...
|
|
| |
|
|
Neslyšící rodiče dětí s kochleárním implantátem
Koryčánková, Martina ; Nováková, Radka (vedoucí práce) ; Zbořilová, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na neslyšící rodiče dětí s kochleárním implantátem. V první kapitole teoretické části jsou uvedeny postoje ke sluchovému postižení, ze kterých pramení i názorová rozrůzněnost na kochleární implantaci. Druhá kapitola se pak zabývá problematikou kochleární implantace, zejména popisem názorových odlišností jednotlivých skupin, tj. komunity Neslyšících, lékařů a laické veřejnosti. Část této kapitoly se mimo jiné detailněji zaměřuje na pediatrickou implantaci - zejména z pohledu komunity Neslyšících. V závěrečné kapitole teoretické části jsou popsána specifika kochleární implantace dětí neslyšících rodičů, která jsou doplněna o osobní zkušenosti neslyšících rodičů z České republiky, Německa a USA. Výzkumná část předkládá kvalitativní výzkum, jehož hlavním cílem bylo zmapovat, proč se neslyšící rodiče rozhodují pro kochleární implantaci svých neslyšících dětí a jak na toto své rozhodnutí zpětně nahlížejí. Klíčová slova: kochleární implantát, dítě se sluchovým postižením, neslyšící rodiče, kulturní přístup k hluchotě, medicínský přístup k hluchotě
|
|
|
Principy inicializace u antroponym v českém znakovém jazyce
Šestáková, Markéta ; Prokšová, Hana (vedoucí práce) ; Nováková, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá formální stránkou inicializace u antroponym v českém znakovém jazyce. Cílem výzkumu je popis artikulace jednotlivých iniciál, respektive jejich modifikací v porovnání s produkcí prstové abecedy. V teoretické části je nejprve věnována pozornost problematice proprií v mluvené češtině se zaměřením na antroponyma (především rodná jména a příjmení). Následně je představena inicializace, s ní související terminologie (užší a širší pojetí inicializace, dočasná lexikalizace, jednopísmenné znaky atd.) a prstová abeceda. Dále jsou na základě diplomové práce Radky Faltínové (2005) popsány nejběžnější typy jmenných znaků v českém znakovém jazyce. V praktické části je analyzován materiál ze Zpráv v českém znakovém jazyce, který byl vybrán pro vysokou koncentraci antroponym. V první fázi výzkumu jsou kategorizovány všechny produkce antroponym podle způsobu jejich vyjádření - zastoupeny jsou i typy, které nejsou běžné v přirozené komunikaci. V druhé fázi jsou analyzovány pouze iniciály a jsou identifikovány způsoby jejich modifikací v porovnání s produkcí prstové abecedy. Kromě přehledu modifikací jsou též popsány jednotlivé iniciály a jejich produkce. Klíčová slova vlastní jméno, osobní jméno, antroponymum, inicializace, prstová abeceda, český znakový jazyk, jmenný znak, slovotvorba
|
|
|
Mluvní komponenty v českém znakovém jazyce
Vlková, Jiřina ; Richterová, Klára (vedoucí práce) ; Nováková, Radka (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu mluvních komponentů v současném českém znakovém jazyce. Materiálovými východisky práce jsou videa publikovaná v rámci facebookové skupiny Zábava pro neslyšící v ČR a videa z pořadu Televizní klub neslyšících. V teoretické části práce jsou uvedeny poznatky z dostupné české a anglicky psané literatury, která se zabývá formou, funkcí a statusem mluvních komponentů. V praktická části práce jsou vybrané poznatky z teoretické části ověřeny na materiálu českého znakového jazyka. Z hlediska formy je výzkum zaměřen především na frekvenční zastoupení znaků s mluvními komponenty a z hlediska funkce na odstranění homonymie znaků. Klíčová slova Mluvní komponenty, český znakový jazyk, orální komponenty, pohyby/pozice úst, nemanuální složka znaku
|
|
| |
|
|
Komunitní tlumočení pro neslyšící v ČR - popis situace
Vlasatá, Klára ; Hynková Dingová, Naďa (vedoucí práce) ; Nováková, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na současnou situaci v oblasti komunitního tlumočení pro neslyšící. V teoretické části je definováno komunitní tlumočení a profese, s nimiž se v komunitním tlumočení můžeme setkat. Dochází ke srovnání komunitního tlumočení pro neslyšící a komunitního tlumočení pro cizince a migranty, a to včetně porovnání etických kodexů komunitních tlumočníků obou cílových skupin. Následně je čtenáři stručně představena historie tlumočení pro neslyšící. V neposlední řadě předkládá informace o poskytovatelích komunitního tlumočení v České republice, o registru sociálních služeb a zmiňuje informace o dotačním řízení Ministerstva práce a sociálních věcí. V praktické části je na základě dotazníkového šetření podán přehled o fungování jednotlivých poskytovatelů komunitního tlumočení pro neslyšící ve srovnání s poskytovateli komunitního tlumočení pro cizince a migranty. Na základě dat z dotazníkového šetření jsou pojmenovány největší problémy související s poskytováním komunitního tlumočení pro neslyšící v současnosti.
|
host ::
RSS.