|
|
Práva národnostních menšin v ČSR a jejich uplatňování
Neumann, Miloš ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou práv národnostních menšin a jejich aplikace v meziválečném Československu. Cílem diplomové práce je analyzovat tuto otázku v jednom konkrétním regionu. Za tímto účelem jsem si vybral jazykový ostrov uprostřed českojazyčného osídlení. Cílem mé práce bylo poskytnout pohled na danou problematiku ze všech možných úhlů. Na dotyčném jazykovém ostrově by se proto měla nacházet "menšina v menšině", tedy mluvčí okolního většinového jazyka, který dotyčný ostrov obklopuje. Za vhodného kandidáta na příslušný objekt zkoumání pokládám německojazyčnou enklávu uprostřed souvislého českého osídlení. Nebo region významné české menšiny uprostřed německy mluvícím prostředí. Jako nejlepší možnost jsem nakonec zvolil tzv. Wischauer Sprachinsel, německojazyčnou oblast uprostřed osídlení s česky mluvící většinou. V tomto regionu se od 19. století začal zvyšovat podíl česky mluvící populace, a tak vznikla pro tehdejší české země typická matrjoška sestávající z menšiny v menšině. Nicméně, za účelem lepšího vysvětlení sledovaného problému jsem se rozhodl porovnat situaci ve Vyškovském jazykovém ostrově s jiným bolavým místem etnografické mapy českých zemí. Ideální kandidát byl litvínovský region v Sudetech, který z etnického hlediska představoval zrcadlový opak vyškovské enklávy....
|
|
|
Reflexe Íránské islámské revoluce v československých sdělovacích prostředcích
Neumann, Miloš ; Tumis, Stanislav (oponent) ; Nálevka, Vladimír (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá událostmi v Íránu koncem sedmdesátých let, které vešly v obecnou známost jako islámská revoluce. Tyto události sleduji z hlediska tehdejších oficiálních československých sdělovacích prostředků. Islámská revoluce patří k těm historickým událostem, které nelze vymezit striktními daty. Vlastní změna režimu proběhnuvší v lednu a únoru 1979 nelze dostatečně pochopit bez jejího zasazení do kontextu událostí, které ji předcházely. Stejně tak nelze pochopit vývoj, ke kterému íránská společnost dospěla, bez nástinu událostí, které po této změně následovaly. Reflektujíc tuto skutečnost, vymezil jsem období, kterým se má bakalářská práce zabývá, počátkem roku 1978, když se dosavadní íránský režim dostal do potíží, které počátkem následujícího roku vedly k jeho pádu, a závěrem ledna 1981, kdy došlo k rozuzlení události, jíž v dlouhodobé perspektivě můžeme považovat za definitivní předěl v americko-íránských vztazích směrem k otevřené roztržce.
|
host ::
RSS.