|
|
Wave-particle interactions in the Earth's magnetosphere
Tomori, Alexander ; Santolík, Ondřej (vedoucí práce) ; Němec, František (oponent)
Interakce vln a částic v magnetosféře Země Abstrakt: V tejto práci sa venujeme interakciám vĺn a častíc v magnetosfére Zeme. Po teoretickom úvode hľadáme disperznú reláciu plazmy z paramet- rov získaných z časticového analyzátoru PEACE na družici Cluster a iden- tifikujeme jednotlivé vlnové módy. Disperzná relácia je získaná numericky pomocou programu WHAMP, ktorý pracuje s teóroiu horúcej plazmy. Skú- mame rôzne smery šírenia vĺn a hľadáme nestability. Sledujeme závislosť maximálnej pozorovanej nestability na zmene parametrov plazmy a hľadáme parametre s čo najväčšou nestabilitou. V závere sa snažíme pomocou nume- rického integrovania teoreticky overiť závislosť rastu na jednotlivých zložkách plazmy a jej parametroch, zvlášť na stratovom kuželi.
|
|
|
Hvizdové vlny pozorované družicí DEMETER
Záhlava, Jan ; Němec, František (vedoucí práce) ; Macúšová, Eva (oponent)
I když jsou hvizdy pocházející od blesků studovány již téměř celé století, jsou zde stále otázky, které čekají na vyřešení. Je zřejmé, že, alespoň v určitém rozsahu frekvencí, hvizdy významně přispívají k celkové intenzitě vln ve vnitřní magnetosféře. Hvizdy také ovlivňují rozdělovací funkce energetických částic ve Van Allenových radiačních pásech. Díky na palubě realizované neuronové síti pro detekci hvizdů můžeme ostatní data pořízená družicí DEMETER analyzovat podle počtu a disperze přítomných hvizdů v konkrétním časovém intervalu. Rozlišujeme případy s vysokou a nízkou hvizdovou aktivitou a využíváme tuto informaci k určení celkového vlivu hvizdů na měřené veličiny. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Ověření empirických modelů magnetického pole v okolí Země
Kotková, Marie ; Němec, František (vedoucí práce) ; Výbošťoková, Tatiana (oponent)
Předmětem práce je vyhodnocení přesnosti dvou často používaných modelů magnetic- kého pole v zemské magnetosféře (Tsyganenko 1989, 1996). K tomu využíváme vektorová magnetická data ze čtyř družic mise Cluster II, nasbíraná v období mezi lety 2001-2014 a pokrývající téměř celý prostor vnitřní magnetosféry Země na radiálních vzdálenostech od 2 do 20 zemských poloměrů. Provádíme srovnání s družicovými daty a vyhodnocu- jeme prostorovou závislost rozdílů velikostí modelových a naměřených magnetických polí a velikostí odchylek jejich směrů. Dále srovnáváme modelové polohy min-B rovníku s po- lohami určenými na základě čtyřbodových měření a studujeme závislost jejich odchylek na míře geomagnetické aktivity. Ukazujeme, že ačkoli jsou oba modely velmi dobře kore- lované s družicovými daty, novější model je systematicky přesnější. Zároveň ukazujeme, že přesnost obou modelů výrazně klesá v období zvýšené geomagnetické aktivity. 1
|
|
|
Družicová pozorování signálů z vojenských vysílačů
Pekař, Jan ; Němec, František (vedoucí práce) ; Bezděková, Barbora (oponent)
Název práce: Družicová pozorování signálů z vojenských vysílačů Autor: Jan Pekař Katedra / Ústav: Katedra fyziky povrchů a plazmatu Vedoucí bakalářské práce: doc. RNDr. František Němec, Ph.D., Katedra fyziky povrchů a plazmatu Abstrakt: Vysílače operující v pásmu velmi nízkých frekvencí, užité pro své vlastnosti mimo jiné ve vojenství, jsou silné a lokalizované zdroje elektromagnetických vln o známých frekvencích. Tyto vlny mohou ovlivňovat ionosféru v okolí svého průchodu i dynamiku energetických částic zachycených ve Van Allenových radiačních pásech. Systematická analýza dat získaných družicí s nízkým orbitem DEMETER během šesti let jejího provozu v okolí vysílačů a jejich konjugovaných oblastech umožňuje odhalení a popis těchto potenciálních vlivů. V této práci je pozornost zaměřena především na změny koncentrace a teploty ionosférického plazmatu a vysypávání energetických částic v důsledku vlnově-částicových interakcí. Klíčová slova: Nízkofrekvenční vysílače, DEMETER, ionosféra, vysypávání částic
|
|
|
Poloha rázové vlny a magnetopauzy u Marsu
Linzmayer, Václav ; Němec, František (vedoucí práce) ; Gončarov, Oleksandr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou dat z družice MAVEN za účelem vytvoření modelu rázové vlny a magnetopauzy Marsu. V okolí Marsu se na- chází tři význačné oblasti: magnetosféra, magnetosheath a oblast slunečního větru, jež jsou odděleny právě těmito hranicemi. Pomocí podmínek na mě- řená data je přibližně pro polovinu dat určeno, ve které oblasti se družice v daný čas nachází. Na základě této znalosti jsou poté vytvořeny empirické modely obou uvažovaných hranic v závislosti na dynamickém tlaku sluneč- ního větru, výkonu ionizujícího slunečního záření, povrchovém magnetickém poli a Machově čísle. Vytvořený empirický model rázové vlny je ověřen porov- náním se semiautomaticky nalezenými polohami hranice. Dále se tato práce zabývá použitím strojového učení ke klasifikaci zbylé poloviny neurčených dat a využitím neuronových sítí k určení oblasti, ve které se družice nachází. Výsledky získané pomocí neuronových sítí jsou porovnány s výsledky vytvo- řeného empirického modelu. 1
|
|
|
Variability of the Martian ionosphere
Maruška, Jakub ; Němec, František (vedoucí práce) ; Pitňa, Alexander (oponent)
Historicky bolo štúdium ionosféry Marsu ťažké kvôli nedostatku špecializovaných prístrojov na meranie hustoty elektrónov na obežnej dráhe Marsu. Avšak od roku 2005 boli merania rádiového zákrytu doplnené radarovými meraniami zo zariadenia Mars Express MARSIS a novšie údajmi z Langmuirovej sondy MAVEN LPW od roku 2014. Ionosféra Marsu je zaujímavý systém, pretože Mars ako jeden z dvoch planetárnych telies slnečnej sústavy bez vlastného magnetického poľa má vysoko lokalizované povrchové magnetické polia. Chapmanov model prekvapivo dobre popisuje hlavnú vrstvu ionosféry. Povrchové magnetické polia a ďalšie parametre aj napriek tomu potenciálne ovplyvňujú tvorbu a topológiu ionosféry. Kombináciou nedávno získaného obrovského súboru údajov o elektrónovej hustote, mapy povrchových magnetických polí z meraní Mars Global Surveyor a meraní slnečného rádiového toku F10.7 uskutočňovaného na Zemi, možno vykonať podrobnú štúdiu vplyvu týchto parametrov. Na štúdium vplyvu týchto parametrov, ako aj uhla slnečného zenitu na hustoty elektrónov v ionosfére Marsu, študujeme veľkosť odchýlok od zavedeného Chapmanovho modelu. Ďalej používame Kolmogorovov 5/3 zákon na štúdium možnej závislosti jeho parametrov charakterizujúcich výkon a rozptýlenie fluktuácií na relevantných parametroch.
|
|
|
Lightning-Related Electromagnetic Wave Phenomena in the Earth's Magnetosphere
Záhlava, Jan ; Němec, František (vedoucí práce) ; Chum, Jaroslav (oponent) ; Manninen, Jyrki (oponent)
Název: Elektromagnetické vlnové jevy v magnetosféře Země související s bleskovou aktivitou Autor: Jan Záhlava Katedra: Katedra fyziky povrchů a plazmatu Vedoucí: doc. RNDr. František Němec, PhD., Katedra fyziky povrchů a plazmatu Abstrakt: V práci se zaměřujeme na družicová pozorování elektromagnetických vlnových jevů ve vnitřní magnetosféře Země spojených s bleskovou aktivitou. Používáme dva různé způsoby určení frekvenčního a prostorového rozsahu, ve kterém emise vznikající při bleskové aktivitě významně přispívají k celkové měřené vlnové intenzitě. Prvním způsobem je využití detekce hvizdů na družici DEMETER k roztřídění měření prováděných během různých úrovní hvizdové aktivity. Druhý přístup využívá geografické rozložení bleskové aktivity, kdy zkoumáme závislost intenzity vln na geomagnetické délce. Ukazuje se, že, především v noci, je celková intenzita dobře korelována s bleskovou aktivitou. V další části práce se zabýváme speciálními vlnovými událostmi tvořenými střídajícími se frekvenčními pásy se zvýšenou a sníženou intenzitou, které vznikají v ionosféře v důsledku bleskové aktivity. Analyzovali jsme jejich výskyt a parametry a navrhli možný způsob jejich vzniku. Klíčová slova: blesková aktivita, vlny v plazmatu, hvizdy, plazmasféra
|
|
| |
|
|
Lightning-Related Electromagnetic Wave Phenomena in the Earth's Magnetosphere
Záhlava, Jan ; Němec, František (vedoucí práce)
Název: Elektromagnetické vlnové jevy v magnetosféře Země související s bleskovou aktivitou Autor: Jan Záhlava Katedra: Katedra fyziky povrchů a plazmatu Vedoucí: doc. RNDr. František Němec, PhD., Katedra fyziky povrchů a plazmatu Abstrakt: V práci se zaměřujeme na družicová pozorování elektromagnetických vlnových jevů ve vnitřní magnetosféře Země spojených s bleskovou aktivitou. Používáme dva různé způsoby určení frekvenčního a prostorového rozsahu, ve kterém emise vznikající při bleskové aktivitě významně přispívají k celkové měřené vlnové intenzitě. Prvním způsobem je využití detekce hvizdů na družici DEMETER k roztřídění měření prováděných během různých úrovní hvizdové aktivity. Druhý přístup využívá geografické rozložení bleskové aktivity, kdy zkoumáme závislost intenzity vln na geomagnetické délce. Ukazuje se, že, především v noci, je celková intenzita dobře korelována s bleskovou aktivitou. V další části práce se zabýváme speciálními vlnovými událostmi tvořenými střídajícími se frekvenčními pásy se zvýšenou a sníženou intenzitou, které vznikají v ionosféře v důsledku bleskové aktivity. Analyzovali jsme jejich výskyt a parametry a navrhli možný způsob jejich vzniku. Klíčová slova: blesková aktivita, vlny v plazmatu, hvizdy, plazmasféra
|
host ::
RSS.