|
|
Taneční vzdělávání ve Švédsku
Petáková, Adéla ; NĚMEČKOVÁ, Elvíra (vedoucí práce) ; GREMLICOVÁ, Dorota (oponent)
Cílem této práce je shrnutí informací o současném tanečním vzdělávání ve Švédsku. Práce se zaměřuje na strukturu a historii tanečního vzdělávacího systému, aplikaci pedagogických zásad vycházejících z učení J.A. Komenského a osobní vhled do problematiky, který vychází z vlastní konfrontace s tématem. Shrnutý materiál ukazuje, kterým směrem se tanec ve Švédsku vyvíjí a kam směřuje v budoucnosti. Záměrem zkoumání této problematiky není srovnávání českého a švédského tanečního vzdělání, avšak cílem je hledání a nalézání inspiračních zdrojů pro profesi tanečního pedagoga v Evropském kontextu a jeho uplatnění v praxi.
|
|
|
Dance for camera v ČR po roce 2000
Jandová, Markéta ; NĚMEČKOVÁ, Elvíra (vedoucí práce) ; ELIÁŠOVÁ, Bohumíra (oponent)
Dance for camera je tanečně filmový žánr, jehož popularita ve světě neustále narůstá a je mu díky tomu věnována stále větší pozornost z oblasti odborné i širší veřejnosti. To, jaká je situace v České republice, však dosud nebylo nikým přesně zmapováno. Práce je náhledem, uskupením, analýzou a přehledem děl žánru dance for camera, která se po roce 2000 v zemi začala umělci více vytvářet a zároveň nabízí vhled do 80. a 90. let, ve kterých hledá počátky dnešních tanečních filmů.
|
|
|
Život a dílo Kurta Joosse
Čížek, Petr ; NĚMEČKOVÁ, Elvíra (vedoucí práce) ; GREMLICOVÁ, Dorota (oponent)
Cílem této bakalářské práce je přiblížit život a dílo tanečníka a choreografa Kurta Joosse, jehož pedagogická činnost měla významný dopad na celé další generace umělců. Podstatná část práce je věnována popisu politického a kulturního stavu tehdejší společnosti, která měla zásadní vliv na jeho život a uměleckou tvorbu. Postupným poznáváním života Kurta Joosse se tak dostáváme k ucelenému obrazu nejen o jeho pedagogickém přinosu ale i o působení na další stěžejní osobnost historie tanečního divadla, Pinu Bauschovou.
|
|
|
Mluvené slovo v současném tanečním divad le
Mottlová, Kamila ; WIESNER, Daniel (vedoucí práce) ; NĚMEČKOVÁ, Elvíra (oponent)
Bakalářská práce se zabývá mluveným slovem v současném tanečním divadle. Přibližuje styčné body v historii tanečního divadla a nabízí vhled do způsobů práce současných tvůrců v tomto oboru. Na závěr představuje vlastní zkušenost samotné autorky na inscenaci ve spolupráci s absolventkou katedry autorského divadla na přažské DAMU.
|
|
|
Kostým jako scénografický prvek
Částková, Monika ; NĚMEČKOVÁ, Elvíra (vedoucí práce) ; WIESNER, Daniel (oponent)
V bakalářské práci s názvem "Kostým jako scénografický prvek" jsem se chtěla co nejvíce zaměřit na možnosti využití kostýmu pro scénografii. Mým cílem bylo odpovědět na otázku, zda je možné využít kostým tak, aby se stal výhradním scénografickým prvkem na základě vlastních choreografických zkušeností a studováním tvorby vybraných světových choreografů, u kterých se domnívám, že tímto způsobem tvořili a tvoří.
|
|
|
Petr Weigl jako režisér baletních filmů a inscenací
Čižmáriková, Monika ; NĚMEČKOVÁ, Elvíra (vedoucí práce) ; WIESNER, Daniel (oponent)
Tato práce přibližuje a shrnuje taneční dílo významného českého režiséra Petra Weigla, který byl prvním dramaturgem a režisérem baletu u nás a za své filmy si vysloužil mezinárodní úspěch a ocenění. Natočil mnoho tanečních filmů a spolupracoval na četných baletních inscenacích v Národním divadle v Praze. Mezi filmy patří například Pas de quatre, Víly, Bolero a další. Ve své práci analyzuji jak taneční filmy Petra Weigla, které přibližuji a stručně rozebírám, tak i jeho divadelní inscenace, Vášeň, Radúz a Mahulena a jiné. Velký důraz kladu na balet Romeo a Julie z roku 1971, který Weigl vytvořil s choreografem Miroslavem Kůrou a jenž se dočkal neobvyklého úspěchu. V závěru práce se také zabývám problémem divadelní režie, zvláště u tanečních představení, kde polemizuji o nedostatku využívání režisérů v baletu. Těžiště své práce vidím v četných citacích pamětníků, kteří spolupracovali s Petrem Weiglem - Michaely Černé, Vlastimila Harapese, Astrid Štúrové, Michaely Vítkové, Anety Voleské a samotného Petra Weigla. Tyto osobnosti byly významným zdrojem fakt a postřehů, které jsou v dnešní době již polozapomenuté. Pracuji také s dobovými recenzemi a kritikami zveřejňovanými v různých českých periodikách, například v Tanečních listech, Květech, Právu, Lidové demokracii a mnohých dalších.
|
|
|
David Hinton a hranice tanečního filmu
Bartošová, Kristýna ; NĚMEČKOVÁ, Elvíra (vedoucí práce) ; Hulec, Vladimír (oponent)
"Jsem přesvědčen, že tanec a film jsou si souzeni. Nakonec - obojí je založeno na principu pohybu. Obojí je o aplikaci struktury na akci. Nebo, chcete-li - jak řekl Tarkovski - o sochaření v čase... Co je ve filmu vyjádřeno fyzicky je vždy silnější než to, co je vyjádřeno verbálně. Já považuji taneční film za čistou filmařinu. A také za tu nejpůsobivější." David Hinton " (HINTON, David. Taneční zóna; Tanec a film jsou si souzeni: Rozhovor s Davidem Hintonem. 2011, č. 15. DOI: ISSN.)
David Hinton je Britský režisér, který za své dokumentární filmy dvakrát získal cenu BAFTA awards. Za své taneční filmy získal např. Prix Italia, Emmy nebo IMZ Dance Screen Award. Ve své práci experimentuje také se střihovým filmem.
Cílem práce je aplikovat Hintonovu teorii na jeho vlastní tvorbu a zanalyzovat taneční postupy, které ve svých filmech napříč žánry používá. Film jako tanec - střih jako choreografie.
|
|
|
Tanec na obrazovce - adekvátní volba filmových prostředků
Lidová, Klára ; GREMLICOVÁ, Dorota (vedoucí práce) ; NĚMEČKOVÁ, Elvíra (oponent)
Cílem této práce je podat praktický přehled o fenoménu televizního a filmového tance, o teoretických, uměleckých i filmově-technických principech, které je dobré zohlednit při snaze o převedení živé taneční akce do dvourozměrné obrazové podoby, o praktických možnostech, aktuálním diskurzu i o možném budoucím vývoji tohoto oboru. Důraz na aktuálnost (především techničtější části práce, Kapitoly 3-5) s sebou nese riziko, že informace obsažené v těchto kapitolách budou rychle stárnout, četné internetové odkazy uvedené v seznamu pramenů však umožní snadnou aktualizaci.
|
|
|
Práce s dětmi z dětského domova z pohledu choreografa
Kupcová, Soňa ; NĚMEČKOVÁ, Elvíra (vedoucí práce) ; BARTLOVÁ, Helena (oponent)
Má magisterská práce s názvem ?Práce s dětmi z dětského domova z pohledu choreografa? vymezuje tři okruhy velmi důležité pro toto téma.
První část charakterizuje strukturu a funkčnost vybraného dětského domova se zaměřením na grantový projekt v rámci globálního grantu CZ. 1.07/1.2.05 Rovné příležitosti vzdělávání ve Středočeském kraji ? Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Druhá část se soustřeďuje na vysvětlení a zařazení pojmu terapie, psychoterapie a zmiňuje významné osoby, které se zasloužily o její vývoj. Závěr kapitoly věnuji charakteristice a funkčnosti taneční terapie, arteterapie a muzikoterapie.
Třetí část obsahuje porovnávání průběhu nácviků amatérského souboru a dětí z DDŠ Býchory. Vymezuje, jaké problémy s sebou přináší práce především s dětmi ze sociálně slabších poměrů a s dětmi z neúplných rodin, které trpí psychickými problémy.
|
|
|
Taneční umění v New Yorku
Veselá, Jitka ; GREMLICOVÁ, Dorota (vedoucí práce) ; NĚMEČKOVÁ, Elvíra (oponent)
Má magisterská práce je zaměřena na ?Taneční umění v New Yorku? a má sloužit především jako primární náhled do new-yorského tanečního světa. Je to souhrn proslulých i méně známých škol, institutů, divadel, festivalů a profesionálních tanečních skupin. Práce je rozčleněna do šesti okruhů.
První část popisuje několik tanečních škol a studií nacházející se v samotném New Yorku. Kromě základní charakteristiky je zmíněno, jak jednotlivé instituce fungují, a co všechno nabízí svým studentům a klientům.
Druhá část je zaměřena na taneční instituty a centra, tedy neziskové organizace, které podporují samotnou taneční sféru. Pořádají mnoho festivalů a vzdělávacích programů na podporu a ochranu tance, a pro samotný rozvoj města.
Třetí část se detailněji zabývá samotnými festivaly. Ty se konají během celého roku a je jich nepřeberné množství. Několik z nich je popsáno podrobněji. Dozvíte se tedy, co všechno se během dané akce děje a pro koho zejména je festival určen.
Čtvrtá kapitola je věnovaná divadlům. Mimo jiné je zmíněno, že jednotlivé divadelní instituce většinou nejsou zaměřené pouze na prezentaci divadelních představení, ale nabízejí i širokou škálu vzdělávacích programů a dalších příležitostí.
Pátá část informuje o jedné z největších a nejdůležitějších kulturních dominant města New York, historii a současné scéně světoznámého muzikálu Broadway.
Šestá a poslední část patří profesionálním tanečním skupinám, jejich historii, vzniku
|
host ::
RSS.