|
|
Přívalová povodeň na jižní Moravě 9. června 1970 – přírodní katastrofa, která si vyžádala 35 lidských životů
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav
Tento článek je věnován dnes již téměř zapomenuté přívalové povodni, kterou je možné z více hledisek charakterizovat jako mimořádnou. Došlo k ní před 40 roky, 9. června 1970, na jižní Moravě na Kyjovsku na několika malých vodních tocích v povodí Kyjovky a Trkmanky (levostranných přítoků Dyje). Událost byla výjimečná jak množstvím spadlých srážek a jimi vyvolanou průtokovou odezvou na vodních tocích, tak i rozsahem škod, které přívalové vody způsobily. Tato povodeň má ale ještě další atributy, které zvýrazňují její výjimečnost. Počtem lidských obětí se řadí k nejtragičtějším (a to nejen lokálním) povodním, které se na území ČR ve 20. století vyskytly.
|
|
|
Povodně, krajina a lidé na řece Moravě (na příkladech ze 17. až 19. století)
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav
V přírodních podmínkách střední Evropy se záplavy vyskytovaly vždy a je s nimi nutné počítat i nadále. Z historie výskytu povodní je patrná nezpochybnitelná skutečnost, že společnost se i po prožitých pohromách neustále ocitá v situaci, kdy další hydrometeorologické katastrofy jsou prakticky jisté. Proto je nutné neustále oživovat povodňovou historickou paměť, o což jsme se snažili i v tomto příspěvku. Žádná povodeň není svými projevy i dopady stejná, ale jedinečná, i proto je poučení z historických případů pro přítomnost i budoucnost stále aktuální. Na vybraných příkladech z pozapomenuté historie vztahů člověka a povodní na řece Moravě ze 17. až 19. století dokumentujeme, s jakými dopady a problémy se obyvatelé, usídlení u této řeky, v souvislosti s povodněmi setkávali a jak byly v tehdejší době řešeny.
|
|
| |
|
|
Dokumentace povodní na českých řekách koncem 18. a v 19. století na základě nejstarších hydrologických měření
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav ; Elleder, L.
Pomineme-li staré povodňové značky, lze za počátek hydrologických měření na českých tocích považovat příležitostná pozorování prof. A. Strnada na Vltavě v Praze v 80.letech 18. století, který pozoroval extrémní vodní stavy z observatoře v Klementinu dalekohledem. Jako počátek pravidelných pozorování u nás se obvykle považuje měření na Vltavě v Praze s letopočtem 1825, je to však poněkud sporné (dle našeho názoru jsou doloženy až o dva roky později). Autorům příspěvku se však podařilo najít doklady o tom, že na Odře v Bohumíně se prováděla pozorování vodních stavů již od roku 1820, která pak na rakousko- pruském úseku této řeky trvala úctyhodných 60 let. Těžištěm referátu je rozbor a hodnocení jejich pozapomenutých výsledků.
|
|
|
Středoevropský srážkový rekord a povodně ve střední Evropě koncem července 1897
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav ; Elleder, L.
V roce 2007 jsme si připomněli 10. výročí přírodní katastrofy z července 1997, která postihla více států střední Evropy; v České republice se jednalo o „povodeň století“. Určitou analogií je extrém, k němuž došlo přesně o sto let dříve, v létě 1897, tedy dnes již před 110 roky. Zatímco v červenci 1997 byly překonány dosavadní rekordy vícedenních úhrnů srážek, jednodenní úhrn 345,1 mm z 29. 7. 1897 na stanici Nová Louka v Jizerských horách překonán nebyl. Je tedy dodnes českým a pravděpodobně i přinejmenším středoevropským rekordem. Mimořádné srážky v létě 1897 vyvolaly velké povodně, které postihly značnou část střední Evropy. Na území dnešní České republiky se vyskytly především v povodí horního Labe.
|
|
|
Velké historické povodně v jižních Čechách a jejich impakty
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav
První věrohodné zprávy o historických povodních z jižních Čech jsou až ze 16. století (např. případ z června 1582). Budeme-li ale pátrat, kdy naposledy zde došlo k povodni alespoň přibližně srovnatelné s rokem 2002, dojdeme k letopočtu 1890: soudobá katastrofa se tedy vyskytla s odstupem 112 let. Konec 19. a začátek 20. století byl ve střední Evropě obdobím zvýšeného výskytu velkých povodní. Kromě roku 1890 se ty největší vyskytly např. v letech 1880, 1897, 1903 apod. Konkrétně v jižních Čechách docházelo od významné vltavské povodně v roce 1888 po dobu osmi let v pravidelných dvouletých intervalech k velkým nebo větším záplavám, tedy v letech 1890, 1892, 1894 a 1896. Současné období zvýšeného výskytu velkých povodní je tedy určitou analogií. Z 20. století, jinak chudého na velké povodně, patřil k relativně největším v jižních Čechách případ z července 1954.
|
|
| |
|
| |
|
|
Velké povodně na Ostravsku – zapomenutý přírodní fenomén
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav
Velké povodně, ke kterým dochází průměrně jednou za sto i více let, byly pro Ostravsko, ale samozřejmě i pro celé Česko, až do roku 1997 zapomenutý přírodní fenomén. Je to logické, neboť na Ostravsku se vyskytly podobné povodně naposledy na počátku 20. století (v letech 1902 a 1903) a předtím v roce 1880. V souvislosti s povodněmi zde, ale i v celém Česku, došlo ke ztrátě historické paměti.
|
|
|
Historické povodně v Čechách v díle drážďanského hydrometeorologa Christiana Gottlieba Pötzsche. Na okraj 200. výročí jeho úmrtí
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav
Na jaře 2005 uplynulo 200 let od úmrtí významného saského hydrometeorologa Ch. G. Pötzsche, autora pozoruhodného kompendia „Chronologické dějiny velkých povodní Labe za tisíc a více let“. Tato monografie vyšla v Drážďanech v roce 1784 a později byla doplněna dvěma dodatky (z let 1786 a 1800). Je výsledkem mnohaletého a pečlivého shromažďování a studia nejrůznějších historických i soudobých zdrojů informací. Pro dokumentaci historických povodní v České republice je důležité, že Pötzschovo dílo obsahuje také celou řadu údajů o vzniku a průběhu konkrétních hydrometeorologických extrémů v českém úseku povodí Labe a jeho přítoků. Autor totiž čerpal nejen z řady historických pramenů (německých, českých i latinských), nýbrž i z dostupných soudobých informací z Čech, dnes pozapomenutých nebo nedochovaných. Proto je Pötzschova monografie významná i pro hodnocení a rekonstrukci „českých“ povodní do roku 1800.
|
host ::
RSS.