|
|
Hegelovo pojetí občanské společnosti
Svojše, Jiří ; Skovajsa, Marek (vedoucí práce) ; Muhič Dizdarevič, Selma (oponent)
Práce se věnuje Hegelovu pojetí občanské společnosti. Na úvod vymezuje současné normativní směry konceptu občanské společnosti a jejich funkční potenciál. V krátkosti představuje význam pojmu občanské společnosti právě u Hegela. Na tuto část navazuje detailní popis Hegelova pojetí občanské společnosti a jeho elementů. Do této části jsou začleněny exkurzy, které rozšiřují a zpřesňují významné momenty tohoto pojetí. Komplexita a hloubka Hegelova pojetí je pak plně demonstrována v interpretační části. Zde je nejprve představen krátký souhrn vývoje interpretací Hegelova pojetí občanské společnosti, na nějž navazuje rozbor tří výrazných interpretací. Záměrně jsou zastoupeny rozmanité pohledy na Hegelovo pojetí. Tato část je zakončena autorovým vlastním interpretačním pokusem.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Social Capital: Usefulness of the Concept
Bulla, Martin ; Skovajsa, Marek (vedoucí práce) ; Muhič Dizdarevič, Selma (oponent)
Rozsáhlé množství jak teoretických tak empirických prací o sociálním kapitálu, které zaplavily společenskovědní disciplíny od počátku devadesátých let, může být přibližně rozděleno do dvou kategorií. V první řadě na autory, převážně politology a ekonomy, kteří sledují Putnamův způsob uvažování a mají tendenci nahlížet na "členství ve sdruženích" ("associational membership") spíše jako na zdroj sociálního kapitálu nežli jako na další z jeho forem. V druhé řadě na ty, převážně sociology, kteří mají tendenci nakládat se sociálním kapitálem primárně jako se sociálně strukturálním faktorem, který může posloužit při popisu sociálních sítí nebo vazeb mezi jedinci a/nebo organizacemi. Ti druzí, reprezentováni autory jako jsou Edwards and Foley (2001b) a Lin (2001a, 2001b), spojují sociální kapitál většinou s usnadněním oběhu zboží a služeb mezi jedinci a organizacemi. Snahou je prostřednictvím historického přehledu, diskuse hlavních konceptualizací, stejně tak jako charakteristik a přístupů k sociálnímu kapitálu objasnit debatu okolo sociálního kapitálu a jasně rozlišit dva výše zmíněné přístupy. Následně předkládáme důkladnou kritiku Putnamova přistupu k sociálnímu kapitálu, stejně tak jako různé důvody, které tuto konceptualizaci a její užití zpochybňují. Zastáváme názor, že tato linie chápání sociálního kapitálu...
|
|
|
Občanská společnost v pojetí českých prezidentů Václava Havla v Václava Klause.
Kalinová, Mariana ; Skovajsa, Marek (vedoucí práce) ; Muhič Dizdarevič, Selma (oponent)
První část práce poukazuje na teoretické základy různých pojetí občanské společnosti. Jsou zde stručně shrnuty teorie Hobbese, Locka, Montesquieua, Rousseaua a Hegela a autorů na ně navazujících jako Tocquevilla, Hayeka, Poppera a Habermase. V těchto shrnutích je kladen důraz především na problematiku pojetí občanské společnosti jako odlišné od státu. Určitou základnou pro druhou část práce je uvedení nejdůležitějších autoru středoevropského pojetí občanské společnosti, tedy těch, kteří byli silně ovlivněni politickým vývojem ve střední a východní Evropě po druhé světové válce (Michnik, Otáhal, Benda, Havel…) Cílem druhé části je za pomocí výroků naších dvou polistopadových prezidentů, tedy Václava Havla a Václava Klause, představit a kriticky analyzovat jejich pohled na občanskou společnost v ČR po roce 1989, a to zejména na existenci různých občanských hnutí a iniciativ. Nejedná se o hodnocení těchto pojetí, ale o hlubší porozumění jejich rozdílností.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.