|
|
Artificial neural networks for clustering and rule extraction
Iša, Jiří ; Jiroutek, Pavel (oponent) ; Mrázová, Iveta (vedoucí práce)
Problematika extrakce pravidel pomocí neuronových sítí byla během uplynulých desetiletí častým námětem výzkumných prací. Tato diplomová práce navrhuje nový model rostoucí fuzzy inferenční neuronové sítě, vycházejících z principu rostoucích neuronových struktur [5]. To síti umožnuje postupný nárust počtu skrytých neuronů až do velikosti potřebné pro dané úlohy. Pro úcely této sítě byla zvýšena citlivost již existujícího shlukovacího algoritmu vůči požadovaným výstupním hodnotám. Je také představen nový rychlý algoritmus adaptace vah, inspirovaný teorií fuzzy množin. Vlastnosti navrženého modelu i nová metoda výběru signifikantních vstupních příznaků podporuje extrakci relativně malého množství jednoduchých fuzzy pravidel. Navržené techniky jsou experimenálně ověřeny na reálných datech popisujících vztah mezi ruzným typem bydlení v okolí Bostonu a jeho cenou. Data byla získána z databáze "Bostonské ceny bydlení".
|
|
|
Rozhodovací stromy a extrakce znalostí
Vitinger, Jiří ; Mrázová, Iveta (vedoucí práce) ; Jiroutek, Pavel (oponent)
Cílem dobývání znalostí je získávat z dat závislosti či pravidla, k čemuž se používá velké množství netriviálních metod. Vybrané zástupce těchto metod představuje tato práce. Jedná se zejména o metody konstrukce rozhodovacích stromů ID3, C4.5 a CART, o metody založené na principu umělých neuronových sítí, mezi které patří vrstevnaté neuronové sítě typu zpětného šíření, sítě typu RBF, Kohonenovy mapy a různé varianty metody LVQ. Dále jsou v práci popsány klastrovací metody hierarchického shlukování, QT klastrování, klastrování metodou k-středů a jeho fuzzy obdoba. Prostor je zde věnován i technikám vhodným k předzpracování dat, jejichž správné provedení je důležitým předpokladem pro získání dobrých výsledků procesu dobývání znalostí. Experimentální část této práce porovnává popisované metody na základě testů na sadách reálných dat. Výsledky testů mohou být použity jako vodítko pro výběr nejlepší metody a jejích parametrů při dobývání znalostí z daných dat. K práci je přiložena vlastní implementace rozhodovacích stromů v jazyce C#, která umožňuje detailní sledování činnosti implementovaných metod C4.5 a CART. Aplikace poskytuje API pro programování vlastních algoritmů konstrukce rozhodovacích stromů.
|
|
| |
|
|
Experimentální GUHA procedury
Kuchař, Tomáš ; Mrázová, Iveta (oponent) ; Rauch, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je nová implementace šesti GUHA procedur známých ze systému LISpMiner (4ftMiner, SD4ftMiner, CFMiner, SDCFMiner, KLMiner, SDKLMiner) do prostředí systému Ferda Data Miner s ohledem na jejich další výzkum a vývoj. Základní princip GUHA metody je v generování všech možných relevantních otázek specifikovaných uživatelem, ověření každé z nich oproti datům a reportování pouze prostých tvrzení. Typická efektivní realizace GUHA procedury používá vhodné reprezentace dat pomocí bitových řetězců. Byly vytvořeny prostředky pro řešení výše uvedených GUHA procedur. V průběhu prací došlo k rozšíření možností zadání množiny relevantních otázek.
|
|
|
Umělé neuronové sítě a jejich použití v oblasti pojistných rizik
Macek, Karel ; Jiroutek, Pavel (oponent) ; Mrázová, Iveta (vedoucí práce)
Předložená práce zkoumá použitelnost neuronových sítí v oblasti pojistných rizik. Popisuje strukturu a funkci vícevrstvých perceptronových sítí, Kohonenových map a sítí typu Fuzzy ART a Fuzzy ARTMAP. Definuje pojem pojistného rizika a uvádí do problematiky tarifování pomocí zobecněných lineárních modelů. Shrnuje metody neuronových sítí pro redukci dimenze vstupního prostoru, extrakci znalostí a vizualizaci. Seznamuje s daty popisujícími dopravní nehody a prezentuje výsledky několika analýz, které na nich byly provedeny. Práci se podařilo teoreticky i experimentálně prokázat, že vícevrstvé perceptronové sítě mají větší výpočetní sílu, než zobecněné lineární modely. Modifikace vícevrstvé perceptronové sítě úspěšně odhadla distribuční funkci celkové výše škody. Pomocí analýzy provedené Kohonenovou mapou a následné vizualizace byly odhaleny v datech dva výrazné shluky. Analýza pomocí sítě typu Fuzzy ART byla prezentována jako součást nového algoritmu pro redukci vysoké dimenze vstupního prostoru. Nový algoritmus vycházející ze sítě typu ARTMAP odhalil skupinu nehod, kde je škoda nadprůměrná. Tato skupina je vymezená interpretovatelnými pravidly. Přílohu práce tvoří CD se skripty pro Matlab a MySQL, které byly pro analýzy použity.
|
|
|
Vrstevnaté neuronové sítě a jejich aplikace při dobývání znalostí
Civín, Lukáš ; Štanclová, Jana (oponent) ; Mrázová, Iveta (vedoucí práce)
Dobývání znalostí řeší netriviální úlohy extrakce informací z často velkých objemů dat. Ta navíc mohou být zatížena velkým množstvím nepřesností a jejich kvalita může být diskutabilní. Při nasazení vrstevnatých neuronových sítí v dobývání znalostí je proto nutné položit si dvě základní otázky. Jak co nejlépe připravit data, aby bylo možné využít celý potenciál neuronových sítí. A také jak co nejvhodněji navrhnout a následně adaptovat neuronovou síť, aby dokázala dobře řešit zadané úlohy. Jedním z nejdůležitějších předpokladů je zamezit přeučení neuronové sítě. Výsledná síť by měla co nejlépe zobecňovat získané znalosti. Existují různé techniky, které se liší svým přístupem k problému i svými vlastnostmi. Jedná se o specifické úpravy dat (např. změna rozsahu dat, změna dimenze vstupu, přidání šumu), případně o modifikace základního modelu neuronové sítě (např. učení se zapomínáním, weight decay, early stopping). Tato práce shrnuje a porovnává jednotlivé přístupy. První část nabízí teoretický popis a porovnání jednotlivých metod. Jejich vlastnosti jsou ověřeny v experimentální části na úlohách různých typů. Na základě vyhodnocení získaných poznatků jsme navrhli metodiku řešení úloh dobývání znalostí pomocí vrstevnatých neuronových sítí. Metodiku jsme s úspěchem aplikovali na reálné úloze dobývání znalostí....
|
|
|
On-line learning in real-time environments
Pacovský, Ondřej ; Spier, Emmet (vedoucí práce) ; Mrázová, Iveta (oponent)
Práce se zabývá vývojem nového algoritmu pro zpětnovazební učení (reinforcement learning), nazvaného StimulusActionReward Network (krátce SARN). Cílem je vyvinout algoritmus pro nasazení v reálném prostředí. To klade na použité techniky dvě hlavní omezení: řídící algoritmus musí pracovat se vstupy v oboru reálných čísel a učení musí probíhat za pochodu, bez předchozích trénovacích běhů. Dalším cílem je minimalizovat zásahy učitele (člověka) nutné pro úspěšné nasazení algoritmu pro daný problém. Architektura SARN kombinuje konekcionistickou síť a skalární zpětnou vazbu použitím hebbovských principů. Postupnou změnou vah v síti se tvoří vazby mezi relevantními vstupy (stimuly) a akcemi, které vedou k pozitivní zpětné vazbě. Protože použitý algoritmus je schopen rychle vybrat důležité vstupy, je možné použít vstupní prostor poměrně velké dimenze. To vede k myšlence použití náhodné rekurentní sítě pro před-zpracování vstupu. Prototyp byl testován ve virtuálním prostředí Unreal 2004. V porovnání s Q-learning vykazuje SARN v časové skále desítek sekund až jednotek minut typicky lepší výsledky. Zejména po spojení s Echo State Network vyžaduje SARN narozdíl od většiny srovnatelných algoritmů velmi málo zásahů od učitele nad rámec skalární zpětné vazby. Díky těmto vlastnostem je algoritmus použitelný například pro...
|
|
|
Zmapování úrovně řízení kvality a bezpečí ve vybraných nemocnicích ČR.
MRÁZOVÁ, Iveta
Kvalita ošetřovatelské péče se stává stále významnějším pojmem v současném ošetřovatelství. Nejúčinnějším prostředkem k dosahování kvalitní ošetřovatelské péče a také důkazním prostředkem je akreditace zdravotnických zařízení. V České republice je nejčastěji akreditační řízení vedeno na národní úrovni prostřednictvím Spojené akreditační komise ČR. Hlavním záměrem mé diplomové práce bylo zmapovat nastavení systému řízení kvality a bezpečí poskytované péče ve vybraných nemocnicích ČR. Výzkumné šetření probíhalo kvalitativně {--} kvantitativní metodou, formou rozhovorů a dotazníků v nemocnicích v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Písku, Prachaticích, Táboře a Jindřichově Hradci od ledna do března roku 2010. Kvalitativní část šetření probíhala formou rozhovorů s hlavními sestrami uvedených nemocnic. Pro tuto část jsem si stanovila sedm výzkumných otázek, které vycházely z akreditačních standardů Spojené akreditační komise. Týkaly se zavádění {\clqq}Program zvyšování kvality a bezpečí poskytovaných služeb,`` průběhu interní auditní činnosti, průběhu sběru dat o kvalitě a bezpečí poskytovaných služeb, průběhu sledování spokojenosti pacientů/klientů s ošetřovatelskou péčí, nastavení systému hlášení mimořádných/nežádoucích událostí, způsobu nastavení účinného systému řešení stížností a způsobu standardizace ošetřovatelské péče. Na základě rozhovorů jsem stanovila devět hypotéz, které byly potvrzovány v kvantitativním šetření mezi vrchními sestrami výše uvedených nemocnic. Celkem bylo rozdáno 111 dotazníků, vráceno bylo 82. První hypotéza, která byla potvrzena, zní: Vrchní sestry se aktivně podílí na {\clqq}Programu zvyšování kvality a bezpečí poskytovaných služeb.`` Druhá hypotéza, která nebyla potvrzena, je: Vrchní sestry, které vykonávají funkci auditorky, mají certifikát akreditovaného kurzu. Třetí hypotéza, která byla potvrzena, je: Nejčastěji sledovaným indikátorem kvality ošetřovatelské péče je sledování spokojenosti pacientů/klientů s poskytnutou ošetřovatelskou péčí. Čtvrtá hypotéza, která byla potvrzena, zní: Vrchní sestry mají k dispozici formulář pro hlášení mimořádných/nežádoucích událostí. Pátá hypotéza, která byla potvrzena, zní: Pacienti/klienti mají možnost vyjádřit spokojenost s ošetřovatelskou péčí pomocí dotazníků. Šestá hypotéza, která byla potvrzena, je: Na odděleních jsou prováděná nápravná opatření na základě výsledků spokojenosti pacientů/klientů s ošetřovatelskou péčí. Sedmá hypotéza, která byla potvrzena, je: Vrchní sestry se podílí na přípravě standardů ošetřovatelské péče. Osmá hypotéza, která nebyla potvrzena, zní: Vrchní sestry zapojují do přípravy standardů sestry s vyšším vzděláním. Z výsledků vyplynulo, že jsou více zapojeny sestry, které projevují zájem bez ohledu na vzdělání. A devátá hypotéza, která byla potvrzena, je: Ošetřovatelská péče je poskytována na jednotlivých odděleních formou ošetřovatelského procesu. Pouze v jedné nemocnici nepoužívají ani ošetřovatelský proces, ani ošetřovatelskou dokumentaci. Výsledky výzkumného šetření budou poskytnuty hlavním sestrám jednotlivých nemocnic jako podklad pro kontinuální zvyšování kvality poskytované ošetřovatelské péče.
|
|
|
Spokojenost s ošetřovatelskou péčí na dětském oddělení z pohledu osoby doprovázející dítě
MRÁZOVÁ, Iveta
Sledování spokojenosti je jedním z indikátorů kvality poskytnuté péče. Kvalita je v poslední době velmi diskutovaným tématem a mnoho zdravotnických zařízení používá jako indikátor kvality právě názor svých klientů na poskytnutou péči. Tento názor mohou zdravotnická zařízení použít jako určitou zpětnou vazbu pro svůj personál. Cílem mé práce je zmapovat spokojenost s poskytnutou ošetřovatelskou péčí z pohledu doprovázející osoby na dětském oddělení. K tomuto cíli jsem stanovila tři hypotézy. První hypotézou je, že osoby doprovázející dítě jsou spokojeny s kvalitou ošetřovatelské péče, druhá hypotéza je, že osoby doprovázející dítě jsou spokojeny s komunikací se sestrami na dětském oddělení a třetí hypotéza je, že osoby doprovázející dítě nejsou spokojeny s kvalitou provozního vybavení dětského oddělení. Výzkumný soubor tvořily doprovázející osoby dětí na Dětském oddělení Nemocnice Český Krumlov, a.s. Konkrétně to byly osoby, které byly hospitalizovány společně s dětmi na oddělení. Výzkum byl proveden metodou dotazování, technikou dotazníku na Dětském oddělení Nemocnice Český Krumlov, a.s. Výzkum probíhal v měsíci lednu, únoru a březnu. K dispozici jsem měla 69 vyplněných dotazníků. Vyhodnocením výsledků jsem došla k závěru, že osoby doprovázející dítě byly spokojeny s poskytnutou péčí, tím jsem potvrdila hypotézu 1, dále byly spokojeny i s komunikací, čímž jsem potvrdila hypotézu 2 a byly i spokojeny s vybavením oddělení, čímž jsem nepotvrdila hypotézu 3. Tyto výsledky budou poskytnuty managementu Nemocnice Český Krumlov, a.s., zejména hlavní sestře Nemocnice, primářovi a vrchní sestře Dětského oddělení. Výsledky mohou posloužit jako zpětná vazba pro ošetřovatelský personál Dětského oddělení, jako určité ohodnocení jejich smysluplné práce.
|
|
| |
host ::
RSS.