|
|
Komplexy kovů s možností vázat další jednoduché anionty
Marečková, Vendula ; Vojtíšek, Pavel (vedoucí práce) ; Mosinger, Jiří (oponent)
Mannichovou reakcí byl připraven ligand 2,6-bis[(N-methylpiperazin-1- yl)methyl]-4-formyl fenolu (L1) jako modelová výchozí látka pro přípravu aniontových receptorů založených na dvojjaderných komplexech kovů. Byla určena krystalová struktura této látky a porovnána s obdobnými strukturami. Byl prokázán vliv intramolekulární H-vazby na orientaci pendantních ramen v molekule. Síla této vazby souvisí z povahou substituentu v poloze 4. Dále byla testována reakce mezi p- hydroxybenzaldehydem, formaldehydem a N,N-bis(2-pyridylmethyl)aminem. Získaný produkt, 2,6-bis[N,N-bis(2-pyridylmethyl)amin]-4-formyl fenol (L2), se podařilo získat pouze ve formě olejovité látky. Syntetické využití skupiny -CHO v látce L1 bylo ověřeno přípravou Schiffovy báze (L3) reakcí s p-nitroanilinem. Látka L3 byla získána v podobě olejovité látky; byla charakterizována pouze 1 H NMR a MS spektrem. Byly provedeny reakce ligandu L1 s octany a chloristany mědi a zinku a připraven komplex [Cu2L1(OH)(OAc)(H2O)]ClO4 (K1) v krystalickém stavu. Dále byla diskutována stereochemická stránka interakce aniontů na receptor založený na dvojjaderných komplexech s využitím dat z CCDC.
|
|
|
Studium fotogenerace peroxidu vodíku polymerními nanovlákny s enkapsulovaným fotosensitizerem
Perlík, Martin ; Mosinger, Jiří (vedoucí práce) ; Kubát, Pavel (oponent)
Tato studie se zabývá charakterizací fotosensitizačních vlastností polymerních, především polyuretanových nanovláken s enkapsulovaným fotosensitizerem. Hlavním cílem práce bylo prokázání a studium mechanismu fotoprodukce H2O2. Fotosensitizer použitý v této práci byl 5,10,15,20-meso-tetrafenylporfyrin (TPP), studovány byly i jeho komplexy s Cu2+ a Ni2+ . Vlastnosti nanovláken byly zkoumány pomocí UV-Vis molekulové absorpční spektroskopie, fluorescenční spektroskopie a elektronové mikroskopie (SEM).
|
|
|
Studium sulfonovaných polystyrenových nanotkanin s enkapsulovanym sensitizerem
Hrdinková, Veronika ; Mosinger, Jiří (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Pavel (oponent)
Předkládaná studie se zabývá využitím sulfonovaných polystyrenových nanotkanin jako iontově-výměnných nanomateriálů. Kapacita iontové výměny u těchto nanomateriálů byla stanovena titrační metodou a pomocí AAS. Dále byl studován vliv sulfonace na fotofyzikální, fotooxidační a fotocytotoxické vlastnosti sensitizeru 5,10,15,20-meso- tetrafenylporfyrinu (TPP) enkapsulovaného v polystyrenových nanotkaninách. Vlastnosti TPP byly zkoumány pomocí časově rozlišené spektroskopie, fotooxidace kyseliny močové jako substrátu a baktericidních testů na kultuře bakterií Escherichia coli DH5α s plazmidem pGEM11Z. Bylo zjištěno, že po sulfonaci nanotkaniny je enkapsulovaný TPP přítomen částečně i v agregované formě. Baktericidní schopnosti si PS nanotkanina s enkapsulovaným sensitizerem zachovává i po sulfonaci.
|
|
| |
|
| |
|
|
Fotooxidující a fotodesinfikující polymerní nanotkaniny:Vliv kyslíkové permeability
Jesenská, Soňa ; Lang, Kamil (oponent) ; Mosinger, Jiří (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá porovnáním fotofyzikálních, fotooxidačních a fotocytotoxických vlastností čtyř polymerních nanotkanin s enkapsulovaným 5, 10, 15, 20- meso-tetrafenylporfyrinem (TPP). Hlavní těžiště práce spočívá především ve studiu vlivu kyslíkové permeability polymerů na schopnost nanotkanin produkovat singletový kyslík a možnosti využití nanotkanin s enkapsulovaným sensitizerem pro měření hodnot koeficientu kyslíkové permeability a difúze polymerů. Dále bylo studováno možné využití nanotkanin s TPP pro aplikace v oblasti detekce kyslíku, fotooxidace substrátů a fotodesinfekce.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Sensitizery, akceptory, sekundární zdroje singletového kyslíku a jejich supramolekulární komplexy s cyklodextriny
Slavětínská, Lenka ; Mosinger, Jiří (vedoucí práce) ; Němcová, Irena (oponent) ; Sýkora, Jan (oponent)
1. Úvod 1.l. Sing|etový kyslík Singletový kystík lo,(|Á*) je v popředí zájmu chemiků abiologu jiŽ několik desetiletí, a to předevšímdíky své vysoké reaktivitě a cytotoxicitě. Termínem singletový kyslik |o2 jsou označovrírry molekuly kyslíku ve dvou nejníŽe |úícichexcitovaných stavech 'o'('E,) a 'o,i'Á.), které se od sebe liší obsazením HoMo orbitalů elektrony, energií, ale i dobou Života. První singletový excitovaný stav lo2 ('Á,) vzniká obsazujili dva elektrony s opačnými spiny jeden n* protivazebný orbital. Elektronová konÍigurace molekulových orbitalů singletového excitovaného stavu Ioz(|E.) je identická se ziíkladnímstavem molekulrímího kyslíku 3o2 s výjimkou posledních dvou elektronů majícíchantiparalelní spinl,2. Singletový kyslík je krátce žijicí,silně oxidativní cytotoxická částice, jejíŽ doba Života výrazně závisí na povaze rozpouštědla2'3. Jeden zmožných způsobů'jak generovat singletový kyslík, jsou fotosensitizované reakce. Jejich mechanismus zahrnuje tvorbu sensitizeru v tripletovém stavu a následný přenos energie na kyslík v základním tripletovém stavu vedoucí ke fuorbě 'o,1'A.)o'''u (viz obr' l). Singletový kyslík muže být také generován řadou chemických reakcí, např' disproporcionací H2o2 na H2o a lo2 s vyuŽitím systémůH2o2/Clo.7'8' H2o2/ Mooa2- 9''0 a H2o2/Cao2 ..
|
host ::
RSS.