|
|
Osobnostní práva zaměstnance
Pour, Zdeněk ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
72 Abstrakt Název diplomové práce: Osobnostní práva zaměstnance Tato práce se zabývá osobnostními právy zaměstnance, zejména se z této obsáhlé oblasti zaměřuje na problematiku spojenou s právem na soukromí, listovním tajemstvím a ochranou osobních údajů. Jedná se o velmi aktuální a dynamicky se rozvíjející odvětví pracovního práva, navázané na rozvoj a rozšiřování uplatnění moderních komunikačních technologií ve všech oblastech lidské činnosti. Práce samotná sestává ze čtyř hlavních kapitol. První kapitola pojednává o osobnostních právech zaměstnance jako o kategorii základních lidských práv vůbec. Analyzuje, z jakých aspektů se osobnostní práva skládají, tedy jaká dílčí práva k nim lze zařadit a jaké jsou jejich vzájemné vztahy. Současně zkoumá všechny hlavní relevantní právní předpisy, předmětnou problematiku upravující, v jejich sestupném pořadí dle právní síly. Druhá kapitola se celá zaměřuje na analýzu a rozbor ustanovení § 316 zákoníku práce, které je hlavním ustanovením upravujícím sledování zaměstnanců na pracovišti, konkrétně jeho přípustnost, podmínky a informační povinnost zaměstnavatele. Zabývá se také výkladem přípustnosti nebo nepřípustnosti skrytého sledování a největší slabinou současné úpravy, kterou je chybějící sankce za porušení těchto povinností. V rámci třetí kapitoly se práce...
|
|
|
Sledování zaměstnanců při práci
Holsteinová, Lenka ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
SLEDOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ PŘI PRÁCI Diplomová práce se zabývá právní ochranou soukromí a majetku v souvislosti s monitorováním zaměstnanců. Právní praxe řeší tuto problematickou oblast různými způsoby, což činí toto téma velmi aktuální. Práce se skládá ze šesti kapitol, každá z nich popisuje důležité aspekty monitorování zaměstnanců. První dvě kapitoly jsou úvodní a definují základní pojmy a právní zásady týkající se ochrany osobních údajů. Třetí kapitola se zaměřuje na soukromí jako základní lidské právo a poukazuje na otázku střetu s jinými hodnotami. Možnosti uplatnění práva na ochranu soukromí jsou uvedeny v poslední části této kapitoly. Kapitola čtvrtá se zabývá příslušnou českou legislativou týkající se sledování zaměstnanců a ochrany osobních údajů v pracovněprávních vztazích. Prostředky monitorování zaměstnanců jsou analyzovány v páté kapitole, která je rozdělena do pěti částí - kamerové systémy, důvěrnost korespondence, použití internetu, GPS lokalizace a biometrická identifikace a autentizace. Šestá kapitola se snaží popsat příslušnou českou judikaturu a ilustruje přístup správního orgánu při rozhodování. Práce usiluje o stručnou analýzu monitorování zaměstnanců z hlediska obecně závazných právních předpisů a identifikaci slabých stránek při uplatňování právních předpisů.
|
|
|
Profesionální sport a jeho legislativní úprava
Hejl, Filip ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Profesionální sport a jeho legislativní úprava Toto téma jsem si vybral pro jeho aktuálnost a dle mého názoru ignorovanou potřebu řešení v textu práce zmíněných problémů. V rámci diplomové práce jsem se nesnažil pouze o posouzení právního postavení individuálních a kolektivních profesionálních sportovců, respektive výkonu sportovní činnosti na profesionální úrovni, ale také o řešení vybraných sporných bodů vystávajících při konfrontaci profesionální sportovní činnosti a striktních ustanovení českého právního řádu (zejména zákoníku práce), která na její výkon a s ním spojené právní vztahy dopadají. Systematicky je práce rozdělena kromě úvodu a závěru do dalších čtyř kapitol, které obsahují ještě další konkretizující podkapitoly. První kapitola je uvozující do tématu vzájemného vztahu sportu a práva. Věnuji se zde obecně pojmu sport a jeho možné definici z pohledu práva a také jeho základní organizaci a dělení, také je zde jedna podkapitola věnována zákonu o podpoře sportu. V druhé kapitole se již konkrétně zabývám výkonem sportovní činnosti individuálním profesionálním sportovcem a dvěma možnými variantami jeho zařazení v rámci právního řádu. Je zde také reflektován již účinný nový občanský zákoník. Určení zda kolektivní profesionální sportovec vykonává sportovní činnost jako činnost závislou podle...
|
|
|
Skončení pracovního poměru v mezinárodním srovnání - ČR vs. Německo
Formánek, Peter ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Shrnutí Tématem této diplomové práce je skončení pracovního poměru - srovnání právní úpravy ČR a Německa. Práce je rozdělena do pěti částí, pojednávajících o jednotlivých způsobech skončení pracovního poměru dle české a německé právní úpravy, blíže přibližujících jednotlivé výpovědní důvody a srovnávajících obě právní úpravy. Mezi pracovně-právními úpravami dvou sousedních zemí, České republiky a Německa (Spolkové republiky Německo) existují podstatné rozdíly, dané z velké části odlišným právně-historickým vývojem. Na druhé straně dochází ve sjednocující se Evropě ke sbližování právních řádů jednotlivých států, což se projevuje i v oblasti pracovního práva. Ačkoliv se pracovní právo neustále vyvíjí, zachovává si v každém státě svojí osobitost, danou podmínkami země. V současné době je Spolková republika Německo významným hospodářským partnerem České republiky. Vzhledem k existenci nadnárodních obchodních korporací, migraci pracovních sil a přeshraničnímu zaměstnávání je praktické mít přehled o úpravě pracovního poměru v sousedním státu. První část práce je věnována přehledu jednotlivých způsobů skončení pracovního poměru dle české právní úpravy. Pojednává tedy postupně o skončení pracovního poměru na dobu určitou, dohodě o rozvázání pracovního poměru, výpovědi, okamžitém zrušení a dalších možnostech...
|
|
|
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
Běťáková, Anna ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
56 Abstrakt Diplomová práce se zabývá dohodami o pracích konaných mimo pracovním poměr, institutem českého pracovního práva, který spolu s pracovním poměrem tvoří jeden ze základních pracovněprávních vztahů a způsob, jakým zaměstnanec vykonává závislou práci pro zaměstnavatele. Cílem práce je představit tento institut, vymezit jeho místo a potřebnost v rámci českého pracovního práva. Práce je rozdělena na sedm částí. První část se zabývá všeobecným vymezením individuálních pracovněprávních vztahů, vymezením vztahu pracovního a občanského práva a veřejnoprávními omezeními pracovněprávních vztahů. Druhá část práce se zabývá historií vzniku a vývoje právní úpravy dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a změnami, kterými tento institut od svého vzniku v rámci československého a českého právního řádu prošel. Tato část se dále zaměřuje na postavení dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr ve vztahu k právu evropskému. Třetí část práce přiblíží instituty závislé práce a pracovního poměru, neboť kontext těchto institutů je nezbytný pro vymezení institutu dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Čtvrtá část práce se zaměřuje na platnou právní úpravu dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, ať už se jedná o právní úpravu společnou oběma typům dohod nebo o úpravu odlišnou. Pátá a šestá část práce...
|
|
|
Systémy odměňování v civilní části veřejné správy
Čadská, Silvie ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Resumé Česky V diplomové práci Systémy odměňování v civilní části veřejné správy je popsán vývoj odměňování v České republice od pádu komunismu, přičemž největší důraz je kladen na současnou platovou úpravu. Formou analytické metody je popsán stav určování platů a především platové instituty, které narušují současný nastavený systém fungující od zavedení nového zákoníku práce v roce 2006. V důsledku legislativních změn od roku 2011 došlo k některým zásahům do úpravy odměňování, které nejsou zcela kompatibilní s nastaveným systémem, nebo zákonem přísněji limitované. Česká republika se stále potýká s vysokou mírou korupce a nelze vždy zabránit aférám spojeným s odměňováním vysokých státních úředníků, čímž i nadále mimo jiné dochází k plýtvání financemi ze státního rozpočtu. Dílčí metodou tvorby diplomové práce bylo i využití komparace se státy Evropské unie, především Spolkovou republikou Německo, Belgickým královstvím nebo Rakouskou republikou. Stěžejními problémy úpravy systému odměňování v civilní části veřejné správy autorka shledala absenci služebního zákona a v souvislosti s tím i systemizaci pracovních míst ve veřejné správě, dále pak nastavení platových stupnic, které se diferencují nikoli na podkladě ustanovení § 110 odst. 3 zákoníku práce, tedy na základě složitosti, namáhavosti a odpovědnosti...
|
|
|
Následky vad pracovněprávních jednání
Řehořová, Lucie ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Resumé Právní jednání představuje základ každého právního poměru. Právní subjekty jsou v souladu se zásadou autonomie vůle oprávněny utvářet své právní poměry na základě svého odpovědného jednání, přičemž jsou vždy vázány následky, které toto jednání vyvolá. Téma předkládané diplomové práce zahrnuje následky vad pracovněprávních jednání, přičemž předmětem zkoumání bude především právní jednání v oblasti pracovněprávních vztahů s přesahy do občanského práva, které získalo po nedávné soukromoprávní rekodifikaci zcela novou podobu. Uvedené téma jsem si zvolila pro jeho aktuálnost, rozporuplnost, ale rovněž komplikovanost. V současné době se jedná o jedno z nejdiskutovanějších témat na poli pracovního práva. Přijetí nového občanského zákoníku se pracovního práva dotklo především v oblasti pracovněprávních jednání a následků jejich vad. Právní základ uvedené problematiky byl z textu zákoníku práce přenesen do nového občanského zákoníku a pracovní právo zasáhlo kromě změn terminologických rovněž zavedení nových institutů. Nejpodstatnější změnou pro pracovní právo jistě zůstává změna v určení kritérií pro stanovení vad právních jednání a jejich následků. Diplomová práce je koncipována jako podrobná a ucelená analýza následků vad pracovněprávního jednání s přihlédnutím ke genezi těchto institutů v historii...
|
|
|
Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů
Kůsová, Šárka ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zaměřuje na úpravu přechodu práv a povinností v unijním a českém právu, jak je definován směrnicí 2001/23/ES. Přechod práv a povinností je termínem užívaným pracovním právem k popsání situace, kdy dojde ke změně zaměstnavatele následkem smluvního převodu nebo fúze. Cílem této práce je analyzovat unijní a českou právní úpravu přechodu práv a povinností, zvláště s ohledem na judikaturu a pracovněprávní důsledky, vzájemně srovnat obě právní úpravy a na závěr vyhodnotit, zda je česká implementace v souladu se Směrnicí. Práce je složena ze čtyř kapitol. První úvodní kapitola analyzuje základní terminologii českého pracovního práva týkající se pracovněprávního vztahu, jeho prvků a změn, především změn subjektů pracovněprávního vztahu. Druhá kapitola se zabývá unijní úpravou přechodu práv a povinností podle Směrnice a bohatou judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Začíná stručným popisem historie příslušné právní úpravy a následně popisuje časovou, osobní a místní působnost Směrnice. Ovšem nejobtížněji definovatelná je věcná působnost, tedy okruh případů, na něž se Směrnice aplikuje. Následující text dokumentuje vývoj přístupu SDEU k interpretaci pojmů jako podnik, část podniku, hospodářská jednotka zachovávající si svou identitu a smluvní převod. Také vysvětluje rozdíl mezi...
|
|
|
Osobnostní práva zaměstnance (se zaměřením na ochranu osobnosti a osobních údajů zaměstnance)
Hrabinová, Michaela ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Resumé Tato práce se zabývá problematikou ochrany osobnostních práv zaměstnanců. Z širokého tématu osobnostních práv se zaměřuje zejména na ochranu osobních údajů a sledování zaměstnanců na pracovišti prostřednictvím kamerových systémů a monitoringem jejich e-mailové komunikaci či práce na webu. Práce je rozdělena na sedm kapitol některé z nich se dále člení na jednotlivé podkapitoly, kdy první polovina práce je věnována převážně teorii, následující kapitoly se už popisují konkrétní podoby zásahů do soukromí zaměstnanců na pracovišti. První kapitola nastiňuje historii právní úpravy v oblasti ochrany soukromí, respektive ochrany osobních údajů, která není příliš dlouhá s ohledem na to, že k jejímu rozvoji docházelo až po druhé světové válce. Druhá kapitola obsahuje vymezení základních pojmů, jež se týkají ochrany osobních údajů, například samotný pojem osobní údaj, subjekt údajů či správce a zpracovatel. Ve třetí kapitole jsou zpracovány prameny práva. Tato kapitola se dále člení na podkapitoly rozlišující jednotlivé druhy pramenů práva z oblasti mezinárodní, evropské a národní. Následující, čtvrtá kapitola již popisuje vztah ochrany osobních údajů a pracovního práva. V jednotlivých podkapitolách se zabývám zpracováváním osobních údajů ve všech fázích pracovního poměru, včetně doby před jeho vznikem a taktéž...
|
|
|
The notice of termination of employment, comparation ČR and SR
Kalužáková, Mária ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Zhrnutie Účelom tejto práce je porovnanie úpravy výpovede z pracovného pomeru v právnych systémoch ČR a SR. Práca sa skladá z úvodu, záveru a 6 kapitol, z ktorých každá obsahuje porovnanie rôznych aspektov oboch úprav. V úvode uvádzam dôvody, pre ktoré som si vybrala túto tému a predstavujem metódu spracovania mojej práce. V prvej kapitole sa venujem výpovedi vo všeobecnej rovine, jej odvolaniu a náležitostiam, t.j. písomnej forme a doručeniu výpovede. V druhej kapitole sa zameriavam na výpoveď danú zamestnancom a na špecifickú českú úpravu výpovede danú zamestnancom pri prechode práv a povinností z pracovnoprávnych vzťahov a náprotivkom tejto výpovede podľa slovenského pracovného práva, skončením pracovného pomeru formou dohody. Výpoveď danú zamestnávateľom rozoberám v tretej kapitole. Táto kapitola sa skladá z troch častí. Prvá časť sa zameriava na porovnanie jednotlivých výpovedných dôvodov, druhá na prípady, v ktorých je výpoveď zakázaná a tretia na hmotnoprávne podmienky výpovede. Štvrtá kapitola je rozdelená na dve časti. Prvá časť sa venuje rozdielom v úprave odstupného podľa Zákonníkov práce ČR a SR a druhá obsahuje analýzu inštitútu odchodného, ktorý upravuje len Zákonník práce SR. Výpovednú dobu rozoberám v piatej kapitole. Okrem jej dĺžky a možnosti jej predĺženia, sa venujem aj inštitútu...
|
host ::
RSS.