|
|
Vybrané aspekty akutního infarktu myokardu u mladých nemocných.
Dostálová, Gabriela ; Linhart, Aleš (vedoucí práce) ; Moťovská, Zuzana (oponent) ; Vítovec, Jiří (oponent)
Univerzita Karlova 1. lékařská fakulta Studijní program: Doktorské studium biomedicíny 1. LF UK Studijní obor: Oborová rada Fyziologie a patofyziologie člověka MUDr. Gabriela Dostálová Disertační práce Vybrané aspekty akutního infarktu myokardu u mladých nemocných Specifics of Acute Myocardial Infarction in Young Adults Školitelé: prof. MUDr. A. Linhart, DrSc., doc. MUDr. D. Karetová, CSc. Praha 2017 Abstrakt Ischemická choroba srdeční představuje hlavní příčinu úmrtí dospělých v západním světě. Letálním projevem ischemické choroby srdeční může být infarkt myokardu ústící v náhlé úmrtí pacienta. Ačkoliv se akutní infarkt myokardu manifestuje zejména u pacientů starších 45 let, ani mladší pacienti nejsou výjimkou. Jakkoliv je frekvence akutního infarktu myokardu v této pacientské populaci relativně nízká, míra mortality a dlouhodobý dopad onemocnění na mladého pacienta představují důležitý klinický problém. Dopady prodělaného akutního infarktu myokardu v nízkém věku mohou výrazně ovlivnit psychiku pacienta a jeho schopnosti a možnosti dál aktivně pracovat, stejně jako celkovou kvalitu života. Management mladších a starších pacientů po prodělaném infarktu myokardu by měl být mírně odlišný. Mladí pacienti vykazují obvykle jiný profil rizikových faktorů, odlišnou klinickou manifestaci a prognózu onemocnění....
|
|
|
Některé aspekty patogeneze a možnosti jejich ovlivnění u nejčastěji operovaných chlopenních vad: aortální stenózy a mitrální regurgitace
Fojt, Richard ; Moťovská, Zuzana (vedoucí práce) ; Špaček, Rudolf (oponent) ; Kuchynka, Petr (oponent)
Aortální stenóza (AS) a mitrální regurgitace (MR) jsou nejčastějšími a zároveň nejčastěji operovanými chlopenními vadami u dospělé populace. Léčba předcházející chirurgickému či katetrizačnímu řešení chlopenní vady je cílena především na ovlivnění symptomů, zatímco kauzální farmakologickou léčbu k dispozici nemáme. Předpokladem účinného zásahu do patogeneze nejčastějších chlopenních vad je detailní poznání mechanismů jejich vzniku. Kalcifikující onemocnění aortální chlopně, považované v současné době za aktivní proces s účastí celé řady buněk, signálních molekul a transkripčních faktorů, má mnoho společného s patogenezí aterosklerózy, přesto až 50% pacientů s degenerativní AS nevykazuje významnou aterosklerózu. V naší práci jsme ve vzorcích kalcifikované aortální chlopně měřili hladiny osteoprotegerinu (OPG), který prostřednictvím blokády interakce RANKL/RANK (receptor activator of nuclear factor κB ligand/RANK) zasahuje do procesu kalcifikace a buněčné diferenciace během progrese AS. Prokázali jsme významně vyšší tkáňové koncentrace OPG ve skupině pacientů s izolovanou AS oproti skupině s koincidencí AS a koronární aterosklerózy, čímž jsme podpořili hypotézu o odlišné patogenezi kalcifikujícího onemocnění aortální chlopně v obou klinických situacích. Také v případě MR je poznání patogeneze klíčem k...
|
|
| |
|
|
Vybrané imunitní parametry v průběhu akutního infarktu myokardu
Horáková, Lucie ; Pudil, Radek (vedoucí práce) ; Moťovská, Zuzana (oponent) ; Vítovec, Jiří (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Vybrané imunitní parametry v průběhu akutního infarktu myokardu Lucie Horáková Autoreferát disertační práce Doktorský studijní program Vnitřní nemoci Hradec Králové 2016 2 Disertační práce byla vypracována v rámci kombinovaného studia doktorského studijního programu Vnitřní nemoci na I. Interní kardioangiologické klinice, Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Autor: MUDr. Lucie Horáková I. Interní kardioangiologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Školitel: Prof. MUDr. Radek Pudil, Ph.D. I. Interní kardioangiologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Oponenti: Obhajoba se bude konat před komisí pro obhajoby disertačních prací DSP Vnitřní nemoci dne …………..…….. v …………………..… od ….. hodin. S disertací je možno se seznámit na studijním oddělení děkanátu Lékařské fakulty v Hradci Králové, Univerzity Karlovy v Praze, Šimkova 870, 500 38 Hradec Králové (tel. 495 816 131). ................................................... Prof. MUDr. Jan Bureš, CSc. Předseda komise pro obhajoby disertačních prací v doktorském studijním programu Vnitřní nemoci. Garant studijního programu. 3 Obsah 1. Souhrn .........................................................................................4 2....
|
|
|
Prevence ischemických a krvácivých komplikací pacientů s kardiovaskulárním onemocněním ve vztahu k vysazení a znovunasazení antitrombotické léčby v perioperačním období velké nekardiální operace
Ondráková, Martina ; Moťovská, Zuzana (vedoucí práce) ; Vojáček, Jan (oponent) ; Miklík, Roman (oponent)
SOUHRN (ABSTRAKT) Východiska: Analýza současných přístupů k antitrombotické léčbě kardiaků v perioperačním období velké nekardiální operace, výskyt ischemických a krvácivých komplikací ve vztahu k přerušenému podávání antitrombotik. Cílem vlastní práce bylo prověřit, zda byla pacientům s fibrilací síní (FiS) po nekardiální operaci při propuštění vrácena jejich antitrombotická léčba a zda mělo nenasazení léčby při propuštění vliv na jednoroční mortalitu. Metody: Byla provedena subanalýza studie PRAGUE 14. U každého pacienta s FiS (366, 30,6%, věk 75.9±10.5, žen 42.3%, akutní operace v 42.9%) se hodnotila jeho základní charakteristika a to, zda mu byla antitrombotika vrácena při propuštění vs. v době od propuštění do jednoho roku. Byly identifikovány prediktory nenavrácení léčby při propuštění. Jednoroční sledování se zaměřilo na celkovou roční mortalitu, její příčiny a možné prediktory. Výsledky: Antitrombotika byla při propuštění vrácena 51,8% pacientům s FiS s nižší pravděpodobností mužům, OR 1,7 (95% Cl 1,05-2,82, p=0,029), pacientům podstupujícím elektivní operaci OR 1,8 (1,09-3,02), p=0,021 a urologickou operaci. Pacienti s FiS měli signifikantně vyšší celkovou mortalitu (22,1%) než pacienti bez FiS (14,1%), p=0,001. Příčiny mortality byly: ischemické příhody (N=28; u 32,6% zemřelých), velké krvácivé...
|
|
|
Identifikace preventabilních faktorů reperfuzního poškození u pacientů s akutním infarktem myokardu
Víchová, Teodora ; Moťovská, Zuzana (vedoucí práce) ; Malý, Martin (oponent) ; Pařenica, Jiří (oponent)
Úvod: Ischemicko- reperfuzní poškození představuje vzhledem k zásadnímu vlivu na prognózu pacientů s akutním infarktem myokardu (AIM) důležitý preventabilní faktor. Nejdůležitějším a nejlépe modifikovatelným parametrem ovlivňujícím rozsah tohoto poškození je čas do reperfuze. Snahám o zkrácení času do reperfuze u AIM, zejména s elevacemi ST segmentů (STEMI), bylo v posledních dvou dekádách věnováno mnoho úsilí, nicméně i přes významné pokroky v organizaci a kvalitě péče se velké části pacientů ani v současnosti nedaří ošetřit v rámci doporučených časových intervalů. Cíl: Cílem předkládané práce je potvrzení důležitosti vlivu času do reperfuze na preventabilní ischemické a reperfuzní poškození a prognózu pacientů v současné éře perkutánních koronárních intervencí (PCI). Dále si klade za cíl detailnější charakterizaci subpopulací pacientů s nejvyšším rizikem pozdní reperfuze a reperfuzního poškození a analýzu příčin k tomu vedoucích. Na základě získaných poznatků formulovat doporučení pro konkrétní preventivní opatření zaměřených na zkrácení času do reperfuze. Metodika: V uváděných původních pracích byla analyzována studijní populace z registru celkem 946 konsekutivních pacientů s STEMI anebo AIM s raménkovým blokem, kteří postoupili PCI v Kardiocentru Královské Vinohrady. V jednotlivých pracích byly...
|
|
|
Význam genetického testování v prevenci krvácivých komplikací invazivních výkonů v kardiologii
Sionová, Magdalena ; Moťovská, Zuzana (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Pudil, Radek (oponent)
Úvod: Periprocedurální krvácení je nejčastější komplikací spojenou se selektivní koronarogarfií (SKG) a perkutánní koronární intervencí (PCI) a je spojeno s horší krátkodobou i dlouhodobou prognózou. Určení rizikových faktorů a genetických variací spojených s vyšším rizikem krvácení může zlepšit cílené použití opatření ke snížení rizika krvácení a tak být využito v prevenci krvácení. Cíl: Cílem naší práce bylo a) určit nezávislé rizikové faktory (ze základních charakteristik, klinických, laboratorních a procedurálních dat) spojené s rizikem periprocedurálního krvácení b) určit validitu CRUSADE a NCDR algoritmů rizika krvácení c) analyzovat vztah mezi přítomností vybraných jednonukleotidových polymorfismů klíčových destičkových proteinů (GPIa, GPVI, P2Y12, COX-1) k riziku periprocedurálního krvácení. Metodika: Do studie bylo zařazeno 73 pacientů s akutní či chronickou formou ischemické choroby srdeční, u kterých došlo v průběhu 30 dní po invazivním výkonu (SJG/PCI) k rozvoji krvácivé komplikace. Kontrolní skupinu tvořilo 331 pacientů bez krvácení. Byly sledovány základní charakteristiky, klinický stav při přijetí, laboratorní data (kreatinin, krevní obraz, INR) a procedurální data. Na obě skupiny byly retrospektivně aplikovány algoritmy rizika krvácení CRUSADE a NCDR. Ze vzorku žilní krve byly analyzovány...
|
|
|
Kvantifikace jaterních funkcí pomocí dechového testu s 13C-methacetinem
Hendrichová, Miluše ; Horák, Jiří (vedoucí práce) ; Ehrmann, Jiří (oponent) ; Martásek, Pavel (oponent) ; Moťovská, Zuzana (oponent)
Kvantifikace jaterních funkcí pomocí dechového testu s 13 C-methacetinem MUDr. Miluše HENDRICHOVÁ SOUHRN Snaha o hodnocení jaterních funkcí provází vývoj hepatologie nejméně posledních 50 let. Kvantifikace jaterních funkcí dosud narážela na problém opakovaných odběrů krve, nízkou specificitu sledovaných parametrů i riziko alergických reakcí při použití klasických chromoexkrečních testů. Zavedení dechových testů s použitím neradioaktivního izotopu 13 C umožňuje neinvazivní a velmi přesné měření jaterních funkcí. Zejména 13 C-methacetin představuje velice vhodný substrát k hodnocení demethylační a oxidační kapacity hepatocytů. Použití dechového testu s 13 C-methacetinem je neinvazivní, nenáročné pro nemocné a výsledky měření jsou reprodukovatelné. Cílem předkládané disertační práce je zavedení dechového testu s 13 C-methacetinem do klinické praxe jako běžného článku péče o nemocné s chronickými chorobami jater. V první studii se zabýváme hodnocením jaterních funkcí pomocí dechového testu s 13 C- methacerinem u nemocných s jaterní cirhózou. Výsledky ukazují, že dechový test bezpečně odliší nemocné s jaterní cirhózou od osob bez jaterního poškození. Pomocí ROC křivek prokazujeme, že nejvýhodnějším časem dechového testu, který nejlépe předpoví konečnou diagnózu je 40. - 60. minuta vyšetření. Druhá studie se...
|
|
| |
|
|
Prevence poinfarktové remodelace levé komory srdeční implantací kmenových buněk
Pelnař, Jiří ; Moťovská, Zuzana (vedoucí práce)
Buněčná terapie je lákavý a snad i nadějný prostředek, který by v blízké budoucnosti mohl být využit pro předcházení závažným důsledkům, jež pro srdeční sval a tedy i celý lidský organismus vyplývají z prodělaného infarktu myokardu. Podlehnutí části myokardu nekróze vyvolává ve větší či menší míře remodelaci srdeční komory, čímž dochází k progresivnímu zhoršování srdeční funkce, což může často vést až k srdečnímu selhávání. Potenciální včasná obnova viabilní srdeční tkáně implantací kmenových buněk, by měla možnost proces srdeční remodelace zastavit či zvrátit. Implantace kmenových buněk do srdečního svalu po infarktu myokardu může být provedena různými technikami, za využití různých typů buněk a v různém časovém odstupu po prodělaném infarktu. Řada dosud proběhlých studií na zvířecích modelech ukázala, že implantace kmenových buněk má na vývoj srdeční funkce příznivý vliv, přičemž nebyl dokumentován takový výskyt nežádoucích účinků, které by vylučovaly další výzkum v podobě studií klinických. Z klinických studií v této práci zaznamenaných nevyplývá jednoznačný závěr. Některé studie hovoří spíše ve prospěch buněčné terapie, jiné její přínos neprokázaly. Z těchto nejasných závěrů ale vyplývá potřeba dále na tomto poli systematicky pátrat tak, aby byl přínos implantace kmenových pro prevenci srdeční...
|
host ::
RSS.