Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18 záznamů.  předchozí11 - 18  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Uplatnění privátních značek potravin na trhu ve vybraném podniku
Koryntová, Nikola ; Kovářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Diplomová práce řeší problematiku uplatnění privátních značek potravin na českém trhu ve vybraném maloobchodu v letech 2009 až 2014. V první části práce je sledován podíl tržeb za prodej privátních značek potravin na tržbách za prodané zboží celkem a vývoj počtu privátních výrobků jednotlivých značek. Druhá část práce se zabývá porovnáním cen mezi výrobky privátní značky a výrobky, které vlastním značkám konkurují, následně se řeší intenzita vlivu cen privátních značek na jejich odbyt. Třetí část práce se zabývá zhodnocením poměrových ukazatelů ve vybraném podniku.
Mikropropagace saturejky horské (Satureja Montana L.,)
Zunová, Tereza ; Fernández Cusimamani, Eloy (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Saturejka horská (Satureja montana L.) je rostlina vyskytující se ve Středozemí a oblasti Černého moře. Pro vysoký obsah esenciálních olejů má široké využití v kulinářství i v tradiční medicíně. Saturejka se rozmnožuje generativně i vegetativně. Semena ale klíčí pomalu, a proto je vegetativní způsob množení rychlejší a zejména v in vitro podmínkách lze za krátký čas namnožit velké množství rostlinného materiálu. V této bakalářské práci byl zkoumán vliv cytokininů na regeneraci a růst rostlin S. montana L. z nodálních segmentů v in vitro podmínkách. Nodální segmenty byly kultivovány na 6 variantách kultivačního media s přídavkem 0,5; 1 a 1,5 mg/l 6- benzylaminopurinu (BAP) a 0,5; 1 a 1,5 mg/l kinetinu (KIN). Varianta bez přídavku růstových regulátorů sloužila jako kontrolní. Podmínky kultivace byly 25/20 °C den/noc, světelná intenzita 3000 lx a časová perioda 16/8 h. Po 6 týdnech měření byly hodnoceni parametry jako: počet výhonů, výška rostliny, počet nově vytvořených nodů a počet a délka kořenů. Z hlediska koeficientu mikropropagace (tj. počtu nově vytvořených nodů na rostlině) byla statisticky průkazně nejlepší varianta media s přídavkem 1,5 mg/l KIN, kde se vytvořilo průměrně 8,88 +/- 2,87 nodů. U výšky rostliny, která byla nejvyšší u varianty s koncentrací 1,5 mg/l KIN (2,27 +/- 1,33) a u počtu výhonů s největší průměrnou hodnotou u varianty 1 mg/l BAP (2,87 +/- 1,19) nebyly rozdíly v přídavku růstových regulátorů statisticky prokázány. Vysoké koncentrace BAP a KIN inhibovaly tvorbu kořenů a z variant převedených do ex vitro podmínek regenerovalo 46 % rostlin. Přidání BAP a KIN do kultivačního media má vliv na regeneraci rostlin u Satureja montana L.
Mikropropagace lípie sladké (Lippia dulcis Trev.)
Zubíková, Alžběta ; Fernández Cusimamani, Eloy (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Lípie sladká (Lippia dulcis Trev., Sporýšovité) je vytrvalá bylina s plazivým stonkem pocházející ze Střední Ameriky. Je známá nejen svými léčivými účinky při problémech s dýchací či trávicí soustavou, ale také svou sladkou chutí, kterou způsobuje terpen hernandulcin, díky kterému jsou listy Lípie 1000x sladší než cukr. Generativně se rostlina rozmnožuje pomocí semen a vegetativně řízky. Hlavním cílem této práce bylo sledování vlivu cytokininů kinetinu (KIN) a 6-benzylaminopurinu (BAP) s přídavkem auxinu indolyl-3-octovou kyselinou (IAA) na růst a regeneraci rostlin z nodálních segmentů Lippia dulcis Trev. v in vitro podmínkách. Nodální segmenty byly kultivovány na 6-ti variantách MS média s přídavkem růstových regulátorů v koncentracích 0,5; 0,75 a 1,0 mg/l pro BAP a KIN s kombinací 0,5 mg/l IAA a jedna varianta čistého MS média jako kontrolní. Kultivace probíhala po dobu 35 dní (doba subkultivace) a každých 7 dní bylo prováděno měření. Hodnotily se následující parametry: regenerace, počet výhonů, délka výhonů, počet nodů, počet a délka kořenů. Výsledky měření ukazují, že kombinace růstových regulátorů auxin + cytokinin nemají pozitivní vliv na růst a regeneraci Lippia dulcis Trev. v in vitro podmínkách. K nejlepší regeneraci (100%), růstu (při průměrné délce výhonů 3,05 +- 1,42) a nejvyššímu počtu nově vytvořených nodů (5,79 +- 2,4) docházelo u explantátů kultivovaných na čistém MS médiu bez přídavků růstových regulátorů. Mezi variantou s čistým MS médiem a variantami s přídavkem růstových regulátorů jsou statisticky významné rozdíly, avšak bez příznivého vlivu na vývoj nodálních segmentů.
Zhodnocení manažerských funkcí
Plačková, Michaela ; Pokorná, Jitka (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Předmětem této diplomové práce je zhodnocení jednotlivých manažerských funkcí u vybraných vedoucích pracovníků na různých úrovních řízení (liniový, střední a vrcholový manažer) ve společnosti Stock Plzeň-Božkov s.r.o. Teoretická část se zaměřuje na vymezení pojmů management, manažer, styly a role manažerské práce. Následuje stěžejní část z literární rešerše a to charakteristika sekvenčních a paralelních manažerských funkcí. Praktická část se zaměřuje na samotný průzkum, který probíhal formou metody pozorování a rozhovorů s vybranými vedoucími pracovníky společnosti. V závěru práce porovnává deset definovaných teoretických předpokladů z odborné literatury se zjištěnými praktickými skutečnostmi. Bylo zjištěno, že pět teoretických předpokladů (č. 1, 4, 7, 8 a 10) se v praxi potvrdilo a dalších pět (č. 2, 3, 5, 6 a 9) se vyvrátilo. Dále z výsledků vyplývá, že podíl manažerských funkcí a vykonávané činnosti v rámci těchto funkcí závisí na úrovni managementu. Nakonec byla navržena doporučení vedoucím pracovníkům, která by přispěla ke zlepšení situace v podniku. Liniové vedoucí bylo doporučeno více delegovat své úkoly na směnové vedoucí, manažerce střední linie bylo navrženo se více věnovat lidem a pracovním výkonům a top manažerovi byla vyslovena podpora v jeho rozhodnutí najít kvalifikované a schopné lidi na klíčové pozice liniových vedoucích, díky nimž jsou potlačeny jeho funkce a povinnosti.
Vliv doby snesení na kvalitu vajec na začátku a konci snáškového cyklu
Greglová, Ellen ; Tůmová, Eva (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Kvalita vajec je ovlivněna řadou faktorů, mezi kterými může docházet k interakcím. Cílem práce bylo posoudit změny v kvalitě vajec snesených ráno, dopoledne a večer na začátku a konci snáškového cyklu u šesti hybridů nosného typu: Bovans hnědý, Bovans žíhaný, Isa sussex, Moravia žíhaná, Moravia BSL a Dekalb bílý, ustájených individuálně v klecích. Pokus byl realizován na začátku snášky mezi 19. a 26. týdnem věku a na konci snášky mezi 64. a 70. týdnem věku. V průběhu pokusu se denně zaznamenávala snáška v 6,00, 9,00, 12,00 a 17,00 hodin. Celkem bylo hodnoceno 300 vajec od každého genotypu a v každém období. Na začátku snáškového cyklu byly zjištěny interakce doby snesení a genotypu (P 0,03) u hmotnosti a (P 0,004) barvy žloutku. Nejvyšší hmotnost měla vejce snesená bělovaječným hybridem Dekalb bílý brzy ráno (13,79 g v 6,00 h) a během dne se hmotnost žloutku snížila, zatímco hmotnost žloutku hnědovajčných nosnic Bovans hnědý se do 9,00 h zvyšovala a posléze opět snížila. Nejtmavší žloutek snesl genotyp Bovans hnědý ve 12,00 h (8,00 h), zatímco nejsvětlejší žloutek byl u nosnic Dekalb bílý ve 12,00 h (3,00). Na konci snáškového cyklu byly zjištěny interakce doby snesení a genotypu (P 0,028) u podílu bílku. Nejvyšší hodnoty měl hybrid Moravia BSL u vajec snesených ve 12,00 h a 17,00 h (64,23 %, 63,33 %), nejnižší procentuální podíl bílku byl u nosnic Bovans žíhaný (58,19). Doba snesení průkazně (P 0,003) ovlivnila pouze pevnost skořápky, na začátku snáškového cyklu jsme zaznamenali vyšší pevnost v 9,00 h (54,89 g.cm-2) oproti vejcím sebraným v 6,00 h a později (41,39 a 24,58 g.cm-2). Genotyp prokazatelně (P 0,005) ovlivnil většinu sledovaných parametrů kvality.
Vliv plemene a skladování na kvalitu kozího mléka
Hončíková, Barbora ; Potůčková, Miroslava (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Cílem diplomové práce bylo v teoretické části zpracování literární rešerše shrnující současné poznatky o složení, fyzikálně-chemických, technologických a senzorických vlastnostech a kryostabilitě kozího mléka včetně porovnání charakteristik mléka plemen využívaných k jeho průmyslové i faremní produkci. Kozí mléko má vysokou nutriční a terapeutickou hodnotu. Je stejně jako mléko kravské vhodné ke zpracování v mlékárenském průmyslu. I přes tradiční spotřebu kravského mléka v České republice vzrostl v poslední době u domácích spotřebitelů zájem také o kozí mléčné výrobky. Hlavními plemeny chovanými v České republice pro mléčnou produkci jsou koza bílá krátkosrstá a koza hnědá krátkosrstá. V praktické části diplomové práce bylo provedeno porovnání mléka 2 nejvíce zastoupených mléčných plemen v České Republice, kozy bílé a hnědé krátkosrsté, s raritním plemenem kozy girgentánské. Na mléku bílé a hnědé krátkosrsté kozy byl také stanoven vliv délky skladování (0, 1, 2, 3, 4, 8, 12, 16 týdnů) ve zmrazeném stavu na jeho technologickou jakost. Charakterizovány byly vybrané hlavní složky (sušina, tukuprostá sušina, tuk, laktóza, hrubé bílkoviny a kasein), minoritní složky (kyselina citronová, močovina, volné mastné kyseliny, frakce mastných kyselin), fyzikálně-chemické vlastnosti (hustota, bod mrznutí, titrační kyselost), technologické vlastnosti (syřitelnost, fermentabilita, termostabilita) a u čerstvé suroviny též senzorická shodnost a přijatelnost. Bylo zjištěno, že mléko koz girgentánských obsahuje statisticky významně (p < 0,05) nejvyšší množství sušiny, tuku a laktózy. Nejvíce hrubých bílkovin (p < 0,05) bylo naopak zaznamenáno u mléka kozy hnědé krátkosrsté H1. Tato mléka byla také nejlépe syřitelná (p < 0,05), avšak nejhůře senzoricky přijatelná kvůli silné kozí vůni a chuti. Při skladovacím testu mléka kozy bílé a hnědé krátkosrsté byl zaznamenán statisticky významný negativní (p < 0,05) vliv uchování ve zmrazeném stavu pouze na syřitelnost, což lze vysvětlit negativními změnami v konformaci bílkovin, zejména kaseinu.
Biologické vlastnosti kaseinomakropeptidu
Vašíčková, Klára ; Potůčková, Miroslava (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo shrnout současné poznatky o biologických vlastnostech kaseinomakropeptidu. Kaseinomakropetid je hydrofilní, většinou glykosylovaný polypeptid, jež vzniká z kappa-kaseinu během procesu proteolýzy této bílkoviny účinkem enzymu chymozinu. Polypeptid vykazuje řadu zajímavých funkčních a biologických vlastností, díky nimž má potenciál pro široké využití v potravinářském průmyslu a vývoj nových potravin s přidanou hodnotou. Mezi jeho hodnotné fyzikálně-chemické schopnosti patří povrchová aktivita (emulgační a pěnotvorné vlastnosti), želírovací a adsorpční vlastnosti, termo- a acidobazická stabilita. Z biologických účinků lze jmenovat zejména antialergenní, antibakteriální, antikariogenní, antivirotické, dietetické a imunomodulační prebiotické vlastnosti a vliv na gastrointestinální trakt. Řadou studií bylo pozorováno, že vyšší biologickou aktivitu vykazují glykosylované formy kaseinomakropeptidu, ať již v nativní či hydrolyzované formě. Důležitý je zejména obsah kyseliny sialové. Dobré bioaktivní schopnosti prokázaly též konjugáty polypeptidu s galaktooligosacharidy. Antibakteriální účinek kaseinomakropeptidu byl prokázán například u patogenních kmenů bakterií Escherichia coli ETEC K88, Salmonella enterica subsp. enterica sérotyp typhimurium CECT 443 a Listeria monocytogenes CECT 935. Prebioticky polypeptid působil mimo jiné na mikroorganismy Bifidobacterium animalis subsp. lactis BB12, Bifidobacterium bifidum CCDM 94, Bifidobacterium thermophilum RB 267, Lactobacillus bulgaricus ATCC 7517, Lactococcus lactis subsp. lactis a Lactobacillus rhamnosus RW-959-M. Antikariogenní vlastnosti kaseinomakropeptidu byly s úspěchem uplatněny na vybrané kmeny Streptococcus mutans, sanguis a sobrinus a modelový systém hydroxyapatitu. Glykosylované formy polypeptidu také stimulovaly sekreci žaludečních a pankreatických enzymů a cholecystokininu, avšak nebyl prokázán jeho pozitivní vliv na potlačení chuti k jídlu, pocitu hladu a množství přijaté stravy a energie.
Vývoj místní samosprávy v Mníšku pod Brdy
Matěnová, Lucie ; Bubeníček, Václav (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Hlavním cílem práce byla stanovena identifikace faktorů ovlivňující politické rozhodování obecní samosprávy v Mníšku pod Brdy. Diplomová práce je rozdělena celkem na tři části, první z nich se věnuje orgánům místní samosprávy, včetně jejich složení a pravomocí, dále problematikou obecních voleb, lokálního politického stranictví, participací občanů a konfliktními liniemi v lokálním politickém prostoru. Dále se práce v této části zaměřuje na ukazatele poměrnosti voleb a teorie zabývající se různými pohledy na lokální koalice. Druhá část se zabývá obecnou charakteristikou města a jeho socioekonomickou strukturou. Poslední, stěžejní část práce je věnována představení jednotlivých volebních období od roku 2002 do roku 2014. Na základě následné analýzy byl zjištěn princip formování a fungování koalic v rámci obecního zastupitelstva vybrané obce. Faktory, které ovlivňují koaliční vztahy a jejich důvody jsou uvedeny v závěru této práce.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 18 záznamů.   předchozí11 - 18  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.