|
|
Sociokulturní význam neprofesionálních uměleckých aktivit se zřetelem na divadlo
Bezoušková, Simona ; Matějů, Martin (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Neprofesionální umělecké aktivity a divadlo obzvlášť jsou fenoménem, který jinde na světě nemá takové zastoupení a historický význam jako právě v Čechách. Navazují totiž na velmi silné tradice, mají nezpochybnitelný sociokulturní význam a dostává se jim veřejné obliby. Příčin je hned několik. Umožňují trávit volný čas kulturním způsobem, dávají prostor uměleckým a kreativním tendencím člověka a možnost vyjádřit se k současným problémům společnosti a jedince uměleckými prostředky. Neprofesionální umělecké aktivity včetně divadla tedy reflektují současného člověka, společnost, kulturu, které svou existencí zároveň ovlivňují. Stejně tak jako člověk, společnost a kultura ovlivňují umělecké aktivity. A stejně tak jako neprofesionální umění ovlivňuje a rozvíjí osobnost především v rovině životního stylu, socializace, tvořivosti a vztahu k umění jako celku. Záměrem diplomové práce je nahlédnutí neprofesionálních uměleckých aktivit se zřetelem na divadlo z hlediska kulturologického, sociologického, částečně i uměleckého a zdůvodnění, proč má smysl neprofesionální umělecké aktivity i nadále podporovat, kultivovat, ale i reflektovat, strukturálně se jimi zabývat a studovat je.
|
|
|
Původ a současnost oslav slunovratu v českém kulturním kontextu. Vznik, vývoj a modifikace kulturních zvyklostí a tradic spojených s dnešními oslavami Vánoc
Budinská, Jana ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Práce se zabývá především dnešní podobou oslav zimního slunovratu zejména v českém prostředí, vnímaných v evropském kulturním kontextu, s ohledem na vývoj podob slavností v období slunovratu od starého Říma, v němž vznikla část ideové základny a kulturní kontinuity našich Vánoc, přes oslavy slunovratu u kultur, které sídlily na našem území (keltské, germánské a slovanské kmeny) po nastolení a vývoj V ánoc jako křesťanského svátku. Ilustruje dnešní podobu a přetrvávající tradice V ánoc, se snahou o vysledování původu většiny z nich, ale především zhodnocení dnešního stavu oslav Vánoc, psychologické a kulturní rozpory ve vnímání těchto svátků, snahu o zdůvodnění těchto nesrovnalostí a popis vlivu moderní informační společnosti na původní tradice.
|
|
|
Street art - subkultura post graffiti
Kern, David ; Matějů, Martin (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Záměrem předložené práce je představit zcela současné umělecké hnutí, které se nazývá street art, post graffiti či urban art. Součástí tohoto záměru je, kromě odlišení od hnutí graffiti a představení nejvýznamějších tvůrců a technik, pokus o aplikaci subkulturních teorií a teorie sociálního pole Pierra Bourdieu. Základními zdroji pro předloženou práci jsou publikace Street Logos a Stencil Graffiti od Tristana Manca, Street Art od Julie Reineckeové, Art of the Rebellion od Christiana Hundertmarka, sborník The Subcultures Reader, který sestavila Sarah Thorntonová společně s Kenem Gelderem, články publikované v časopisech a denním tisku a také rozhovory s tvůrci a jejich diskuze publikované na internetu. Autorovi se podařilo také přímo kontaktovat dva tvůrce prostřednictvím elektronické komunikace. Metodou práce je vzhledem k povaze tématu převážně deskripce a uspořádání zdrojových materiálů, profilů hlavních představitelů a jednotlivých technik. V teoretické části se práce pokouší aplikovat na předmět zájmu několik převážně sociologických teorií ve snaze pečlivěji popsat dynamiku procesů v dané subkultuře. Práce nejprve definuje pojem street art. Následuje stručné představení hnutí graffiti, na které street art úzce navazuje. Ze seznámení se samotným hnutím street artu vyplyne jeho teoretické i praktické...
|
|
|
Aspekty absurdní komiky v avantgardních uměleckých směrech (od symbolismu k surrealismu)
Řezáčová, Marie ; Borecký, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Konec devatenáctého a první polovina dvacátého století se nese ve znamení avantgardních směrů, které se prolínají ve všech sférách uměleckého vyjadřování. Na scénu přicházejí nové výrazové prostředky, které pomáhají vyjádřit změnu nastávající v novém století. Únava z konzervativních společenských norem dává podnět revoltujícím jedincům a skupinám, aby vyjádřili svůj nesouhlas s dosavadním stylem života. Snaží se reflektovat dění kolem sebe, politikou počínaje, oficiálním uměním a "pokryteckou" morálkou konče. Tyto tendence vznikají už koncem devatenáctého století a vrcholí právě mezi světovými válkami, které svými důsledky odkrývají ty nejhorší lidské vlastnosti. Nastavit zrcadlo společnosti se pokouší několik avantgardních skupin, které se nezapomenutelným způsobem zapsaly do historie komiky. V této diplomové práci se budu zabývat vývojem absurdní komiky od antiky přes symbolismus a dadaismus až po surrealistické hnutí. Jelikož je komika nedílnou součástí kultury a každá společnost si vytváří svůj vlastní humor, budu se snažit klást důraz na popsání jednotlivých období v kulturním kontextu té doby a zdůraznit v nich aspekty absurdní komiky. Tato práce bude představovat kulturologický pohled na téma komiky, odvozující se od jejích jednotlivých teorií. Komično můžeme vnímat jako kulturní prvek, který lze...
|
|
|
Kuks a barokní kultura v Čechách
Novobílský, Marek ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
V této práci se pokusíme nastínit a objasnit souvislosti kukského panství a jeho zakladatele, velikána českého barokního období, a to hned z několika důvodů. O pestré škále nejrůznějších okruhů umění, jež tryskala z mimořádné aktivity Františka Antonína hraběte Sporcka (1662-1738), bylo napsáno nespočet článků, statí, drobných i rozsáhlých knih a vydány řady průvodců či obrazových publikací, v nichž osoba a topos jeho panství hraje v rámci tvorby vrcholného baroka podle charakteru někde jen dílčí, jindy zase dominantní roli. Lze se domnívat, že ač přes všechnu svojí bohatost a různorodost literatury, týkající se tohoto tématu, jsou některé zdroje zastaralé a nebo je jejich řešení značně nesoustavné, zaměřující se až někdy přímočaře pouze na jedno odvětví už tak bohaté Sporckovy činnosti. Nelze říci, že by česká historiografie věnovala postavě Sporcka a jeho okolí málo zájmu, ale důkladného monografického zpracování se mu dostalo poměrně pozdě a to z iniciativy rakouského historika Heinricha Benedictai, který zpracoval rozsáhlý vídeňský materiál a využil Sporckovy korespondence v knihách konceptů, uložených v Praze. Na českém poli se o osvětlení sporckovské problematiky pokusil například Jaroslav Vlčekii ve studii o Sporckovi jako jansenistovi, snad nejvíce si obtíže uvědomil Fabián Slabýiii nebo Pavel...
|
|
|
Národní památník na Vítkově v kulturním kontextu. Problematika uměleckého ztvárnění a interpretace hodnot a idejí
Hessová, Jana ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Národní památník na Vítkově je jedním z nejvýraznějších příkladů souboje ideji a hmoty, boj abstraktního významu a formy jeho vzjádření. "Historické znemožnění" Památníku díky výraznému místu v komunistické propagandě je tak silné, že se stal pro většinu lidí téměř neviditelným ve smyslu vytěsnění nepříjemných vzpomínek .. Po obnově demokracie v Československu trvalo přes deset let, než se oficiální instituce začali vážně zajímat o kvalitní rekonstrukci nejen hmoty Památníku, ale jeho funkce. Jsme jiný národ než ti, kdo budovali Památník Osvobození. Snaha přilákat návštěvníky na Vítkov tím, že se na střeše postaví restaurace s vyhlídkou má v tomto případě velkou výpovědní hodnotu - jeho původní ideová náplň nemá ve společnosti dostatečně velkou skupinu adresátů. Současnou mladou generaci neoslovuje ani husitství, ani historie legií. Památník vnímají bezprostředně, tak jak na ně působí svou monumentalitou a strohostí. Aby plnil funkci pouze jako památník a mauzoleum se zdá být pro ně málo. Proto jsou nakloněni myšlenkám na pořádání výstav koncertů a projekcí, aniž by jim to připadalo nevhodné s ohledem na funkci památníku jako mausolea. Bude velice záležet na kvalitě programu Národního památníku, zda se skutečně Národnímu muzeu podaří nejen "oživit" Památník, ale dát mu i relevantní, důstojné místo v naší...
|
|
|
Litoměřicko - zahrada Čech: krajem Dolního Poohří
Přerovský, Ondřej ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá stavem krajiny Litoměřicka se zaměřením na kulturní a přírodní památky Dolního Poohří. První část je věnována stručnému popisu historického vývoje a stavu kulturní krajiny Litoměřicka s důrazem na urbanizaci i významná místa, která tento proces formovala, spolu s pokusem o nástin důvodů jejich výběru v dobách minulých. Jelikož jde o poměrně rozlehlý, mimořádně členitý a velmi různorodý region, v druhé části se podrobněji zaměřuji na oblast Dolního Poohří, a z této oblasti především na areál významné kulturní památky Doksany. Cílem této teoretické práce je nejen konstatování současného stavu krajiny, ale také nástin možností náprav, které ze zjištěných závěrů vyplývají, s doporučeními ve vztahu k územnímu plánování regionu. S využitím dostupné literatury a dalších podkladů, ale také procházením a pohybováním se krajinou na kole, se zamýšlím nad možnostmi, jak překlenout neblahé dědictví druhé poloviny dvacátého století, které kroky neodkládat, ale naopak akcelerovat a přispět tak k hlubší revitalizaci této části Litoměřicka.
|
|
|
Pivo a hospody v kultuře české společnosti
Soudková, Jitka ; Matějů, Martin (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Předmětem naší práce je kultura piva v české společnosti, její specifika a vývoj historický, společenský, kulturní a lokální. Šlo nám o posouzení úlohy piva v české společnosti, které kolem sebe vytváří kulturní konfiguraci, o jeho místo a váhu v kulturním a sociálním systému, o jeho vliv na chování a prožívání jedince. V naší práci jsme se zaměřili na proměny v kulturně dějinném vývoji konzumace piva na našem území, na hospody jako veřejná místa pití, které jsou aktivní kulturní a sociální institucí. V hospodě dochází k prosociálnímu a recipročnímu chování, je to prostředí aktivní sociální interakce. V práci se také zabýváme myšlenkou, že české národní obrození má své kořeny ve venkovské hospodě, kde se zachoval český jazyk. Dále v práci poukazujeme na vývoj výroby piva a s tím spojených institucí, na status štamgasta, jako na svébytnou kulturní a sociální kategorii. V neposlední řadě jsme zmínili i na genderovou problematiku, kdy dříve nebylo možno, aby žena vešla sama do hostince, aniž by jí byl přiznán status někoho, kým nebyla. Cílem práce tedy bylo provést určitou heuristickou a kompilační analýzu kulturně historického vývoje dané problematiky. Jako základ jsme si určili okruhy - vývoj a proměnu piva a hostince v rámci evropského alimentárního systému a celospolečenských změn, hospodu v lokálním...
|
|
|
Sociokulturní aspekty mužské a ženské role v rodině
Múčková, Jana ; Matějů, Martin (vedoucí práce) ; Opletalová, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou sociokulturních rolí žen a mužů v oblasti rodiny a manželství a vlivem různých faktorů na postavení jednotlivých pohlaví v obou těchto institucích i ve společnosti samotné. Důležité je také vymezení samotného pojmu rodina, kterému je věnována hned jedna z prvních kapitol. Práce je rozdělena do dvou hlavních tématických částí. První část je věnována zejména historickému pohledu na problematiku vzájemného soužití obou pohlaví. Stejně tak jako ve většině vědních oborů je důležité pochopit dějinné události, popřípadě si z nich vzít příklad, je prospěšné věnovat se minulosti i za účelem pochopení rolí obou pohlaví v dnešním světě. První část diplomové práce se tedy snaží přiblížit vznik manželství a rodiny v různých historických úsecích od počátků samotného soužití muže a ženy a rozebírá postavení a úlohu žen i mužů v jednotlivých obdobích dějin. Druhá část diplomové práce je věnována především současnosti. Zabývá se problematikou postavení a role ženy a muže v dnešní společnosti s přihlédnutím na různé faktory, které je mohou ovlivnit. S tímto tématem souvisí také problematika učení se rolím během celého života s přihlédnutím na společenské předsudky, které proces socializace ovlivňují nemalou měrou. Důležitým tématem, o kterém je zmiňováno v druhé části diplomové práce...
|
|
|
Místo v Praze: Buďánka
Hradilková, Anežka ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Mezi člověkem a místem, ve kterém žije je existenciální spojitost. Nejen lidé ovlivňují to, kde a v čem budou žít, ale i místo samotné zpětně působí na jejich životy. Kvali~ které činí místo dobrým k životu se odráží v duchu místa, jeho geniu loci. Genius loci tvoří přírodní prostředt struktura místa, jeho pnběh, architektura a několik dalších faktorů, které jsem popsala v první kapitole své práce. Praha je město se silným geniem loci. Přírodní prostředt kontinuita historického vývoje a její obyvatelé se svými potřebami, dali vzniknout krásnému a rozmanitému městu. Pokud víme, které kvality jsou pro město důležité, bylo by dobré je zachovávat. Skutečnost že kauza Budanka skončila v neprospěch jejich existence je dalekosáhlejš( než je na první pohled zřejmé. Zaprvé přicházíme o historickou památku a to dokonce s přispěním našich památkářů. Ochuzujeme se tak o autentickou výpověď o způsobu života našich předků, ojedinělý doklad sociálního vývoje Prahy a historický doklad dělnického bydlení. Zmizí navíc urbanistický unikát který, jak vidíme ve světě i u nás (Kamenná kolonie v Brně), se mohl stát vysoce ceněnou lokalitou. Ať už pro bydlení nebo turistický ruch. Byla porušena možnost jedinečné kontinuity s minulostí v podobě bydlení }}trochu jiným způsobem" a tím i další účast na rozmanitosti města. V neposlední...
|
host ::
RSS.