|
|
Průzračná tišina. Čchang Ťien - skrytý literát. Život a dílo vrcholnětchangského básníka
Toušková, Monika ; Maršálek, Jakub (oponent) ; Lomová, Olga (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o Čchang Ťienovi, nepříliš známém čínském básníku z osmého století. Jejím cílem je přiblížit čtenáři osobnost Čchang Ťiena a jeho dílo. Na začátek rovnou uvedeme nějaká data a kategorie. Po prostudování materiálů ohledně Čchang Ťiena můžeme nastínit následující obraz: Q!ang Ťien žil v době panování dynastie Tchang (618 - 907), a to z velké části v době jejího největšího rozkvětu a velkoleposti, v první polovině osmého století.a Čína byla ohromná říše, největší kulturní mocnost a civilizační střed světa. A i kdyby ne, určitě se za něj považovala. V této říši Čchang Ťien patřil k elitě. V názvu jsme jej označili slovem "literát". To je charakteristika, která jej jasně zařazuje do kontextu společenského uspořádání jeho doby, charakterizuje jej ve velké míře co do společenského postavení a základů, na kterých stojí jeho náhledy i životní a tvůrčí praxe. Čínský literát je člověk, jehož prvořadým posláním není literatura, ale politika. Vzdělání má za cíl rozvíjet a formovat jeho schopnosti i charakter k tomu, aby se mohl stát dobrým správcem veřejných věcí. Literární tvorba je pak pouze jedním z projevů (a jedním z důkazů) jeho kultivovanosti, přirozeným a neoddělitelným výsledkem jeho průpravy, jedním z prostředků jeho společensko-politického působení. (To ale neznamená, že by literatura...
|
|
|
Tanec v čínské kultuře za dynastie Han
Poleníková, Irena ; Maršálek, Jakub (oponent) ; Lomová, Olga (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o tanci v období dynastie Han. V hlavním písemném prameni této práce, Popisné básni fu o tanci, je popsán Tanec sedmi bubnů, a proto je kladen důraz zejména na něj. Práce se soustřeďuje na význam tance v čínské kultuře z různých hledisek. Dále též na vlivy, které na něj působily, a charakteristické rysy čínského tance za dynastie Han.
|
|
|
Parky, zahrady a obory za vlády dynastie Han (206 pr.n.l.-220 n.l.)
Sojková, Karin ; Lomová, Olga (oponent) ; Maršálek, Jakub (vedoucí práce)
Bakalárská práce pojednává o zahradách, parcích a oborách za dynastie Han. V první cásti se venuje problematice loveckých parku a zahrad v predhanském období, zvláštní duraz je kladen na císarské parky dynastie Qin. V hlavní cásti se práce soustredí na císarské i soukromé parky a zahrady za dynastie Han, které jsou popisovány a zkoumány z ruzných hledisek. Duraz je kladen na fyzický popis, význam a funkce ruzných zahrad a parku a jejich politické, spolecenské a rituální konotace.
|
|
|
Milostné písně Shijingu - možnosti interpretace
Škrabal, Ondřej ; Maršálek, Jakub (oponent) ; Lomová, Olga (vedoucí práce)
Milostné písně Shijingu byly, jsou a nadále budou předmětem nejrůznějších interpretací. Bakalářská práce na příkladu písně Guan ju (Mao 1) ukazuje, jak se může lišit výklad jedné písně v průběhu dějin. Práce pokrývá období od nejstarších zmínek o Písních až po moderní dobu, ale jejím jádrem je období od konce doby Chunqiu po pád dynastie Han.
|
|
|
Čínsko-tibetské vztahy za vlády dynastie Qing
Vařil, Ondřej ; Slobodník, Martin (oponent) ; Maršálek, Jakub (vedoucí práce)
Práce se zabývá dějinami čínsko-tibetských vztahů za vlády dynastie Čching (1644-1911) z politicko-náboženského hlediska. V úvodu práce je nastíněn historický vývoj vzájemných vztahů obou regionů v období před nástupem mandžuské dynastie na čínský trůn. Dále jsou popsány proměny vztahu mandžuských císařů a tibetských politických a církevních hodnostářů ve světle událostí éry dynastie Čching. Zmíněny jsou i snahy Velké Británie o ustavení obchodní mise v Tibetu.
|
|
|
Obraz barbarů v pramenech čínského starověku (dyn. Západní Zhou - Západní Han)
Karlach, Jan ; Liščák, Vladimír (oponent) ; Maršálek, Jakub (vedoucí práce)
Práce se zabývá vývojem čínského pohledu na okolní národy v průběhu formativního období čínské civilizace, tedy od doby vlády dynastie Západní Zhou (cca 1045 - 771 př. n. l.) až po dobu dynastie Západní Han (206 př. n. l. - 9 n. l.), která proces formování jednotné Číny dovedla ke konci. Hlavní část práce představuje obraz barbarů v jednotlivých obdobích a textech čínského starověku, přičemž klade důraz hlavně na proměny přístupu k okolním národům v průběhu doby, na změny jejich obrazu a též na faktory, které mohly mít na tento přístup vliv. Důležitou částí práce je rovněž charakterizace kulturních stereotypů, které se v obrazu barbarů objevují, protože se Číňanům jevily při popisu odlišností jako relevantní.
|
|
|
Wei Jingsheng a myšlenka demokracie po Kulturní revoluci
Malaníková, Jitka ; Maršálek, Jakub (oponent) ; Lomová, Olga (vedoucí práce)
Cílem práce je představit myšlení demokracie v Číně po Kulturní revoluci, zvláště pak jak je formuluje Wei Jingsheng, významný aktivista Hnutí u zdi demokracie, v období od listopadu 1978 do března 1979. Snaží se představit společenskou a politickou situaci, která umožnila rozvinutí demokratizačního hnutí. Zejména se pokouší popsat posun moci od Hua Guofenga a zastánců levicových politik k Deng Xiaopingovi a zastáncům jeho pragmatických reforem. Dále se věnuje průběhu Hnutí u zdi demokracie od počátků až do nevyhnutelného střetu se stranickou mocí. Pokusí se poukázat na to, co demokracie pro jednotlivé strany znamenala, jakýrn obsahem termín demokracie naplnili a čím byl Wei Jingshengův přístup k demokracii výjimečný. Zároveň se snaží povšimnout souvislosti s obnovenou debatou o potřebě výpůjček ze Západu, navazující na debatu z konce 19. století vedenou v rámci Hnutí za sebeposílení.
|
|
|
Způsoby tvoření slov v moderní čínštině a vliv slovotvorby na typologii jazyka
Sun, Linda ; Maršálek, Jakub (vedoucí práce) ; Pavlík, Štěpán (oponent)
Tvoření slov rozumíme vznik nových slov na základě už existujících forem v daném jazyce. Tento způsob je nejdůležitějším zdrojem obohacování slovní zásoby. Proces vzniku nového slova probíhá na principu hledání odpovídajícího pojmenování pro určitou myšlenkovou bázi, přitom se vychází od konkrétní známé formy. Nová slova vznikají rozličnými postupy. Nejrozšířenější způsoby tvoření slov jsou afixace a skládání (kompozice). Okrajově se v odborné literatuře uvádí i zkracování (abreviace), nastavování slov, mechanické krácení atd. V čínštině se běžně uplatňují afixace, kompozice, abreviace a navíc i zdvojení významových jednotek (reduplikace). Při tvoření slov derivací a reduplikací se zpravidla vychází z jednoho základu a při kompozici ze dvou a více. Naším úkolem je seznámit čtenáře s těmito způsoby tvoření slov v moderní čínštině. Přitom nemáme za cíl podat vyčerpávající výklad o možných existujících slovotvorných typech, ale budeme se zabývat jen těmi produktivními a představíme ty nejběžnější neproduktivní. Při popisu jednotlivých způsobů slovotvorby si budeme všímat zejména funkcí odvozovacích morfémů (prefixů, infixů a sufixů), významových změn při tvoření slov a struktur a slovnědruhové příslušnosti vzniklých slov. Hlavní pozornost věnujeme typům vytváření kompozit s důrazem na analýzu sémantických...
|
|
|
Bílý lotos
Heřmanová, Jana ; Maršálek, Jakub (oponent) ; Liščák, Vladimír (vedoucí práce)
Učení bílého lotosu, hnutí bílého lotosu, tradice bílého lotosu ... Nejčastěji vyvolají tyto pojmy představu náboženských skupin1 vycházejících z buddhistické tradice čisté země a připravených ve jménu příchodu budoucího buddhy Maitréji vyvolat povstání. Z obecných děl a encyklopedií2 se většinou dozvídáme, že učení bílého lotosu (bailianjiao) bylo založeno ve 12. století mnichem Mao Ziyuanem v rámci buddhistické tradice čisté země. Stoupenci této tradice se snažili dodržováním pravidel správného života a opakováním jména buddhy Amitáhby dosáhnout znovuzrození v Amitábhově čisté zemi. K této základní doktríně se pak v průběhu dějin přidávaly další myšlenky a učení, jako třeba taoistická stvořitelská mytologie, lidový taoismus, mileniaristické učení buddhy Maitréji a manicheismus.3 Stoupenci hnutí vytvářeli širokou, decentralizovanou síť se základnami v místních komunitách. Díky eschatologickému učení bylo možné mobilizovat masy následovníků proti existujícímu státnímu systému. Tato schopnost hnutí bílého lotosu se projevuje v četných povstáních, kdy jako první velké bývá uváděno povstání Rudých turbanů na konci vlády dynastie Yuan. Následující text chce na základě práce s novějšími studiemi poukázat na to, že takovéto chápání bílého lotosu jako linie propojující songské laické buddhistické hnutí, rebelii...
|
|
|
Tradiční tibetský oděv z antropologického pohledu
Gyaltso, Lenka ; Štěpánová, Irena (oponent) ; Maršálek, Jakub (vedoucí práce)
Autorka se bude zabývat tradičním tibetským oděvem převážně na základě etnografických materiálů z 19. a 1. poloviny 20. století. Úvodem představí prameny, z nichž bude vycházet, dále nastíní historický vývoj tibetského oděvu a jeho sepětí s historickým a kulturním vývojem Tibetu. V hlavní části, věnované - jak už bylo uvedeno - tibetskému oděvu v 19. a 1. polovině 20. stol., se bude zabývat oděvem z kulturně antropologické perspektivy. Pozornost bude věnovat zejména otázkám, do jaké míry oděv - či jeho jednotlivé složky - odráží etnicitu, příslušnost k určité společenské vrstvě, další dimenze společenského statusu (např. svobodná dívka a vdaná žena), případně také tomu, do jaké míry se v oděvu odrážejí např. náboženské představy. Závěrem budou také představena a popsána regionální specifika odívání a zdobení na historickém území Tibetu.
|
host ::
RSS.