|
|
Určení mocnosti eroze brněnského téglu
Malát, Richard ; Boháč, Jan (vedoucí práce) ; Hrubešová, Eva (oponent) ; Miča, Lumír (oponent)
Práce se zabývá aplikací geotechnické numerické zpětné analýzy a několika dalších konvenčních geotechnických technik pro odhad mocnosti eroze sedimentů. Vyšetřovaným souvrstvím je spodnomiocénní mořský jíl často nazývaný "tégl", který se ukládal v karpatské předhlubni ve východní části České republiky. Numerická zpětná analýza vychází z předpokladu, že mocnost eroze zeminy může být odvozena z její napjatosti reprezentované koeficientem K0 (koeficient zemního tlaku v klidu). Mocnost eroze daná numerickou zpětnou analýzou je porovnána s odhady využívajícími Baldwin-Butlerovu kompakční křivku a Casagrandeho koncept překonsolidačního napětí. Mocnost eroze je také odvozena z hodnoty K0 daného dvěma polními sondami: plochým dilatometrem (DMT) a Push-in spade shaped pressure cell (PSPC). Numerická zpětná analýza byla aplikována na průzkumné štoly a rozrážky prováděné během průzkumů pro Královopolské tunely v Brně. Vzorky pro laboratorní analýzy byly odebrány a polní testy byly provedeny na území Brna Je analyzován nesoulad výsledků a závěrem je, že výsledky dané čtyřmi jmenovanými konvenčními metodami (Baldwin-Butler, Casagrande, DMT, PSPC) jsou silně zkreslené, pokud je vyšetřované souvrství ovlivněno efekty stárnutí (diageneze, sekundární stlačení atd.), tak jako je souvrství téglu. Baldwin-Butlerova...
|
|
|
Některé železniční tunely staré éry na území ČR
Černý, Tomáš ; Rott, Josef (vedoucí práce) ; Malát, Richard (oponent)
Bakalářská práce pojednává o některých tunelech z celkového počtu 120 železničních tunelů realizovaných v období 1848-1910 na území České republiky. Cílem těchto obdivuhodných staveb byla rešerše z hlediska zdiva, geologie a pevnosti horniny. Úvodní statě jsou věnovány klasickým metodám ražení tunelů, které se využívaly v dřívější době. V důsledku dnešní vyšší provozní rychlosti vlaků, s níž se nepočítalo při prvotním plánování ostění a omezení možnosti použití pouze kamene a dřeva. V práci jsou zahrnuty nejčastější metody rekonstrukce pro optimalizaci tunelů, možnost rychlejší přepravy a zajištění jejich stability. Ukázalo se, že pro účely případné rekonstrukce je nutné počítat se značnou pevností zdiva, které ani po 100-170 letech mnohdy nevykazuje známky hloubkové degradace.
|
|
|
Některé železniční tunely staré éry na území ČR
Černý, Tomáš ; Rott, Josef (vedoucí práce) ; Malát, Richard (oponent)
Bakalářská práce pojednává o některých tunelech z celkového počtu 120 železničních tunelů realizované v období 1848-1910 na území České republiky. Cílem těchto obdivuhodných staveb byla rešerše z hlediska zdiva, geologie a pevnosti horniny. Úvodní statě jsou věnovány klasickým metodám ražení tunelů, které se využívaly v dřívější době. V důsledku dnešní vyšší provozní rychlosti vlaků, s kterou se nepočítalo při prvotním plánováním ostění a omezení možnosti použití pouze kamene a dřeva. V práci je zahrnuto nejčastější metody rekonstrukce pro optimalizaci tunelů, možnost rychlejší přepravy a zajištění jejich stability. Ukázalo se, že pro účely případné rekonstrukce je nutné počítat se značnou pevností zdiva, které ani po 100 - 170 letech mnohdy nevykazuje známky hloubkové degradace.
|
|
|
Železniční tunel Praha-Beroun jako příklad podzemní stavby v rizikovém krasovém prostředí
Belokopytov, Daniil ; Rott, Josef (vedoucí práce) ; Malát, Richard (oponent)
Následující práce se zabývá impozantním projektem tunelu mezi Prahou a Berounem. S délkou téměř 25 km se na trase tunelu vyskytuje množství rizik, jež jsou skutečnou výzvou pro tunelové stavitelství. Tato práce se zaměřuje na specifika průchodu stavby územím budovaným krasovými horninami, jež obecně představuje jedno z nejrizikovějších území nejen pro tunelové stavitelství. Soustřeďuje se na popis geologie Českého krasu a krasových jevů, které se ve studovaném území mohou vyskytovat. Usiluje o vymezení rizik a navržení způsobu jejich optimální predikce a překonání. Součástí práce je i stručný úvod do tunelovacích technologií, použitelných pro výstavbu tunelu, a diskuse nad vhodností použití té které konkrétní technologie.
|
|
|
Agresivita podzemní vody a její ovlivnění geologickým prostředím
Štěpán, Jiří ; Král, Jan (vedoucí práce) ; Malát, Richard (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá agresivitou podzemní vody na území dvou listů podrobných inženýrskogeologických map Prahy 1:5000. Cílem práce je snaha o ověření, do jaké míry se horninové prostředí vnitřní Prahy podílí na chemickém složení podzemní vody. K vyhodnocení chemických rozborů je použito mezních hodnot uvedených v platné normě ČSN EN 206 Beton - Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda. Z chemických rozborů, u kterých byly stanoveny agresivní složky (SO4 2- , CO2 a pH) a celková mineralizace, vyplývá, že horninové prostředí se na chemickém složení podzemní vody v zájmovém území podílí velice výrazně. Podzemní voda v ordovických břidlicích je většinou silně mineralizována s vysokým obsahem síranů. V horninovém prostředí převážně obsahující křemence, droby, křemenné a drobové pískovce je podzemní voda méně mineralizovaná, žádná ze složek agresivity není dominantní a zároveň se žádná nevyznačuje příliš zvýšenou hodnotou v porovnání s břidlicemi.
|
|
|
Posouzení geotechnických poměrů v oblasti vodochodského letiště
Sotorník, Viktor ; Král, Jan (vedoucí práce) ; Malát, Richard (oponent)
Tato práce se zabývá geotechnickými poměry v oblasti vodochodského letiště. V jejím rámci byla provedena rešerše dostupné literatury, odběr vzorků v oblasti a jejich zpracování v laboratoři. Na základě výsledků laboratorních zkoušek bylo poté provedeno posouzení vhodnosti zkoušených materiálů z hlediska příslušných normativů. Také byly zkonstruovány dva geologické řezy. Byl proveden základní klasifikační rozbor a doplňující zkoušky dle ČSN 73 6133, Kapitola 4. Z jejich výsledků vyplývá, že kvartérní fluviální sedimenty, které pokrývají zkoumanou oblast, lze po zhutnění použít do aktivní zóny dráhového systému letiště. Také ostatní stavební objekty, které nevyžadují metody hlubinného zakládání, lze na této půdě bez problému založit. Práce na závěr upozorňuje na některé problémy, které se v oblasti mohou vyskytnout a uvádí poznatky, kterým bude nutné věnovat pozornost při další průzkumné činnosti.
|
|
|
Stanovení negativního pórového tlaku téglu filtračním papírem
Mohyla, Tomáš ; Boháč, Jan (vedoucí práce) ; Malát, Richard (oponent)
Negativní pórový tlak (sání) se u zemin měří různými metodami. V této bakalářské práci je sání měřeno metodou filtračního papíru, pro kterou existuje norma ASTM. Sání je možné měřit také pomocí snímače tlaku - tzv. Imperial College suction probe, který je v této práci stručně popsán. Měření byla provedena na neporušených vzorcích překonsolidovaného brněnského jílu - téglu, který sedimentoval v oblasti karpatské předhlubně v průběhu miocénu. Naměřené hodnoty sání jsou bohužel nereálné a nelze s nimi dále pracovat, což je v práci diskutováno. Z negativního pórového tlaku lze vypočítat součinitel tlaku v klidu (K0), který se u překonsolidovaných zemin velmi obtížně stanovuje. Vzhledem k nereálným hodnotám sání je však stanovení K0 v této práci pouze stručně popsáno.
|
host ::
RSS.