|
|
Vliv hnojení dusíkem na růst rostlin během primární sukcese
Müllerová, Věra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Dusík jakožto čtvrtý nejzastoupenější prvek v živých organismech a limitující faktor vodního i terestrického ekosystému je stále klíčovým zájmem vědců po celém světě. V současné době se v rozvinutých zemí daří udržovat jeho vstupy v podobě depozic na stejných hodnotách, avšak je tu otázka dlouhodobého působení chronických přídavků dusíku. Cílem práce je porovnat vliv hnojení dlouhodobého a jednorázového na různé druhy rostlin, konkrétně na zástupce trávy a dusík fixující rostlinu, v souvislosti se stářím půd, na kterých vyrůstají. Tuto souvislost budu zkoumat pomocí metody ANOVA v praktickém experimentu na zvolených rostlinách vyrůstajících na různě starých půdách, které byly či nebyly dlouhodobě přihnojovány dusíkem. Jako modelové organismy jsem si vybrala dusík fixující rostlinu štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) a dusík nefixující rostlinu kostřavu červenou (Festuca rubra), která je zároveň zástupce trav. Jednorázové hnojení mělo na všechny rostliny pozitivní efekt v nárůstu nadzemní biomasy. Při dlouhodobém hnojení se vliv lišil podle druhu rostliny. V tomto případě bych doporučila podrobnější testování na širším vzorku rostlin.
|
|
|
Spontánní sukcese a její význam v obnově vegetace těžeben a jiných disturbovaných ploch
Dobešová, Alena ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Obnova ekosystémů pro nás je životně důležitá, a proto bychom je měli po jejich zničení vrátit do původního stavu. Jako nejoptimálnější způsob se jeví spontánní sukcese, kdy se disturbovaná plocha po čase obnoví samovolně. Dojde k obnovení vegetačního krytu, interakcí mezi biotickými a abiotickými složkami ekosystému, přenosu energie, koloběhů živin a dalších důležitých funkcí. V této práci jsem se zabývala vlivem charakteristik prostředí na pokryvnost vegetace během sukcese. Šlo o průměrnou roční teplotu, průměrné roční srážky, hodnotu pH a půdní druhy. Optimální průběh sukcese se jeví jako velký nárůst pokryvnosti hned v počáteční fázi a její v podstatě neměnný trend v dalších fázích sukcese. Tohoto stavu bylo dosaženo při průměrné roční teplotě do 7řC, při průměrných ročních srážkách nad 900 mm, při hodnotách pH do 5 a na lehkých a těžkých půdách. Klíčová slova: spontánní sukcese, obnova vegetace, vegetační kryt, disturbované plochy
|
|
|
Obnova druhově bohatých luk na výsypkách po těžbě uhlí, vliv růyných technik a velikosti obnovované plochy
Kolářová, Petra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Jeden z hlavních environmentálních problémů mnohých států jsou plochy ovlivněné těžbou, jež sužují problémy často charakteristické pro tyto plochy jako je zábor půdního fondu, kontaminace a degradace půdy, narušení hydrologického režimu a změna krajiny. Navzdory opatřením předepsaným Horním zákonem, který přinesl mnohá zlepšení při rekultivacích území ovlivněných těžbou, jsou tyto obnovy zaměřené na navrácení produkční funkce krajině a z pohledu současného výzkumu nejsou tak efektivní při obnově diverzity a ekosystémových funkcí. Výzkum se proto zabývá novými přístupy při obnovách výsypek zaměřenými na obnovu druhově bohatých luk přírodě blízkými metodami, konkrétně přenosem drnů a semena obsahujícího sena, což je navíc podpořeno zavedeným managementem (kosením a kosením s mulčováním). Navíc se zaměřujeme na vliv velikosti obnovované plochy na výsledky obnovy a efekt managementu na rozvoj půdy Obě použité metody rekultivace jsou efektivní při dodávání druhů, a tak urychlují přirozenou sukcesi. Úspěšnější se jeví metoda přenosu drnů, kde bylo přeneseno a uchytilo se více než 60% druhů. Druhová bohatost a šíření druhů do okolí je závislé na zavedeném managementu. Nejvíce druhově bohaté jsou kosené plochy následované mulčovanými. Přestože mulčování můžeme doporučit na výsypce, kde slouží k rozvoji...
|
|
|
Vliv sukcesního vývoje půd na výsypkách na klíčivost a růst raně a pozdně sukcesních rostlin
Pavlíčková, Hana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Předchozí terénní výsledky ukázaly, že nástup pozdně sukcesních druhů koresponduje s rozvojem půdy, zejména s vývojem organominerálního A horizontu. Cílem práce bylo porovnat klíčení rostlin na půdách odebraných na výsypkách po těžbě uhlí, ze tří chronosekvencí různě starých ploch na výsypkách. Jedná se o nerekultivované plochy a plochy rekultivované výsadbou olší (Alnus) a smrků (Picea). Z rostlin bylo vybráno 7 druhů - Arrhenatherum elatius, Centaureae jacea, Festuca rubra, Lychnis flos-cuculi, Lotus corniculatus, Plantago major, Trifolium medium. Spontánní plochy podporují klíčení a růst více druhů než plochy obou rekultivovaných chronosequencí, s narůstajícím věkem ploch se tento rozdíl zvětšuje, bez výrazného rozdílu mezi raně a pozdně sukcesními druhy. Klíčová slova Sukcese, rekultivace, klíčení, olše (Alnus), smrk (Picea), Arrhenatherum, Centaureae, Festuca, Lychnis, Lotus, Plantago, Trifolium.
|
|
|
Současný výskyt světlíků ( Euphrasia ) v Krkonoších a zhodnocení vlivu doby seče na jejich početnost
Blahník, Jan ; Krahulec, František (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Při vytváření Černého a Červeného seznamu květeny Krkonoš bylo zjištěno, že není známo současné rozšíření světlíků (Euphrasia) ani další údaje o světlících v Krkonoších. Cílem této práce bylo zaplnit tuto mezeru v poznání. Dosaženo toho mělo být vytvořením vrstvy GIS se současným rozšířením světlíků v Krkonoších, analyzováním půd odebraných v místech výskytu světlíků a v místech těmto blízkým a co nejvíce podobným, avšak bez světlíků, a určit faktory ovlivňující výskyt světlíků pomocí diskriminanční analýzy. Půdy byly odebírány vždy z pěti míst dané lokality a byly analyzovány jako směsný vzorek. Celkem bylo odebráno 107 směsných půdních vzorků, z toho 53 na místech s výskytem světlíků a 54 na místech podobných, ale bez výskytu světlíků. Světlíky se vyskytují spíše na půdách s nižší koncentrací fosforu, místech s vyšším pH . Na vybraných plochách byly uskutečněny managementové pokusy testující vliv doby seče na počet kvetoucích světlíků. Managementové pokusy byly prováděny od června do července 2011 na šesti lokalitách o pěti plochách ve východních a západních Krkonoších v nadmořských výškách od 660 m do 1002 m na jižních, jihozápadních, východních a západních expozicích a půdách s pH od 5,78 do 7,65 a dostupným fosforem v koncentracích od téměř nulových až po 2,76 mg/kg. Termín seče výrazně...
|
|
|
Závěrečná zpráva 2015 o výzkumu výsypek v okolí Sokolova na základě dohody mezi ENKI ops a Ústavem půdní biologie BC AV ČR
Frouz, Jan ; Moradi, J. ; Mudrák, Ondřej ; Albrechtová, Jana ; Kučera, J. ; Kukla, J. ; Bednářová, E. ; Vindušková, O. ; Sebag, D. ; Cailleau, G. ; Brus, Jiří
Zpráva přináší souhrn výsledků výzkumu obnovy půd a ekosystémů na území postiženém těžbou nerostů na Sokolovsku na základě dohody mezi ENKI ops a Ústavem půdní biologie BC AV ČR za rok 2015.
|
|
| |
|
|
Plant-soil interactions in succession on post-mining sites
MUDRÁK, Ondřej
Field observation and manipulative experiments were carried out to describe and test important processes affecting the plant succession on Sokolov post-mining sites. Examined was mainly effect of dominant tree species (which are planted or spontaneously established) on understory plants, litter decomposability and effect of earthworms (Lumbricidae) on late successional plant species.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.