|
|
Konstrukce složených indikátorů a komparace životní úrovně seniorů v ČR a vybraných státech OECD v roce 2013
Lukáš, Matěj ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Řežábek, Pavel (oponent)
Cílem diplomové práce je konstrukce dvou složených indikátorů, které poskytnou vypovídací hodnotu o životní úrovni seniorů ve vybraných zemích OECD, a podle nichž bude následně možné provést mezinárodní komparaci životní úrovně seniorů. První z vytvořených indikátorů je Konsolidovaný náhradový poměr (KNP), měřící příjmovou situaci seniorů, která je z ekonomického hlediska považována za zdroj životní úrovně. Konstrukce KNP staví na teoretických základech z publikace OECD, Pension at Glance 2013. Hlavní složkou indikátoru KNP je náhradový poměr, který porovnává příjem seniorů před a po odchodu do důchodu. Do KNP jsou dále zakomponovány dva dílčí indikátory ovlivňující disponibilní důchod seniorů, a to imputované nájemné a služby poskytované veřejným sektorem. Nejvyšších hodnot KNP dosáhlo Nizozemsko, Maďarsko, Island a Dánsko. Naopak nejnižších Velká Británie, Německo a Polsko. Příčinou nízkého hodnocení prvních dvou zmíněných bylo nezahrnutí soukromých zdrojů příjmů seniorů do KNP z důvodu nedostupnosti dat. Druhým zkonstruovaným indikátorem je Životní úroveň seniorů (ŽÚS), jenž poskytuje komplexnější pohled na životní úroveň seniorů díky variaci autorem zvolených dílčích indikátorů, například se jedná o příjmovou situaci, míru ohrožení chudobou a sociálním vyloučením, či spokojenost seniorů. Ze srovnání vybraných zemí podle ŽÚS nejlépe dopadlo Dánsko, Nizozemsko, Island a Lucembursko. Výrazně nejnižší skóre získalo Portugalsko, dále pak Estonsko, Polsko a Řecko. Česká republika si ve srovnání s ostatními zeměmi v obou indikátorech vedla podprůměrně, podle KNP dosáhla dokonce pátého nejhoršího výsledku, podle ŽÚS dosáhla skóre těsně pod průměrem sledovaných zemí OECD.
|
|
|
Vztah True Money Supply k alternativním makroekonomickým ukazatelům v ČR
Lukáš, Matěj ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Šťastný, Daniel (oponent)
Cílem práce je otestovat, zdali peněžní agregát rakouské školy True money supply (TMS) dosahuje lepšího vzájemného vztahu s národním důchodem a inflací, než ekonomií hlavního proudu využívaný agregát M2. Smyslem tohoto testování je, že TMS má podle rakouských ekonomů stát na koherentním teoretickém základu, zatímco M2 byl sestaven s využitím statistických metod. Aby došlo ke koherentnímu srovnání, peněžní agregáty byly testovány jak se standardními agregáty: HDP a CPI reprezentujícím inflaci, tak s alternativními agregáty vycházejícími z teorie rakouské školy: Gross Domestic Output a Kompozitní cenový index. Agregáty byly podrobeny korelační, regresní a vektorové autoregresní analýze (VAR modelům). Podle výsledků nebyl dokázán lepší vztah mezi TMS a zbylými makroagregáty, to však poukazuje pouze na jeho horší praktickou využitelnost, a ne na nesprávnost ukazatele, jelikož pro rakouské ekonomy je klíčovým prvkem teoretický základ ukazatele.
|
host ::
RSS.