|
|
Effect of estrogens and endocrine distruptors on mammalian sperm in vitro and male reproductive parameters in vivo
Děd, Lukáš ; Pěknicová, Jana (vedoucí práce) ; Jonáková, Věra (oponent) ; Linhart, Otomar (oponent)
Souhrn Endokrinní systém představuje jeden z nejvýznamnějších regulačních systémů v organismu člověka a živočichů, který přímo či nepřímo ovlivňuje takřka všechny fysiologické procesy. Hlavním regulačním prvkem endokrinního systému jsou hormony a jejich správná a vysoce regulovaná aktivita je základem pro úspěšnou tvorbu pohlavních buněk, oplodnění a s ním související fysiologické procesy, vývoj zárodku, zahájení puberty a tvorbu potomstva. Estrogeny jsou v obecné rovině pokládány za především samičí hormony, zároveň však vzrůstá množství poznatků o jejich důležité roli při regulaci samčí reprodukce. Jedním z nejdůležitějších poznatků v tomto směru je zjištění, že myší samci s cíleně porušenou funkcí estrogenního receptoru alfa jsou neplodní. Estrogeny a estrogenní receptory jsou také velmi častým cílem endokrinních disruptorů. Endokrinní disruptory jsou přírodní či syntetické látky, které mohou při určitých koncentracích narušovat přirozenou hormonální regulaci člověka a živočichů. Toto narušení může zahrnovat specifickou vazbu na receptory hormonů, vliv na jejich produkci, eliminaci a transport a také nepříliš dobře zdokumentované mechanismy ovlivňující epigenetické regulace. Naším cílem v této práci bylo zhodnotit vliv přirozených estrogenů a endokrinních disruptorů na samčí reprodukci, a to především na...
|
|
|
Speciační analýza vybraných sloučenin rtuti pomocí HPLC, UV-fotochemického generování studené páry rtuti a její detekce AAS
Linhart, Ondřej ; Červený, Václav (vedoucí práce) ; Spěváčková, Věra (oponent)
Rtuť se vyskytuje v životním prostředí v různých formách. Sloučeniny rtuti lze najít v půdě, atmosféře, vodě a v živých organismech. Přestože jsou některé z těchto forem velice toxické, jsou hojně využívány v různých odvětvích průmyslu, zemědělství i lékařství. Sloučeniny rtuti se navzájem liší svou toxicitou, proto je potřeba provádět speciační analýzu. Cílem této diplomové práce bylo vyvinout a validovat novou analytickou metodu pro stanovení sloučenin rtuti v různých vzorcích. Metoda zahrnuje spojení vysokoúčinné kapalinové chromatografie, UV-fotochemické generování studené páry rtuti a její detekci atomovým absorpčním spektrometrem. Pomocí uvedených technik bylo dosaženo účinné separace rtuťnatých, methylrtuťných, ethylrtuťných a fenylrtuťných iontů a následně srovnatelné účinnosti UV-fotochemického generování studené páry rtuti ze všech těchto forem. Dosažené meze detekce byly 8 µg l-1 , 31 µg l-1 , 16 µg l-1 a 38 µg l-1 . Na závěr práce byla navržená metoda RP-HPLC-UV-CVG-QTAAS použita pro stanovení sloučenin rtuti v reálných vzorcích (tkáně ryb a vzorky vod: Labe, Vltava a vodovodní voda) a u certifikovaných referenčních materiálů (DORM-3 a DOLT-4). Pro extrakci specií rtuti z pevných vzorků bylo vyzkoušeno několik metod popsaných v odborné literatuře, pro použití navrhované analytické...
|
|
|
Molekulární mechanizmy a morfologické změny související s fertilizační schopností spermie myši.
Šebková, Nataša ; Hortová, Kateřina (vedoucí práce) ; Jonáková, Věra (oponent) ; Linhart, Otomar (oponent)
Proces kapacitace a akrozomální reakce (AR) spermie jsou velmi dynamické děje nezbytné pro oplození, kterých se účastní mimo jiné i cytoskeletální proteiny v hlavičce spermie. Studium distribuce aktinu, spektrinu a α-tubulinu v hlavičce zástupců savčích spermií ukázala, že před a po AR dochází ke změnám v distribuci cytoskeletálních struktur v hlavičkách spermií všech zástupců a to zejména v apikální části akrozómu, ale také v ekvatoriální a postakrozomální oblasti hlavičky spermie. Zejména dobře prostudovaný aktinový cytoskelet hraje důležitou úlohu jak v průběhu kapacitace, tak před i po AR Estrogeny vnějšího prostředí mohou interferovat s funkcí endogenních hormonů i ve velmi nízkých koncentracích. Mohou iniciovat interakce se specifickými receptory a tím ovlivňovat signální dráhy vedoucí ke kapacitaci a AR spermií. Účinek 17β-estradiolu, estronu, estriolu a 17α-ethynylestadiolu byl hodnocen podle míry tyrozinové fosforylace a stavu akrozómu během in vitro kapacitace v hlavičce spermie. Ukázalo se, že estrogeny výrazně stimulují proces kapacitace v závislosti na jejich koncentraci. Estrogeny také snižují počet spermií, které procházejí indukovanou AR. Zvýšení koncentrace estrogenů v přírodním prostředí může představovat potenciální riziko ve změnách mechanizmů vedoucích ke schopnosti spermií...
|
|
|
Vliv estrogenních hormonů na kapacitaci a akrozomální reakci myších spermií in vitro
Tejnická, Magda ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Linhart, Otomar (oponent)
V životním prostředí se vyskytuje stále více látek, které mohou působit na reprodukční parametry, jak v samčím, tak v samičím organismu. Současným světovým problémem je snížení kvality spermií, což vede k nárůstu početí dítěte nepřirozenou cestou za použití technik asistované reprodukce na specializovaných klinikách. Mezi tyto látky patří i přírodní estrogeny, které se po vyloučení z těla močí dostávají do odpadních vod. Do lidského těla se zpět dostávají v pitné vodě nebo z potravy a interferují s činností endogenních hormonů již při velmi nízkých koncentracích, proto je vysoce aktuální se v současné době zabývat vlivem těchto látek na savčí spermie. Estrogeny jsou brány jako typicky samičí pohlavní hormony, ale mají významnou roli i v regulaci samčí reprodukce. Endogenní estrogeny jsou u savčích samců důležitou částí endokrinního systému. Účastní se vývoje zárodečných buněk, pochodů spermatogeneze a procesů vedoucích k úspěšnému oplození vajíčka jako je kapacitace a akrozomální reakce (AR). Tyrozinová fosforylace proteinů (p-Tyr) je jedním ze zásadních kroků pro úspěšný průběh kapacitace u spermií, na kterou navazuje fúze plazmatické a vnější akrozomální membrány s následným vylitím akrozomálního váčku a splynutí spermie s vajíčkem. Na laboratorních myších kmene BALB/c byl detailně studován vliv...
|
|
|
Funkce různých typů zpěvu a jeho struktur u pěvců
Pišvejcová, Iveta ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Linhart, Otomar (oponent)
V této literární rešerši shrnuji dosud známé informace o výskytu různých typů zpěvu a jeho charakteristických struktur, u kterých se určilo, v jakém kontextu jsou používány, zda pro jejich užití existují nějaká obecná pravidla a jak moc jsou platná napříč druhy. Práce je zaměřená na samce pěvců (Passeriformes) mírného pásmu, kteří přilétají brzy na jaře na hnízdiště a obvykle v tomto období intenzivně zpívají. V závislosti na druhu a zejména u jednotlivců, má však zpěv různé strukturní složení a časové a frekvenční parametry. Některé druhy používají složité zpěvy a jejich složení mohou během produkce měnit podle toho, komu je zpěv směrován. V tomto případě vypovídá o kvalitě samce délka a propracovanost zpěvu z hlediska počtu a variability slabik. Na druhou stranu některé druhy používají pouze jeden typ zpěvu. Jedinci se pak liší mezi sebou ve způsobu produkce celého zpěvu nebo jen konkrétních struktur. Například slabiky velkého frekvenčního rozsahu a délky jsou považovány za energeticky náročné pro produkci, tudíž mohou být dobrým indikátorem zdatnosti samce. Krátké slabiky produkované v rychlejším tempu jsou nejen energeticky náročné na produkci, ale mohou například i značit agresivní záměry vůči cizím samcům. Obecně můžeme odvodit funkční význam určitého zpěvu podle období před a po spárování a podle...
|
|
|
Možnosti elektrochemického generování těkavé formy stříbra
Linhart, Ondřej ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Červený, Václav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je věnována studiu možností elektrochemického generování těkavé formy stříbra, především optimalizaci pracovních podmínek, ve spojení s detekcí atomovou absorpční spektrometrií. Pro elektrochemické generování těkavé formy stříbra byla testována tenkovrstvá a tubulární elektrolytická průtoková cela. Z pracovních podmínek byl studován vhodný elektrolyt, jeho koncentrace a průtoková rychlost, generační proud a průtoková rychlost nosného plynu. Za optimálních pracovních podmínek bylo dosaženo citlivosti 0,029 dm mg-1 pro stanovení stříbra metodou elektrochemického generování.
|
|
|
Dramatika Josefa Tejkla
Linhart, Otto ; CÍSAŘ, Jan (vedoucí práce) ; STROTZER, Milan (oponent)
Ve své bakalářské práci se věnuji dílu dramatika, režiséra, prozaika a výtvarníka Josefa Tejkla (1952–2009), konkrétně jeho činnosti dramatické. Ve snaze komplexně obsáhnout dosud nevydané dílo tohoto dramatika se pokouším analyzovat Tejklovu dramatickou tvorbu optikou literárního baroka. Barokní tendence jsou v Tejklově tvorbě jasně patrné. V této práci chci vyzdvihnout vlastní tezi, že barokní témata jsou určujícím klíčem k vnímání bezmála celého díla Josefa Tejkla. Tato bakalářská práce má rovněž dopomoci ke kompletní katalogizaci díla tohoto autora s nadějí, že do budoucna nalezne alespoň část Tejklovy dramatické tvorby svého nakladatele.
|
|
|
Využití dat ze sociálních sítí pro BI
Linhart, Ondřej ; Pavlíček, Antonín (vedoucí práce) ; Jaroš, Vladimír (oponent)
Práce je zaměřená na sociální sítě a možnosti využití dat, která tyto sítě poskytují podnikům. Teoretická část nejprve definuje pojmy data, informace a znalosti. Dále se věnuje konceptům Business Intelligence a Big Data představujícím dva způsoby analýzy dat v podniku a následně popisuje sociální sítě samotné. V rámci praktické části je provedena analýza dat sociálních sítí Facebook a Twitter a současně je stanoven postup pro získání dat z těchto sítí. Výstupem z analýzy jsou soubory veškerých dat, které je podnik schopen získat. Diplomová práce na analýzu navazuje určením možností, jak mohou být získaná data v praxi využita, a zároveň tyto možnosti demonstruje analyzováním dat poskytnutých českým internetovým obchodem.
|
|
| |
|
|
Genetická struktura populací lína Tinca tinca (Linnaeus, 1758)
Lajbner, Zdeněk ; Linhart, Otomar ; Kotlík, Petr
Ačkoliv lín patří mezi hospodářsky významné druhy ryb a v současnosti zažívá intenzivní domestikaci, pouze několik málo studií se doposud zabývalo genetickou strukturou jeho populací. Předkládáme zde výsledky fylogeografické studie založené na datovém souboru souboru sekvencí DNA pro čtyři jaderné a jeden mitochondriální gen. Do studie byli zahrnuty vzorky z celého areálu rozšíření druhu včetně několika oblastí, kde byl lín vysazen člověkem. Naše analýzy ukázaly hluboké fylogeografické rozdělení populací lína na západní a východní evoluční linii s širokou zónou překryvu v Evropě. Chovné linie z Evropy jsou tvořeny směsí těchto evolučních linií. Budeme diskutovat pravděpodobné historické procesy, které vedly ke zjištěné situaci. Domníváme se, že ve formování současného fylogeografického vzoru hrál podstatnou roli tok genů zprostředkovaný člověkem.
|
host ::
RSS.