|
|
Ukrajinská příjmení
Jarošová, Kateřina ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Savický, Nikolaj (oponent)
Ve své diplomové práci se věnuji problematice ukrajinských příjmení. Studium antroponomiky jako takové je stále aktuální, neboť vlastní jména i příjmení nám poskytují důležitý materiál nejen z hlediska filologického (studium struktury jazyka), ale i z hlediska historického a etnografického. Klíčovými prameny, z nichž tato práce vychází, se staly publikace J. K. Reďka "Sučasni ukrajinski prizvyšča" a slovník P. Čučky "Prizvyšča zakarpatskych ukrajinciv: Istoryko-etymologičnyj slovnyk". Cílem této diplomové práce je nahlédnutí do historie vzniku a vývoje ukrajinských příjmení a zpracování slovotvorby ukrajinských příjmení i s jejich gramatickými a pragmatickými zvláštnostmi. Naše analýza jednotlivých slovotvorných typů ukázala, že nejrozšířenějším způsobem slovotvorby je sufixace. Dále se práce zabývá variantností a sémantikou ukrajinských příjmení. Značná pozornost je věnována příjmením karpatského areálu, která se typologicky (slovními základy neslovanského původu) podstatně liší od příjmení oblasti centrální a východní. Provedli jsme podrobnou analýzu nejproduktivnějšího patronymního sufixu na Zakarpatí -/-/- (č. -ák). Detailně bylo zpracováno expresivně-sémantické hledisko ukrajinských příjmení. Sufixy jsme rozdělili na základě toho, zda vyjadřují pozitivní či negativní konotace. Některé sufixy mohou...
|
|
|
Recepce středověkého výkladového sborníku Lucidarius v ukrajinském literárním prostředí
Petišková, Dagmar ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Moser, Michael (oponent) ; Tkač, Ljudmila Oleksandrivna (oponent)
Disertační práce se věnuje recepci německého lucidáře v českém a následně ukrajinském literárním prostředí. Seznamuje s historií díla, jež má svůj prvopočátek v latinském teologickém traktátu Elucidarium Honoria Augustodunského z konce 11. století. Všímá si koncepce německého Lucidaria, který byl vytvořen jako jedno z prvních středověkých děl v národním jazyce koncem 12. století a je považován za první německojazyčnou encyklopedii. Představuje ho jako originálně zpracovanou kompilaci vzniklou překladem a úpravou několika latinských pojednání z oblasti teologie, filozofie, kosmologie, geografie a historie. V českém prostředí se Lucidář, přeložený z němčiny, objevuje nejpozději v polovině 15. století a řadí se mezi tituly, jež se až do počátku 19. století těšily zájmu nižších vrstev čtenářstva. Český Lucidář má význam pro mezislovanské literární vztahy - jeho převodem byl vytvořen lucidář chorvatský (v 15. století) a ukrajinský (v 16.-17. století). Ukrajinský Lucidarij představujeme jako jedno z několika děl, které byly z češtiny přeloženy do ukrajinsko-běloruského, respektive ruténského jazyka. Uvádíme práce, které o ukrajinském lucidáři a jeho vztahu k české předloze pojednávají; tyto studie se objevily na počátku až v první třetině 20. století v souvislosti s dobovými snahami o poznání kulturního...
|
|
|
Literární suržyk: obrysy literární vícejazyčnosti
Sevruk, Alexej ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Bakula, Boguslaw Leszek (oponent) ; Kalina, Petr (oponent)
Tato práce se věnuje smíšené hybridní rusko-ukrajinské řeči známé jako suržyk s důrazem na její reflexi v dílech současné ukrajinské literatury. Cílem práce je načrtnout základní rysy, kterými se ubírá či by se mohlo ubírat současné uvažování o literárním suržyku. V první části dochází k všestrannému vymezení pojmu suržyk, k jeho sociolingvistickému definování, geografickému a funkčnímu rozšíření. Je naznačen vztah mezi tímto jevem a jeho literárním odrazem - tak zvaným literárním (nebo též autorským či vědomým) suržykem. Následující část mapuje reflexi literárního suržyku v odborné literatuře, a to jak zaměřené lingvisticky, tak literárně-teoreticky. Je zde podrobně rozebráno, jak s pojmem literární suržyk (nebo suržyk v literatuře) pracují autoři zásadních monografií, věnovaných tomuto jevu (Artur Bracki, Larysa Masenková, Salvatore Del Gaudio), ale také autoři klíčových prací o ukrajinské postmoderní literatuře a ukrajinské společnosti (Tamara Hundorovová, Roksana Charčuková, Ola Hnatiuková). Ve třetí části je pro další zkoumání literárního suržyku převzat koncept intratextové vícejazyčnosti Petra Mareše. Práce sleduje, jakých forem nabývá hybridní řeč v ukrajinské literatuře a jaké funkce zde plní. Pro uchopení literárního suržyku byly seznány jako nejvhodnější některé specifické formy textové...
|
|
|
Dialektologický odkaz A.D. Grigorjeva v kontextu studií o sibiřských nářečích.
Kipchatov, Mikhail ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Čermák, Václav (oponent)
Diplomová práce je věnována tématu sibiřských nářečí, vycházejících z velkoruských nářečí. Klade si za cíl prezentovat a zhodnotit zcela unikátní a doposud neprobádané dílo ruského badatele A. D. Grigorjeva z oblasti jeho dialektologických výzkumů a zkoumání - Русские старожильческие говоры Сибири. Tato práce, jež se doposud nachází v rukopisné podobě v osobním fondu A. D. Grigorjeva v Archivu AV ČR, je objemným materiálem, jenž představuje více než 1600 stran textu, popisuje nářeční rysy více než 550 obcí ve 12 sibiřských guberniích. V teoretické části (Kapitola I.) jsou uvedeny dějiny výzkumu sibiřských nářečí jakožto sekundárních velkoruských nářečí, jejich hlavní specifika a dějiny osídlení Sibiře. Postavě A. D. Grigorjeva je věnována Kapitola II. (praktická část), v níž je představen popis života a díla badatele, a zároveň podrobný výklad a charakteristika sibiřských starousedlických nářečí z fonetického, morfologického, syntaktického a lexikálního hlediska na základě výše citované práce Русские старожильческие говоры Сибири s uvedením areálů výskytu příslušných jazykových jevů. V diplomové práci se používá převážně ruská odborná literatura, jež se týká studia velkoruských nářečí Sibiře. Hlavní metodou aplikovanou v diplomové práci je deskriptivní metoda.
|
|
| |
|
| |
|
|
Otázka bilingvismu a jeho projevy v různých jazykově-kulturních společenstvích
Novotná, Veronika ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Gladkova, Hana (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá především bilingvismem u dospělých osob, pocházejících z východní Evropy, konktrétněji z Ukrajiny a Běloruska. Hlavním přínosem této práce je analýza a vyhodnocení dotazníků, které vyplnili vysokoškolsky vzdělaní respondenti. Díky zajímavým odpovědím čtenář lépe pochopí jazykovou situaci, která se odehrává ve východoslovanském prostoru. Dále zkoumám otázku, týkající se konkrétního počtu bilingvních lidí, kteří ovládají dva jazyky na úrovni mateřského jazyka. V teoretické části se zabývám procesem učení a osvojování si jazyka především u dospělých jedinců. Věnuji pozornost otázce bilingvismu, který se stal v posledních desetiletích obrovským fenoménem a je velmi podrobně zkoumán jak odborníky ze Západu, tak i z Východu. Další důležitou roli zde hrají i typy bilingvismu, s nimiž také souvisí typy různých bilingvních společností a typy bilingvních rodin. V neposlední řadě nastíním výhody bilingvní výchovy. Ve své praktické části se zabývám dospělými bilingvisty z jihozápadní Ukrajiny a Běloruska. Jedná se o sto dvacet respondentů z Černovické univerzity a o šest studentů z Minsku. Tento vzorek lidí odpověděl na třicet šest otázek, jejichž vyhodnocení tvoří základ praktické části práce. Tato práce je určena lidem, kteří se nejen zajímají o téma bilingvismu jako...
|
|
|
Folklorní soubor Skejušan: minulost, současnost, perspektivy. Případová studie kulturní strategie
Malinová, Irina ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Hlavním cílem této práce je analyzovat podoby a způsoby prezentace kulturního dědictví vybrané etnické skupiny Rusínů prostřednictvím folklorního souboru Skejušan. Práce má formu případové studie a zabývá se souborem včetně charakteristiky jeho repertoáru - písní, národních zvyků a tradic. Tento soubor je významný především tím, že na rozdíl od dalších rusínských souborů v ČR se snaží uchovávat pouze rusínský folklor, a to značně konzervativním způsobem. Interpretace folkloru se tak netýká jen např. izolovaných písňových útvarů, ale bere ve značné míře v potaz i původní kontext, v němž dané písňové útvary v kultuře dříve fungovaly. Práce svým výzkumem a následnými závěry přispívá k debatě o problematice rusínské národní menšiny, pokouší se v tomto kontextu charakterizovat komplikovanou národnostní identitu Rusínů v rámci multikulturního prostředí, v němž Rusíni v ČR žijí, a definuje také vlivy tohoto prostředí na rusínskou kulturu. Vyjadřuje se též k historii migrace relativně malé skupiny tzv. "skejušských" Rusínů, analyzuje a objasňuje transmisi tradic a zvyků během jejich přesunu ze Slovenska do Rumunska a především pak následného stěhování z Rumunska do Čech. Součástí práce je i porovnání odlišných a analogických prvků mezi skejušským folklorem a folklorem jiných národů. Důležitým výstupem...
|
|
|
Transcription of the French Toponyms into Russian
Tomová, Simona ; Kitzlerová, Jana (vedoucí práce) ; Lendělová, Věra (oponent)
TOMOVÁ, Simona: Transkripcia francúzskych toponým do ruštiny [Bakalárska práca]. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta; Ústav východoevropských studií. Školiteľ: Mgr. Jana KITZLEROVÁ, Ph.D. Stupeň odbornej kvalifikácie: Bakalár. Praha, UK, FF, ÚVES, 2014. Rozsah 67 strán. Predmetom bakalárskej práce je transkripcia vlastných podstatných mien topografických objektov z francúzskeho jazyka do ruštiny. V úvodnej časti sa dielo venuje charakteristike analyzovaných jazykov a vymedzuje základné odlišnosti francúzštiny a ruštiny v oblasti ich klasifikácie, ortografie a fonetiky. Zameriava sa najmä na rozdiely hláskových systémov jazykov, ktoré sú pre problematiku transkripcie kľúčové. V ďalších kapitolách práca plynule prechádza k teoretickým poznatkom o vývoji, využívaní a typoch transkripcie a rozoberá metódy prepisu z jedného jazykového systému do druhého. Zároveň definuje presné pravidlá transkripcie latinky do cyriliky a demonštruje ich na konkrétnych príkladoch francúzskych geografických názvov. V časti venovanej analýze transkripcie práca následne priraďuje vybrané toponymá k jednotlivým typom prepisu a vysvetľuje, aké transkripčné pravidlá boli využité. Daným spôsobom je možné poukázať na rôznorodosť princípov uplatňovaných pri transkribovaní zemepisných názvov. Práca je doplnená...
|
|
|
Oslovení ve vybraných povídkách A.P.Čechova a jeho ekvivalentace v češtině
Koutná, Adéla ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje analýze oslovení jako dílčího překladatelského problému, jíž předchází základní lingvistická charakteristika tohoto jazykového jevu a porovnání oslovení v českém a ruském jazyce. Na základě teoretických prací předních teoretiků překladu byla v práci vytvořena vlastní kategorizace překladatelských postupů. Na vybraných povídkách A. P. Čechova byl proveden rozbor konkrétních aplikací překladatelských postupů a zhodnocena jejich adekvátnost. Práce si kladla za cíl zmapovat a co nejpřehledněji shrnout problematiku překladu oslovení. Klíčová slova: A. P. Čechov, povídky, oslovení, gramaticko-sémantická charakteristika, překlad, česká ekvivalentace oslovení
|
host ::
RSS.