|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Možnosti pohybové výchovy u dívek s Rettovým syndromem
Martinková, Aneta ; Lejčarová, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Pavlína (oponent)
Název: Možnosti pohybové výchovy u dívek s Rettovým syndromem Cíl práce: Shrnutí dostupných informací o Rettově syndromu, anketním šetřením zjistit co nejvíce informací z oblasti pohybové výchovy a fyzioterapie dívek s Rettovým syndromem a zpracovat kazuistiky dvou vybraných dívek s tímto postižením. Metoda: Ke zpracování diplomové práce jsme vytvořili nestandardizovaný dotazník - anketu. Dále jsme zpracovali kazuistiky , při nichž jsme použili techniku přímého pozorování, rozhovoru a analýzu dokumentů. Výsledky: Z šetření vyplynulo, že rodiče dívek s Rettovým syndromem dělají z hlediska pohybové výchovy a fyzioterapie vše, co je v jejich silách. Vzhledem ke zdravotnímu a psychickému stavu dívek není běžná pohybová výchova možná, proto se jejich pohybová výchova skládá z fyzioterapie (Vojtova reflexní lokomoce, Bobath koncept) a doplňujících terapií (canisterapie, hipoterapie, muzikoterapie, ergoterapie, plavání aj.). Tyto terapie navštěvují děvčata převážně v rámci školní docházky. Cvičení probíhá pravidelně několikrát denně, a to nejen ve škole či školském zařízení, ale i doma. Rodiče při cvičení se svými dcerami používají různé kompenzační či speciální pomůcky, jako např. míče různých velikostí, typů a materiálů. Nejvíce se procvičuje jemná a hrubá motorika. Pohybová výchova je pro dívky s...
|
|
| |
|
|
Vztah dětí s mentálním postižením k pohybovým aktivitám
Slavíková, Sylvie ; Lejčarová, Alena (vedoucí práce) ; Tilinger, Pavel (oponent)
Název: Vztah dětí s mentálním postižením k pohybovým aktivitám Subjekt: Výzkumné práce se zúčastnilo 229 žáků (89 dívek a 140 chlapců, průměrný věk 14, 10 ± 1,22) pražských základních škol praktických a 30 žáků (11 dívek a 19 chlapců, průměrný věk 15,92 ± 1, 28 ) pražských základních škol speciálních. Cíl práce: Zjistit vztah dětí s mentálním postižením, resp. žáků základních škol praktických a základních škol speciálních k pohybovým aktivitám. Metoda: Pro splnění cíle byly použity dva nestandardizované dotazníky. Oba obsahovaly deset strukturovaných i nestrukturovaných položek, které zjišťovaly vztah dětí s mentálním postižením k pohybovým aktivitám - konkrétně ke školní tělesné výchově (v prvním dotazníku) a popř. sportu, který děti provozují ve svém volném čase (ve druhém dotazníku). Výsledky: Hypotéza, ve které jsme předpokládali největší oblíbenost tělesné výchovy jako školního předmětu žáky základních škol praktických i speciálních, se nepotvrdila. Jen velmi málo žáků základních škol praktických i speciálních navštěvuje sportovní aktivity ve svém volném čase. Zjistili jsme, že je i málo žáků, kteří navštěvují sportovní kroužky při škole. Poslední hypotéza zkoumající jak se žáci ke sportu dostali, se nám také nepotvrdila. Škola se nestala hlavním místem, kde se žáci o sportu dozvěděli a jak se...
|
|
|
Motorická výkonnost žáků s poruchou pozornosti spojenou s hyperaktivitou na 1. stupni základní školy
Otipková, Zuzana ; Lejčarová, Alena (vedoucí práce) ; Musálek, Martin (oponent)
Název práce: Motorická výkonnost žáků s poruchou pozornosti spojenou s hyper- aktivitou (ADHD). Cíle práce: Cílem práce bylo zjistit úroveň jemné a hrubé motoriky horních končetin u žáků s diagnózou ADHD na školách pro tyto žáky určených a porovnat ji s úrovní jemné a hrubé motoriky horních končetin u žáků bez této diagnózy na běžné základní škole. Dílčím cílem práce bylo zjistit úroveň hrubé motoriky dolních končetin a lateralitu párových orgánů (ruka - noha) u výše zmíněných skupin žáků. Metody: Pro zjištění úrovně jemné a hrubé motoriky horních končetin, hrubé motoriky dolních končetin, laterality horních a dolních končetin u žáků s a bez poruchy ADHD ve věku 9 - 11 let byly použity tyto druhy testů: "Spirála", "Tečkovací test", "Korálky" (úroveň jemné motoriky horních končetin); "Krabička", "Malý talířový tapping", "Velký talířový tapping" (úroveň hrubé motoriky horních končetin); "Tapping dolní končetinou" (úroveň hrubé motoriky dolních končetin); "Vyťukávání rytmu" (lateralita dolních končetin); "Zvoneček" a "Sirky" (lateralita horních končetin). Výsledky: Úroveň jemné motoriky dominantní ruky byla u žáků s diagnózou ADHD nižší než u žáků bez této poruchy (0,38 ≤ d ≤ 0,79). S výjimkou testu "Spirála" porucha ADHD negativně ovlivňovala jemnou motoriku dominantní ruky více (0,74 ≤ d ≤ 0,79) než...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.