|
| |
|
| |
|
|
Detailed Investigation of Electron Antineutrino Oscillations in the Daya Bay Experiment
Roskovec, Bedřich ; Leitner, Rupert (vedoucí práce) ; Šimkovic, Fedor (oponent) ; Zálešák, Jaroslav (oponent)
Pozorovaný deficit reaktorových elektronových antineutrin na krátkých vzdálenostech v experimentu Daya Bay může být vysvětlen pomocí jevu oscilací neutrin. Měření, za předpokladu existence tří vůní neutrin, nám poskytuje nejpřesnější hodnotu směšovacího úhlu θ13 a hodnotu efektivního rozdílu kvadrátu hmotností m2 ee s přesností srovnatelnou s ostatními experimenty. Přesnost, s jakou měří experiment Daya Bay tyto parametry, nás motivuje k rozšíření našeho zkoumání za hranice standardních oscilací se třemi vůněmi neutrin. V této práci jsme zkoumali dva možné scénáře fyziky za Standardním Modelem (SM). Jako první jsme testovali platnost symetrie lorentzovské invariance pomocí hledání jejího narušení v rámci modelu Standard-Model Extension (SME). Narušení by bylo pozorováno jako odchylka od předpovědi standardních oscilací v zoscilovaném energetickém spektru antineutrin. Naše analýza poskytla limity na parametry SME, jelikož nebyla pozorována žádná výrazná odchylka od standardních oscilací. Některé z těchto limitů byly naměřeny vůbec poprvé. Za druhé jsme zkoumali možné efekty nestandardních interakcí (NI) v oscilacích v experimentu Daya Bay. Takové interakce jsou zakázané ve SM, ale mohou být dovolené v teoriích za SM, pro které je SM nízkoenergetická limita. Nestandardní interakce by se projevily v procesu...
|
|
|
Detailed Investigation of Electron Antineutrino Oscillations in the Daya Bay Experiment
Roskovec, Bedřich ; Leitner, Rupert (vedoucí práce)
Pozorovaný deficit reaktorových elektronových antineutrin na krátkých vzdálenostech v experimentu Daya Bay může být vysvětlen pomocí jevu oscilací neutrin. Měření, za předpokladu existence tří vůní neutrin, nám poskytuje nejpřesnější hodnotu směšovacího úhlu θ13 a hodnotu efektivního rozdílu kvadrátu hmotností m2 ee s přesností srovnatelnou s ostatními experimenty. Přesnost, s jakou měří experiment Daya Bay tyto parametry, nás motivuje k rozšíření našeho zkoumání za hranice standardních oscilací se třemi vůněmi neutrin. V této práci jsme zkoumali dva možné scénáře fyziky za Standardním Modelem (SM). Jako první jsme testovali platnost symetrie lorentzovské invariance pomocí hledání jejího narušení v rámci modelu Standard-Model Extension (SME). Narušení by bylo pozorováno jako odchylka od předpovědi standardních oscilací v zoscilovaném energetickém spektru antineutrin. Naše analýza poskytla limity na parametry SME, jelikož nebyla pozorována žádná výrazná odchylka od standardních oscilací. Některé z těchto limitů byly naměřeny vůbec poprvé. Za druhé jsme zkoumali možné efekty nestandardních interakcí (NI) v oscilacích v experimentu Daya Bay. Takové interakce jsou zakázané ve SM, ale mohou být dovolené v teoriích za SM, pro které je SM nízkoenergetická limita. Nestandardní interakce by se projevily v procesu...
|
|
| |
|
| |
|
|
Phenomenological models inspired by QCD and their use in the analysis of ultra-high energy cosmic rays
Ebr, Jan ; Řídký, Jan (vedoucí práce) ; Leitner, Rupert (oponent) ; Unger, Michael (oponent)
Částice kosmického záření o energiích nad 1014 eV jsou detekovány převážně nepřímo, pozorováním spršek sekundárních částic, které produkují v at- mosféře. Vícero experimentů ukazuje, že současné modely interakcí při takto vysokých energiích nepopisují takto získaná data dokonale, obzvlášť co se týče množství mionů na zemi. Předkládáme dva modely, které se snaží popis mionové komponenty spršek zlepšit, jeden založený na přidání částic o malé hybnosti v těžišťové soustavě vysokoenergetických hadronických in- terakcí ve spršce, druhý na přidání tzv. temných fotonů do elektromagnet- ické komponenty spršky. Zatímco druhý model nemá žádné pozorovatelné důsledky, první model zlepšuje souhlas mezi předpověďmi simulací and po- zorováním jak pro data z detektoru DELPHI, tak pro měření Observatoře Pierre Augera. Dále popisujeme dalekohled FRAM, zařízení používaná na Observatoři Pierra Augera k monitorování atmosféry, a jeho aplikace při hledání spršek s anomálními profily a při měření obsahu aerosolů v atmosféře, což je klíčová veličina pro analýzu dat z fluorescenčních detektorů. 1
|
|
|
Investigation of properties of the top quark with the ATLAS experiment at LHC
Berta, Peter ; Leitner, Rupert (vedoucí práce) ; Bielčíková, Jana (oponent) ; Kepka, Oldřich (oponent)
Tato disertační práce prezentuje měření diferenciálního účinného průřezu produkce párů kvarků top-antitop ve srážkách protonů s těžišťovou energií 8 TeV na experimentu ATLAS. Toto měření je provedeno pomocí událostí top-antitop v rozpadovém kanálu s jedním nabitým leptonem pro top kvarky s vysokou příční hybností. Měřený diferenciální účinný průřez je vyjádřen jako funkce příční hybnosti top kvarku na částicové a partonové úrovni. Změřená spektra jsou v souhlasu s předpovědí Standardního Modelu. V práci jsou popsané ex- perimentální metody používané pro toto měření s důrazem na rekonstrukci jetů a identifikace jetů pocházejících z fragmentace b-kvarků. Rekonstrukce jetů je ovlivněna srážkami více protonů (pileup) a je studováno potlačení těchto efektů. Je navržen nový způsob na odstranění pileup efektů, který je založen na metodách v současnosti používaných na LHC experimentech. Tato nová metoda účinně opravuje jety na úrovni jejich konstituentů. 1
|
|
|
Detailed Investigation of Electron Antineutrino Oscillations in the Daya Bay Experiment
Roskovec, Bedřich ; Leitner, Rupert (vedoucí práce) ; Šimkovic, Fedor (oponent) ; Zálešák, Jaroslav (oponent)
Pozorovaný deficit reaktorových elektronových antineutrin na krátkých vzdálenostech v experimentu Daya Bay může být vysvětlen pomocí jevu oscilací neutrin. Měření, za předpokladu existence tří vůní neutrin, nám poskytuje nejpřesnější hodnotu směšovacího úhlu θ13 a hodnotu efektivního rozdílu kvadrátu hmotností m2 ee s přesností srovnatelnou s ostatními experimenty. Přesnost, s jakou měří experiment Daya Bay tyto parametry, nás motivuje k rozšíření našeho zkoumání za hranice standardních oscilací se třemi vůněmi neutrin. V této práci jsme zkoumali dva možné scénáře fyziky za Standardním Modelem (SM). Jako první jsme testovali platnost symetrie lorentzovské invariance pomocí hledání jejího narušení v rámci modelu Standard-Model Extension (SME). Narušení by bylo pozorováno jako odchylka od předpovědi standardních oscilací v zoscilovaném energetickém spektru antineutrin. Naše analýza poskytla limity na parametry SME, jelikož nebyla pozorována žádná výrazná odchylka od standardních oscilací. Některé z těchto limitů byly naměřeny vůbec poprvé. Za druhé jsme zkoumali možné efekty nestandardních interakcí (NI) v oscilacích v experimentu Daya Bay. Takové interakce jsou zakázané ve SM, ale mohou být dovolené v teoriích za SM, pro které je SM nízkoenergetická limita. Nestandardní interakce by se projevily v procesu...
|
|
|
Methods of determination of neutrino mass hierarchy
Dohnal, Tadeáš ; Leitner, Rupert (vedoucí práce) ; Soustružník, Karel (oponent)
V této práci je zkoumána hierarchie hmot neutrin. Za tímto účelem jsou zmíněny možnosti původu hmot neutrin a jsou představeny oscilace neutrin v modelu tří aktivních vůní. S využitím toho je popsáno, co vlastně hierarchie hmot je a k čemu je její znalost užitečná. Následuje přehled přístupů, jak hierarchii hmot neutrin určit, včetně nástinu experimentu JUNO. Přístup založený na srovnání rozdílů kvadrátů hmot změřených v experimentech s reaktorovými antineutriny a urychlovačovými neutriny je zkoumán detailně. Závěrečnou část práce pak tvoří popis měření RPC detektoru vzhledem k tomu, že použití tohoto typu detektoru bylo zvažováno v experimentu JUNO (nakonec však byl zvolen jiný typ).
|
host ::
RSS.