|
|
Proměny klavírní estetiky
Jurčík, Vlastimil ; Krajný, Boris (vedoucí práce) ; Langer, Miroslav (oponent)
Práce mapuje souvislosti mezi estetikou a klavírním uměním tak, aby bylo možné uvědomit si pokud možno všechna úskalí práce na interpretaci klavírních děl, za účelem přenosu jejich podstatné, tedy estetické povahy. Po ohledání základního materiálu v obecné kapitole o estetice, vybírající z této nauky to podstatné, co bude k pochopení dalších kapitol potřeba, následuje průzkum proměn specifické estetiky klavírní, rozdělený do tří základních pohledů. Interpret, posluchač i pedagog se ve svých rolích dotýkají stejných problémů, ale dívají se na ně z jiných úhlů. Pochopení těchto odlišností a specifických principů uvnitř jednotlivých oblastí může pomoci v jejich vzájemné komunikaci. Poslední kapitola, o komunikaci, se tedy zaměří opět na celek, ve kterém tyto úhly pohledu existují vedle sebe a zachovávají umění živou součástí člověka.
|
|
|
Lukáš Sommer: 1984-2010
Böhmová, Veronika ; Klánský, Ivan (vedoucí práce) ; Langer, Miroslav (oponent)
Tato práce se zabývá skladatelem Lukášem Sommerem. Mapuje mladého komponistu, jeho začátky, jeho akademická studia a dává veliký důraz na jeho názory a "vzpomínky". Snaží se lehce odkrýt dnešní přicházející generaci autorů, jak oni vidí svět interpretů, svět na poli populární versus klasické hudby a v neposlední řadě konkurenci. V příloze najdete CD s ukázkami některých skladeb Lukáše (samozřejmě vše do roku 2010) a v textu řadu notových ukázek, abyste si i podle zápisu mohli udělat představu o skladateli.
|
|
|
J.Brahms - Drobné klavírní skladby s přihlédnutím k intermezzům
Nedorostová, Klára ; Langer, Miroslav (vedoucí práce) ; Leichner, Emil (oponent)
V této diplomové práci s názvem J.Brahms - drobné klavírní skladby, se zaměřuji na poslední opusy klavírních skladeb, zejména na op. 117. Práce je rozdělena do šesti kapitol. V první stručně přiblížím autorův život a jeho nejvýznamnější kompozice. Poté se zmíním o okolnostech, souvislostech a významu pojmu klavír ve skladatelově tvorbě, zároveň také o výrazových prostředcích, které jsou pro Brahmse typické. Dále uvádím kompletní přehled tvorby pro tento nástroj, díla menších forem popisuji více do detailu. Nejobšírněji se zabývám pozdním klavírním opusem Tři intermezza, op. 117, kde rozebírámjednotlivé skladby více dopodrobna. Práci uzavírá kapitola věnovaná vůbec posledním klavírním dílům Brahmsova hudebního odkazu.
|
|
|
Klavírní tvorba Claude Debussyho
Sedláčková, Jana ; Langer, Miroslav (vedoucí práce) ; Malý, František (oponent)
Práce pojednává o klavírním díle Clauda debussyho. Po první kapitole, která se snaží krátce shrnout základní biografické údaje o skladateli a postihnout jeho umělecký vývoj včetně klíčových děl, následuje přehled všech jeho známých skladeb pro klavír (sólové a čtyřruční skladby, skladby pro dva klavíry a pro klavír s orchestrem). Závěrečná kapitola, která je zamýšleným těžištěm práce, se věnuje rozboru debussyho klavírní faktury a jeho klavírního stylu. Charakter Debussyho klavírních skladeb je posuzován z hlediska propojení slova a hudby, úlohy melodie, melodiky, rytmu, metra, harmonie, modality, agogiky, pedalizace a dalších.
|
|
|
Klavírní tvorba Ludwiga van Beethovena v letech 1802-1812
Marešová, Michaela ; Langer, Miroslav (vedoucí práce) ; Šimonková, Dagmar (oponent)
Má bakalářská práce nese název Klavírní tvorba Ludwiga van Beethovena v letech 1802-1812. Toto období mě zaujalo hlavně proto, že asi od roku 1802 začíná Beethoven psát svým originálním stylem a v těchto deseti letech napsal mnoho klavírních skladeb. Práci jsem rozdělila do tří kapitol z nichž každá má tři podkapitoly. První kapitola se nazývá Ludwig van Beethoven v letech 1802-1812. Pojednává o politické situaci té doby, dále podrobněji o Beethovenově životě a nemoci v těchto letech a také o Beethovenově vztahu ke klavíru. Kapitola druhá se jmenuje beethovenova klavírní tvorba v letech 1802-1812.Formálně rozebírám nejprve variace a fantasie, klavírní sonáty a nakonec klavírní koncerty. V poslední kapitole, která je celá věnována sonátě f moll op. 57, se pokouším o hlubší rozbor skladby jak formální tak interpretační.
|
|
|
Život a stěžejní klavírní dílo Josefa Suka
Hudečková, Veronika ; Malý, František (vedoucí práce) ; Langer, Miroslav (oponent)
Jak už vyplývá z názvu mé bakalářské práce, mým cílem bylo zpracovat stěžejní klavírní tvorbu Josefa suka. Snažila jsem se o jakýsi věcný a pokud možno zajímavý vhled do jeho klavírního díla. Koncepčně jsem svou práci rozdělila do dvou velkých oddílů. Jelikož mě v elice zaujal život Josefa suka, ať už v souvislosti s jeho studii na pražské konzervatoři, činností Českého kvarteta, či blízkým vztahem k Antonínu Dvořákovi, soustředila jsem se v prvním oddílu na jeho detailnější přehled. V druhém potom pojednávám o jeho zásadních klavírních skladbách, především cyklech. Částečně se opětovně vracím k některým jeho životním etapám, s nimiž uvedená díla nějak souvisejí. V závěru se snažím shrnout zpracované poznatky a zároveň i cíle, ke kterým má práce a snaha směřovala.
|
|
|
Klavír jako nástroj v orchestru
Košťálová, Kateřina ; Malý, František (vedoucí práce) ; Langer, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce komplexně popisuje téma klavíru jako orchestrálního nástroje. Je rozdělena do čtyř kapitol, z nichž první je věnována historii orchestru a v této souvislosti je v její závěrečné části popsán vývoj využívání klavíru a klávesových nástrojů v orchestru. Celesta, zvonkohra a Martenotovy vlny jsou popsány detailněji. Druhá kapitola popisuje vývoj způsobu práce s klavírem jako orchestrálním nástrojem a jeho využití v dílech nejvýznamnějších skladatelů. Samostatná kapitola je věnována orchestrálním dílům Bohuslava Martinů a jeho způsobu práce s klavírem jako orchestrálním nástrojem. Detailněji jsou popsány symfonie Martinů s využitým orchestrálním partem klavíru. Závěrečná kapitola popisuje specifika profese orchestrálního hráče - klavíristy a požadavky, jež jsou s touto prací spojeny.
|
|
| |
|
|
POZDNÍ OBDOBÍ, KLAVÍRNÍ SONÁTY LUDWIGA VAN BEETHOVENA
Mašek, Michal ; Leichner, Emil (vedoucí práce) ; Krajný, Boris (oponent) ; Langer, Miroslav (oponent)
V magisterské práci s názvem POZDNÍ OBDOBÍ, KLAVÍRNÍ SONÁTY LUDWIGA VAN BEETHOVENA, jsem se zaměřil na období skladatelova života, kdy psal své poslední klavírní sonáty. Snažil jsem se podat pohled na toto období v souvislostech. V souvislostech s vývojem nástroje, doby, a zejména pak poukázat na jeho myšlenkové pochody a stavy duše, které zaznamenal do hudby jako nikdo jiný. Zabývám se také otázkou, proč právě klavír byl tak důležitý nástroj v životě tolika skladatelů, proč právě jemu je věnováno tolik literatury, proč má tak výjimečné postavení. Zmiňuji nejvýznamnější interprety, nesrovnávám je však mezi se sebou, ale snažím se poukázat na rozdíly jejich verzí provedení cyklů. Na závěr dávám do souvislosti pohled na celý cyklus, jako na jedno veliké dílo.
|
|
|
FRANCIS POULENC - KOMORNÍ SKLADBY S KLAVÍREM
Baranová, Markéta ; Klánský, Ivan (vedoucí práce) ; Vlasáková, Alena (oponent) ; Langer, Miroslav (oponent)
Francis Poulenc je francouzský hudební skladatel 20. století, jeden ze skladatelů Pařížské Šestky, avšak nepříliš známý.
V této práci bych jej ráda blíže představila. Také chci vyzdvihnout význam Poulencových komorních skladeb s klavírem, pro mne nejbližším nástrojem. Každá skladba spolu s rozborem a historií má zvláštní kapitolu.
Zvláštní kapitolu věnuji také životopisu a kompletnímu dílu. Věřím, že kvůli porozumění významu komorních skladeb s klavírem v celkovém díle je to nezbytné.Doufám, že tato práce přispěje k objevení tohoto vynikajícího a zábavného autora.
|
host ::
RSS.