|
| |
|
| |
|
|
Fukuzawa Jukiči jako jeden z typů intelektuála doby Meidži
Břendová, Tereza ; Tirala, Martin (oponent) ; Labus, David (vedoucí práce)
Ve své práci se věnuji japonskému mysliteli 19.století Fukuzawovi Jukičimu. Uvádím jeho základní životopis a rozbor doby, ve které žil, jelikož právě ta zásadně ovlivnila jeho tvorbu. Dále se pak věnuji jeho konkrétním myšlenkám a dílům, hlavně tedy podpoře vzdělávání a samostatnosti. Rozebírám také jeho vztah k ostatním myslitelům té doby, především jeho účast v názorově spřízněné skupině Meirokuša.
|
|
|
Japonské politické strany a demokracie ve 20. letech 20. století
Kafka, Martin ; Sýkora, Jan (oponent) ; Labus, David (vedoucí práce)
V této práci jsem se zabýval vývojem, kterým politické strany v Japonsku prošly, cíle které si stanovily a za jakých podmínek působily. Konkrétně změny jejich postavení, významu a chování v rámci systému vytvořeném Ústavou Meidži. Společně s tím jsem se pokusil postihnout demokratizační změny, kterými japonská společnost ve svém moderním předválečném období prošla.
|
|
|
Taira no Kijomori - historická postava a legenda
Václavíková, Petra ; Labus, David (oponent) ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce)
Na tomto místě bych ráda poděkovala paní docentce Zdence Švarcové z katedry 4 japonských studií za vstřícné vedení diplomové práce, za plno podnětných připomínek a návrhů. Dále jsem zavázána panu profesoru Asadovi Tóruovi z univerzity Očanomizu, který mi laskavě pomohl s koncepcí práce a doporučil některé potřebné prameny. Neskonale vděčná za pomoc jsem i doktorandce Tamuře Júko ze stejné univerzity, která mě trpělivě učila vyhledávat literaturu a poskytla plno cenných rad pro četbu starých textů, a panu profesoru Okazakimu Masamičimu z univerzity Iwate, který mi věnoval kopie vlastnoručně nahraných videokazet se soubornými verzemi televizních seriálů a filmů s historickou tématikou. V neposlední řadě bych ráda vyjádřila vděk svým přátelům, kteří měli pochopení pro to, že jsem na ně ne vždy měla čas, a potom své rodině, která mi po návratu do Čech vytvořila pro dokončení práce dokonalé zázemí.
|
|
|
Sociální síť japonských seniorů
Gohori, Josef ; Labus, David (oponent) ; Sýkora, Jan (vedoucí práce)
V současné době je problém stárnutí společnosti skloňován ve všech pádech jak v Japonsku, tak i Evropě či Spojených státech. Do popředí se však často dostávají palčivé ekonomické otázky v čele s reformou penzijního systému či stále napjatějším rozpočtem zdravotního pojištění. My se však na následujících stránkách zaměříme na seniory samotné, přičemž vědomě do určité míry pomineme fyzické aspekty stárnutí a zaměříme se na stránku sociálně psychologickou. Svou pozornost nasměrujeme na sociální síť japonských seniorů; pokusíme se o analýzu souboru lidských vztahů, které japonské seniory obklopují. Dostatek prostoru budeme věnovat i sociálním rolím, které do značné míry velikost a kvalitu sociální sítě ovlivňují, a nezapomeneme na sociální pozici seniorů v rámci rodiny či komunity. Chceme tak alespoň částečně přispět k vytvoření uceleného obrazu stárnoucího Japonska, kde podíl obyvatel starších 65 let roste mimořádně rychle a zásadně tak mění strukturu celé společnosti. Diplomovou práci jsme rozčlenili do tří základních bloků. V úvodu se budeme zabývat demografickým vývojem Japonska, srovnáme ho se stavem v Evropě a nabídneme i výhled do budoucna. Dále si ve stručnosti představíme japonský penzijní systém a pojištění sociální péče. V závěru první kapitoly se pak zmíníme o současných trendech v sociální péči a...
|
|
|
Proces kompilace a přijímání občanského zákoníku v období Meidži
Kraus, Jan ; Sýkora, Jan (oponent) ; Labus, David (vedoucí práce)
Na konci 50. let 19. století se Japonsko po zhruba 250 letech trvání politiky tzv. sakoku, neboli izolace země, otevřelo okolnímu světu. Předcházející uzavřenost znamenala pro Japonsko úpadek do myšlenkové a technologické zaostalosti v porovnání se Západem, který mu hned v počátcích novodobých styků svoji nadřazenost zdůraznil vnucením smluv, nejdříve o míru a přátelství, později obchodních, které však pro Japonsko byly v mnoha ohledech nevýhodné, a hovoří se tak v jejich souvislosti o tzv. nerovnoprávných smlouvách. Tyto smlouvy, jež přešly beze změn i do dalšího období po restauraci císařské moci, období Meidži, se staly jedním z impulzů ke spěšné kompilaci moderních japonských zákoníků, jejichž existencí západní mocnosti podmii1ovaly možnost přehodnocení a revize původních smluv. Jak bude však uvedeno v následujících kapitolách, problém smluv nebyl jediným důvodem k sestavování moderních zákoníků, a naopak některé skupiny v Japonsku jejich tvorbu vedenou touhou po revizi smluv vnímaly vysloveně negativně. Existovaly i názory, které moderní právní normy odmítaly obecně. Přesto nakonec vláda k jejich zavádění přistoupila, avšak to se ukázalo být složitějším úkolem, než si zřejmě mnozí zainteresovaní původně představovali. Bylo v prvé řadě nutné vypořádat se s problémy, které kompilaci od jejího prvopočátku...
|
|
| |
|
|
Role of mass media in shaping the collective memory in contemporary Japan
Kovácsová, Petra ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Labus, David (oponent)
Práca sa venuje japonským médiám a predovšetkým ich roli v japonskej spoločnosti. Ich dopad je badateľný v spôsobe formovania národnej kolektívnej pamäte. Jedným z nedoriešených problémov z minulosti Japonska, ktorý dodnes rezonuje v japonskej spoločnosti, je prípad bývalých žien útechy. Od začiatku deväťdesiatych rokov sa tejto dovtedy marginalizovanej problematike venuje väčšia pozornosť v médiách, a preto je ideálnym predmetom štúdia vplyvu médií na formovanie kolektívnej pamäte národa. Za pomoci jedného média, ktoré sa dodnes neprestajne otázke bývalých žien útechy venuje, Asahi šinbun, práca sleduje spôsob, akým sa písalo o problematike, a akú spätnú väzbu články tohto denníka vyvolali u širokej verejnosti. Keďže sa téma rozoberá už vyše tridsať rokov, analýza článkov je zameraná na dve kľúčové obdobia: 1991-1997 a 2010-2014. S využitím modelu rozvrhnutia typov rolí masmédií Susan Pharrovej práca smeruje k odhaleniu, do akej role sa Asahi šinbun v tejto otázke stavajú a či sa za posledných tridsať rokov niečo zmenilo. Kľúčové slová: rola masmédií, ženy útechy, kolektívna pamäť, verejná mienka, Asahi šinbun
|
|
|
Koncept znečištění kegare v Japonsku na přelomu 16. a 17. století
Mornsteinová, Lucie ; Labus, David (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Cílem této práce je popsat vznik a vývoj okrajových společenských tříd spojovaných s konceptem rituální nečistoty kegare v Japonsku na přelomu 16. a 17. století. Mezi hlavní otázky, které si práce klade, patří, jakým směrem směřoval od konce japonského středověku vývoj těchto okrajových skupin, zda došlo pod vlivem sjednotitelů Japonska k narušení tohoto vývoje, a pokud ano, jakým směrem se poté vydal, případně zda byly snahy o zmrazení společenského systému motivovány i snahou o omezení přístupu ke strategickým surovinám, či zda byly jen vedlejším výsledkem dílčích vyhlášek a omezení. Při hledání odpovědí na tyto otázky jsem použila dva přístupy. V první řadě jsem diachronně popsala vývoj okrajových skupin a konceptu kegare od nejstarších dob, a poté jsem na tyto poznatky aplikovala analytickou teorii grid and group Mary Douglasové, čímž bylo prokázáno, že vývoj okrajových skupin byl v případě skupiny koželuhů eta během analyzovaného časového úseku výrazně urychlen, zatímco v případě skupin "nelidí" hinin vedl spíše ke stagnaci a regresi. Tato práce umožňuje vhled do tohoto často přehlíženého aspektu japonských dějin a její výsledky snad do jisté míry vrhají světlo na příčiny diskriminace potomků skupin burakumin, která v Japonsku pokračuje dodnes.
|
host ::
RSS.