|
| |
|
|
Prostor a tektonika v hudební kompozici
Pálka, Tomáš ; Slavický, Milan (vedoucí práce) ; Kopelent, Marek (vedoucí práce) ; Loudová, Ivana (oponent) ; Novák Zemek, Pavel (oponent)
Předkládaná práce je výsledkem hledání vztahů mezi hudbou a prostorem, mezi hudebními parametry a akustickými vlastnostmi sálů a objektů pro hudební produkci.
V hudební historii až do dnešní doby vznikaly a vznikají kompozice, které vlastnosti
prostoru reflektují ve své struktuře, anebo jsou prostorově řešeny ? instrumentovány.
Prostor se tak přímo odráží v jejich tektonickém plánu.
Dvacáté století přineslo významný posun ve vnímání vlivů prostoru na posluchače. V
této souvislosti se objevily i tendence k úzké spolupráci mezi skladatelem a
architektem. Zmínit bychom mohli například pavilon Philips v Bruselu ve spolupráci
skladatele Edgarda Var?se a architekta Le Corbusiera. Iannis Xenakis, skladatel a
architekt v jedné osobě, navrhuje později budovu Polyptopu v Montréalu. Velký podíl
na zmíněném posunu ve vnímání má od padesátých let 20. století sílící vliv hudby
elektroakustické. O akustické jevy z oblasti architektury a elektroakustiky se opírá i
tato práce. Ve vnitřní struktuře vybraných děl sledujeme principy echa, dozvukovosti,
jasnosti, ale rovněž například třepotavé ozvěny nebo ?reverze? dozvukovosti.
Rozbory těchto primárních a odvozených akustických jevů v hudební kompozici jsou
meritem předkládané práce.
Celek je členěn do dvou hlavních oddílů: První část popisuje vybrané akustické
vlastnosti sálů, které jsou využívány v kompozicích, a principy vytváření prostor
s takovými akustickými vlastnostmi ve stavitelské teorii. Definuji zde rovněž
konceptuální typy prostorů.
Druhá část je hudebně analytická. Přináší rozbory vybraných skladeb z hlediska
práce s prostorem nebo z hlediska začlenění prostoru do tektoniky díla. V této části
se opírám nejen o skladby hudební historie ? Lasso, Gabrieli, Tallis, Vivaldi?, ale
především pak o skladby z 20. století ? Ives, Martinů, Kopelent, Nono? Výběr
zahrnuje takové spektrum skladeb, které se jednotlivými přístupy liší, a současně
doplňují. Zároveň přináší souhrn poznatků z analyzovaných skladeb, které jsou zde
utříděny podle typu daného jevu.
|
|
| |
|
|
Klid a vzruch jako formotvorný činitel
Plachká, Michaela ; Filas, Juraj (vedoucí práce) ; Loudová, Ivana (oponent) ; Gemrot, Jiří (oponent)
Předmětem práce je pohled na princip kontrastu z hlediska soudobé tvorby. Klade si otázky, zda je kontrast v dílech soudobých tvůrců stále relevantní a jak se pohled na něj proměňuje ve 20. století. Součástí práce jsou krátké analýzy uplatnění kontrastu ve sladbách vybraných autorů. Závěrečná kapitola je o vlastním přístupu k této problematice.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.