Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 27 záznamů.  začátekpředchozí18 - 27  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zhodnocení současného stavu, historický průzkum a návrh rekonstrukce areálu Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze
Vopičková, Lucie ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Miroslav, Miroslav (oponent)
Cílem diplomové práce je návrh rekonstrukce vybrané části areálu Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze (VÚRV). Ten vychází ze zhodnocení současného stavu a historického průzkumu daného území. Areál VÚRV, jehož rozloha činí 5 ha, se nachází na území hlavního města v městské části Praha 6 - Ruzyně a celý prostor je ze třech stran obklopen poli. Součástí areálu je okrasný park, který vznikl ve 30. letech 20. století. Tehdy park sloužil jako názorná ukázka a účelová pomůcka pro studenty Zemského pomologického ústavu, který zde měl své sídlo. Díky svému prvotnímu účelu se v parku vyskytují vzácné okrasné dřeviny. Porosty jsou v dobrém stavu, více jak polovina dřevin se řadí do kategorie nejhodnotnějších a velmi hodnotných dřevin. V dnešní době je areál veřejnosti nepřístupný, proto park mohou využívat pouze zaměstnanci. Na základě podkladových údajů byl vypracován návrh, který se věnuje centrální části areálu, jež je tvořena hlavní budovou a přilehlým okrasným parkem. Ačkoliv se jedná o reprezentativní část celého areálu, v současné době i přes podstatu daného prostoru toto území žádoucí atmosféru nenavozuje. Snahou mého návrhu je proto povznést stávající úroveň a řešenému prostoru vrátit jeho původní funkci. Hlavní myšlenka spočívá v zachování stávajících porostů a obnově či doplnění technických prvků, které jsou v nevyhovujícím stavu. Jedná se především o povrchy cest, pergolu, lavičky, odpadkové koše a lampy. V návrhu je zahrnuto i obohacení volného travnatého prostoru v centrální části parku, na který je vidět při východu z hlavní budovy. Celá práce je doplněna o fotodokumentaci současného stavu území, inventarizační tabulky a grafické přílohy s projektem rekonstrukce a samostatné přílohy s inventarizačními plány celého území.
Reinventarizace dřevin areálu ČZU a vytvožení digitální mapy areálu ČZU
Petříček, Jiří ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce)
Inventarizace dřevin v Libosadu. Digitalizace mapy Libosadu.
Inventarizace dřevin v části sídliště Petřiny v Praze a vytvoření digitalizované mapy této vybrané části
Pýchová, Petra ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Vaněk, Jindřich (oponent)
Cílem této práce je provést inventarizaci v části sídliště Petřiny v Praze a vytvoření digitalizované mapy této vybrané části. Jednotlivá data budou zpracovány v inventarizační tabulce, která bude obsahovat dendrologické charakteristiky, sadovnickou hodnotu a další důležité informace. Práce bude obsahovat i digitalizovanou mapu dané části areálu. Celá práce pak bude doplněna o fotodokumentaci. Na základě zjištěných údajů lze provádět správu a údržbu zeleně v parku.
Inventarizace dřevin v části areálu ČZU v Praze 6 - Suchdole a návrh rekonstrukce vybrané části areálu
Talácko, Ondřej ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Fedurcová, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce je na téma Inventarizace dřevin v části areálu ČZU v Praze 6 Suchdole a návrh rekonstrukce vybrané části areálu. V Literární části bylo vycházeno z publikací Prof. Ing. Jiřího Marečka, CSc. a Ing. Václava Hurycha, CSc.. V praktické části bylo postupováno podle Machovce a jeho výkladu inventarizace dřevin. Dřeviny se nejprve musely zaměřit, k tomu z velké části posloužily podklady od bývalých studentů, kteří taktéž psali tuto bakalářskou práci. Posloužily také mapy změn v zastavěných plochách areálu. Byla provedena inventarizace nově vysazených dřevin a kontrola stavu stávajících dřevin a aktualizace údajů. Byla použita Machovcova metodika k provedení inventarizace dřevin. V této metodice jsou středem zájmu především tyto hodnoty, které musely být určeny u každé dřeviny: obvod kmene, výška dřeviny, šířka koruny, věk a sadovnická hodnota. Obvod kmene a věk nebyly určovány jen u listnatých keřů. U dřevin proběhlo určení rodu, druhu, případně kultivaru. Data o jednotlivých dřevinách byly zaneseny do inventarizačních tabulek, přičemž dřevinám, které byly nově vysázeny, se přidělily nové inventarizační kódy. Na základě nově zaměřených dřevin byla aktualizována digitální mapa v programu AutoCAD ve verzi 2014. Průběžně při inventarizaci byly dřeviny též fotografovány a výsledek této práce je uveden na mapserver. Byly fotografovány též různé pohledy v areálu, aby bylo zřejmé, jak velký mají dřeviny vliv na celkový vzhled prostředí v různých ročních obdobích. V několika částech areálu došlo od poslední inventarizace dřevin k poměrně velmi významným změnám z důvodu stavby nových výukových pavilonů a budov, proto bylo nutné provést důkladný průzkum těchto oblastí areálu, aby byla zachována aktuálnost mapy. Neméně důležité bylo i zjistit, k jakým změnám došlo v dřívějších výsadbách za dobu přibližně 4 let v oblasti dřevin v areálu univerzity. Podle hodnot získaných vyplněním inventarizačních tabulek bylo zjištěno, že v areálu univerzity se nachází 4079 dřevin. Z toho 1234 tvoří listnaté stromy, nejpočetnější část, 2085 tvoří listnaté keře, jehličnaté stromy čítají 526 kusů a jehličnaté keře 234 exemplářů. Z listnatých je zde nejvíce zastoupen rod Acer a z jehličnanů je nejčastěji zastoupen rod Pinus. S tímto zastoupením flóry tvoří areál univerzity vhodné místo k trávení času poblíž vegetace. Sadovnická hodnota dřevin je zde nejčastěji hodnocena třetí třídou, což znamená, že vzhledem k stáří areálu má ale velmi bujnou a prosperující zeleň s vysokým potenciálem dalšího vývinu.
Inventarizace dřevin v části areálu Červený vrch v Praze a vytvoření digitalizované mapy této vybrané části
Syřínková, Petra ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Prokeš, Radek (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám zinventarizováním části území Červený vrch v Praze. Inventarizace tohoto území byla provedena podle Machovce (1982). Dále jsem vytvořila digitalizovanou mapu tohoto území a k jednotlivým dřevinám vytvořila fotodokumentaci. V literární rešerši se zabývám funkcí zeleně v městském prostředí, jaký má vliv na člověka a jeho život, významem zeleně a estetikou. Další kapitola mé bakalářské práce je věnována území Červený vrch z hlediska historie a vývoje tohoto území, nadále pak půdním a klimatickým podmínkám. Později se zabývám metodami, jakým způsobem se jednotlivé dřeviny inventarizují. Popisuji zde jednotlivá měření, která jsou pro tuto práci stěžejní. Dále jsem na základě zaměření celého území vytvořila inventarizační tabulky, které jsem rozdělila podle kategorií na listnaté stromy, jehličnany a jehličnaté keře, listnaté keře a trvalky. Vše jsem zanesla do programu AutoCAD a vytvořila digitalizovanou mapu vybrané části Červený vrch. Ke všem druhům jsem vytvořila fotodokumentaci. Podle mého měření se nachází ve vybrané části Červený vrch celkem 1027 dřevin a trvalek. Z toho je 206 listnatých stromů, 145 jehličnanů a jehličnatých keřů a 653 listnatých keřů. Celkový počet trvalek je 23. Nejčastějším listnatých stromem je Aesculus hippocastanum Nejčastěji se vyskytovaným jehličnanem je Picea abies a nejčastějším listnatým keřem je Syringa vulgaris. Nejpočetnější dřevinou z celého vybraného území Červený vrch je Syringa vulgaris. Dále jsem podle měření zjistila, že nejčastější věková kategorie je 20 - 40 let a nejčetnější sadovnická hodnota je 3. Všechna tato data jsem zanesla do grafů, které je možno vidět v další části mé bakalářské práce.
Zhodnocení současného stavu, historický průzkum a návrh rekonstrukce vybrané části Průhonického parku
Kyzlíková, Michaela ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Náplní této diplomové práce je návrh rekonstrukce vybrané části Průhonického parku na základě zhodnocení současného stavu a historického průzkumu. Diplomová práce navazuje na autorčinu bakalářskou práci, která se zabývala inventarizací vybrané části. Pro potřeby této diplomové práce byla vybraná část rozšířena. Literární rešerše charakterizuje přírodně krajinářský park a jeho historii, poněvadž Průhonický park je realizován právě v tomto stylu. Dále je řešena problematika obnovy přírodně krajinářského parku a průhledy. V neposlední řadě jsou popsány zásady tvorby a náležitosti naučných stezek, protože jedna byla v řešeném území navržena. Další kapitola se věnuje podrobnému zhodnocení mapových podkladů, na jejichž základě byl vytvořen návrh rekonstrukce. Podle výsledků provedené reinventarizace lze říci, že v řešeném území se nachází stabilní a hodnotný porost. Na vybraném území Průhonického parku bylo zreinventarizováno celkem 1377 kusů dřevin, z toho je 435 listnatých stromů, 816 jehličnatých a 126 keřů. Hodnocení dřevin probíhalo podle metodiky Prof. Ing. Jaroslava Machovce, CSc. (1982). Za zmínku stojí drahocenné exempláře vzácných stromů a keřů, jejichž výskyt byl impulzem pro vytvoření naučné stezky. Součástí práce je fotodokumentace současného stavu území pořízená v každém ročním období, mapy s navrhovaným řešením rekonstrukce a ukázky zpracování vybraných informačních tabulí. Hlavní myšlenkou bylo vytvoření naučné stezky v řešené části, která vede z oblasti "vějíře průhledů" k rybníku Labeška. Naučná stezka je vytvořena především pro studenty odborných škol se zaměřením na dendrologii. Na umístěných informačních tabulích by se studenti měli dozvědět více o zajímavých, méně známých dřevinách v řešené části. V Průhonickém parku se nachází značný počet dendrologických unikátů a je velká škoda, že je poznají jen odborníci z oboru. Tímto způsobem by mohla odlehlá, méně navštěvovaná část parku "Obora" přilákat více návštěvníků z řad studentů. V návrhu je park také doplněn o nový mobiliář, rekonstruované cesty a upravené technické prvky.
Zhodnocení současného stavu, historický průzkum a návrh rekonstrukce vybrané části Průhonického parku
Čechová, Kateřina ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
V diplomové práci byl na základě inventarizace hodnocen současný stav ve vybrané části Průhonického parku u Prahy. Dále byl proveden historický průzkum a detailní fotodokumentace. Na základě těchto podkladů byl sestaven návrh. V literární rešerši byla detailně řešena historie a vznik přírodně krajinářského parku. Dále byly popsány způsoby a podmínky obnovy historických zahrad, kterou Průhonický park bezesporu je. Kromě toho byly charakterizovány důležité kompoziční prvky pro území "Vějíř průhledů", kterými byly průhled a zrcadlení ve vodní hladině. Nakonec byl popsán příměstský park a jeho funkce, protože Průhonický park plní funkci příměstského parku pro Prahu. Metodika pro inventarizaci byla zvolena dle Machovce, jelikož bylo navazováno na práce, které se touto metodikou řídily. Historický průzkum byl proveden na základě literárních i mapových podkladů. Byly popsány i přírodní podmínky v parku, které jsou pro budoucí návrh nezbytně nutné. Reinventarizace vycházela z přechozích inventarizací řešeného území. Výsledky byly zaneseny do grafů, které slouží jako ukazatel kvality porostu. Na základě inventarizace byl vytvořen návrh kácení. Ke kácení byly navrženy neperspektivní dřeviny, dřeviny rostoucí v zahuštěném sponu nebo dřeviny zasahující do průhledu. V rámci návrhu byla navržena dosadba dřevin a trvalek. Dřeviny byly vybrány na základě jejich současného výskytu v parku, aby byly historicky i stanovištně správné. Dále byla řešena obnova mobiliáře a cestní sítě. Cestní síť byla navržena s historicky správným mlatovým povrchem. Mobiliář byl vybrán s ohledem na historickou vhodnost. Pro zobytnění prostoru bylo navrženo molo na břehu rybníka a nová dřevěná cesta na místě živelné stezky. Vzhledem k dendrologické cennosti porostů v parku bylo navrženo umístění informačních tabulek o druhu dřeviny, především podél cestní sítě. Závěrem práce byl sestaven rozpočet.
Zhodnocení současného stavu "Libosadu" v areálu ČZU a koncepce budoucího využití
Holmanová, Simona ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce bylo provést zhodnocení současného stavu Libosadu v areálu ČZU a vytvořit koncepci budoucího využití. Téma práce bylo vybráno v návaznosti na mou bakalářskou práci, která se zabývala reinventarizací dřevin Libosadu. Na základě podkladových dat reinventarizace, které jsou přiloženy v této práci a inventarizací konaných v letech 2010-2015 byl vypracován projekt budoucího využití. V řešeném území se nachází 7715 jednotlivých zástupců, z čeho jich je 1115 ovocného charakteru s možností alternativního využití (14 %). Ze zástupců ovocných stromů je zde nejvíce zastoupen rod Prunus s 15 kusy (65 %), Sorbus s 3 kusy (13 %) a Malus se 2 kusy (9 %). Z ovocných listnatých keřů se v areálu nachází největší počet dřevin z rodu Rosa (237 ks), poté rod Chaenomeles (86 ks) a rod Hippophae (66 ks). V poslední řadě jsou zastoupeny i jehličnany s jedlým plodem, druh Taxus baccata se 164 jedinci (64 %) a Juniperus communis s 92 jedinci (36 %). Hlavní myšlenkou projektu bylo vytvořit naučnou stezku se zaměřením na ovocné dřeviny s jedlým plodem. Záměrem návrhu bylo zvýšit povědomí o známých i neznámých dřevinách, poukázat na jejich léčivé účinky a způsob využití. Tímto počinem zvýšit návštěvnost a povědomí o univerzitním arboretu. Ke konceptu budoucího využití patří i doporučený seznam dosadby dřevin s jedlými plody. V případě dosadby 93 kusů ovocných dřevin by došlo ke zvýšení jejich celkového počtu o 2 %. Při návrhu naučné stezky bylo třeba zabývat se věcmi do detailu. Ať už se jednalo o výběr vyhovující firmy, která by zajistila dodání a instalování naučných panelů, tak zajištění vhodného dodavatele specifických dřevin určených k dosadbě. Ve výsledné fázi bylo vytvořeno 18 naučných tabulí s autentickými perokresbami, příslušným textem a trasa naučné stezky byla vyznačena do mapy. Pro uskutečnění stezky s názvem Naučná stezka: Vnímej krásu všemi smysly a poznej svoji ovocnou dřevinu byla vytvořena ekonomická rozvaha. V rámci práce bylo vytvořeno několik grafů, které hodnotí současný stav vegetace z odlišných hledisek. Nedílnou součástí práce byly inventarizační tabulky, zpracované programem Microsoft Excel. Diplomová práce obsahuje vytvořenou mapu naučné stezky a mapu současného stavu dřevin, která byla vytvořena v programu AutoCAD, jenž je součástí textu práce a lze ji najít i na přiloženém CD. Součástí je také fotodokumentace na mapserveru.
Metodika mapování a harmonizace rejstříků, číselníků a řízených slovníků aplikovaných v paměťových institucích : certifikovaná metodika
Balíková, Marie, ; Kunt, Miroslav ; Šubová, Jana ; Andrejčíková, Nadežda,
Poskytuje přehled metod, které při mapování a harmonizaci terminologických zdrojů lze využít a rovněž doporučený postup pro realizaci konkrétních záměrů v této oblasti. V konečném důsledku je také doporučením jak postupovat při integraci specifických terminologických zdrojů do znalostní databáze INTERPI a to i v případě, že tyto terminologické zdroje doposud nebyly reprezentovány pomocí žádného technologického nástroje.
Plný text: Stáhnout plný textPDF

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 27 záznamů.   začátekpředchozí18 - 27  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.