|
|
Plnění výživových norem pro školní stravování na základních škol v závislosti na různých podmínkách
Pourová, Veronika ; Kudlová, Eva (vedoucí práce) ; Vysoká, Lenka (oponent)
Tato bakalářksá práce hodnotí vztah mezi plněním výživových norem pro školní stravování a výživovými hodnotami podávaných jídel. Sleduje také, jakými potravinami je nejvíce plněn spotřební koš. V teoretické části jsou sepsány zásady zdravého stravování pro děti ve věku 7-11 let v rámci celkového a školního stravování. Dále je popsána legislativa týkající se školního stravování. Na konci této části jsou zmíněny projekty, které se zabývají školním stravováním v České republice. Praktická část hodnotí obsah makro živin a obsah soli ve školních pokrmech. Dále zkoumá způsob plnění spotřebního koše v 15 školních jídelnách ze 4 krajů ČR. Výzkum byl provedem vyhodnocením výdejek ze skladu a vztažením na výkaz plnění spotřebního koše za 1 měsíc. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že obsah živin ve školních pokrmech z velké části neodpovídá doporučeným hodnotám pro děti a že podávané pokrmy obsahují vysoké množství soli. Zdá se, že spotřební koš je alespoň z části plněn potravinami vhodnými pro děti a že je často použito čerstvé zeleniny a ovoce, je však stále prostor pro zlepšování kvality poskytovaného stravování. Výsledky této práce umožňují kritický pohled na školní stravování na základě podrobného rozboru měsíčního stravování v 15 jídelnách, ukazují, ve kterých oblastech je nutné stravování zlepšovat a...
|
|
|
Stravování malých dětí
Schimperková, Barbora ; Kudlová, Eva (vedoucí práce) ; Urbanová, Zuzana (oponent)
Úvod: Rané dětství je rozhodující období pro formování si základních stravovacích návyků a vytvoření si preferencí stravy, které mají vliv na dlouhodobý fyzický i duševní stav jedince. Malé dítě si přebírá stravovací návyky od svých rodičů a jejich zlepšení je v pozdějším věku obtížné. Metody: Zhodnocení stravovacích návyků dětí od 12 do 23 měsíců žijících v České republice. Data byla získána v rámci retrospektivní průřezové dotazníkové studie. Dotazníky byly vyplňovány s matkami dětí, které byly osloveny na veřejných místech. Výsledky: Po prvním roce života dítěte stále kojila téměř čtvrtina matek (24,4 %) a průměrně byly tyto děti kojeny 4,3 krát během dne. Průměrný věk, kdy dítě přestalo být kojeno, byl 8,5 měsíce. Nejčastější důvod ukončení kojení bylo nedostatečné množství nebo ztráta mléka. Před ukončeným 6. měsícem života začala dostávat navíc jiné tekutiny než mléko více než třetina dětí (38,5 %). A jinou stravu dostávala dříve než od 6 ukončených měsíců života přibližně třetina dětí (27,8 %). Stravu dostávaly děti v průměru 5,3 krát za den. Převážná většina matek (83,3 %) uvedla, že nemají problémy se stravou dítěte. Jako nejčastější problém uváděly vybíravost v jídle. Ve 28,0 % domácností televizor nechávali hrát i během jídla a 58,3 % dětí nechávaly jejich matky jíst, v jakoukoli dobu...
|
|
|
Výživa matek v těhotenství : potřeby, informovanost a možnost ovlivnění
Slámová, Alžběta ; Kudlová, Eva (vedoucí práce) ; Bartošová, Jitka (oponent)
Problematika výživy obyvatel v České republice není snadné téma. O to složitější je, pokud se netýká pouze běžné populace, ale musí zohledňovat i určitá specifika, mezi která patří i období gravidity. Výzkumy poukazují na možné souvislosti mezi nutricí těhotné ženy a zdravotním stavem plodu, jenž může být způsobem stravování matky ovlivněn až do dob dospělosti. Bakalářská práce je strukturována do dvou částí. První část je rozsáhlejší, prezentuje dosud zjištěné teoretické poznatky o výživě, které se v některých případech dají použít i jako obecné zásady racionální výživy, a představuje podklad a východiska pro empirický segment práce. Empirická část práce zahrnuje mnou zkoumané výsledky. Pro zjištění stravovacích návyků dnešních těhotných žen byla použita kvantitativní metoda hodnocení pomocí dotazníků. Ke zpracování bylo použito 100 zcela vyplněných dotazníků. Dotazník zahrnuje otázky o způsobu stravování, pitném režimu, doplňcích stravy i informovanosti těhotných žen a jejich zdrojích. Cílem bylo zjistit, jakým způbem se těhotné ženy stravují, zda dodržují stanovené zásady, v jaké míře užívají nutraceutika a kde hledají potřebné informace k této problematice. Stěžejní hypotéza pojednávající o tom, zda způsob stravování během těhotenství souvisí se vzděláním, neukázala přesvědčivé výsledky k tomu,...
|
host ::
RSS.