|
| |
|
|
Populační vývoj Pardubického kraje od roku 2006 a prognóza do roku 2041
Marek, Vojtěch ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Populační vývoj Pardubického kraje od roku 2006 a prognóza do roku 2041 Abstrakt Tato diplomová práce si vymezuje za úkol hodnocení populačního vývoje obcí s rozšířenou působností v Pardubickém kraji mezi rokem 2006 a 2015. V rámci tohoto vývoje jsou zkoumány procesy úmrtnosti, porodnosti, sňatečnosti, rozvodovosti, umělé potratovosti, přirozeného přírůstku a migrace na úrovni okresů a správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) za pomocí těchto hlavních ukazatelů: naděje dožití při narození, míra kojenecké úmrtnosti, úhrnná plodnost, obecná míra sňatečnosti, obecná míra rozvodovosti, index umělé potratovosti, hrubá míra přirozeného přírůstku a hrubá míra migračního salda. V další části práce je provedena shluková analýza, která má za cíl ukázat typologii Pardubického kraje podle ORP na základě výše uvedených proměnných. Druhý cíl této práce je vytvořit prognózu obyvatelstva v Pardubickém kraji do roku 2041. Prognóza v sobě zahrnuje i vzdělanostní strukturu a vývoj domácností.
|
|
|
Typologie plodnosti států Evropské unie
Řezníčková, Albína ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Typologie plodnosti států Evropské unie Abstrakt Hlavním cílem práce je vytvoření typologie plodnosti ve státech Evropské unie. Proměnnými vstupujícími do analýzy jsou demografické ukazatele plodnosti (úhrnná plodnost, průměrný věk matky při narození prvního dítěte) a proměnné z průzkumu veřejného mínění Eurobarometr 75.4 (ideální počet dětí, sociodemografické proměnné). Plodnost je analyzována od roku 1960 do roku 2014. Stěžejní část práce se zaměřuje na rok 2011, ve kterém bylo provedeno sčítání lidu a průzkum veřejného mínění. Hlubší analýza je prováděna pomocí metody shlukové analýzy a Poissonovy regrese. Na základě teoretického podkladu vycházejícího z teorií vysvětlujících změny v plodnosti a empirických analýz je pak v závěru práce vytvořena typologie plodnosti. Klíčová slova: plodnost, typologie, Evropská unie, ideální počet dětí, shluková analýza, Poissonova regrese
|
|
|
Vývoj a současná diferenciace úmrtnostních a zdravotních poměrů v Evropě
Liguš, David ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce si vymezuje dva hlavní cíle: první se zakladá na zhodnocení vývoje úmrtnostních trendů v evropských státech za pomoci ukazatelů naděje dožití při narození a míry kojenecké úmrtnosti. Vývoj věkové struktury, ukazatelů demografického stárnutí a hlavních příčin úmrtnosti je detailněji analyzován na pěti modelových evropských státech a to Švédska, Francie, Itálie, Česká republiky a Lotyšska. Druhým cílem této práce je přiblížit rozdíly zdravotního stavu v Evropě pomocí deskriptivních statistik a shlukové analýzy. V této části práce jsou hodnoceny rozdíly mezi evropskými státy podle těchto proměnných: naděje dožití podle subjektivně vnímaného zdravotního stavu, naděje dožití podle chronické morbidity a naděje dožití podle disability. Všechny proměnné jsou analyzovány ve věku 65 a více let a 80 a více let. Závěr této práce odpovídá na otázku, zda je Evropa po více než dvaceti letech z hlediska úmrtnostních a zdravotních poměrů stále rozdělena na západní Evropu a bývalé státy východního bloku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Rodiny a domácnosti ve sčítání lidu se zaměřením na metodologické aspekty dat
Habartová, Pavlína ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent) ; Čtrnáct, Pavel (oponent)
Rodiny a domácnosti ve sčítání lidu se zaměřením na metodologické aspekty dat Abstrakt V posledních desetiletích se setkáváme s výraznými změnami struktury rodin a domácností. Otázkou však zůstává, do jaké míry jsou tyto změny odrazem pouze demografického chování populace a do jaké míry se jedná o vliv použitých metodických postupů. Cílem této dizertační práce je komplexní pohled na problematiku rodin a domácností se zaměřením na metodologické aspekty hodnocení jejího vývoje. První část práce je zaměřena čistě metodologicky a představuje detailně metodická specifika sčítání lidu jakožto nejdůležitějšího zdroje dat o domácnostech, které umožňuje v českých podmínkách sledování formování domácností během více než posledního půlstoletí. Přes snahu o zachování časových řad si nové technologie a způsoby zpracování a sběru dat vyžádaly změnu konceptu domácností v posledním sčítání lidu 2011. Poprvé byly domácnosti odvozovány pouze automatizovaně, pomocí předem nadefinovaného algoritmu, jehož konstrukci navrhla autorka této práce, kde jej rovněž publikuje. Součástí práce jsou také analytické kapitoly popisující jak dlouhodobý vývoj a strukturu rodin a domácností v České republice, tak využívají nových maximálně porovnatelných datových zdrojů k analýze mezinárodní trendů na evropské úrovni. Samostatnou kapitolu...
|
|
|
Využití data miningových metod při zpracování dat z demografických šetření
Fišer, David ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
VYUŽITÍ DATA MININGOVÝCH METOD PŘI ZPRACOVÁNÍ DAT Z DEMOGRAFICKÝCH ŠETŘENÍ Abstrakt Cílem předkládané práce bylo popsat a následně demonstrovat na modelové úloze principy procesu dolování znalostí z databází, často označovaného jako data mining (DM). V teoretické části práce jsou popsány vybrané metodiky, na základě kterých se postupuje při DM procesu a dále jsou zjednodušeně popsány principy vybraných DM technik. V druhé části práce je pak realizována DM úloha, ve které se postupuje dle metodiky CRISP-DM. Jako modelová data pro tuto úlohu jsou vybrána data z výběrového šetření American Community Survey. Praktická část práce je rozdělena na dvě části. V první části je vyhotovena klasifikační úloha, jejíž cílem je zjistit, zda lze využít vybrané DM techniky k řešení problematiky chybějících údajů ve statistických šetřeních. Úspěšnost klasifikace a následné predikce hodnot u vybraných atributů se pohybovala v intervalu 55-80 %. Druhá část praktické části práce je pak zaměřena na hledání zajímavých znalostí ve vybraných datech pomocí asociačních pravidel a metody GUHA. Klíčová slova: data mining, dolování znalostí z databází, statistická šetření, chybějící hodnoty, klasifikace, asociační pravidla, metoda GUHA, ACS
|
|
|
Populační vývoj správních obvodů hlavního města Prahy mezi roky 2001 a 2013
Křenková, Lenka ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Hlavním cílem práce je postihnout populační vývoj správních obvodů hlavního města Prahy mezi rokem 2001 a 2013. V jejím rámci jsou zkoumány procesy úmrtnosti, porodnosti, migrace a stárnutí obyvatelstva. Provedeno bylo také dotazníkové šetření, které se zaměřilo na politiky správních obvodů související s aspekty ovlivňující demografickou strukturu obvodu. Práce odhalila, že střední délka života v Praze a jejích správních obvodech rostla, přičemž u mužů rychleji než u žen. Úhrnná plodnost také narostla, stejně tak průměrný věk matek při narození dítěte. Migrací, zejména vnitřní, ztrácí obyvatelstvo pražské centrum, zatímco správní obvody na okraji Prahy jsou migračně ziskové. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce
Váňová, Kateřina ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Cíl magisterské práce spočívá v popsání situace ohledně uplatnění absolventů vysokoškolského studia na trhu práce v České republice. Sleduji především pozici vysokoškolsky vzdělaných osob z hlediska zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Vzhledem k rychlému navyšování jejich počtu, považuji téma za aktuální. Pro zhodnocení celé situace nejdříve charakterizuji vzdělanostní poměry v ČR. Zaměřuji se na vzdělanostní strukturu obyvatel a to dle věku, pohlaví a krajů. Vycházím především z údajů Výběrového šetření pracovních sil a to za průměr roku 2014. Dále stručně charakterizuji vysokoškolské studenty a čerstvé absolventy. Nakonec se snažím o propojení těchto dvou částí s částí o uplatnění na trhu práce. Ke sledování pozice takto vzdělaných osob využívám kromě popisných metod i metod analytických. Zabývám se vlivem vzdělání na dobu strávenou na trhu práce. Na základě tabulek ekonomické aktivity odhaduji střední délku ekonomicky aktivního života dle vzdělání, přičemž propojuji vzdělanostní strukturu obyvatel z Výběrového šetření pracovních sil s daty o počtech zemřelých. V závěrečné analytické části mé práce za pomoci logistické regrese a statistického programu SAS sleduji poměry šancí na nezaměstnanost v rozlišení dle vzdělání, věku, pohlaví, kraje a tříd povolání. Klíčová slova: Vysokoškolské vzdělávání,...
|
|
|
Úmrtnost v US podle pohlaví a rasy: historie a současnost
Černá, Tereza ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Cílem bakalářské práce je popsat úmrtnost ve Spojených státech podle pohlaví, rasy a hispánského původu. Je sledován vývoj ukazatelů úmrtnosti v období 1933 až 2014 pro celkovou populaci podle pohlaví a 2006 až 2011 za hispánskou a nehispánskou populaci. Vývoj úmrtnosti je analyzován z hlediska naděje dožití při narození, míry kojenecké úmrtnosti, intervalové délky života ve věku 1-29 a 30-64 dokončených let a z hlediska naděje dožití ve věku 65 let. Uvedeny jsou také nejčastější příčiny úmrtí jednotlivých ras a etnik. Vývoj úmrtnosti je zasazen do širších souvislostí. Roli v rozdílech hodnot jednotlivých ukazatelů hraje životní styl jednotlivých ras a etnik a další faktory. Klíčová slova: Úmrtnost v US, rasy a etnický původ, hispánská populace Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Dostupnost zdravotní péče v ČR v závislosti na geodemografických charakteristikách obyvatelstva
Novák, Martin ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent) ; Hnilicová, Helena (oponent)
Dostupnost zdravotní péče v ČR v závislosti na geodemografických charakteristikách obyvatelstva Abstrakt Veřejné zdravotnictví je téma, které se dotýká každého občana. Zdraví a zdravotní stav obyvatelstva je jedním z hlavních měřítek vyspělosti dané země. Proto je také problematika zdravotnictví tolik diskutovaným tématem. Zdravotní stav obyvatel ovlivňuje řada atributů. Jednak to může být péče jedince o vlastní zdraví. Stravovací návyky, dostatek fyzické aktivity či dbání na prevenci, to jsou atributy, jež může ovlivnit každý jedinec sám. Na druhé straně však existují determinanty, které čerpání adekvátní zdravotní péče ovlivňují. Náklady na zdravotní péči, technické zabezpečení, ale i dostupnost zdravotní péče, jež je tématem této práce, jsou atributy ovlivňující zdravotní stav populace. Povinností všech zainteresovaných aktérů veřejného zdravotnictví je vliv těchto determinantů omezit. Jednou z hlavních překážek čerpání zdravotní péče je její dostupnost. Od 1. 1. 2013 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 307/2012 Sb., které poprvé kvantifikuje dostupnost zdravotní péče. Zmíněná legislativní úprava definuje tzv. místní a časovou dostupnost, která zabezpečuje dostupnost odpovídajícího typu zdravotní péče na základě maximální dojezdové, resp. čekací doby. Problematika dostupnosti je však širším tématem, nežli...
|
host ::
RSS.