|
|
Příslušnost k hudební subkultuře jako faktor utváření identity mládeže
Stehnová, Anna ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Matěj (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na subkulturní tematiku, přičemž se blíže věnuje problematice vytváření identity u mladých lidí na základě příslušnosti k hudební subkultuře. Autorka se ptá, jaké mohou být pohnutky pro identifikaci s určitou subkulturou, jakou roli v tomto ohledu může hrát hudba (respektive hudební žánr), jež se s danou sociální skupinou pojí. Cílem práce je zodpovězení těchto otázek, a to především na základě výsledků terénního výzkumu prováděného v rámci české punkové subkultury. Tato specifičtější problematika je zasazena do obecnějšího kontextu studia subkultur, jímž se zabývá část první. Druhá část pojednává o punkové subkultuře, která představuje jednu z nejvýraznějších hudebních subkultur. Krátce je nastíněn její vývoj a popsána její specifika a charakteristické rysy. Na závěr se autorka zamýšlí nad tím, v čem spočívá specifičnost punkové subkultury, zda jsou pro ni, z pohledu jejích členů, charakteristické určité hodnoty, postoje či ideje. A dále proč se mladí lidé identifikují právě s touto subkulturou a co jim příslušnost k dané skupině přináší.
|
|
|
Bulharská lidová hudba v interetnických souvislostech
Bečev, Georgi ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Matěj (oponent) ; Kouba, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá interetnickými souvislostmi v tradiční bulharské hudbě, které byly v minulosti z různých důvodů často opomíjeny nebo marginalizovány. Jsou posuzovány sbližující procesy, které v oblasti tradiční hudby probíhají v důsledku kulturní interakce mezi jednotlivými balkánskými etniky. Je zkoumána úloha, již pro formování hudebního folklóru měla dlouhodobá příslušnost balkánského regionu k jednomu státnímu útvaru (Osmanské říši), jako jeden z faktorů, který mohl zásadně napomoci vzájemným kontaktům zúčastněných etnik. Autor opírá svá východiska o jazykovědný koncept tzv. balkánského jazykového svazu, v jehož rámci je zkoumán soubor jevů a konvergentních tendencí v jazycích geneticky nepříbuzných v rámci balkánského areálu a klade si otázku, zda je možno podobnou tezi formulovat i v oblasti hudby a na základě posouzení hlavních sbližujících procesů tak vymezit pomyslný balkánský hudební svaz. K tomuto účelu jsou vybrány dva výrazné fenomény, jež jsou přítomny v bulharském folklóru a určitým způsobem také v širším balkánském rámci. Dvouetnická hudebně-kulturní interakce je posuzována na obřadu nestinarstvo/anastenaria, lidovém mysteriu, vrcholícím tancem na žhavém uhlí, jenž je praktikován malými komunitami Bulharů a Řeků v několika sídlech jihovýchodní části Balkánského poloostrova....
|
|
|
Swap úvěrového selhání
Kratochvíl, Matěj ; Chudoba, Martin (vedoucí práce) ; Hurt, Jan (oponent)
bakalářské práce Název práce: Swap úvěrového selhání Autor: Matěj Kratochvíl Katedra / Ústav: Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Vedoucí bakalářské práce: Mgr. et Mgr. Martin Chudoba Abstrakt: Tato práce se zabývá základním kreditním derivátem - swapem úvěrového selhání. Cílem první části je vysvětlit jeho fungování, náležitosti kontraktu, vypořádání, a ukázat praktické příklady investice. V druhé části je pak popsáno, jak příležitosti arbitráže mezi trhem kreditních swapů a trhem dluhopisů ovlivňují ceny kreditních swapů, dále jednoduchý model oceňování tohoto derivátu a možnosti využití tohoto modelu. Vše je doplněno příklady pro snazší pochopení. Třetí část je zaměřena na riziko selhání protistrany ve swapu úvěrového selhání. Klíčová slova: CDS, intenzita selhání, kreditní riziko
|
|
|
Lidová hudba v nahrávkách Fonografické komise České akademie věd a umění
Kratochvíl, Matěj ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce) ; Matoušek, Vlastislav (oponent) ; Ulrychová, Marta (oponent)
Předmětem této práce je kolekce zvukových záznamů pořízených v první polovině 20. století Fonografickou komisí České akademie věd a umění. Cílem je zmapování historie tohoto projektu a analýza kolekce. Analýza má ukázat, do jaké míry jsou tyto nahrávky reprezentativním vzorkem lidové kultury Československa mezi světovými válkami. Fonografická komise byla při České akademii ustavena na podzim roku 1928. Ačkoliv myšlenka vzešla původně od lingvistů, bylo rozhodnuto, že zaznamenány budou všechny zvukové projevy národů žijících na území státu: hudba lidová i umělá, ukázky dialektů, proslovy divadelních umělců i významných osobností veřejného života. Lidová hudba tvoří ve výsledku významnou část záznamů. Nahrávání probíhala v letech 1929, 1933, 1934 a 1937, nejprve ve spolupráci s francouzskou firmou Pathé, později s českou společností Esta. Výsledkem je celkem 291 matric obsahujících lidovou hudbu ze Slovenska, Podkarpatské Rusi, Čech, Moravy, Slezska a Lužice. Zpěv a mluvené slovo se na některých nahrávkách propojují. Zaznamenány nebyli příslušníci neslovanských etnik žijících na území tehdejšího Československa (Němci, Romové, Židé) stejně jako městské typy hudebního folkloru. První část práce rekonstruuje historii Fonografické komise, druhá část je založena na analýze záznamů. Analyzován je jednak repertoár...
|
|
|
Fetiš nejstaršího zvuku. Věda, politika a fascinace počátky nahrávání zvuku
Kratochvíl, Matěj
Vynález fonografu na konci 19. století zahájil posedlost zvukovým záznamem jako historickým dokumentem. Tím se stal důležitou součástí lidské potřeby vytvářet příběhy z archivních materiálů a dívat se na ně jako na součásti objektivní pravdy, přímé spojení s budoucností. S rostoucí dostupností historických zvukových dokumentů stoupá nutnost kritického pohledu na tyto prameny a na jejich využití coby stopy vedoucí k počátkům konkrétní kapitoly v hudební historii. Tato studie ukazuje, v jakých ohledech lze fenomén zvukového záznamu chápat jako počátek čehosi nového a v jakých případech může být tento dojem zavádějící. Ať již neúmyslně, či pod vlivem politických nebo jiných motivů mohou nahrávky prezentovat hudbu v proměněné, často zkreslené podobě. Autor se snaží – se zvláštním zřetelem k tradiční hudbě – formulovat některé obecné myšlenky, jež bychom měli mít na paměti při práci s historickými nahrávkami, abychom nepropadli přílišné fascinaci „historií hovořící přímo k nám.“
|
|
|
Nespolehliví zapisovatelé. Sběratelé lidových písní jako fabulátoři tradice
Kratochvíl, Matěj
Od konce 18. století se lidová hudba stále častěji stávala předmětem zájmu sběratelů a badatelů. Rozvoj sběru lidových písní přinesl otázku autenticity a věrohodnosti záznamů. V průběhu 19. století používali sběratelé různé přístupy k vytváření obrazu lidové kultury, jenž byl vždy do jisté míry umělým výtvorem a fikcí, ať již šlo o úpravy písňových textů v zájmu jejich menší vulgárnosti či vyřazování těch položek, které sběratelé nepovažovali za vhodné. Autoři významných sbírek jako František Ladislav Čelakovský a Karel Jaromír Erben často zaznamenaný materiál upravovali, aby vyhovoval jejich představám té pravé národní kultury. Lidové písně získaly zvláštní postavení v průběhu sporů o pravost rukopisů královédvorského a zelenohorského. Sběratel František Bartoš a historik František Dvorský použili, každý svým způsobem, lidové písně jako argument pro podporu pravosti rukopisů.
|
|
| |
|
|
Hudba z objektivního stroje. Lidová hudba a fonograf
Kratochvíl, Matěj
Zvukový záznam začal hrát od konce 19. století významnou roli v mnoha oblastech lidského života. Nejvýrazněji se vliv této technologie projevil v oblasti hudebního průmyslu, kdy s vynálezem a rozšířením Edisonova fonografu přišla na svět nová forma konzumace hudby. Vedle toho ovšem tento vynález ovlivnil i sféru vědy. Obor dnes zvaný etnomuzikologie se začal formovat přibližně v téže době, kdy se objevil fonograf, a lze říci, že bez tohoto přístroje by etnomuzikologie nikdy nebyla tím, čím je v současnosti. Možnost zachytit prchavý hudební projev, opakovaně jej přehrávat a zkoumat otevřela vědcům cestu k analytickému uchopení hudebních kultur celého světa bez omezení systémem evropského notového zápisu. Zároveň ovšem zvukový záznam přinášel různá omezení i nebezpečí zkresleného chápání zvukových pramenů a také nasměroval uvažování o hudbě k určitým stereotypům, s nimiž se pak po velkou část 20. století etnomuzikologie vyrovnávala. V českých zemích se povědomí o technické novince šířilo poměrně brzy mezi laickou veřejností i v akademických kruzích, praktické využití v oblasti dokumentace tradiční hudební kultury v období před první světovou válkou však bylo poměrně řídké. Ty zvukové dokumenty, které se dochovaly, byly zveřejněny teprve v posledních desetiletích.
|
|
|
Implementace a dopad jednotných regulací na bankovní systém v ČR
Kratochvíl, Matěj ; Půlpánová, Stanislava (vedoucí práce)
Práce pojednává o změnách v bankovním systému České republiky v souvislosti s implementací jednotných regulací. Předmětem je vytvořit souhrnný pohled od procesu harmonizace před vstupem České republiky do Evropské unie až po současnost. Cílem těchto opatření je sladit pravidla pro bankovní sektor napříč Evropskou unií, tak aby byly vytvořeny podmínky pro vznik jednotného evropského trhu. Práce zmiňuje nejdůležitější právní normy v České republice týkající se tohoto procesu.
|
|
| |
host ::
RSS.