Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 30 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Epidemiologické a klinické aspekty potravinové alergie
Bělohlávková, Simona ; Panzner, Petr (vedoucí práce) ; Krčmová, Irena (oponent) ; Rybníček, Ondřej (oponent)
Prevalence potravinové alergie v posledních dvou desetiletích výrazně stoupla. Její výskyt se mezi lety 1999 a 2011 zdvojnásobil. V současnosti postihuje 6-8 % dětí a 3-6 % dospělých v Evropě a okolo 10 % v USA. Potravinová alergie je častější u dětí než u dospělých a její prevalence se v rozvinutých západních zemích liší. Spektrum nejčastějších spouštěcích potravin, příznaky potravinové alergie a typy potravinové senzibilizace jsou geograficky odlišné. Dosud byla data týkající se epidemiologie potravinové alergie v České republice dostupná pouze v omezené míře. Cílem studie bylo získat epidemiologická data týkající se pacientů trpících potravinovou alergií z různých regionů ČR. Ke sběru dat byl použit elektronický registr DAFALL (Databáze potravinových alergií, Database of food allergies), do nějž byla prospektivně vkládána data pacientů s nově diagnostikovanou potravinovou alergií. Během 3 let sledování bylo do registru zařazeno celkem 1747 pacientů s IgE i non-IgE mediovanou potravinovou alergií. 22,1 % pacientů byli kojenci, 26,1 % děti od 1 do 6 let věku, 24,9 % děti mezi 7 a 18 roky věku a 26,9 % pacientů byli dospělí. Sledovali jsme nejčastější spouštěče potravinových reakcí v jednotlivých věkových skupinách, závažnost symptomů a prevalenci IgE senzibilizace ve srovnání s daty dostupnými z...
Hereditární angioedém - diagnostika, léčba a kvalita života pacientů s touto diagnózou
Pilát, Martin ; Krčmová, Irena (vedoucí práce) ; Králíčková, Pavlína (oponent)
1. Abstrakt Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Student: Martin Pilát Školitel: MUDr. Irena Krčmová, CSc. Název práce: Hereditární angioedém - diagnostika, léčba a kvalita života pacientů s touto diagnózou Teoretická část této diplomové práce se věnuje základním informacím o hereditárním angioedému (HAE). Zahrnuje stručnou historii, genetickou stránku, patofyziologii, rozdělení jednotlivých typů HAE, klinický obraz, popis laboratorních metod používaných k diagnostice HAE a současné možnosti terapie. Praktická část se věnuje popisu vzniku a vývoje metod hodnocení pacientů s angioedémy a statistickému zpracování dotazníků od 66 pacientů s hereditárním angioedémem vyplněných na čtyřech ambulancích při fakultních nemocnicích, které se zaměřují na toto onemocnění. Hlavním cílem práce je dozvědět se více o kvalitě života pacientů s HAE v dnešní době. V diskuzi jsou zpracované výsledky z vyplněných dotazníků a tyto výsledky jsou dále porovnávány s údaji z jiných světových zdrojů. Ze zpracovaných výsledků lze usuzovat, že nejvíce omezovanými oblastmi běžného života jsou fyzické aktivity a narušování nočního spánku s navazující únavou během dne. Stejně významné je také negativní ovlivňování psychické kondice, protože hereditární angioedém vyvolává deprese a...
Bazotesty a lymfocytární transformační testy s vazbou na lékové intolerance
Honsárková, Tereza ; Krčmová, Irena (vedoucí práce) ; Andrýs, Ctirad (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Bc. Tereza Honsárková Školitel: prim. MUDr. Irena Krčmová, CSc. Název diplomové práce: Bazotesty a lymfocytární transformační testy s vazbou na lékové intolerance Bazotesty a lymfocytární transformační testy jsou vyšetření, která napomáhají komplexní diagnostice pacienta se suspekci lékové alergie. Správná diagnostika je důležitá pro volbu vhodného opatření, má však svá úskalí. Léková alergie je nejčastěji spojována s β-laktamy, především s peniciliny. Hlavním cílem diplomové práce bylo vypracování aktuální statistiky na základě dokumentace vybraného souboru pacientů. Jednalo se o nemocné, kteří byli kompletně klinicky a laboratorně vyšetřeni. Hlavní podmínkou výběru bylo provedení kožních testů pro suspekci na lékovou alergii indikovanou antibiotiky penicilinové řady za rok 2017 na ambulanci Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové. Byla zpracována jejich data týkající se anamnézy, laboratorních vyšetření se zaměřením na bazotesty a lymfocytární transformační testy a také výsledky kožních testů. Zpracování dat 25 pacientů poukázalo na přínosné nálezy. Zajímavým zjištěním byl fakt, že v anamnéze pacientů převládá výskyt pozdních projevů (63 %). Při statistickém...
Systémové a lokální alergické reakce po bodnutí hmyzem z hlediska epidemiologického, diagnostického a terapeutického
Vachová, Martina ; Panzner, Petr (vedoucí práce) ; Kučera, Petr (oponent) ; Krčmová, Irena (oponent)
Alergie na včelí a vosí jed ohrožuje pacienta závažnou, mnohdy život ohrožující anafylaktickou reakcí po bodnutí hmyzem. Správná diagnostika a léčba je tudíž pro pacienta s touto diagnózou zcela zásadní a patří do rukou erudovaného alergologa. Cílem naší práce bylo poskytnout komplexní pohled na tyto nemocné, a to z mnoha různých úhlů pohledů, z pohledu epidemiologického, diagnostického a terapeutického. Nejprve jsme se zaměřili na odhalení prediktorů těžké reakce po bodnutí hmyzem, dále jsme hodnotili přínos aktuálně dostupných laboratorních metod pro diagnostiku alergie na hmyzí jed a sledovali jsme i změny imunologických parametrů v průběhu léčby imunoterapií hmyzím jedem. Všechny tyto dílčí záměry se nám podařilo splnit. Jako prediktory těžké reakce jsme odhalili věk (riziko narůstá s věkem), bodnutí do oblasti hlavy a mužské pohlaví. Rovněž jsme zhodnotili přínos jednotlivých diagnostických metod a navrhli jsme i možný způsob, jakým diagnostiku alergie na hmyzí jed optimalizovat. V průběhu léčby imunoterapií hmyzím jedem jsme zaznamenali statisticky významné změny imunologických parametrů. Z důvodu malého počtu bodnutí hmyzem v průběhu léčby jsme však zatím nemohli ověřit klinickou relevanci těchto změn.
Bazotesty a lymfocytární transformační testy s vazbou na lékové intolerance
Honsárková, Tereza ; Krčmová, Irena (vedoucí práce) ; Andrýs, Ctirad (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Bc. Tereza Honsárková Školitel: prim. MUDr. Irena Krčmová, CSc. Název diplomové práce: Bazotesty a lymfocytární transformační testy s vazbou na lékové intolerance Bazotesty a lymfocytární transformační testy jsou vyšetření, která napomáhají komplexní diagnostice pacienta se suspekci lékové alergie. Správná diagnostika je důležitá pro volbu vhodného opatření, má však svá úskalí. Léková alergie je nejčastěji spojována s β-laktamy, především s peniciliny. Hlavním cílem diplomové práce bylo vypracování aktuální statistiky na základě dokumentace vybraného souboru pacientů. Jednalo se o nemocné, kteří byli kompletně klinicky a laboratorně vyšetřeni. Hlavní podmínkou výběru bylo provedení kožních testů pro suspekci na lékovou alergii indikovanou antibiotiky penicilinové řady za rok 2017 na ambulanci Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové. Byla zpracována jejich data týkající se anamnézy, laboratorních vyšetření se zaměřením na bazotesty a lymfocytární transformační testy a také výsledky kožních testů. Zpracování dat 25 pacientů poukázalo na přínosné nálezy. Zajímavým zjištěním byl fakt, že v anamnéze pacientů převládá výskyt pozdních projevů (63 %). Při statistickém...
Vliv onemocnění v dětském věku na výskyt alergií
Kotrchová, Veronika ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Krčmová, Irena (oponent)
Autor: Veronika Kotrchová Název: Vliv onemocnění v dětském věku na výskyt alergií Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, studijní obor farmacie Cíl práce: Cílem práce bylo zjistit, zda onemocnění v dětském věku působí jako protektivní či rizikový faktor pro výskyt alergií. Zabývali jsme se především onemocněními infekčního charakteru. Vycházeli jsme převážně z tzv. hygienické hypotézy, která tvrdí, že kontakt s mikrobiálními agens v raném dětství posiluje imunitní systém dítěte. Děje se tak zřejmě mechanismem aktivace Treg lymfocytů. Metody: Rozeslali jsme celkem 2793 dotazník na 69 základních škol po celé České republice. Zpátky se nám jich vrátilo 1697. Pomocí určitých kritérií jsme definovali dvě skupiny, alergiky a nealergiky. Jasných alergiků bylo 420, jasných nealergiků 774. Pomocí dalších kritérií jsme dourčovali, zda prodělání daného onemocnění působilo jako protektivní či rizikový faktor pro výskyt alergických obtíží v pozdějším věku. Výsledky: U naprosté většiny onemocnění jsme neprokázali statistickou významnost mezi proděláním onemocnění v 1. roce života a výskytem alergických obtíží v pozdějším věku (po 1. roce života). Výjimkou byl však zánět průdušek, jehož prodělání v 1. roce života výrazně zvýšilo riziko výskytu alergických obtíži v...
Vliv stravy na výskyt alergií u dětí
Machová, Alexandra ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Krčmová, Irena (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studentka: Alexandra Machová Školitel: PharmDr. Petr Jílek, CSc. Název diplomové práce: Vliv výživy na vznik alergií u dětí CÍL PRÁCE: Cílem naší práce bylo zjistit možné souvislosti mezi složením výživy dětí a následným rozvojem alergií. Dále jsme se pokusili vyhledat dostupné poznatky v této oblasti a porovnat naše výsledky s výsledky bádání jiných výzkumných týmů. METODY: Rozeslali jsme 2793 námi vytvořených dotazníků do celkem 69 škol po celé České republice, na něž retrospektivně odpovídali rodiče žáků 7. a 8. tříd. Vrátilo se nám 1697 dotazníků, které jsme dále statisticky zpracovali. Otázky dotazníku zahrnovali široký okruh témat, mezi něž patřilo i téma této práce. VÝSLEDKY: Zaznamenali jsme několik statisticky významných výsledků. Negativní vliv na vznik alergií u dítěte jsme zjistili konzumace jogurtů kojící matkou 2 - 5 krát týdně (p < 0,05), konzumace ryb méně než jedenkrát týdně v průběhu kojení (p < 0,05) a konzumace masa a uzenin 1 - 3 krát týdně mezi 4. a 6. rokem věku dítěte (p < 0,05). Naopak pozitivní (resp. protektivní) vliv na vývoj alergií u dítěte má úplné vyhýbání se jogurtům v průběhu kojení (p < 0,05), konzumace domácího ovoce kojící matkou (p < 0,05) a občasná...
Imunologické vyšetření pacientů na čekací listině transplantací ledvin
Kica, Ondřej ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Krčmová, Irena (oponent)
Transplantace může být v některých případech poslední možností jak zachránit život nemocného člověka. Tento terapeutický přístup se využívá u těch orgánů, které nelze nahradit žádným jiným způsobem. Hlavním problémem, který se prozatím nepodařilo vyřešit je odhojovací reakce indukovaná v těle příjemce, při které klíčovou úlohu sehrávají rozdíly mezi HLA antigeny dárce a příjemce. Pečlivé laboratorní vyšetření pacientů na čekací listině před transplantací je jedním ze základních faktorů ovlivňujících osud transplantovaného štěpu a jeho příjemce.
Současné možnosti diagnostiky alergií
Babjáková, Ladislava ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Krčmová, Irena (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Ladislava Babjáková Školitel: MUDr. Václava Gutová Název bakalářské práce: Možnosti současné diagnostiky alergií Cílem této práce bylo vytvořit přehled možností diagnostiky alergií, která je v současné době prováděna v ambulantních ordinacích na odděleních alergologie a imunologie. Vytvořit přehled metod, které jsou standardně používané při laboratorní diagnostice alergií a dále metod užívaných pro výzkumné účely. V této práci jsou použity především informace, které byly publikovány v posledních letech našimi předními alergology a imunology.
Autovakcíny
Bureš, Martin ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Krčmová, Irena (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Martin Bureš Školitel: PharmDr.Petr Jílek,CSc., MUDr. Eva Budayová Název diplomové práce: Autovakcíny V roce 2012 uplynulo 108 let od prvního užití autovakcíny. Tato terapie se používá zejména k léčbě chronických alergických reakcí na antigenní substance baterií. K jejich přípravě je používána metodika: Příprava mikrobiálního antigenního komplexu k diagnostice a léčbě infekčně alergických onemocnění (Maršálek, 1971) a Návrh na štandartné metódy prípravy bakteriových imunomudulačných "stock" vakcín (kolektiv autorů, 1991). V teoretické části je detailně popsán postup výroby autovakcíny, kožního testu a podání autovakcíny. Obsahem této práce je také statistické vyhodnocení souboru vzorků zaslaných na oddělení vakcín Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové za období let 2009, 2010 a 2011. V tomto je zachyceno rozložení pacientů dle věku, pohlaví, formy podání, udané diagnózy a zachycených patogenních kmenů bakterií.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 30 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.