|
|
Struktura oběživa v Čechách druhé poloviny 17. století. K výpovědní hodnotě nálezů mincí druhé poloviny 17. století
Brádle, Vojtěch ; Kostlán, Antonín (oponent) ; Šimek, Eduard (oponent)
Současná česká numismatika postrádá aktuální souhrnnou práci, která by byla věnována problematice měnových poměrů v Čechách druhé poloviny 17. stol. a s ní se do značné míry kryjící vládou Leopolda I. Vedle studia dochovaných písemných pramenů mohou jistý pohled na měnové poměry studované doby ukázat rovněž v dané době ukryté mincovní depoty. Na základě kritérií minimálního počtu 100 mincí v jednotlivých nálezech, jejich úplného nebo téměř úplného zachování a určitého stupně odborného zpracování bylo vybráno 13 hromadných nálezů uschovaných svými majiteli v letech 1650-1700, které celkově obsahovaly 8089 ražeb. Na jejich základě byl proveden detailní rozbor s cílem zjistit strukturu oběživa v Čechách druhé poloviny 17. stol., porovnat jeho výsledky se složením nálezů z let 1618-1648 a odhalit tak možné změny a vývojové tendence. V případě české mince bylo cílem i porovnání s jejím zastoupením v zahraničních nálezech z jiných částí habsburské monarchie. V neposlední řadě měl rozbor také vést k ověření některých v literatuře často opakovaných tezí týkajících se např. výskytu a pronikání cizích mincí do oběživa na českém území nebo významu mincovnictví soukromých vydavatelů mince z Čech, Moravy a Slezska. Aby změny ve struktuře oběživa byly vykresleny plastičtějším způsobem, byly kromě celkové analýzy...
|
|
|
Žďárští ze Žďáru. Osudy šlechtického rodu na Kladensku
Fridrich, Hynek ; Kostlán, Antonín (oponent) ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce)
Rodina Žďárských ze Žďáru příslušela až do 17. století do nižšího šlechtického stavu a nosila titul rytířů. Rytíři Žďárští vzešli ze severozápadních Čech z oblasti Doupovských hor (severovýchodně od Karlových Varů), kde byla jejich hlavním sídlem gotická tvrz a později renesanční zámek ve Žďáru nedaleko městečka Doupova. Rod patřil do velkého českého panského rozrodu Janoviců, do něhož se počítali i velice významní a mocní páni z Kolovrat, páni z Janovic, páni z Vimperka a rytířské rody Zručských z Chřenovic a Čejků či Dvořeckých z Olbramovic. První písemné prameny o Žďárských se objevují již v roce 1295, kdy je v jedné listině připomínán jako svědek "Stanizlaus de Zar". Je však jisté, že rodina byla ještě starší. Ve 14. a 15. století se rod značně rozrostl, ale nadále žil převážně v oblasti Doupovska, kde většinou sídlil na několika tvrzích. Během 15. století se vytvořily čtyři rodové linie, z nichž jedna zašla již v 16. století, dvě vymřely v 17. století a jedna žije dodnes v Německu (Sasku) pod jménem Sahrer von Sahr von Schönberg. V první polovině 15. století rod výrazně proslavil Jan Šmikouský ze Žďáru, který byl v době husitských občanských válek na královské straně, ale v první polovině třicátých let se stal vojenským hejtmanem druhé - husitské strany. Husité jej zlákali do svých služeb, neboť Jan...
|
|
|
Topic of the conference
Kostlán, Antonín
The issue of scientists in exile has been of interest primarily due to the large wave of emigration which ensued in Europe in the face of the Nazi regime. However, other waves of emigration and exile in 20th century Europe, such as those evoked by European and non-European authoritarian regimes and dictatorships or other malignant political developments, have so far escaped more detailed attention. Anotace v AJ (min. 64 znaků): The issue of scientists in exile has been of interest primarily due to the large wave of emigration which ensued in Europe in the face of the Nazi regime. However, other waves of emigration and exile in 20th century Europe, such as those evoked by European and non-European authoritarian regimes and dictatorships or other malignant political developments, have so far escaped more detailed attention.
|
|
|
Czech scholars in exile, 1948-1989
Kostlán, Antonín
Czechoslovakia in the years 1948-1989, represented one of the countries of the Soviet power bloc where the development of research was in many ways supported by the country's government, but at the same time subjected to various restrictions and strong political pressure. The paper focuses on the main characteristic features of the emigration of scientists and intellectuals in the period of the communist regime and presents the results of an analysis of departure of the workers of the Czechoslovak Academy of Sciences to exile. It tries to estimate the overall extent of this emigration, deliberates about the further careers of exile scholars and introduces an attempt of exile typology.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.