|
|
Mezi liberalismem a socialismem: Pavel Novgorodcev, Bogdan Kisťakovskij, Sergej Gessen a Georgij Gurvič
Zemánek, Ladislav ; Kosáková, Hana (oponent)
Práce se zabývá cestami ruských intelektuálů k nové filosofické a ideologické syntéze, jež by dokázala nabídnout adekvátní řešení sociální krize 20. století. Na základě filosofické analýzy a komparativní metody ukazuje přednosti a nedostatky koncepcí jednotlivých autorů, společné momenty i hlavní vývojové tendence. V návaznosti na A. Walického je analýza podřízena narativu vývoje od sociálního liberalismu k liberálnímu socialismu, ztělesněného dílem V. S. Solovjova, P. I. Novgorodceva, B. A. Kisťakovského, S. I. Gessena, G. D. Gurviče a M. V. Višňaka. Pozornost je věnována právním a politickým aspektům liberalismu a socialismu na pozadí duality individualismu a kolektivismu, atomismu a intersubjektivity, přirozeného a pozitivního práva, soukromého a veřejného vlastnictví, volného trhu a státního intervencionismu, suverenity lidu a práva, utopismu a antiutopismu, svobody a rovnosti, univerzalismu a partikularismu, revoluce a reformismu. Práce se pokouší odpovědět na otázku, zda, případně nakolik je syntéza liberalismu a socialismu vůbec možná. V závěru se ukazuje, že možná je, vyžaduje však zároveň inkluzi konzervativních prvků.
|
|
|
The portrayal of the unreal in Strugatsky brothers' novels.
Romanenko, Anton ; Kosáková, Hana (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
Tato bakalářská práce se snaží popsat způsoby, pomocí kterých bratři Strugačtí zobrazují "nereálné" (tj. takové jevy, které jsou nadpřirozené a neexistují v současném světě) ve své knize "Les" (Улитка на склоне). Cílem práce je zjistit, jaké lingvistické prostředky a postupy používají bratři Strugačtí pro vytvoření obrazů nereálného. Tato práce se opírá o teoretický postupy kognitivní lingvistiky. Tento směr lingvistického bádání klade důraz na vzájemnou propojenost zkušenosti existence mluvčího v času a prostoru a jeho lingvistického chování. Fantastické jevy avšak neexistují v současném světě, jsou představitelné jenom v jazyce. Proto je zajímavá otázka, jak bratři Strugačtí popisují fantastické jevy a jaký epistemologický význam takové popisy mohou mít.
|
|
|
«Little Man» Characters in the Work of Nikolai Gogol and Andrei Platonov
Yakubenkova, Yulia ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Kosáková, Hana (oponent)
a klíčová slova Tato bakalářská práce se zabývá analýzou pojmu «malý člověk». V první kapitole jsou postupně probrány různé aspekty obecné formulace pojmu. Druhá kapitola je věnována postavám "petrohradských" povídek N.V. Gogola, jelikož jsou nejreprezentativnějšími představiteli typu "malý člověk". Třetí kapitola pojednává o postavách A.P. Platonova, srovnává je s postavami N.V. Gogola a polemizuje se vnímáním postav A.P. Platonova jako "malých lidí". Analýza z větší částí vychází ze sekundarní literatury proto, že samotný pojem "malý člověk" je literárněvědnou abstrakcí, jejíž rozbor nelze uskutečnit jenom na základě primárních zdrojů. Klíčová slova: ruská literatura, malý člověk, Nikolaj Gogol, Andrej Platonov
|
|
|
Člověk, stát a právo v myšlení Pavla Novgorodceva
Zemánek, Ladislav ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Kosáková, Hana (oponent)
Práce se zabývá dílem ruského právního filosofa P. I. Novgorodceva s důrazem na koncepty přirozeného práva, společenského ideálu, individualismu, liberalismu, právního státu a demokracie. Novgorodcevova interpretace uvedených konceptů je zasazena do širších souvislostí ruské i západní právní a politické filosofie. Novgorodcevovo dílo je analyzováno s ohledem na transformaci ruské liberální doktríny od klasického liberalismu k liberálnímu socialismu. Práce odhaluje progresivní momenty autorova myšlení a naznačuje způsoby, jak je dále rozvíjet. Jednotlivé aspekty jsou zkoumány prizmatem kritické teorie společnosti A. Honnetha. To umožňuje uchopit látku v historické proměnlivosti a podmíněnosti při současném zachování normativního měřítka. Cílem práce není pouze posoudit přínos a aktuálnost Novgorodcevova díla, ale rovněž kriticky prozkoumat otázky relevantní z hlediska zvoleného tématu, především pak metafyzické předpoklady liberalismu a jeho meze ve vztahu k pojetí člověka, státu a práva. Práce ukazuje, že ruský filosof sice nabídl reformulace starých konceptů, nedokázal však opustit liberální paradigma. Jeho texty proto nemohou posloužit pro překonání metafyzických předpokladů liberální demokracie.
|
|
|
Siginificance of literary salons in Russia during the rule of Alexander I.
Melkonova, Anastasia ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Kosáková, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem literárního salonu v Rusku za doby vlády Alexandra I. a jeho rolí a významem pro ruskou společnost celkově a pro literaturu zvláště. V rámci této práce byly uvedeny hlavní příčiny tohoto jevu v Rusku, byla provedena analýza jeho historie od počátků až do ztráty významu, kde je zvláštní pozornost věnována literárnímu salónu za doby vlády Alexandra I. Pro stanovení specifiky literárního salonu byla provedena analýza rozdílů mezí salony a kroužky a jinými formami organizací literárního života, rozdílů mezí salony, jejichž majiteli jsou dámy či páni, a také rozdílů mezí petrohradskými a moskevskými literárními salony. Klíčová slova: Dějiny ruské kultury, 19. století, literární salón, ruská literatura
|
|
|
Sen v díle Fjodora Michajloviče Dostojevského
Večeřová, Kristýna ; Kosáková, Hana (vedoucí práce) ; Nykl, Hanuš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá motivem snu v díle Fjodora Michajloviče Dostojevského (1821- 1881). Práce se zaměřuje na vztah snu a reality v literární fikci spisovatele. Po stručném shrnutí přístupů badatelů, jež se daným motivem v tvorbě Dostojevského zaobírali, autorka zkoumá, jakým způsobem spisovatel integruje motiv snu do literární fikce. Představuje několik typů konfrontace snu a reality v autorových prózách a uvádí funkce, které sen plní jakožto literární prostředek. ávěrečná kapitola práce nahlíží motiv snu jako součást umělecko-filozofického záměru autora a navrhuje možnou interpretaci jeho role v uskutečnění tohoto záměru.
|
|
|
Comparative analysis of poems The Twelve by Alexander Blok and Christ has risen by Andrei Bely
Ivanova, Anna ; Kosáková, Hana (vedoucí práce) ; Ulbrechtová, Helena (oponent)
Cílem dané bakalářské práce je srovnat poemy Dvanáct Alexandra Bloka a Kristus vstal z mrtvých Andreje Bělého. Tyto básně disponují společnými rysy: obě byly napsány předními ruskými symbolistickými básníky, a to roku 1918, a představovaly reakci na aktuální revoluční události v Rusku; rovněž jsou si podobné žánrově a tématicky. Hlubší prozkoumání zmíněných skutečností, jakož i vytčení individuálních rysů pro každou z těchto poem, zakládá na historicko-biografických údajích, na analýze umělecké zvláštnosti a žánrového specifika těchto děl, na odhalení sémantiky klíčových symbolů a obrazů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Komparace dramatu Bouře a libreta k opeře Káťa Kabanová
Zoubková, Lenka ; Kosáková, Hana (vedoucí práce) ; Kitzlerová, Jana (oponent)
(česky): Tématem bakalářské práce je komparace dramatu Bouře Alexandra Nikolajeviče Ostrovského a libreta k opeře Káťa Kabanová skladatele Leoše Janáčka. Stručně shrnuje vznik, první uvedení a přijetí obou děl, krátce charakterizuje děj a hlavní postavy původního díla. Následně práce zkoumá okolnosti vzniku libreta, hledá odpověď na otázku, proč si Leoš Janáček vybral drama Bouře jako předlohu pro svoji operu. Hlavním cílem práce je srovnání děje a postav obou děl se zaměřením na hlavní postavu Káťu Kabanovou. Na závěr se práce snaží zodpovědět otázky, proč došlo ke změnám v libretu oproti původní předloze, jaký smysl tyto úpravy měly a co k nim autora vedlo.
|
|
|
The Element of Cyclization In Sergey Dovlatov's works
Zhabska, Kseniia ; Ulbrechtová, Helena (vedoucí práce) ; Kosáková, Hana (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu vybraných textů Sergeje Dovlatova z hlediska teorie cyklu. V práci jsou představeny klíčové teorie týkající se aspektu cyklizace, ze kterých vycházíme ve vlastní analýze. Představená analýza cyklu Sergeje Dovlatova "Kufr" demonstruje, jakým způsobem se aspekty cyklizace typické pro poezii, projevují v prozaickém díle. Můžeme konstatovat, že lyrické cyklotvorné prvky fungují take v prozaických textech, především na úrovni tématu, motivu a lexika. Klíčová slova: cyklus, Sergej Dovlatov, ruská literatura 20. Století
|
|
|
Literární postava v díle Vasila Bykava
Koliášová, Jana ; Kosáková, Hana (vedoucí práce) ; Ulbrechtová, Helena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou literárních postav v díle běloruského prozaika Vasila Bykava, jehož tvorbě i přes četné překlady dosud nebyla v českém prostředí věnována hlubší pozornost. Záměrem práce je především přispět k dosavadnímu narativnímu rozboru Bykavova díla, který je dodnes opomíjen i ve světové reflexi. První kapitola představuje Bykavovu tvorbu s důrazem na jeho přístup k utváření postavy v širším kontextu hlavních tendencí sovětské válečné literatury 2. poloviny 20. století. V následující kapitole jsou vyloženy nejčastější postupy při konstrukci postav v Bykavových textech spolu s analýzou dalších narativních kategorií pro celistvou modelaci postavy podstatných. Třetí kapitola je zaměřena na stručnou typologii postav objevujících se napříč Bykavovým dílem; centrem zájmu jsou zde způsoby, jimiž autor přetváří a obohacuje kanonický rejstřík postav válečné literatury socialistického realismu.
|
host ::
RSS.