|
|
Diatoms as bioindicators for tracking freshwater salinization.
Severa, František ; Kopalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Dobiáš, Jakub (oponent)
Tato práce je zaměřena na vztah rozsivkových (Bacilariophyta) společenstev ke konduktivitě a využití tohoto vztahu k monitorování salinity sladkých vod. Salinita zvyšující se kvůli antropogenním vlivům se v poslední době stala ohrožením pro mnoho sladkovodních habitatů, kvůli nárůstu antropogenních zdrojů solí, jako jsou soli používané na zimní údržbu silnic, odpadní vody nebo hnojiva. Tento problém navíc zhoršuje fakt, že jsou soli koncentrovány zvýšeným odparem spojeným se změnou klimatu. Zasolování ekosystémů má přímý vliv na fyziologické procesy přítomných organismů, a protože schopnost se s tímto stresem vyrovnat se mezi jednotlivými organismy liší je výsledkem také změna společenstva. Tím se může salinita nepřímo podílet na poškození ekosystémových služeb využívaných člověkem. Kromě toho, pro některá využití, jako je zdroj pitné vody nebo vody pro zalévání, je problém již salinita samotná. Stejně jako na ostatní organismy, působí salinita i na rozsivky. Pro ně je to, respektive konduktivita jako zástupná hodnota, dokonce jeden z nejsilnějších vlivů určující složení jejich společenstev. Tento těsný vztah je způsoben různou adaptací jednotlivých druhů lišících se v adaptačních mechanismech jako je tvorba osmolytů, extracelulárních polymerických látek nebo přizpůsobení morfologie. Využití...
|
|
|
Role of microbes in the decomposition in headwater streams.
Kociánová, Petra ; Kopalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
Rozklad organické hmoty v horních tocích je klíčovým procesem v ekologii toků a důležitou součástí globálního cyklu uhlíku. Rychlost rozkladu závisí na abiotických a biotických faktorech, zahrnujících teplotu, průtok, chemii živin, a strukturu a aktivitu společenstev makro- bezobratlých a mikrobů. Mikrobiální rozkladači hrají v potocích zvláště důležitou roli při rozkladu chemickou degradací sloučenin a přenosem živin a energie k vyšším trofickým úrovním. Tyto procesy jsou zvláště náchylné ke změnám v důsledku současného a budoucího oteplování, které ovlivní jak komunity rozkladačů, tak související rychlosti rozkladu. Tato práce poskytuje přehled hlavních faktorů, které řídí rychlost rozkladu v tocích, včetně biotických faktorů, jako je mikrobiální aktivita, abiotických faktorů, jako je teplota vody a dostupnost živin, a jak se tyto faktory mohou v budoucnosti změnit v důsledku teplejšího klimatu. Konkrétně předpovídám, že mikrobiální příspěvek k rozkladu v horních tocích by se mohl v důsledku zvýšených teplot vody, změnách v okolní vegetace, zvýšené dostupnosti živin a posunech v hydrologickém režimu v důsledku globálního oteplování zvýšit. .
|
|
| |
|
|
Biogeografie a habitatové preference rodu Luticola
Hanišová, Lucie ; Kopalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kulichová, Jana (oponent)
Rod Luticola je jedním z druhově bohatých rodů spadající do třídy rozsivky (Bacillariophyceace), obsahující 204 plně podložených druhů. Cílem této práce je z dostupné literatury shrnout informace zaměřené na biogeografii tohoto rodu, habitatové preference polárních a temperátních druhů a jejich ekologickou valenci pro stěžejní faktory jejich výskytu - pH a konduktivitu. Ze získaných dat vyplývá, že tento rod je celosvětově rozšířen s vyšší druhovou diverzitou v Evropě, Jižní Americe a především v antarktické oblasti, která je bohatá na množství endemických druhů. V habitatových preferencích převažují u temperátních druhů vodní habitaty, zatímco u polárních druhů habitaty terestrické. Polární druhy se také odlišují od temperátních druhů užším rozpětím ekologické valence pro hodnoty pH. Obě skupiny však preferují nízkou konduktivitu. Nejvíce druhů rodu Luticola se nalézá v prostředí s hodnotami do 100 μS/cm. Klíčová slova: biogeografie, konduktivita, Luticola, pH.
|
|
|
Využití subfosilních perlooček v paleoekologických rekonstrukcích
Bubenková, Anna ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Kopalová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce je literární rešerše shrnující využití subfosilních perlooček v paleoekologických rekonstrukcích. Cílem této práce je představení subfosilních perlooček jako silného nástroje, kterým lze podrobně zkoumat celý historický vývoj jezer a sledovat významné změny, kterými byly postupem času formovány. Dále je zde kriticky zhodnoceno několik nejčastějších postupů rekonstrukcí vlivu změn klimatu, výšky hladiny, acidifikace a trofie, které se často setkávají s mnoha problémy. Důležitá je správná interpretace výsledků, jelikož všechny faktory ve vodním prostředí jsou navzájem provázané a je tedy nutné vyhnout se zjednodušujícím závěrům. Navzdory určitým pochybám jsou subfosilní perloočky významnou součástí paleoekologických rekonstrukcí, s mnoha možnými aplikacemi v budoucím výzkumu. Klíčová slova: subfosilní Cladocera, paleoekologie, rekonstrukce
|
|
|
Taxonomy, ecology and biogeography of aquatic and limno-terrestrial diatoms (Bacillariophyta) in the Maritime Antartic Region
Kopalová, Kateřina ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Sabbe, Koen (oponent) ; Jüttner, Ingrid (oponent)
Rozsivky (Bacillariophyta) představuji jednu z nejrozmanitějších skupin řas v antarktické oblasti, hrající dominantní roli téměř ve všech sladkovodních a suchozemských ekosystémech. Přestože se jedná o tak důležitou skupinu, její diverzitě, ekologii a biogeografii v oblasti maritimní Antarktidy bylo věnováno jen málo pozornosti. Hlavním cílem této práce je taxonomická, ekologická a biogeografická charakteristika sladkovodních, limno-terestrických a mechy osídlujících společenstev rozsivek ze dvou ostrovů v oblasti maritimní Antarktidy: z ostrova Jamese Rosse a ostrova Livingston, které se nacházejí na opačných stranách Antarktického poloostrova. V této práci bylo analyzováno celkem 250 vzorků z různých typů habitatů (z jezer, potoků, mělkých mokřadů a mechů) poloostrova Byers na ostrově Livingston a poloostrova Ulu na ostrově Jamese Rosse. S využitím světelného a skenovacího elektronového mikroskopu byla popsána poměrně bohatá rozsivková flóra složená ze 178 druhů zastupujících 43 rodů. Ačkoli ještě donedávna bylo všeobecně uznáváno, že rozsivková flora antarktické oblasti se skládá z převážně kosmopolitních druhů, výsledky této práce a popis mnoha nových druhů (některé z nich prezentovány v kapitolách 2, 3 a Appendixech 1-5) tuto teorii vyvrací. Zdá se, že vedle vlivu fyzikálně-chemických...
|
|
| |
|
|
Ecology and Taxonomy of limno-terrestrial diatoms from East Antarctica.
Bishop, Jordan ; Kopalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hutňan Chattová, Barbora (oponent) ; Jüttner, Ingrid (oponent)
Rozsivky jsou jednobuněčné fotosyntetické eukaryotní organismy významně přispívající ke globální primární produkci. Zároveň v Antarktidě patří mezi druhově nejrozmanitější skupinu organismů. Z pohledu biogeografie, Antarktidu tradičně dělíme na tři oblasti a to subantarktickou, přímořskou a kontinentální Antarktidu. Nové taxonomické revize rozsivek v subarktické a přímořské oblasti v nedávné době odhalily řadu endemických druhů, které byly v minulosti špatně určeny a zařazeny mezi kosmopolitní druhy. Nejen v rámci kontinentální Antarktidy vedla tato taxonomická nepřesnost například ke zkresleným závěrům v rámci environmentálních faktorů ovlivňujících společenstva limno-terestrický rozsivek. Tato znalost je důležitá vzhledem k použití rozsivek jako regionálních bioindikátorů pro změnu životního prostředí. Cílem této disertační práce byla revize rozsivkové flóry kontinentální Antarktidy a stanovení faktorů, které tyto společenstva strukturují ve dvou historicky a biologicky významných lokalitách východní Antarktidy, Vestfold Hills a Windmill Islands. Popis nového rodu Sabbea bylo provedeno u dlouho špatně zařazeného druhu, Sabbea adminensis, který se vyskytuje v oblasti Vestfold Hills a McMurdo Sound Region, kde byl zdrojem taxonomického zmatku již od počátku 20. století (kapitola 2). V rámci revize...
|
|
| |
|
|
A comparison between paleo and recent freshwater diatom communities from Vega Island, Antarctica.
Bulínová, Marie ; Kopalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Spaulding, Sarah (oponent)
Rozsivky v Antarktické oblasti obývají různorodé limno-terestrické habitaty, z nichž každý má svůj jedinečný ekologický význam v biomonitoringu, paleoekologii a v biogeografii, avšak naše znalosti se stále zaměřují převážně na obsáhnutí a zaznamenávání diversity u daných habitatů v různých částech Antarktidy. Abychom získali větší vhled do toho, co ovlivňuje strukturu společenstev antarktických rozsivek z prostorového a habitatového hlediska, popisuji jejich rozmanitost a ekologii. Zaměřuji se na čtyři různé habitaty (jezera, mechy, potoky a mělké mokřady) na dvou protilehlých stranách ostrova Vega, který se nachází v souostroví Jamese Rosse ve Weddellově moři. Nalezla jsem různorodou flóru 136 taxonů patřících do 31 rodů, kterým dominoval rod Nitzschia. Dále naznačuje, že flóra ostrova Vega je biogeograficky ovlivněna jak kontinentálními, tak Maritimními antarktickými bioregiony. Bylo zjištěno, že typ stanoviště je rozhodujícím faktorem pro složení společenstva rozsivek, a že tento vliv je silnější, než vliv rozmístění v rámci ostrova. V ordinační analýze byly separovány vzorky mechů primárně druhem Chamaepinnularia krookiformis, zatímco vzorky jezer byly odděleny hlavně druhem Nitzschia paleacea. Potoky určuje především Fistulifera pelliculosa. Tato recentní společenstva byla následně porovnána s...
|
host ::
RSS.