|
|
Studium biodegradace PCB pomocí ligninolytických hub.
Kožená, Lenka ; Bosáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Olšovská, Jana (oponent)
Byla sledována schopnost biodegradace komerční směsi Deloru 103 pomocí osmi druhů ligninolitických hub ve dvou typech živných médií: v dusíkem limitovaném minerálním médiu tzv. Kirkovo médium a v komplexním Malt-extrakt glukosovém médiu. Nejúčinnější biodegradace byla prokázána u kmene Pleurotus ostreatus, kde byla pozorována 99% biodegradace sumy kongenerů PCB po 42 dnech v obouch médiích. U houby Bjerkandera adusta v kompexním médiu byla schopnost biodegradace 89% sumy kongenerů PCB během 42 dní. U houby Irpex lacteus v Kirkově médiu byla schopnost biodegradace 70% sumy kongenerů PCB během 42 dní. U ostatních studovaných ligninolytických hub byla prokázana nižší schopnost biodegradace, zejména pak byly degradovány nízkochlorované bifenyly. Dále byla sledována akutní toxicita v průběhu biodegradace Deloru 103. Nejvhodnější pro dekontaminaci PCB je P. ostreatus, neboť v průběhu biodegradace PCB bylo pozorováno snížení toxicity ve srovnání s kontrolou. U ostatních hub nebylo pozorováno snížení akutní toxicity. Také byla studována aktivita ligninolytických enzymů při biodegradaci PCB. V obou typech médií byla detekována enzymová aktivita lakasy v kulturách Dichomitus squalens, Pycnoporus cinnabarinus a Trametes versicolor; enzymová aktivita ligninperoxidasy v kulturách Pycnoporus cinnabarinus;...
|
|
|
Studium biodegradace PCB pomocí ligninolytických hub.
Kožená, Lenka ; Olšovská, Jana (oponent) ; Bosáková, Zuzana (vedoucí práce)
Byla sledována schopnost biodegradace komerční směsi Deloru 103 pomocí osmi druhů ligninolitických hub ve dvou typech živných médií: v dusíkem limitovaném minerálním médiu tzv. Kirkovo médium a v komplexním Malt-extrakt glukosovém médiu. Nejúčinnější biodegradace byla prokázána u kmene Pleurotus ostreatus, kde byla pozorována 99% biodegradace sumy kongenerů PCB po 42 dnech v obouch médiích. U houby Bjerkandera adusta v kompexním médiu byla schopnost biodegradace 89% sumy kongenerů PCB během 42 dní. U houby Irpex lacteus v Kirkově médiu byla schopnost biodegradace 70% sumy kongenerů PCB během 42 dní. U ostatních studovaných ligninolytických hub byla prokázana nižší schopnost biodegradace, zejména pak byly degradovány nízkochlorované bifenyly. Dále byla sledována akutní toxicita v průběhu biodegradace Deloru 103. Nejvhodnější pro dekontaminaci PCB je P. ostreatus, neboť v průběhu biodegradace PCB bylo pozorováno snížení toxicity ve srovnání s kontrolou. U ostatních hub nebylo pozorováno snížení akutní toxicity. Také byla studována aktivita ligninolytických enzymů při biodegradaci PCB. V obou typech médií byla detekována enzymová aktivita lakasy v kulturách Dichomitus squalens, Pycnoporus cinnabarinus a Trametes versicolor; enzymová aktivita ligninperoxidasy v kulturách Pycnoporus cinnabarinus;...
|
|
|
Biodegradace PCB pomocí ligninolytických hub
Cajthaml, Tomáš ; Kožená, Lenka ; Filipová, Alena ; Svobodová, Kateřina
Ačkoliv výroba používání polychlorovaných bifenylů (PCB) je již řadu desetiletí zakázána, stále tyto persistentní polutanty představují významné riziko z hlediska životního prostředí. V rámci této práce bylo testováno 9 zástupců perspektivních kmenů ligninolytických hub pro biodegradace PCB: Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus, Trametes versicolor, Irpex lacteus, Bjerkandera adusta, Picnoporus cinnabarinus, Dichomitus squalens, Phanerochaete magnolia, Panus tigrinus, ve dvou typech živných medií: dusíkem limitovaném a bohatém komplexním
|
host ::
RSS.