Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 39 záznamů.  začátekpředchozí30 - 39  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Nové doklady osídlení na území Prahy ve starší době římské
Bursák, Daniel ; Břicháček, Václav (oponent) ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce)
Předkládaná práce sleduje několik cílů. První kapitola stručně seznamuje se současným stavem bádání o germánských sídlištích ze starší doby římské na území Prahy, podává stručnou charakteristiku tohoto osídlení a sleduje jeho vazby na specifické přírodní podmínky území dnešního hlavního města. Je připojeno i souhrnné zhodnocení četných zdejších dokladů germánských železářských aktivit. Jako příloha práce byl v elektronické podobě připojen i seznam lokalit, na kterých došlo k zachycení nálezů, majících souvislost s osídlením z konce starého letopočtu a z prvních dvou staletí letopočtu nového. Tento seznam vznikl především jako aktualizace katalogu E. Droberjara z roku 2005. Doplněny byly některé nové, do roku 2008 publikované akce. Některé informace z výše zmíněného katalogu byly v rámci možností revidovány v muzejních sbírkách Muzea hlavního města Prahy a Národního Muzea či v archivu nálezových zpráv Archeologického ústavu v Praze. Z této činnosti vyvstalo mnoho perspektiv pro další navazující bádání a publikační činnost.
Laténské polozemnice v Čechách
Hricáková, Jana ; Košnar, Lubomír (oponent) ; Salač, Vladimír (vedoucí práce)
Tato práce se věnovala dosavadním výsledkům bádání v oblasti pozdně halštatských a laténských polozemnic. Za cíl si kladla shromáždit publikované, a pokud to bylo možné, i některé nepublikované prameny, na jejichž základě mělo být vytvořeno třídění polozemnic, které ukázalo, jaké druhy zahloubených staveb se vyskytovaly na území Čech od pozdně halštatského období do konce doby laténské. Bylo zjištěno, že nejvíce objektů se váže ke stupňům H D - LT A, pro které je charakteristická různorodost konstrukcí, a jak ukázala kapitola Funkce polozemnic, pravděpodobně můžeme v tomto období očekávat i rozličné využití těchto staveb. Vývojový zlom mezi stupni LT A a LT B přinesl typ stavby Břešťany - Vikletice, který nebyl do této doby neznámý, nicméně jeho postavení v rámci ostatních staveb nebylo zdaleka tak dominantní jako od této chvíle. Do konce laténského období již pak architektura zahloubených staveb nedoznává žádných výrazných změn. Zahloubené chaty byly roztříděny do 4 skupin nejdříve podle počtu a následně podle umístění kůlových jamek. Na základě takového rozdělení bylo posléze možné pokusit se rekonstruovat předpokládanou podobu staveb. Roztřídění polozemnic zároveň ukázalo, že stejně jako nebylo možné prokázat výraznější chronologickou citlivost zahloubených staveb, není možné ani doložit příliš...
Nálezy římsko-provinciální spotřební keramiky z Čech
Rypka, Luboš ; Musil, Jiří (oponent) ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se snaží podchytit jednotlivé nálezy římsko-provinciální, tzv. spotřební keramiky v Čechách. Již označení "spotřební" či také často užívaný název "užitková" keramika je ovšem mírně zavádějící a nepřesný. Termínem spotřební keramika lze v užším slova smyslu označit běžnou, většinou nezdobenou keramiku, sloužící mnohdy jen v kuchyňském provozu, k uchování potravin, či k transportním účelům. Tohoto označení je zde použito v širším slova smyslu, podobně jako jej již dříve užili jiní badatelé (Jančo 2003; Jančo 2004, 482; Košnar- Břicháček 1999, 168; Petznek 1998; Petznek 1999; Petznek 2000; Sakař 1978). Měli bychom se spíše držet přesnější názvu římsko-provinciální keramika či keramika římských provincií1 . Ovšem do této kategorie lze zařadit i nálezy terry sigillaty, takže ani tento termín nepostihuje zcela okruh zpracovávaného keramického zboží, i přesto se ale (narozdíl od vlastního názvu bakalářské práce) raději přidržuji neutrálnějšího označení římsko-provinciální či jen provinciální keramika2 , jakkoliv nepřesné toto označení může být. ...
Sídliště Kanín a problematika laténských dvorců
Elšíková, Veronika ; Košnar, Lubomír (oponent) ; Salač, Vladimír (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá současným stavem poznání laténských dvorců na území Čech. Obsahuje i informace o dalších typech sídelních areálů, které jsou v literatuře za dvorce označovány a to o čtyřúhelníkových valových areálech (tzv. "Viereckschanzen") a usedlostech dvorcového typu na oppidech a nehrazených rovinných sídelních aglomeracích. Druhá část práce se zabývá lokalitou Kanín, u které mělo být rozhodnuto, zda se jedná o laténský dvorec či nikoliv a dále se zaměřuje především na zpracování keramického souboru a na unikátní nález keramického fragmentu s kolkem koně.
Pohřebiště ze starší doby římské v Ohnišťanech (okr. Hradec Králové)
Černý, Martin ; Salač, Vladimír (oponent) ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce)
Bakalářská práce hodnotí nálezy z pohřebiště starší doby římské, které bylo objeveno při orbě 1,4 km jihovýchodně od obce Ohnišťany (okr. Hradec Králové). Hlavní část je uložena v Národním muzeu v Praze (56 předmětů). Dochováno je 8 hrobových celků se sponami, noži, nůžkami a zbraněmi. Rozrušené hroby poskytly řadu římsko-provinciálních importů - bronzové nádoby (např. souprava naběračky a cedníku Eggers 162 s kolkem C MANSVANNII) a spony z východních a západních provincií. Dálkové kontakty dokládá také přezka z území baltských kmenů. V místě dnešní obce je mj. doloženo povrchovými sběry současné sídliště. V oblasti východních Čech nápadně vysoký počet importů patrně souvisí s velice dobrým napojením na tehdejší obchodní síť.
Finds of Roman imports in the region of Spiš
Timura, Juraj ; Roth, Peter (oponent) ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce)
Predložená bakalárska práca sa zaoberá nálezmi rímskych importov v regióne Spiša. Sumarizuje staršie, ako aj posledné nálezy, ktoré doposiaľ neboli publikované. Nálezy sú v práci chronologicky zaradené a štatisticky vyhodnotené z kvantitatívneho hľadiska a z hľadiska rozptylu. Výsledky hodnotenia sú porovnávané s osídlením v skúmanej oblasti, ako aj s regiónmi v susedstve a so známymi historickými udalosťami, ktoré mohli ovplyvniť prísun rímskych importov za dunajskú hranicu.
Dobroměřice u Loun a Březno u Chomutova - dvě sídliště doby římské v severozápadních Čechách
Beneš, Zdeněk ; Salač, Vladimír (oponent) ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce)
Předložená magisterská diplomová práce se zabývá tématem, jež je, zdá se, v posledních letech na vzestupu. Jedná se o archeologii germánských sídlišť doby římské, sídlištní struktury a jejich chronologii. Sídlištní archeologie na rozdíl od výzkumu hrobů jistě neposkytuje tolik spektakulárních nálezů, její chronologie zdaleka není tak citlivá a otázka uzavřených nálezových celků je zde více než sporná. I proto byla sídliště po dlouhou dobu ignorována. Velké nálezové celky, často z velkoplošných záchranných výzkumů, leží celá desetiletí nezpracovány v depozitářích a mnohé z nich svým objemem představují roky práce pro celý tým badatelů. Většinou proto bývají publikovány spíše menší odkryvy jednotlivých objektů nebo úseků sídlišť.
Mladší doba římská v Jevišovické pahorkatině. Sídliště v Mohelně, okr. Třebíč
Sobolová, Tereza ; Salač, Vladimír (oponent) ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce)
Cílem této práce je zpracování sídlištních nálezů z mladší a pozdní doby římské na lokalitě v Mohelně. Jedná se jak o soubor keramiky (domácí či římsko - provinciálních importů), tak také bohatého souboru železných a bronzových předmětů, kostí a mazanice. Lokalita bude dále srovnávána s podobnými lokalitami nejen ve sledované oblasti Jevišovické pahorkatiny, ale také s dalšími lokalitami jižní Moravy.
Rozbor tvarového spektra germánské keramiky na sídlišti v Pasohlávkách
Chytrá, Hana ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Musil, Jiří (oponent)
Práce se zabývá tvarovým spektrem keramiky na sídlišti v Pasohlávkách (bývalý okr. Břeclav). Jedná se o germánské sídliště, datované do doby římské (10 př.n.l. - 400 n.l.), nacházející se na jižní Moravě. Cílem studie je tvarové určení dostupných střepů v sídlištních objektech, tj. v polozemnicích (chatách) a v sídlištních jamách. V analytické části srovnávám tvary nádob, zjišťuji procentuální zastoupení střepů z hrnců, misek, terin, zásobnic a dalších tvarů a pokouším se o stanovení možného počtu nádob na sídlišti. V závěru práce se věnuji funkci nádob a jejich nemalé roli v běžném životě germánských rodin.
Laténské osídlení u Slivínka (okr. Mladá Boleslav)
Krásný, Filip ; Salač, Vladimír (vedoucí práce) ; Košnar, Lubomír (oponent)
Cílem práce je _zpnícová,pí výzkum6Iaténského osídlení na katastru obce Slivínko (býv. okres Mladá Boleslav)fa na základě vyhodnocení výjimečných artefaktů, pocházejících z této lokality, nastínit problém existence dvorců jako pravděpodobných sídel keltské elity.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 39 záznamů.   začátekpředchozí30 - 39  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.