|
|
Použití slitin titanu
Košťál, Jan ; Kaštyl, Jaroslav (oponent) ; Němec, Karel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se bude zabývat titanem a titanovými slitinami, jejich vlastnostmi a vhodným použitím ve strojírenství a dalších odvětvích. Úvodní část práce je věnována čistému titanu, popisuje technologie jeho výroby, dále jsou krátce zmíněny fyzikální, chemické a mechanické vlastnosti a podle nich pozice titanu mezi ostatními prvky. Hlavní část práce je zaměřena na jednotlivé typy titanových slitiny, na jejich vlastnosti výrobu a zpracování. Závěr je věnován využití čistého titanu a jeho slitin v různých odvětvích průmyslu.
|
|
|
Knihovna pro práci se soubory formátu Office Open XML
Košťál, Jaroslav
Práce se zabývá analýzou, návrhem a implementací knihovny pro práci se soubory formátu Office Open XML, respektive soubory tabulkových dokumentů. Zahrnuje specifikaci standardu dokumentů tabulkových kalkulátorů a možností vytváření těchto dokumentů. Na základě nastudované teorie je postaven návrh vlastního řešení knihovny pro čtení a zápis a implementace knihovny v jazyce C#, poskytující rozhraní pro práci s tímto typem dokumentů.
|
|
|
Posouzení rizik jaderné elektrárny Temelín
KOŠŤÁL, Jaroslav
Historie mírového využívání jaderné energie je, přes veškerý důraz na bezpečnost provozu energetických zařízení, provázena řadou nehod, z nichž se některé nesmazatelně zapsaly do myslí široké veřejnosti a vedly tak ke změnám chápání pojmu jaderné bezpečnosti a přístupů k jejímu zajištění. Protože následky případných nehod na jaderných elektrárnách mají vždy závažné celospolečenské dopady, je žádoucí dokázat pojmenovat možná rizika, kvantifikovat pravděpodobnost jejich vzniku a tak získat možnost těmto rizikům efektivně a účinně předcházet. Hypotéza, kterou má tato práce potvrdit nebo vyvrátit, je, že metoda KARS je prakticky použitelná pro vyhodnocování bezpečnosti provozu jaderné elektrárny. Cílem práce je zhodnotit události a rizika spojená s provozem konkrétního jaderného zařízení metodou KARS a kriticky zhodnotit získané výsledky a použitou metodu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje základní faktografii potřebnou pro správné pochopení zvoleného postupu přípravy a zpracování dat pro metodu KARS a následnou interpretaci získaných výsledků. V této části práce je podán stručný přehled základních pojmů týkajících se jaderné bezpečnosti, kultury bezpečnosti a havarijní připravenosti, a to včetně jejich definic. Pro vyhodnocení získaných výsledků je vhodné se seznámit se základními pojmy z oblasti vyhodnocování bezpečnosti JE, PSA a zátěžových testů. Samozřejmě je nutné popsat i samotnou metodu KARS a s ohledem na získané výsledky definovat pojem kvalita lidského výkonu. Vlastní zpracování analýzy rizik metodou KARS bylo provedeno v následujících krocích: 1. Sběr dat pro provedení analýzy rizik. 2. Zpracování získaných dat metodou KARS. 3. Interpretace získaných výsledků. 4. Porovnání získaných výsledků s dostupnými daty. Jednotlivá rizika pro sestavení tabulky souvztažnosti rizik byla stanovena na základě analýzy činnosti jednotlivých členů havarijního štábu a technického podpůrného střediska a na základě řídící dokumentace pro jednotlivé funkce. V zásahových instrukcích jsou tato rizika buď přímo pojmenována, nebo jsou v nich stanoveny činnosti pro jejich zvládnutí. Následně byla tato rizika dále upřesněna dle provozní dokumentace používané pro řešení abnormálních a havarijních stavů a řešení těžkých havárií. Stanovení souvztažnosti jednotlivých rizik je poměrně subjektivní a vyžaduje značnou míru odborného vhledu do analyzované problematiky. Vlastní zpracování analýzy rizik bylo provedeno podle postupu stanoveného Ing. Štefanem Pacindou, Ph.D. V rámci interpretace získaných výsledků jsou stručně popsána jednotlivá rizika uvažovaná v této analýze. Mezi rizika s největší hodnotou koeficientu aktivity patří selhání lidského faktoru, zemětřesení, havárie letadla, teroristická hrozba, chyby v provozní a řídící dokumentaci a požár. Mezi rizika s největší hodnotou koeficientu pasivity patří selhání lidského faktoru, závažné poškození zdraví, ekologická havárie, výpadky komponent a zařízení, radiační havárie, porušení celistvosti jaderných materiálů a poruchy systému kontroly a řízení. Na základě porovnání rizik uvažovaných v provedené analýze s riziky postulovanými v zátěžových testech lze usuzovat, že systém havarijní odezvy ETE byl připravován tak, aby byl schopen tato rizika zvládnout. Z výsledků provedené analýzy vyplynulo, že podstatným prvkem pro bezpečné provozování JE je kvalifikovaný, dobře vybraný a systematicky připravovaný personál. S ohledem na zkušenosti získané během vypracování této práce, jsem dospěl k závěru, že metoda KARS může mít jen velmi omezené uplatnění pro posuzování bezpečnosti jaderného zařízení.
|
|
| |
|
|
Systém organizace havarijní odezvy provozovatele JE Temelín
KOŠŤÁL, Jaroslav
Práce je věnována popisu systému havarijní odezvy jaderné elektrárny. V souladu se zadáním se zaměřuje na shrnutí jeho legislativních předpokladů a následně se věnuje jeho konkrétní realizaci v podmínkách reálně provozovaného jaderného zařízení. V práci je shromážděna nezbytná terminologie a je podán základní přehled o fungování systému havarijní připravenosti ETE. Dále je věnována pozornost personálnímu obsazení, struktuře a počtu pracovišť, používané dokumentaci, a rovněž systému ověřování jeho připravenosti a funkčnosti. Cílem práce je definovat klíčové bezpečností aspekty JE s důrazem na jadernou bezpečnost a vytvořit základní přehled o systému havarijního plánování a systému havarijní odezvy konkrétního jaderného zařízení. V druhé části práce je provedeno srovnání obecných výsledků zátěžových testů jaderných elektráren Dukovany a Temelín, provedených po havárii JE Fukushima, s cílem posoudit plnění cílů jaderné bezpečnosti a havarijní připravenosti obou elektráren. Srovnání výsledků EDU a ETE v hodnocených oblastech je provedeno formou tabulek. Má interpretace zjištěných faktů je následující: 1.Pravděpodobnost vzniku zemětřesení přesahující projektovou odolnost stavebních objektů, technologických systémů a konstrukcí je prakticky zanedbatelná. Výsledky šetření jsou pro obě lokality prakticky identické. Projektová odolnost ETE vůči zemětřesení je nepatrně vyšší. 2.Na žádné z lokalit nehrozí zaplavení areálu elektrárny z říčních toků. Obě elektrárny jsou díky svému umístění velmi odolné i proti zaplavení srážkovou vodou. Nicméně pro zajištění vysoké míry odolnosti proti zaplavení srážkovou vodou je nutná pravidelná údržba kanalizačních systémů. 3.Protože EDU i ETE jsou odolné proti zemětřesení, jsou odolné i vůči povětrnostním vlivům, a to zejména účinkům nárazového větru. 4.Systémy zajištěného napájení vlastní spotřeby EDU a ETE jsou projektovány dle obdobných zásad a jsou dostatečně robustní proti selhání ze společné příčiny. Pro bezpečné dochlazení hlavního výrobního bloku stačí na obou lokalitách provoz jednoho ze systémů zajištěného napájení. V projektu ETE je oproti EDU i tzv. systém zajištěného napájení společné vlastní spotřeby, který je primárně určen k zabránění vzniku škod na technologii sekundárního okruhu. Nicméně dva dieselgenerátory neblokové vlastní spotřeby dále výrazně zvyšují odolnost bloků proti poruše typu Station Black Out. 5.Odvod tepla z jednotlivých technologických systémů je na obou elektrárnách zajišťován obdobnými chladicími systémy. Konstrukční rozdíly mezi elektrárnami jsou poplatné době vzniku projektů a odrážejí rozdílnou míru provozních a konstrukčních zkušeností v době jejich vzniku. Nelze vyloučit, že dojde k dílčím úpravám chladicích systémů EDU. 6.Systém zvládání těžkých havárií je na obou lokalitách organizován obdobným způsobem. Personální obsazení havarijního štábu a technického podpůrného střediska je na obou elektrárnách obdobné. V současnosti dochází k posilování personálu pro lepší zvládnutí případných současných událostí na více (obou) blocích. Dokumentace pro řešení abnormálních a havarijních provozních stavů a nadprojektových havárií má obdobnou strukturu. Provozní dokumentace je průběžně zdokonalována. Velká pozornost je věnována její verifikaci a validaci. 7.Na základě provedených zátěžových testů lze očekávat postupnou realizaci dílčích administrativních, personálních a technologických opatření zvyšující již tak vysokou úroveň jaderné bezpečnosti a havarijní připravenosti na obou elektrárnách. Konkrétní opatření jsou shrnuta v tzv. Akčním plánu. Vznik havárie nelze nikdy úplně vyloučit. Pravděpodobnost vzniku události spojené s poškozením jaderného paliva by měla být tak nízká, jak lze rozumně dosáhnout a zároveň by JE měla být schopna potlačit následky takové události na co nejmenší možnou míru. Právě schopnost zvládnout takovouto událost je hlavním cílem havarijní připravenosti, kterou je nutno chápat jako sofistikovaný interdisciplinární systém.
|
|
| |
|
|
Post-Communist Syndrome: a Mental Heritage. A Theoretical Framework and Empirical Findings
Klicperová-Baker, Martina ; Feierabend, I. ; Košťál, J.
The article discusses post-totalitarian symptoms and the concept of post-totalitarian syndrome which can explain mentality of some dissatisfied Eastern European citizens. The current Czech post-totalitarian conditions are analyzed in terms of specific grievances and human needs; it is suggested that the disappointed include numerous frustrated but otherwise pro-democratic citizens. Complaints focus on economic insecurity (fear of unemployment, lack of security at the old age), crime (both white collar economic and street crime), lack of overall safety and disappointment with the general decline of interpersonal relations. Although respondents found it much easier to be upset with the current circumstances than with the totalitarian past, direct questions referring to the pre-1989 police state revealed an overwhelming awareness of and frustration with it. The most intense current anger is provoked by misconduct of politicians, yet democracy as a regime is not doubted.
|
|
|
Country Report: The Czech Republic
Klicperová-Baker, Martina ; Franke, Helena ; Schwarz, Petr ; Košťál, J.
Research report on the Czech aspect of European citizenship – the state of ethno-national diversity, migration, gender situation, attitudes to the EU, understanding of the European polity and European public sphere. The study brings original results of a representative survey of Czech citizens (N=1037) in addition to the first, preliminary results of media analysis and interviews with political and cultural elites. This volume, the Czech contribution to international Eurosphere project, is a part of a series of 16 Eurosphere country reports, it serves also as a framework for interpretation of Eurosphere empirical results. It contains a number of graphs, tables and illustrations. It is complemented by illustrations by a cartoonist Miroslav Kemel.
|
|
|
Postoje české veřejnosti k demokratičnosti a svobodě
Klicperová-Baker, Martina ; Feierabend, I. K. ; Košťál, J.
Sdělení sestává ze dvou kapitol. První podává přehled sociálně psychologických předpoladů demokratičnosti (občanská politická kultura, občanský éthos a občanský nacionalismus) spolu s empirickými výsledky, které ilustrují shody a odlišnosti v postojích k demokracii a svobodě ve čtyřech zemích: České a Slovenské republice, Bělorusku a Bulharsku (N=3470). Ve druhé části je podána analýza postojů českých respondentů k životu v totalitní a svobodné společnosti. Je podána charakteristika příznivců a odpůrců politických změn a výčet konkrétních aspektů, které respondenty rozčilovaly v dobách nesvobody a v současnosti. Na základě výpovědí reprezentativního souboru České republiky je provedno porovnání života před rokem 1989 a nyní.
|
|
| |
host ::
RSS.