|
Autoritářské režimy prezidentů I Sung-mana a Pak Čong-huieho v Jižní Koreji
Bělinová, Anna ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Bakalářská práce "Autoritářské režimy prezidentů I Sung-mana a Pak Čong-huieho" se zabývá komparaci autoritářských režimů prvních dvou prezidentů Jižní Koreje a jejich dopadem na současný jihokorejský politický systém i společnost. Ve své práci se studentka s užitím diachronní metody komparace zaměří na důvody, které je k tomuto způsobu vlády vedly, a dále taky na celkové proměny jihokorejského politického systému, které proběhly v období od rozdělení korejského poloostrova do konce 70. let.
|
| |
|
Dopady působení Rudých Khmerů na stabilitu a postavení Kambodže v regionu
Juška, Bohdan ; Knotková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Moje práce se týká moderní historie Kambodži a indocínského regionu s durazem na režim Rudých Khmeru. Zkoumá téma dopadu pusobení Rudých Khméru na trech úrovních- lokální, regionální a globální. Predkládá strucný nástin historického vývoje od války za nezávislost k mírovým jednáním v 80. letech. Zabývá se klícovými historickými událostmi, tj. státním prevratem generála Lon Nola v 1970, následovaným prevzetím moci Rudými Khmery v 1975, genocidním režimem, reakcí sousedních zemí, vietnamslkou invazí 1978, vznikem Lidové republiky Kampucie, rekonstrukcí a mírovým úsilím. Zabývá se jak domácím vývojem, tak mezinárodními a diplomatickými vztahy. Práce studuje dopad bourlivé kambodžské historie na region a reakci bipolárního sveta 70. a 80. let v souvislosti se studenou válkou, predevším odpoved USA, SSSR a Cíny. Snaží se odhalit doktríny Rudých Khmeru, podstatu, charakteristiku a puvod jejich extrémistické ideologie, spojení s mezinárodním komunistickým ucením. Také se zameruje na aspekt mezinárodního práva. Další temata zmínená v práci je problematika upchlictví a mezinárodní tribunály.
|
|
Zahraniční politika Evropské unie vůči Číně po roce 2000
Weselá, Petra ; Matějka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahy Evropské unie a Čínské lidové republiky po roce 2000; nastíněn je však i předchozí vývoj. Práce zkoumá politické a ekonomické vazby, ale i další oblasti spolupráce; od roku 2003, kdy bylo oběma stranami deklarováno strategické partnerství, se kooperace rozvinula ve více jak 50 sektorových dialogů. Na druhou stranu partnerství mezi Evropskou unií a Čínou naráží na různé problémy, jmenovitě: evropskou kritiku stavu lidských práv v ČLR, evropský zájem o dění v problematických oblastech Tibetu a Sin-ťiangu, otázku Tchaj-wanu, dále existují ekonomicko-obchodní spory a stále trvá zbrojní embargo, které bylo na vývoz zbraní a vojenské techniky ze zemí EU uvaleno po masakru na náměstí Tchien-an-men v roce 1989. Práce hledá odpověď na aktuální otázku, jestli jsou pro vztah EU-Čína důležitější ekonomicko-obchodní zájmy, jak tvrdí realismus a marxismus, nebo evropské hodnoty, zejména lidská práva, což je v souladu s konstruktivistickým pohledem na mezinárodní vztahy.
|
| |
|
Bezpečnostní dimenze zahraniční politiky Jižní Koreje
Motýlová, Ivana ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Předmětem diplomové práce je analýza bezpečnostní dimenze zahraniční politiky Jižní Koreje. Tato analýza je prováděna pomocí nástrojů realistické teorie: bezpečnostního dilematu, závodů ve zbrojení a státu jako hlavního aktéra bezpečnosti, které jsou pro vysvětlení dané problematiky vhodnější než nástroje sociálního konstruktivismu reprezentovaného kodaňskou školou: především teorií bezpečnostních komplexů. Cílem práce je dokázat, že v oblasti zahraniční politiky Jižní Koreje je bezpečnost stále pojímána ve svém realistickém tradicionalistickém duchu, tedy v jediné vojensko-politické dimenzi na rozdíl od multidimenzionálního pojetí bezpečnosti prosazujícího se v mezinárodních vztazích po konci studené války. V této práci je nastíněna role Jižní Koreje v mezinárodním systému od počátku 20. století do současnosti a její zahraniční politika v tomto období s důrazem na bezpečnost. Dále je zde analyzováno blízké (region východní Asie) a bezprostřední (Severní Korea) bezpečnostní prostředí Jižní Koreje. V poslední kapitole této práce je provedena analýza vládních dokumentů týkajících se bezpečnostní dimenze současné zahraniční politiky tohoto státu.
|
|
Od emigrace k imigraci: Měnící se tvář Jižní Koreje
Humplíková, Kateřina ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Práce se věnuje problematice migračních toků Jižní Koreje na pozadí jihokorejského ekonomického boomu. Autorka postihuje vztahy mezi ekonomickým rozvojem a charakterem mezinárodní migrace v Jižní Koreji. V práci představuje příčiny a důsledky ekonomického rozvoje, včetně společenských a demografických aspektů, stejně jako vývoj mezinárodních migračních toků. Nejdříve představuje vývoj a charakter emigrace z Jižní Koreje a poté postihuje imigraci, včetně jihokorejské imigrační a integrační politiky. Práce se snaží definovat vazbu mezinárodních migračních toků na ekonomický rozvoj a srovnat případ Jižní Koreje se závěry existujících teorií mezinárodní migrace.
|
|
Private Military Companies v Africe
Šváb, David ; Kváča, Vladimír (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Diplomová práce "Private Military Companies v Africe" se zabývá tématikou soukromých vojenských a bezpečnostních firem a jejich současné a budoucí pozice v mezinárodních bezpečnostních vztazích. Centrální tezí tohoto akademického textu je otázka, zdali tyto privátní společnosti mohou v dalších desetiletích zaujímat významnější postavení uvnitř mezinárodního společenství a vykonávat rozsáhlejší operace při řešení ozbrojených konfliktů a následného přechodu ke stabilnímu uspořádání postižené oblasti. V podstatě, argumenty vedoucí k základnímu cíli této práce vycházejí z komparativní případové studie nedávných aktivit PMCs na africkém kontinentu, diskursivní analýzy nahlížení na tyto soukromé firmy a v neposlední řadě také z postavení těchto subjektů v mezinárodním právu. Následně, v nejvýznamnější části textu jsou ze získaných informací vytvořeny základní modely potenciálního extenzivního využívání private military companies v rámci národních států a mezinárodních organizací a nabídnuty přínosy plynoucí z tohoto zásadního posunu k privatizaci globální bezpečnosti. Text také poukazuje na specifické příklady ze soudobého světového prostředí pro případnou činnost PMCs a analyzuje prostor pro tyto aktivity v novodobém mezinárodním systému.
|
|
Soft power Tchajwanu v diplomatické praxi
Nová, Šárka ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Vzhledem ke své citlivé pozici v mezinárodním společenství Taiwan k prosazení národních zájmů a ke zviditelnění se využívá soft power a nástroje veřejné diplomacie. Tato práce identifikuje a zkoumá hlavní zdroje a nástroje soft power Taiwanu uplatňované v jeho diplomatické praxi. Taiwan je pro ostatní země přitažlivý zejména svými hodnotami, kulturou a ekonomickou pozicí, a v současnosti prosazuje měkkou moc prostřednictvím kulturních aktivit, vzdělávacích projektů, zahraničně-politických aktivit, ekonomické soft power, gastrodiplomacie a médií, konkrétně se zaměřuje na rozvojovou a humanitární pomoc, aktivitu v mezinárodních institucích a vyjasňování vztahu k pevninské Číně, organizování návštěv významných osobností a publikování cizojazyčných knih a informačních materiálů o zemi. V budoucnu bude pro veřejnou diplomacii Taiwanu klíčové zaměřit se na oblasti, které zatím příliš přitažlivé nejsou, nebo využít strategii specializované diplomacie. S lepší institucionální koordinací, lépe cílenou strategií veřejné diplomacie a zaměřením se na vytváření národní značky, může Taiwan pokračovat ve zlepšování svého profilu ve světě.
|
|
Lidská práva v zahraniční politice Číny v Africe
Fiala, Petr ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Práce se zabývá analýzou významu problematiky lidských práv v zahraniční politice Číny v Africe. Jejím cílem je zhodnotit význam této problematiky ve vzájemných vztazích Číny a Afriky, a perspektivu proměny významu lidských práv v dalším vývoji těchto vztahů. Práce zkoumá, jak se specifický čínský postoj k problematice lidských práv projevuje v její zahraniční politice v Africe, a jaké dopady má na jejich vzájemné vztahy. Dále odhaduje, jak se s dalším vývojem těchto vztahů čínský přístup k problematice lidských práv promění. Nejprve je v práci analyzována problematika lidských práv a mezinárodního režimu jejich ochrany. Poté je zkoumán zvláštní africký i čínský postoj k problematice lidských práv. Dále práce analyzuje čínskou zahraniční politiku, a promítání problematiky lidských práv do této politiky. Poté se již věnuje samotným vztahům mezi Čínou a Afrikou, a hledá v nich význam problematiky lidských práv. Nakonec se práce věnuje proměnám čínského přístupu k problematice lidských práv v Africe.
|